Tak prý máme "poloprezidentský systém" a podle "extenzivního výkladu ústavy" prý může prezident "bezpodmínečně" odvolat předsedu vlády. Ani jako vtip to není moc dobré.
Váhám sice, zda mám páně Zemanovo prohlášení považovat za další jeho tentokrát nepříliš povedený bonmot vyřčený nejspíše pod vlivem, nebo ho brát skutečně vážně.
Budeme-li to však brát vážně, pak je třeba opáčit, že podle naší Ústavy (čl. 67/1) je vláda vrcholným orgánem výkonné moci podle celé té hlavy třetí Ústavy, nazvané příznačně "Moc výkonná", do níž spadá i primární konstituce úřadu prezidenta.
Vláda se zodpovídá sněmovně (čl. 68/1), ne prezidentovi, vždy se skládá z předsedy a ministrů (čl. 67/2), jen ty lze separátně odvolat (čl. 68/5), navíc pouze na návrh předsedy vlády (čl. 74), a premiéra tedy jako člena vlády nelze proti jeho vůli odvolat bez odvolání celé vlády. A i tak to lze učinit jen při splnění podmínky podle čl. 75, tedy v případě, že vláda nepodá demisi po vyslovení nedůvěry sněmovnou, nebo po ustavující schůzi nové sněmovny (čl. 73/2).
Odvážné Zemanovo tvrzení tedy jasně vyvrací sama naše Ústava, zejména tedy právě její extenzivní výklad.
Nicméně již jen ustanovení čl. 67/1 samo o sobě u nás cokoli jako "poloprezidentský systém" spolehlivě vylučuje.
Prezident je u nás podle Ústavy nepostradatelný pouze pro jmenování a povyšování generálů (čl. 66 věta první), což nejspíše nasedá na jeho funkci vrchního velitele ozbrojených sil (čl. 63/1/c). Ani tam se ale neobejde bez kontrasignace premiérem (čl. 63/3). V ostatních případech je jeho funkce víceméně ceremonielní a v případě vážnějších neústavních kroků z jeho strany s jeho nástupem do funkce již nahraditelná stejně jako jeho osoba (čl. 65/2 novely Ústavy účinné od 8. března).
Jsem zvědav s jakým dalším výmyslem domnělých pravomocí Miloš Zeman přijde příště.
