Klause nelze stíhat aneb kdo tady ohrožuje právní stát

Debaty, zda se V. Klaus dopustil velezrady či ne, jsou víceméně zbytečné. Názory na to mohou být pouze politické. A i kdyby se jí dopustil, nelze ho již za velezradu stíhat, odsoudit a potrestat, protože už není prezidentem.

Pro velezradu lze podle naší Ústavy i zákonů stíhat¹ a odsoudit² jedině prezidenta republiky. Jedině prezident republiky (nebo bývalý prezident, pokud sám odstoupil¹) by mohl být stranou³ v ústním slyšení při stíhání pro velezradu.

Řízení o oné ústavní žalobě pro velezradu je povahou trestní řízení podle trestnho řádu⁴. Jediný⁵ kumulativní trest, který by mohl být uložen je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Proto se rovněž jedná o povahou řízení o zbavení funkce. Trest ale už ostatně stejně nelze V. Klausovi uložit ani podle nového⁶ znění Ústavy. Opět protože už není prezidentem.

Řízení, které je povahou řízením o zbavení funkce by mělo sloužit svému účelu, tedy zbavení funkce, ne účelu politické pomsty politických odpůrců v politickém procesu pro politické názory a aby už je nemohl V. Klaus dále účinně prosazovat. Ona petice občanů za stíhání V. Klause mi ostatně připadá jako ony dopisy pracujících za potrestání zrádců v totalitních 50. letech minulého století. Tyto snahy - politickým dobrodruhem K. Janečkem a jeho suitou zmanipulovaného ani ne jednoho procenta voličů ohrozit u nás právní stát, a to veskrze odporným způsobem politického nátlaku extrémistické levice, který už náš stát zažil - by měly být co nejpříkřeji odsouzeny.

Řízení o ústavní žalobě pro velezradu, které je povahou i řízením trestním, by se mělo držet zásad trestního práva a být vedeno jedině pokud by to zákon umožňoval, což zjevně neumožňuje, a jedině proti osobě, kterou zákon umožňuje stíhat, což v případě V. Klause zjevně neumožňuje. Jedině tak může Česká republika zůstat právním státem. Kdyby bylo možno nezákonně stíhat i bývalého prezidenta, pak už asi každého.

Byli by to tedy žalobci a soudci, kdo by u nás ohrožovali právní stát, kdyby v navrženém řízení chtěli pokračovat, nikoli V. Klaus tím, že v souladu s Ústavou vyhlásil onu abolici⁷, nebo neratifikovat onu vpravdě velezrádnou novelu Smlouvy  o fungování Evropské Unie o legalizaci tzv. Evropského Stabilizačního Mechanismu, určené zjevně k tomu, abychom se všichni zavázali velice draze muset platilt cizí dluhy (a to zřejmě v neomezené výši!), což dosud evropské mezinárodní právo nedovoluje. Neměl by ji proto ratifikovat ani nový prezident Miloš Zeman⁸.

Bude tomu 75 let, co nás po nulitní mnichovské smlouvě a okleštění pohraničí úplně zabralo nacistické Německo aby tak začalo s vytvářením své "tisícileté říše". Válka, která pak brzy následovala, byla nejhorší v dějinách. Zkusme se poučit.

-----------------------------------------------------------------------------------------------

¹⁾ - čl. 65 odst. 2 Ústavy ve znění platném před 8. březnem 2013: "Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt."

V. Klaus nemůže být stíhán po skončení svého mandátu 7. března 2013 - §98 odst. 3 zák. o Ústavním soudu ve znění platném před 8. březnem 2013: "Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení."

Z toho vyplývá, že jsou zákonné důvody k zastavení řízení vyvozené z §98 odst. 3 zák. o Ústavním soudu a contrario (opakem: "protože se V. Klaus nevzdal úřadu, je to důvodem k zastavení řízení"). V. Klaus se úřadu nevzdal, normálně mu skončilo funkční období a na to pamatuje až nová úprava - §98 odst. 3 zák. o Ústavním soudu ve znění platném podle novely dané zákonem  275/2012 od 8. března 2013: "Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu nebo že jeho funkce zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen, není důvodem k zastavení řízení."

Úmysl zákonodárce nově stíhat bývalého prezidenta i po normálním skončení mandátu je tedy jasný - a je také jasné, že dříve takový úmysl zákonodárce neměl a protože nová úprava vstoupila v platnost až po skončení funkčního období V. Klause v prezidentském úřadě dne 8. března 2013, je na V. Klause neaplikovatelná.

²⁾ - § 104 zák. o Ústavním soudu:

"Nález a jeho právní následky:

(1) Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí.

(2) Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží."

³⁾ - §103 zák. o Ústavním soudu

odst. (2): "Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu (dále jen "strany") opatřením předsedajícího při řízení jednání zkrácen, může žádat, aby rozhodlo plénum.

odst. (4): Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní žalobu. Po přednesení žaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho obhájcům možnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní řízení.

odst. (5): Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.

odst. (6): Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy již prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.

odst. (8): Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.

⁴⁾ - § 108 zák. O Ústavním soudu: "Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení o ústavní žalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před soudem."

⁵⁾ - čl. 65 odst. 2 věta druhá Ústavy ve znění platném před 8. březnem 2013: "Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt."

Je na první pohled viditelné, že jde o jediný kumulativní trest, protože je jasně v případě slova "trestem" použito jednotné číslo a ve větě je rovněž užito jednoznačné konjunktivní spojky "a" (nikoliv "nebo", "či", "a/nebo" apod.). Jasně tedy nejde o dva oddělitelné tresty a senátní žalobci tedy už nemůžou dosáhnout svého deklarovaného cíle, aby V. Klaus už nemohl být prezidentem, neboť zbavit úřadu prezidenta lze jaksi jen prezidenta.

⁶⁾ - čl. 65 odst. 2 věta druhá Ústavy ve znění platném od 8. března 2013: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt."

⁷⁾ - za abolici (zastavení trestního stíhání rozhodnutím výkonné moci), která je podle novely Ústavy platné od 1. 10. 2012 kontrasignační pravomocí a rozhodnutí tedy musí být podepsáno předsedou vlády, odpovídá podle čl. 63 odst. 4 Ústavy vláda.

⁸⁾ - k tomu ostatně ani nemá mandát od většiny voličů, neboť ho v přímé volbě volilo jen něco málo přes 32% oprávněných voličů. V obecném smluvním právu je ale k uzavření smlouvy třeba mandátu od absolutní většiny oprávněných. Takový mandát zjevně Miloš Zeman, jakkoli je prezidentem republiky, nemá ani náhodou, stejně jako ho neměli poslanci a senátoři, kteří pro ratifikaci v parlamentu hlasovali. Proto je třeba k věci vyhlásit referendum a to navíc s podmínkou, že smlouva bude ratifikována jedině tehdy, vysloví-li se v něm pro její ratifikaci absolutní většina oprávněných voličů. V opačném případě by jasně nebyl náš stát státem právním, ale mafií vlastzrádných podvodníků a zlodějů, tunelujících zase velké peníze, naše peníze, jinam - tentokrát pod přímým patronátem našeho parlamentu, vlády i prezidenta.

Koukám, že našemu slavnému senátnímu bijci velezrádců Dientsbierovi to jeho zpozdilé předvádění politických svalů, eh pardon to hledání ústavních mantinelů, nějak nevyšlo ani v té socdem...