V rakouské pustě, Letiště Vídeň - Schwechat a Boeing 707; Říše Avarů a Slovanů, Chorvatsko

Nenechme se mýlit titulkem – pusta je i v Rakousku. Prostě to léto to už tak přišlo, zatímco v Maďarsku jsme jezdili do hor, tak v Rakousku jsme zacílili do úplných rovin.

Pokud někdo z Wikipedie hledá příspěvek o římské čtvrti „Quartiere Giuliana-Dalmata“ – pak až na konci blogu...

Dalmatští Italové – článek na Wikipedii >>> Odkaz

OBSAH

1/ V rakouské pustě a stepní jezera, slovanské (chorvatské) vsi v „Masarykově koridoru“ původ Chorvatů; stratení Slovania Panónie

2/ Letiště Wien - Schwechat a Boeing 707

2v/ výpočet rychlosti proudového motoru - rychlost jako funkce výkonu a rychlost v kartézských souřadnicích jako časosběrná veličina

3/ Letiště Wien - Schwechat a Boeing 707 (pokračování)

4/ Říše Avarů, Říše Avarů a Slovanů; Vladislav Vančura: Říše Sámova

5/ Chorvatsko a Dalmácie

5.1 historie Chorvatska a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

5.2 Předlitavsko – Království Dalmácie, Severní Dalmácie, Paklenica – Velebit, Seline – Starigrad

5.3 Zadar – římský a byzantský, Benátská republika

5.4 Moravsko – chorvatské vztahy, Nin, Zadar

5.5 Italská Dalmácie 1918 – 45, Quartire Giuliano – Dalmata Roma

R1 rozcestník Maďarsko a Rakousko

Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků - rozcestník Maďarsko - Blog iDNES.cz

V rakouské pustě, Letiště Vídeň - Schwechat a letoun Boeing 707 tento příspěvek

Úzkokolejkou do České Kanady, Vídeň a železnice Rakousko – Blog iDNES.cz

R2 rozcestník Charváti – Chorvati a Slované v Panonii

Nový Přerov – chorvatská ves na Moravě – zanikleobce.cz

Hůzová v Jeseníkách – zanikleobce.cz kam byla část moravských Chorvatů nedobrovolně přesídlena po roce 1949

V rakouské pustě, Letiště Vídeň – Schwechtat a letoun Boeing 707 (část 1 moravští Chorvati a část 5 Chrvatsko a Dalmácie tento příspěvek

Moravští Slovici kteří sídlili na nejjižnější Moravě a na Moravském poli Odkaz

R3, R4, R5 rozcestník letectví, kosmonautika a firma Boeing

V rakouské pustě, Letiště Vídeň - Schwechat a letoun Boeing 707 / 737 / 777 tento příspěvek

Jak měří letecký tachometr rychlost letounu 2, letiště Žatec a Mig 29, mechanika DPMW - Blog iDNES.cz

Letouny Boeing 737 v Brně a letecký navigační systém - Blog iDNES.cz

matematika kosmických letů Hallův efekt, matematika kosmických letů ; autoelektrika a elektromobil - Blog iDNES.cz

matematika kosmických letů (logaritmická rovnice) A11V Eulerova konstanta, integrály, derivace, logaritmy (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz

satelitní přenos internetu V zajetí počítačů 6 "h" - prakticky vzato - jak zprovoznit počítač po technické stránce - Blog iDNES.cz

Letiště Brno, Mig 21 a elektrotechnické a radiotechnické vybavení letadel - Blog iDNES.cz

1. Slované na „Moravském poli“ a Burgelandu – neboli plánovaném „Masarykově koridoru“ mezi Československem a Jugoslávií

Chorvatské vsi na Moravě a v Burgenlandu

Moravští Chorvati nebo moravští Charváti jsou etnická skupina Chorvatů, kteří v 16. století prchali před Turky do severnějších částí Habsburské monarchie. Několik desítek rodin přišlo na pozvání Lichtenštejnů až na jižní Moravu. Moravští Chorvati představovali nejsevernější výspu chorvatského osídlení ve střední Evropě. Chorvati se usadili v několika desítkách vesnic zejména na Mikulovsku a Břeclavsku. Tři osady na Mikulovsku (Frélichov, nyní Jevišovka, Nový Přerov a Dobré Pole) zůstaly chorvatské až do roku 1948, kdy byli Chorvati z jižní Moravy násilně vystěhováni.

V 16. století byly podmínky pro život na Balkáně velice těžké. Uherský stát procházel feudální krizí a nebyl schopen zajišťovat základní potřeby svých obyvatel. V roce 1526 byl navíc v bitvě u Moháče poražen Ludvík Jagellonský a tato porážka znamenala začátek pronikání Osmanské říše do Evropy.

Vojennaja Granica

Vojennaja Granica

Osmanská říše po bitvě u Moháče expandovala na sever do Uher - ovšem do jádrové oblasti Uher. Uhersku zbylo především Slovensko, západní Maďarsko a zcela na jihu západní Chorvatsko. Uhersko - osmanská hranice byla se severu na jih velmi dlouhá. Kromě řekněme státní hranicí mezi Habsburskými Uhrami a Osmanskou říší - z uherské strany vzniklo něco jako nárazníkové pásmo posunuté několik desítek kilometrů od turecké hranice do vnitrozemí Západních Uher. Toto území získalo název Vojenská hranice (Vojennaja Granica).

Z Vojennoj Granice v obavě před postupující tureckou armádou se statisíce obyvatel z chorvatského území vydaly do severnějších částí habsburské monarchie, kde doufaly v klidnější život. Náročná cesta do neznáma vedla podél tzv. jantarové stezky. Mnozí Chorvaté se usadili na území dnešního Rakouska (Burgenland), Maďarska a Slovenska. Několik stovek rodin dorazilo na pozvání Lichtenštejnů až na jižní Moravu. Ta byla tehdy vylidněná a zpustošená. Nově příchozí, zkušení a pracovití zemědělci, ji měli hospodářsky pozvednout.

1.1 v rakouské pustě - slovanské (chorvatské) vsi v Burgenlandu; stratení Slovania Panónie

Cestopis asi z roku 2002

Uplynulo sotva pár týdnů – a už jsme opět vyráželi k maďarským hranicím. Ve stejné sestavě jako na Mátru  - tedy 3 dospělí a jedno dítě.  Tentokrát bylo cílem Neziderské jezero na rakousko – maďarském pomezí.

Vlastně jsme projížděli pásmem slovanských vesnic - o kterém například TG Masaryk po vzniku republiky uvažoval jako o koridoru který by spojil ČSR a Jugoslávii - umožnil tak přístup  k moři a oddělil Rakousko a Maďarsko. 

Parndorf (slovensky Pandorf, maďarsky Pándorfalu, chorvatsky Pandrof) je obec v rakouské spolkové zemi Burgenland v okrese Neusiedl am See. Obec leží na plošině na okraji Karnuntské brány, 7 km severně od Neziderského jezera. Střední nadmořská výška činí 182 metrů a žije zde přibližně 4 700 obyvatel.

nápis v Chorvatštině

Vesnice Pandorf zaujala účastníky výpravy mimořádným tichem a klidem. 

Ubytování jsme si domluvili na maďarské straně ve vsi Fertőrákos nedaleko Šoproně. Druhý den po poledni jsme se přesunuli k rakouské části jezera, tentokrát ovšem z východu. Po krátké projížďce jsme zakotvili v městečku Illmitz – konkrétně v jeho přístavu.

Pás chorvatský vsí se vlastně táhl až na Moravu (Moravská charvátská ves a další). Chorvaté do tohoto pásu byli nuceni přesídlit během tureckých válek Islám na Moravě - Měsíc autorského čtení 2018 se zaměřením na literaturu Turecka - Blog iDNES.cz. 

Zde jsme jen tak poposedávali, popíjeli víno a pozorovali poklidný provoz přístaviště. Když jsme se zvedali k odjezdu, nastalo to, čemu se říká kouzlo okamžiku. Někde v dálce přistával letoun… Ve zlatavém odpoledním slunci se objevila vahadla dřevěné pumpy. Prostě pusta jako vyšitá.

Na druhý den – když jsme se loučili a odjížděli jsem navrhl, abychom pro návrat na Moravu zvolili rovněž východní stranu jezera. A to prej, že NE! Zbytečně bychom prý jen rozmělňovali včerejší zážitek. Nu což – na tomto argumentu bylo kus pravdy.

1.2 původ Slovanů – zejména Chorvatů, Slovinců a Slováků

není Chorvat jako Chorvat aneb proč se Čechy nejmenují Chorvatsko

Není Chorvat jako Chorvat...

Charváti (či Chorvati) mají společnou pravlast.

5. stol. př. n. l.

Pravěk Slovanů Balto - Slovanská jazyková skupina v Černolesí na pomezí Litvy a Ukrajiny.

2. a 1. stol. př. n. l.

Rozpad baltoslovanské jednoty mohl nastat přibližně na přelomu 2. a 1. století př. n. l. – kdy se z Baltoslovanů začali vydělovat první Slované (Praslované).

5. a 6. století

Země na sever od Tater byla kronikářem pojmenována jako Bílé Chorvatsko (či Charvátsko). V 5. století slovanské kmeny tuto zemi opouštěli a putovali například do pozdějších Čech.

7. století

Nejpozději v 7. století byla Slovany (či Chorvaty) osídlena také jižní Evropa.

místní názvy:
Chorvatice (severní Čechy)
Charvátice (severní Čechy)
Charvátská Nová Ves (jižní Morava)

příjmení:
Charvát, Charvátová (české příjmení)
Horvát, Horvátová (rómské příjmení)

1.3 Slované v Panonii...

.

Slované v Panonii měli podle některých názorů blíž k Čechům a Slovákům – podle jiných názorů k Chorvatům a Srbům – ale je tu ještě jedna možnost – mohlo se jednat o samostatné etnikum. Tím etnikem by mohli být Slovinci. Ostatně na některých mapách zabývajících se historií se objevil pojem Moravští Slovinci.

Slované v Panonii žili ovšem i na řece Tise >>> Odkaz BG1 Hraničila Velká Morava s Bulharskou říší? Obodrité nadunajští na Tise

1.4 Knížectví Doudlebů v Jižních Čechách a Dudlensko ve střední Panonii?

České a Moravské kmeny – včetně Moravanů II označovaných jako Moravští Slovinci

OBSAH

1/ V rakouské pustě a stepní jezera, slovanské (chorvatské) vsi v „Masarykově koridoru“ původ Chorvatů; stratení Slovania Panónie

2/ Letiště Wien - Schwechat a Boeing 707

2v/ výpočet rychlosti proudového motoru - rychlost jako funkce výkonu a rychlost v kartézských souřadnicích jako časosběrná veličina

3/ Letiště Wien - Schwechat a Boeing 707 (pokračování)

4/ Říše Avarů, Říše Avarů a Slovanů; Vladislav Vančura: Říše Sámova

5/ Chorvatsko a Dalmácie

5.1 historie Chorvatska a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

5.2 Předlitavsko – Království Dalmácie, Severní Dalmácie, Paklenica – Velebit, Seline – Starigrad

5.3 Zadar – římský a byzantský, Benátská republika

5.4 Moravsko – chorvatské vztahy, Nin, Zadar

5.5 Italská Dalmácie 1918 – 45, Quartire Giuliano – Dalmata Roma

Zdroj: https://blog.idnes.cz/jantomasek/v-rakouske-puste-letiste-viden-schwechat-a-boeing-707-rise-avaru-a-slovanu-chorvatsko.Bg17061180

2/ Letiště Wien - Schwechat a Boeing 707

R3, R4 (výběr) rozcestník letectví, kosmonautika, Boeing, letiště

odkaz na rozcestník letectví Jak měří letecký tachometr rychlost letounu 2, letiště Žatec a Mig 29, mechanika DPMW - Blog iDNES.cz

Letouny Boeing 737 v Brně a letecký navigační systém - Blog iDNES.cz

A na závěr cesty do Maďarska a Rakouska z Vídně z letiště Letiště Wien - Schwechat.

U letiště trochu připomněl etapu šedesátých a prudký rozvoj proudového letectví instalovaný Boeing 707 (jako pomník). Firmě Boeing pomohl stát se jedním z největších výrobců osobních letadel a vedl k pozdější řadě letadel s označením „7x7“ a model 707 se stal ve své době komerčně nejúspěšnějším letounem. 

Pokus u přiblížení letiště Wien - Schwechat a Boeingu 707 v barvách Pan American v kresbě. 

přepočet tah (tlak) proudového motoru "p"  a síla "F"

motor Pratt and Whitne JT3C
překonal tah 10 000 liber (lb, lbf)

Mezinárodní jednotkou tahu, obecně síly, je Newton (N), běžně se ale používá tisícinásobek, tedy kilonewton (kN). Větší představu o velikosti tahu ovšem v neanglické literatuře dává vyjádření v kilogramech (kg), správnější je ale používat kilopondy (kp). Anglicky psaná literatura používá imperiální měrný systém a pro tah je zde používanou jednotkou libra (lb, lbf).

Tah není tlak. Tah = obecnějčí veličina - která nezahrnuje průměr trysky. 
Tah prodového motoru je v podstatě tatáž veličina jako síla - také se udává v Newtonech. Tlak je síla dělená plochou. Motor o menším průměru by měl větší tlak - což ovšem není zas tak podstatné, jelikož pro vzet letounu je postatnější veličinou tah proudového motoru. 

Mezinárodní jednotkou tahu, obecně síly, je Newton (N), běžně se ale používá tisícinásobek, tedy kilonewton (kN). Větší představu o velikosti tahu ovšem v neanglické literatuře dává vyjádření v kilogramech (kg), správnější je ale používat kilopondy (kp). Anglicky psaná literatura používá imperiální měrný systém a pro tah je zde používanou jednotkou libra (lb, lbf).

Kilo (symbol k) je předpona soustavy SI a znamená mocninu 103, tj. tisícinásobek hodnoty základní jednotky. Předpona pochází z řeckého ??????, což znamená tisíc.

1 kp = 1 kg
1 kp = 9,80665 N
1 lb = 0,453592 kp
1 lb = 4,448217 N
1 kN = 1000N = 101,9716 kp = 224,8091 lb (liber)

Příklad: 9500 kp = 93,16 kN = 20944 lb.

libra je tedy přibližně polovina newtonu - tedy newton ´= 2 libry

Klasický tah se měří v nulové výšce, při nulové rychlosti, při teplotě 15°C a tlaku 101,3 kPa, tedy při normálních fyzikálních podmínkách. 

2v/ výpočet rychlosti proudového motoru - rychlost jako funkce výkonu a rychlost v kartézských

výpočty rychlosti podle druhu pohonu

výkon P je rychlost v  krát síla F

rychlost v a síla F  jsou veličiny které lze vzájemně přepočítat 

z čehož vychází, že výkon lze například vypočítat pouze přepočtem z rychlosti

obecná rovnice pro výpočet výkonu z rychlosti

výkon P je rychlost v  na ntou 

jinak vychází rychlost u automobilu (zde se počítá podle síla a poloměru kola) a jinak u proudového motoru (tryskáče) - zde se počítá jenom ze síly 

rychlost u automobilu podle poloměru kolav=Fx r (poloměr kola) na druhou

rychlost u proudového letounu v=Fx k (což je obecná či předpokládaná) přepočtová konstanta

R5 rozcestník matematika, mechchanika, kinematika, dynamika

přepočty výkon, síla, rychlost automobilu se zabývají například příspěvky DPM například  Mechanika DPM1 - Výkon, nebo točivý moment - proč má traktor velké zadní kolo a je pomalý? - Blog iDNES.cz, nebo Mechanika A3/ KFD 3 rozcestník matematika/kinematika - jak měří siloměr přes rychlost sílu - Blog iDNES.cz

o přepočtu výkon, síla, rychlost u proudových motorů by zase měly pojednávat příspěvky Jak měří letecký tachometr rychlost letounu 2, letiště Žatec a Mig 29, mechanika DPMW - Blog iDNES.cz a Aero továrna na letadla / kompozity - konstrukční materiál pro letectví a kosmonautiku - Blog iDNES.cz a zejména příspěvek V rakouské pustě, Letiště Vídeň - Schwechat a letoun Boeing 707 / 737 / 777 (tento příspěvek)

odkazy matematika 

rozdíl mezi x a y v kartézských souřadnicích a rozdíl mezi x a Y v rovnici (či funkci) se zabývají příspěvky 

A11V Eulerova konstanta, integrály, derivace, logaritmy (Co se děje kolem matematiky 11) - Blog iDNES.cz

Nádraží a vlak - rychlost a zrychlení - mechanika integrálních a diferenciálních počtů AV - Blog iDNES.cz

3/ Letiště Wien - Schwechat a Boeing 707 (pokračování)

Boeing 707 před letem

když se Boeing připravuje k letu

palivo pro letadla podrobněji Benzínky a další čerpací stanice - ropa a zemní plyn, a také rozvody vody - Blog iDNES.cz

Boeing 707 schéma interiéru 

Nedlouho po Boeingu inovovala svůj program i firma Douglas. 
Douglas DC-8 (známý i jako McDonnell Douglas DC-8) je americký čtyřmotorový proudový úzkotrupý dopravní letoun pro střední a dlouhé tratě. Šlo o první proudové letadlo od společnosti Douglas Aircraft. Výroba probíhala v letech 1958 až 1972, přičemž se vyrobilo 556 kusů letadel tohoto typu. DC-8 byl uveden takřka paraelně s letounem obdobné koncepce Boeing 707, čímž si firma  Douglas udržela postavení na trhu s letadly.  V sedmdesátých letech se změnila koncepce a na leteckých linkách se objevily kapacitnější širokotrupé letouny.

Přestože provoz letadel lze hodnotit jako úspěšný, neobešel se zcela bez nehod. Například u Letounu DC - 8 při jenom startu se začaly tavit pneumatiky a po zasunutí podvozku se letadlo vzneslo ohroženo vznikem požáru - k čemuž také došlo - požár nejprve vyřadil elekroinstalaci, letadlo se stalo nejprve neovladatelným a vzápětí se požár rozčířil i na vlastní letadlo a let skončil pro posádku a cestující tragicky. 

foto s letounem Boeing 707 na letišti Švechat ve Vídni

4/ Říše Avarů, Říše Avarů a Slovanů; Vladislav Vančura: Říše Sámova

V místech kde „stezka jantarová“ protínala „stezku východní“ leží pak rovina dlouhá dva dny cesty a široká co by člověk ušel od rána do večera. Ta rovina sluje Moravské pole. Na severu a na západě uzavírá ji pahorkatina a vidlice řek dělí ji od roviny východní a od roviny jižní. Je úrodná, je žírná. Křižující se cesty ji skýtali mnohou výhodu - a učinili ji místem bohatství a moci.

Slované, kteří bydlili v Končinách Moravského pole byli ve století šestém pastevci - a tu i tam i rolníky. I přiházelo se, že někteří z nich pasouce stáda, nebo snad orajíce podél některé stezky - zahlédly přicházející kupce. I běželi k nim a podivovali se nákladu kupeckému, a chválili užitečné kusy zboží a s pohrdáním patřili na kusy jiné. Tak seznamovali se s kupci a dávali jim svou zásobu - aby získali kovové hroty k šípům a mohli z jejich měchů píti víno. Ten vlídný mrav však neplatil mezi Slovany bez výhrady. A vždy bylo dosti těch, co se vrhali na cizí hloučky- aby je pobyli.

Užívání meče bylo tak častější a častější - neboť ke končině Slovanské se přibližovala válka...

Válka kráčela s východu, šla s kmeny turko-tatarskými a Dunaj značil jí cestu. V první polovině století šestého vytrhli se svých asijských vlastí Avaři a dali se na pochod v kraje slovanské. Táhli v houfcích, táhli rozptýleni - aby žádná kořist jim neunikla. Ale v místech, kde sídliště byla četnější a kde lid vstával k odporu - sráželo se ti jezdcové avarští ve veliký zástup a vítězili - i množstvím - i divokostí.

Říše Avarů

Byli pak Avaři postavy veliké. Vynikali silou... a pokud jde o rychlost - nikdo se jim nevyrovnal. Hnali se na koních s tváří schýlenou ke krkům svých zvířat, hnali se podobni mračnu a kožešiny vláli s jejich ramen - a oštěp ležel v jejich rukou - i křivá šavle - i sekera.

Když pak nalehli na sídliště slovanská, rozvalili je - zakládajíce oheň pálili všechno co hoří. Chýše, úrodu i les. A jako byl strašný pochod Avarů, tak bylo strašné i jejich táboření.

Sotva udeřil mráz, zastavovala se jízda avarská a na příhodném místě rozbila stany. Potom mužové, ženy i dívky v bídě největší a v otročení museli jim sloužit a být jim po vůli.

Říše Avarů a Slovanů, Říše Sámova

5/ Chorvatsko a Dalmácie

5.1 historie Chorvatska a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

První Slované na území dnešního Chorvatska dorazili (či spíše vpadli) na začátku 7. století spolu s kmeny kočovných Avarů z Panonie.

V Dalmácii byla i po pádu Římské říše zachována kontinuita obyvatelstva a území se postupně dostalo pod správu římského východu - Byzance, které se podařilo obnovit moc alespoň v některých vyspělejších částech původní říše. Latinskou civilizaci ukončil právě tento vpád slovanských kmenů v 7. století. Původní obyvatelstvo bylo Slovany vytlačeno do několika izolovaných oblastí na pobřeží.

Na začátku 9. století Chorvati vytvořili státní útvar se dvěma vévodstvími.

Prvním chorvatským králem se stal Tomislav, roku 925 (od roku 910 do roku 925 vévoda).

Jako samostatné království Chorvatsko vystupovalo do roku 1102, poté vstoupilo do personální unie s Uhrami, tedy s dnešním Maďarskem. Roku 1527 byl kvůli probíhající stoleté válce (1493–1593) s Turky (Osmanskou říší) do čela Chorvatska zvolen Ferdinand I. Habsburský, a země se tak stala až do roku 1918 zůstala součástí Habsburské monarchie.

Po skončení 1. světové války Chorvaté se Slovinci a Srby vytvořili mezinárodně neuznaný stát – Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, který však existoval jen necelý měsíc. Poté se Chorvatsko stalo součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 3. října 1929 byl název státu Království Jugoslávie).

Nezavisima država Hrvatska 1941 – 44

U razdoblju od svibnja do listopada 1941. određene su granice nove države. NDH je u svoje područje uključila najveći dio nekadašnje banske Hrvatske. Granice prema Trećemu Reichu bile su određene u svibnju te su se uglavnom poklapale sa zapadnim hrvatskim granicama prije 1918. U lipnju je bila određena istočna granica prema Srbiji na Drini i Savi, a područje istočnoga Srijema sa Zemunom uključeno je u listopadu (ali je dio zemunskoga područja bio pod izravnom njemačkom upravom pa su Nijemci već od 1941. u Zemunu samostalno provodili policijske akcije). NDH je obuhvaćala cijelu Bosnu i Hercegovinu, a granica prema Crnoj Gori formalno je bila određena u listopadu. Pregovori oko granica s Italijom, koje je s hrvatske strane vodio isključivo A. Pavelić, doveli su do potpisivanja Rimskih ugovora 18. V. 1941.

Článek o NDH na chorvatské encyklopedii >>> Odkaz

5.2

Předlitavsko – Království Dalmácie, Severní Dalmácie, Paklenica – Velebit, Seline – Starigrad

Malá Paklenica u Seline

foto asi kolem roku 2008

Velká Paklenica u Starigradu

Kostel svatého Petra v Starigradu nedaleko Paklenice byl postaven v předrománském staro-chorvatském stylu, pravděpodobně na přelomu 9. a 10. století. Kolem kostela je hřbitov používaný od poloviny 13. století. Zachovaly se působivé náhrobky v podobě mohutných kamenných desek zdobených místy jednoduchými, mělkými reliéfy ze 14. – 16. století.

Toulka pohořím Velebit tak kolem roku 2008

Jakás miniaturní vesnice někde v pohoří Velebitu...

Na toulku jsem vyrazil sám, bez stativu – tak je vůbec překvapením, že odtud mám nějakou fotku.

...a pak již odjezd zpět na Moravu

5.3

Zadar – římský a byzantský, Benátská republika

Římská a byzantská Dalmácie

Zadar – sloup s časů římské říše (foto vlastivěda Rakousko – Uherska)

V Dalmácii byla i po pádu Římské říše zachována kontinuita obyvatelstva a území se postupně dostalo pod správu římského východu - Byzance, které se podařilo obnovit moc alespoň v některých vyspělejších částech původní říše. Latinskou civilizaci ukončil vpád slovanských kmenů v 7. století. Původní obyvatelstvo bylo Slovany vytlačeno do několika izolovaných oblastí na pobřeží.

Benátská republika

Pro Benátčany se stalo prioritou ovládnutí Jaderského moře, kde se jejich obchodní zájmy křížily se Slovany usazenými na pobřeží, kteří často používali nevybíravých metod jako je pirátství. Převzetí byzantských osad pod svou kontrolu se stalo prvním cílem Benátčanů, poprvé k tomuto došlo na přelomu tisíciletí. Nebylo to však připojení na trvalo, některé osady se buďto osamostatňovaly, nebo přecházeli pod vládu Chorvatů, později k Uhrám, které Chorvatsko pohltily. Latinská města v Dalmácii se řídila podobnými regulemi jako samosprávná města v Itálii.

Slované potomkům římských měšťanů v Dalmácii říkali Latini. Vlaši nebo Maurovlaši bylo naopak slovanské pojmenování románských obyvatel venkova, kteří se udržovali jako pastýři na Istrii nebo na Krku. Mísením latiny s jazyky Slovanů na počátku středověku vznikl nový jazyk, dalmatština.

Mapa Dalmácie v roce 1797 s dvěma hlavními etnickými skupinami: italskou (oranžová) a Srbochorvatskou (zelená)

Definitivního připojení dalmatského pobřeží se Benátky dočkaly v roce 1409, kdy uherský král toto území jednoduše prodal. Latinská populace znovu posílila a převzala od Benátčanů dialekt. Roku 1797 byla Benátská republika zrušena a přičleněna k Rakousku a Dalmácie se stala jednou z jeho zemí.

5.4

Moravsko – chorvatské vztahy, Nin, Zadar

Zadar by inspirací pro architekturu Velké Moravy.

V městečku Nin zase po vypuzení z Velké Moravy působili Metodějovi žáci.

Nin

Nin byl za starého Říma municipium a významné středisko antické Liburnie, známé pod liburnským jménem Aenona. V 1. století př.n.l. město převzalo postavení někdejšího hlavního centra ilyrského kmene Liburnů, který podlehl před přelomem letopočtu římské rozpínavosti. Jak ukazují archeologické výzkumy, byl tehdejší Nin výstavným městem s monumentálním chrámem, amfiteátrem, akvaduktem aj. Měl výhodnou strategickou polohu - na ostrůvku v blízkosti pevniny, z níž byl a je spojen můstky. Tato poloha jej však neubránila od vpádů, loupení a ničení v dalších staletích.

Na počátku 7. století se Nin přes dobré opevnění neubránil mohutnému avarsko-slovanskému nájezdu. Chorvatský kmen, který se tu pak natrvalo usadil, brzy vstřebal antickou kulturu. Právě díky této okolnosti se tu vytvořily předpoklady pro vybudování jednoho z nejdůležitějších center politického, kulturního a církevního života nových chorvatských přistěhovalců. Od druhé poloviny 9. století zde bylo významné biskupství, které pak stálo v centru bojů o církevní jurisdikci, tedy o to zda biskupy bude světit římský papež či byzantský tedy cařihradský patriarcha. Šlo v podstatě o prozápadní nebo provýchodní orientaci, přičemž se později prosadila ta prozápadní.

Až do druhé poloviny 11. století neměli chorvatští panovníci stálé sídelní město a právě Nin patřil k těm občasným, velmi oblíbeným.

Po vstupu Chorvatska do personální unie s Uhrami (od začátku 12. století) se Nin stal samostatnou komunou v rámci tohoto státu a svou vážnost si dále schovával. Dosvědčuje to mj. i skutečnost, že uhersko-chorvatský král Ludvík z Anjou uspořádal ve druhé polovině 14. století v Ninu, tomto „hlavním a královském dalmatském městě“, sněm chorvatské šlechty a měšťanů.

Po roce 1409, osudovém roce, kdy Anjouovci prodali Dalmácii Benátčanům, a zejména v období tureckého ohrožení celé Dalmácie Turky, nastal výrazný pád Ninu, který střídavě drželi Benátčané nebo Turci. Koncem 16. století a začátkem 17. století Benátčané dokonce město pobořili, aby je Turci nemohli využívat jako svou základnu.

Nin – kostel Sv. Kříže, nejmenší katederála na světě

Nin

Nin

Zadar

Kostel svatého Donáta (chorvatsky crkva Svetog Donata) je římskokatolický kostel v historickém jádru chorvatského města Zadar. Nachází se v sousedství městské katedrály svaté Anastázie.

Historie

Kostel byl vystavěn na počátku 9. století jako dvojpodlažní kruhový kostel na místě rozvalin někdejšího římského fóra, jehož pozůstatky jsou patrné dodnes. Původní kostel byl zasvěcený Svatému Kříži, teprve později, za benátské nadvlády, byl kostel přejmenován po zadarském biskupovi svatém Donátu.

Dnešní kostel svatého Donáta je největší a nejlépe zachovanou stavbou předrománské architektury v Chorvatsku.

5.5 Italská Dalmácie 1918 – 45, Quartire Giuliano – Dalmata Roma

Itálii patřilo i po vzniku samostatné Jugoslávie na pobřeží Dalmácie město Zadar – dále několik ostrovů a poloostrov Istrie.

Čtvrť Giuliano-Dalmata na předměstí Říma se zrodila jako dělnická vesnice při silnici E42, v níž byli ubytováni pracovníci podílející se na přípravě světové výstavy v Římě (která dala vzniknout čtvrti EUR, v roce 1965 přejmenované na čtvrť Evropa). S vypuknutím války opustili dělníci své domovy, které po krátké anglo-americké okupaci zůstaly opuštěné.

Giuliano Dalmata v Římě

V roce 1947 se ve vesnici usadilo dvanáct rodin Juliánských běženců z Gulie (dříve součást Benátska) a přejmenovali ji na Villagio Giuliano. Vzápětí přibyli další imigranti - tentokrát z bývalé italské Dalmácie - zejména města Zadar a na předměstí Říma byla vybudována moderní městská čtvrť jejíž název připomíná původní vlast místních obyvatel.

Oficiální inaugurace a předání prvních bytových jednotek exulantům (ubytovny bývalé dělnické vesnice renovované a přestavěné na malometrážní byty) se uskutečnilo 7. listopadu 1948 za přítomnosti tehdejšího podtajemníka předsednictva Rady ministrů Hon. Andreotti a paní De Gasperi, manželka tehdejšího premiéra v úřadu. Při té příležitosti se konala první svatba komunity.

Armando Chioggia, narozený ve Fiume v roce 1921, se v malé kapli vesnice oženil s Fernandou Tombesi, římskou ženou, skoro jako by chtěl oficiálně podpořit spojení lidí z Fiume, Istrie a Dalmácie s pohostinným městem Římem. V roce 1955, po příchodu asi dvou tisíc istrijských a dalmatských exulantů, přijalo své současné jméno. Dne 4. listopadu 1961 byl na příkaz Opery Profughi slavnostně otevřen památník na Via Laurentina, který se skládal z krasového balvanu s nápisem „PADLENÉ GIULII A DALMATICI“ a erby julijsko-dalmatských měst Pola, Fiume a Zara.