Mirouš Topouš aneb Zachraň se kdo můžeš!

Kafkošvejkárna aneb nezamýšlený důsledek Vysočanského sjezdu: založení nové strany - možná dokonce dvou - je na spadnutí.

Že budeme zase svědky Vysočanského sjezdu skoro jako před 40 lety, to jsem opravdu nečekal. Do poslední chvíle jsem stál na straně uchování integrity ODS, nedíval se na Topolánka černobíle, Béma považoval spíše za krok z bláta do louže a na vznik nové strany se díval s notnou dávkou skepticismu. Teď už ale jen čekám, kdy se bude podepisovat (drtivou většinou nechtěný) souhlas se vstupem vojsk - výměnou za většinou nechtěnou Lisabonskou smlouvu.

Pánové delegáti chvílemi ale také připomínali spíše ony bolševiky před dvaceti lety - kdy se za všeobecného zděšení ve společnosti nad jejich blbostí navzájem poplácávali, jak jsou dobří (zde modří) a jak jim jde chov boilerů - zatímco se je CIA s KGB rukou společnou a nerozdílnou chystala vyhodit od korýtek.

Ale vážněji: Teď se opravdu naplno otevírá prostor pro novou konzervativní stranu. ODS ho evidentně sama vyklidila.

To, jak nakonec pojednal kongres "projednání" návrhu několika usnesení k Lisabonu a jak jako chytrá horákyně v šlépějích nedávného rozhodnutí Ústavního soudu vyloučil některé návrhy o Lisabonu z rezoluce jako nehlasovatelné - včetně návrhu uspořádat o Lisabonské smlouvě referendum - a to navíc za pomoci povážlivě plošného přihlášení se k onomu nesmyslnému handlu "Lisabon za radar" - připomínajícím praktiky opoziční smlouvy - která tentokrát nemusela být ani podepisována - stačil Paroubkův a Bursíkův nátlak na Mirouše Topouše a spol. nejen v levicových médiích. (Jediné, co mě při té bídě potěšilo, bylo, že byl drtivou většinou odmítnut "klimatický balíček" - že by čerstvá nostalgie za odejduvším Klausem resp. bodem č. 2 jeho agendy?)

Topolánek na sjezdu překvapivě prohlásil, že Lisabon nepodpoří - ale pak působí celá ta šaráda s nehlasovatelností, kterou sám přiživoval, jako opravdu dokonalá absurdita, svědčící o tom, že sám neví, co chce - jak pak chce ale řídit ODS nebo dokonce ČR?

Tato "oranžová revoluce" bude v dalších volbách nejspíš znamenat opravdu katastrofu. Osud ODS možná důvěrně připomene osud Milouše Jakeše. Chce se zvolat: Zachraň se kdo můžeš!

No, ale naštěstí není třeba úplně házet flintu do žita - předtím (pokud ovšem Topolánkova vláda nějak vydrží alespoň do května) máme volby do europarlamentu - snad se V. Klausovi a spol. podaří dát dohromady ten český Libertas a udělat tak z europarlamentních voleb mimo jiné a mírně v uvozovkách ono odpírané, či podle ODS nehlasovatelné, referendum o Lisabonu. Voličský potenciál je obrovský - alespoň podle posledního průzkumu STEM.

Stejně tak se na plno otevírá šance pro novou konzervativní stranu, o které už nějakou dobu mluví Petr Mach.

Oba projekty by bylo možná dobré dostatečně ohraničit - jeden jako stranu domácí politické scény a druhý naopak jako především evropskou frakci, která by na celoevropské úrovni, především v europarlamentu, brzdila nástup oné zeleno-oranžové totality euroburanů. Ale je docela dobře možné, že oba projekty mohou úzce spolupracovat.

Je samozřejmě třeba dát dohromady stranu, která bude mít obecně komplexní konzervativní program a nebude se zaměřovat jen na Lisabon - ta "díra na trhu" pro stranu s konzervativním programem tu evidentně je - a jak je u konzervativismu dobrým principem a zvykem - ten sílí vždy, když se elity příliš zblázní do pokrokářství.

Ale nezastírejme si hned na začátek, že v krátkodobém horizontu může být právě Lisabon tím "tahounem". Sám o sobě je totiž tak komplexní a takovým mnohostranným popřením principů demokracie a volného trhu, že se na něm může konzervativní politika a její principy profilovat skoro v celé své šíři - jako na autentickém a aktuálním příkladu: jak tedy opravdu ne. Doslova vyřádit.