Paradox moci aneb Proč Babiš „hoří“ rychleji než Trump

Závěr dubna 2026 nám připravil politický úkaz, který by se dal nazvat vystřízlivěním z koblih. Čerstvá data CVVM vyvolala v Průhonicích nejspíš slušné pozdvižení: vládě Andreje Babiše věří pouhých 25 % lidí.

Pro kontext – je to o celé dva procentní body méně, než kolik měla v nejhlubší krizi tolik vysmívaná vláda Petra Fialy, které v době, kdy končila, věřilo 29 procent lidí. Ukazuje se, že ani poctivá dávka marmelády už nespokojené voliče nezasytí, když se realita začne zakusovat do peněženek.

Než ale začneme rozebírat, proč je u nás Andrejova vláda momentálně populární asi jako osina v zadnici, musíme si odskočit za oceán k jeho ideovému bratrovi.

Populista jako přes kopírák

Proč vlastně srovnáváme Babiše s Donaldem Trumpem? Protože jejich komunikační manuál psala stejná ruka. Oba prodávají příběh o „manažerovi, který napraví stát rozbitý neschopnými politiky“. Oba bojují proti „zlým elitám“ a „prolhaným médiím“. Jenže zatímco Trumpovi v USA věří stabilních 34 % lidí (a to i v době, kdy si hraje na vojáčky v Íránu a ceny benzínu letí vzhůru), Babišův kabinet se propadl do suterénu, kde už se nesvítí ani těmi nejdražšími úspornými žárovkami.

Proč Andrej „hoří“ a Donald drží?

Příčiny jsou fascinující a pro českého premiéra bolestivé:

Ideologie vs. Chleba s máslem: Trumpismus je v USA náboženství. Trumpův volič mu odpustí cokoli – od skandálů po vysoké ceny benzínu – protože Donald bojuje „kulturní válku“ za jejich hodnoty. Babišismus je oproti tomu čistě transakční vztah něco za něco: „Já ti slíbím slevy a levné energie, ty mi dáš hlas.“ Jakmile ale slevy narazí na realitu rozpočtu a elektřina neklesá, český volič se neobtěžuje s loajalitou. Prostě mu ta kobliha přestane chutnat.

Kouzlo protestu vyprchalo: Babiš se roky stylizoval do role opozičního bojovníka, který za nic nemůže. Teď je ale v čele vlády on. Už nemůže přesvědčivě říkat „to Fiala“, když lidé vidí jeho vlastní ministry, jak tápou v přímém přenosu. Trump má tu výhodu, že v USA vždycky existuje nějaký „Deep State“ nebo démonizovaní demokraté, na které lze ukázat prstem i z Bílého domu. V Česku se ta výmluva opotřebovala rychleji než levné pneumatiky.

Kult osobnosti vs. realita ministrů: Tady je ten největší vtip. Babiš jako osoba si v průzkumech pořád drží svých cca 40 % důvěry. Lidé ho mají rádi jako baviče a dravce. Ale jeho vládu? Tu vnímají jako bandu komparsistů, kteří jen plní příkazy z Facebooku, které navíc v praxi nefungují. Trumpův kabinet je brán jako „tým křižáků“, Babišův kabinet jako „dispečink holdingu“, který zrovna nemá signál.

Závěrem: Když marketing narazí na účtenku

Andrej Babiš zjistil, že vládnout s rekordně nízkou důvěrou 15 % je mnohem těžší než postovat fotky s pejsky. Zatímco Trump v USA přežívá díky polarizované společnosti, která ho miluje bez ohledu na výsledky, český volič je krutě pragmatický. Babišova vláda momentálně hoří rychleji než Trumpova reputace, protože slibovala zázraky na počkání, a místo toho doručila jen starou známou vládní bezradnost v novém balení.

A co na to PR tým z Průhonic?

Dá se očekávat, že hned zítra ráno se na sociálních sítích objeví video s Andrejem v bílé košili a unaveným výrazem, kde nám vysvětlí, že za těch 15 % může „zkorumpovaný průzkum CVVM“, „polistopadový kartel“ a možná i to, že mu v té koblize minule vyměnili marmeládu za hořčici. Jenže tentokrát to vypadá, že mu na to skočí už jen ti úplně nejvěrnější.