V nedělní Partii na Primě hlasovali diváci pomocí SMS zda souhlasí se schválením Lisabonské smlouvy v Senátu. 80% se vyslovilo proti.
Skoro by to vypadalo, že vedení drtivé většiny parlamentních stran má podporu pouze 20% veřejnosti.
Ano, samozřejmě, televizní hlasování nelze považovat za reprezentativní průzkum. Redaktor Partie nicméně při vyhlašování výsledků na konci pořadu (který si můžete přehrát zde) uvedl, že se hlasování účastní tisíce lidí - což je podstatně více, než je obvyklý vzorek v oficiálních průzkumech na takovéto téma. Otázkou zůstává o čem to vypovídá - o (ne)podpoře Lisabonské smlouvy mezi voliči, nebo mimořádné aktivnosti odpůrců smlouvy? Nad oběma možnostmi by měli její příznivci přinejmenším zpozornět.
Každopádně je přinejmenším jasné, že Jana Bobošíková přesvědčila svou argumentací proti Lisabonské smlouvě v Partii s Richardem Falbrem opravdu výrazné procento diváků. Ten se tomu jen blahosklonně smál. Uvidíme, zda mu ten úsměv ale brzy nezamrzne.
Je tedy tento boj "měkkého ano" s "tvrdým ne" - jak to nazývá Ladislav Jakl - předzvěstí výsledku voleb do europarlamentu? Počkáme tři týdny a uvidíme.
Bude po přílivu voličů k ČSSD ve volbách do Senátu minulý podzim v souvislosti s populismem kolem poplatků vystřídán zase odlivem - způsobený jejím až by se dalo říci nátlakovým prosazením Lisabonské smlouvy v Senátu?
Je jasné, že toto veskrze evropské téma je i tím horkým předvolebním. O to více zaráží, že se o něm etablované strany ve své volební kampani příliš jasně nezmiňují - tak jako se o něm víceméně vůbec nezmiňovaly v posledních volbách do sněmovny i do Senátu.
Stejně tak zaráží situace v ODS - většina poslanců i senátorů této strany se vyslovila proti smlouvě. Její vedení v čele s Topolánkem však smlouvu tvrdě prosazovalo, a i po pádu vlády ji protlačilo Senátem, jehož šéf také zcela obrátil jak korouhvička. Jeden se docela diví, jaká že demogracie to v této "občanské demokratické" straně vládne - když se Topolánek nejdříve stavěl euroskeptikem, pak byl proti euroústavě a najednou - možná ve vidině postu eurokomisaře - obrátil a ani nerespektoval usnesení vlastní strany - a ta mu to, zdá se až na výjimky, celkem trpí a moc ji až na výjimky v řadách senátorů - jako Jiřího Oberfalzera, nebo Jaroslava Kuberu, kteří připravují nové podání k Ústavnímu soudu - nevzrušují ani celkem jasná porušení zákona při schvalování Lisabonské smlouvy u Ústavního soudu i v Senátu. Doufejme tedy, že to už nebudou tolerovat ti občané, co má ODS v názvu - tak jako to netrpěl Václav Klaus a raději odešel.
Mnozí tradiční voliči pravice - včetně mě - mají už delší pocit, že pro ně tato strana s Topolánkovým vedením už není důvěryhodná. Ostatně kdo má rád názorové obraty o 180 stupňů... Jeden se ptá, jak chce ona většina v ODS, která je proti Lisabonu, vyhrát s takovouto nekonzistencí ony předčasné volby - ke kterým se schyluje právě proto, že poslanci Schwippel a Tlustý dále Topolánkovy veletoče právě kolem Lisabonské smlouvy už nechtěli tolerovat.
Naproti tomu je velice výrazný odpor proti ratifikaci Lisabonské smlouvy klíčovým tématem některých nových politických subjektů jako Suverenita, Libertas.cz či Strana Svobodných Občanů - která proti schválení Lisabonské smlouvy spustila i celoevropskou petici, ke které se lze připojit zde. Mají tak šanci zabodovat v eurovolbách? I výsledky oficiálnějších průzkumů by se zdály už trochu napovídat, že alespoň některé ano.
Opozice proti ratifikaci smlouvy dříve profilovala i komunisty. Po hlasování v Senátu se to ale u nich nezdá být už jednotný názor, neboť ze tří senátorů této strany byla proti smlouvě jen jedna senátorka - otázka tedy je, jak na tuto neukázněnost budou reagovat jejich tradičně ukáznění voliči.
Jak tento boj tedy bude pokračovat? V posledních zprávách o agendě skupiny Bilderberg Group, která se prokazatelně zasloužila o nynější směr evropské integrace k federalizaci do jednoho obřího superstátu s jednotnou měnou, zahraniční, bezpečnostní a později zřejmě i obrannou politiku, si lze přečíst i toto:
“Dojde ke konečnému tlaku na implementaci Lisabonské smlouvy, která závisí na irské volbě ANO v září nebo říjnu. Jednou z jejich starostí je neutralizace hnutí proti Lisabonské smlouvě nazývaného Libertas vedeného Declanem Ganleym. Jedním z tahů, které Bilderberg plánuje, je použití pomlouvačné kampaně v amerických médiích, že je Ganley financován obchodníky se zbraněmi v USA, napojenými na americkou armádu.” (viz zde a zde)
Zda tedy ten boj o Lisabon bude ze strany onoho ANO nějak "měkký", nelze možná zase tak moc očekávat...
