Začalo to před padesáti lety a (ne)skončilo o tři roky později

16. července 1969 začala cesta k nepřekonatelnému milníku v historii lidstva. Šest úspěšných přistání na Měsíci zanechalo nesmazatelnou stopu v myslích lidí – i těch, kteří to vůbec nezažili.

V 9:32 místního času (14:32 středoevropského) se odklopily mechanismy držící raketu Saturn V na startovní rampě a za ohlušujícího rachotu, šlehajících plamenů a padajících kusů ledu se Apollo 11 s tříčlennou posádkou vydalo k Měsíci. Přistávací modul Eagle pak 20. července 1969 dopravil na povrch Měsíce první pozemšťany a krátce na to, 21. července se Neil Armstrong zapsal do historie větou o malém kroku pro člověka a velkém skoku pro lidstvo.

Pohádka pro dvě generace

Z dnešního pohledu to zní jako pohádka – lidé dvou generací si to buď nepamatují nebo to vůbec nezažili. Neuvěřitelné je z dnešního pohledu také tempo, kterým se tehdy postupovalo:

Členové posádky Apolla 8 o Vánocích 1968 jako první z lidí uviděli odvrácenou stranu Měsíce na vlastní oči. Astronauti z Apolla 9 v březnu 1969 vyzkoušeli lunární modul na oběžné dráze okolo Země. Apollo 10 v květnu manévrovalo s přistávacím modulem přímo okolo Měsíce a Apollo 11 už v červenci šlo rovnou na přistání.

Nedotčené vzorky

Výpravy na povrch Měsíce po třech letech skončily. Astronauti však dopravili na Zemi zhruba 400 kilogramů vzorků měsíčních kamenů a půdy – jejich zkoumání neskončilo dodnes. Ba co víc, existují i vzorky, na které 50 let nikdo nesáhl, a vzorky, které ještě nikdy nepřišly do styku se zemskou atmosférou. Některé kontejnery z Měsíce se otevírají až teď!!

Naprostá většina byla otevřena hned a jen některé kontejnery zůstaly netknuté. Část vzorků pak byla uložena. A to především proto, že bylo nepochybné, že v budoucnosti budou k dispozici nové metody, nové vědecké hypotézy, které bude třeba ověřit, a už na začátku 70. let bylo, bohužel, jasné také to, že kontinuální vědecký výzkum Měsíce prostřednictví pilotovaných misí, nebude pokračovat.

Tady bych si dovolil srovnání s Pompejemi, jejichž část byla ponechána neodkrytá pro budoucí generace archeologů.

Protože se opět reálně blíží doba, kdy se vrátíme k výpravám lidí na Měsíc, a program takových misí se připravuje řadu let dopředu, je vlastně nejvyšší čas využít odložené vzorky k získání nových poznatků a zkušeností. Výzkum zpravidla přinese také nové vědecké otázky. Dnes máme k dispozici přesnější přístroje, nové metody. Doufáme, že nám nové analýzy pomohou najít odpovědi na otázky spojené například se vznikem Měsíce a také Země. Nebo otázky ohledně původu organických látek či života.

A proto NASA zveřejnil už v květnu loňského roku (14. 5. 2018) program se zkratkou ANGSA (Apollo Next Generation Sample Analysis) = nová generace analýzy vzorků. A vyhlásil výběrové řízení na tuto analýzu. V Johnsonově středisku NASA vznikl tzv. kurátorský tým – skupina vědců kteří se starají o uložené vzorky a poskytují konzultace týmům výzkumníků.

Vzorky z misí Apollo 15, 16 a 17

Každá z těchto expedic pracovala na jiném místě na Měsíci, v terénech s odlišnou geologickou minulostí. Kritéria, podle nichž se rozhodovalo, které vzorky zůstanou netknuté, byla stanovena podle soudobých znalostí. Především šlo o to, aby se jednalo o co nejširší spektrum kamenů a vzorků. Jsou mezi nimi kameny a půda sebrané z povrchu Měsíce i vzorky odebrané z vrtů, vzorky hornin z míst, která jsou permanentně ve stínu a nebyla tedy po stovky milionů, možná miliardy roků vystavena slunečnímu záření.

• Apollo 15 přistálo do jednoho z měsíčních moří – oblasti zalité „lávou“, v geologicky mladém terénu, ale na úpatí vysokého pohoří – měsíčních Apenin a především u tzv. Hadleyho brázdy.
• Apollo 16 přistálo v geologicky staré oblasti poseté krátery.
• Apollo 17 přistálo v údolí Taurus Littrow – v oblasti na pomezí mezi kráterovanou vysočinou a měsíčním mořem.

Program ANGSA se týká tří typů vzorků, které se liší způsobem uchování. Trojice vzorků (z každého jmenovaného Apolla jeden) je v uzavřených kovových schránkách v „měsíčním vakuu“. Tyto kontejnery nebyly nikdy otevřeny. Dva typy vzorků uložené v ochranných atmosférách byly po přivezení z Měsíce otevřeny v laboratořích v ochranné atmosféře a krátce na to (do jednoho měsíce) opět uloženy: některé vzorky z Apolla 17 jsou uchovávány zmrazené při teplotě mínus 20 °C v atmosféře z čistého dusíku; a některé vzorky z Apolla 15 byly uchovány v atmosféře z čistého helia – v „organicky“ čisté laboratoři.

Jakými metodami se budou vzorky zkoumat?

Metody jsou z fyzikálního hlediska většinou spektroskopie, různé typy mineralogické a chemické analýzy. A hlavně se budou před otevřením vzorků ještě konkretizovat. Kontejnery totiž nebudou otevřeny hned. Tým nejprve navrhne metodu a detailní postup, a teprve po konzultaci s kurátorským týmem (NASA Johnson) dojde otevření vzorků.

Zajímají nás například těkavé látky, které se mohly uchovat v dutinách kamenů a ze kterých by mohly vznikat aminokyseliny, jež byly v minulosti nalezeny v měsíčních vzorcích. A také organické látky – třeba to, zda se jich více uchovalo v oněch vzorcích odebraných z míst, jež byla trvale ve stínu. Tím se budou zabývat dva týmy z Goddardova vesmírného výzkumného střediska NASA ve spolupráci s dalšími instituty. Tým z Arizonské univerzity se zase bude zabývat vodou vázanou v měsíčních horninách. Další výzkum bude zaměřen na vliv meteoritů a mikrometeoritů, či hledání stop sopečné činnosti na Měsíci.

Společně zpátky na Měsíc a dále…

Naposledy byli lidé na Měsíci 14. prosince 1972. Teprve 50 let po krátkém, ale nabitém, programu Apollo se chystáme na Měsíc vrátit. Závratné tempo, které tehdy lety k Měsíci nabraly bylo způsobeno politicky motivovanými kosmickými závody mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Tentokrát se vracíme opatrně, zato v mezinárodní spolupráci – Spojené státy vytvořily lodi Orion, jejich servisní moduly, což je část, která obsahuje motory a různá technická zařízení potřebná k tomu, aby loď vůbec fungovala, dodává Evropská kosmická agentura. A ve hře jsou dnes také soukromé firmy – především Space-X Elona Muska.

Příští mezinárodní stanice bude obíhat okolo Měsíce. Na povrchu Měsíce by se pak měla vybudovat stálá základna. Při všech těchto aktivitách ale půjde nejen o vědecký výzkum Měsíce – zkušenosti se hodí při případných výpravách na Mars.