Ano - každý je zodpovědný za svůj život a každý se chová tak, jak ho to v rodině naučili. Mám ve svém okolí řadu žen s VŠ vzděláním - a každá měla děti (plánovaně) v různém věku - od 23 let do 38 (to ale bylo už třetí). Naštěstí už nežijeme v socíku, kdy stát v podstatě nutil lidi mít děti co nejdřív, aby byli lépe ovladatelní...a je na každém, kdy si děti pořídí. Sama zpětně vidím, že jsem ve 20 nebyla zrovna nejlepší matka (naštěstí se mi povedlo obě děti dobře vychovat), neuměla jsem si mateřství užít tak, jako dnešní maminky, kterým je přes 30

Poněkud fekální blog.

Sám mám dvě vysoké školy, jednu pedagogického směru(matematika) a jednu technického směru(ICT), manželka i obě děti jsou technicky VŠ vzdělání, ale nikdy bych si nedovolil shazovat humanitní nebo filosofické vzdělání. Možná i proto, že bylo součástí mého pedagogického vzdělávání a vím, jaké úsilí obnáší skutečné pochopení a také zapamatování si obecné psychologie či pedagogiky a získání nadhledu po praxi.

Jinak váš škola neučí pouze "do praxe", tak jak to vidíte vy. Učí vás myslet, analyzovat, poznávat analogie, učí vás systému, vyjadřovat se, vystupovat na veřejnosti, socializuje vás, učí vás i pořizovat se a také odporovat autoritám. Atd...