Arménie - 1. díl: Kdy a jak do Arménie

Arménii periferně zná každý, nicméně vždy měla trochu punc nedostupnosti, což navíc přiživila válka na podzim 2020. Stojí za to sem vyrazit?

Byl prosinec 2020 a naše tříčlenná cestovatelská skupina vysedávala na letišti Vídeň-Schwechat čekajíc na autobus do Brna po příletu z albánské Tirany. Tyto chvíle si rád krátím ježděním prstem po mapě, resp. hledáním, kam by se dalo letět příště. V tom mě udeřila do očí nabídka od Wizzu - do Arménie přímým letem na Velikonoce za 20 euro. Hned se mezi námi rozproudila diskuze, kterou pár hodin poté ještě přiživil jeden ze spolucestujících v autobuse, který byl v Arménii rok nazpět.

Letecký spoj z Vídně měl startovat právě se začátkem dubna 2021 a my měli velice rychle nakoupeno. Jenže tak jednoduché to nebylo. Velikonoční cestu zrušily aerolinky, po přeložení zrušily i termín na přelomu dubna a května a my tak svoji cestu odložili až na přelom září a října.

Arménie je vnitrozemský stát se suchým kontinentálním podnebím. Zimy jsou tu tuhé a suché, léta spalující. Proto Arménie trpí dlouhodobě na nedostatek vody. Srážky, především přes léto, přichází sporadicky a nárazově. K čemu to vede? Po celé zemi najdete spoustu vodovodních trubek, mnohdy v žalostném stavu ne výjimečně s unikající vodou, dodávky vody jsou v odlehlých místech jen 3 hodiny denně a na celé řadě míst uvidíte seschlou krajinu zjizvenou vodní erozí.

Z těchto důvodů se nejeví léto jako vhodné načasování návštěvy a nabízí se spíše jaro, které ač je relativně bohaté na srážky (asi jako nejsušší měsíce v Česku, kterými jsou mimochodem leden a únor), odměňuje pohledy na zelenící se zemi, která je jinak po většinu roku vyprahlá. Alternativou je podzim, kdy už není tak horko a Arménie byť je seschlá nabízí velice stabilní počasí.

Přímý letecký spoj Vídeň-Jerevan trvá 3 a půl hodiny. Není potřeba vízum, jen nyní, na podzim 2021, je třeba si zajistit PCR test pro vstup do Arménie. Pro cestu zpět, jste-li očkování, postačí EU certifikát.

Po příletu na letiště Jerevan-Zvartnots se nabízí dva způsoby, jak se dostat do centra Jerevanu - autobus nebo taxi. Taxi lze zajistit jak na místě, tak z hotelu. V záři 2021 přilétal spoj ve 21:20 místního času a proto pro nás bylo logickou volbou taxi z hotelu. To na 15 km trase stálo 6000 AMD, zhruba 12 USD, tedy zhruba českou cenu. Toto řešení bylo pohodlné a v době, kdy jsme neměli u sebe arménskou hotovost také nejjednodušší, protože hotel nabízel platbu za odvoz kartou až na recepci. 

Na druhou stranu to může být zbytečný luxus. Veřejná doprava je totiž v Arménii levná. Hodně levná. Autobus z letiště na Jerevanské Náměstí Republiky stojí 300 AMD (0,6 USD), s několika zastávkami mu to trvá na Náměstí Republiky půlhodinu a jede dvakrát do hodiny. 

Levné ceny neplatí jen pro svoz z letiště, ale pro dopravu obecně. Jednorázový lístek na metro stojí 100 AMD (0,2 USD) a například autobus z Jerevanu do Gyumri, tedy mezi dvěma největšími městy na vzdálenost 120 km, vyjde na 1500 AMD (3 USD).

Je-li tedy cílem cestovat po Arménii lowcostově, veřejná doprava je nejsnazší cestou. K tomu si přečtěte i to, že ani stopování není v Arménii problém a na největší památky se organizuje celá řada zájezdů z Jerevanu. 

Na druhou stranu záleží na tom, co chcete v Arménii vidět a kam se chcete dostat. Arménie toho totiž dost nabízí mimo hlavní cesty. My proto zvolili Ladu Nivu.

O dobrodružstvích na cestách po Arménii se rozepíšu v dalších dílech. Nicméně dříve než se pustím více do cestovatelských rad a dojmů zaměřím obecně na Arménii a na její porozumění. Další díl bude věnován především historii Arménie, která je divoká a krutá, a zformovala zemi do dnešní podoby.