Stará pošta v Praze a dům s pečovatelskou službou- rozcestník pošty, sociálka, jízdné

Dům U zlatého grifa – neboli Stará pošta na Malé straně (v předchůdci současného domu z 18. stol. bývala nejstarší pražská pošta z časů Rudolfa II, dnes adoptovaný jako dům s pečovatelskou službou. 

OBSAH 1. část

metro – trasa A Malá Strana – Dejvice

U (úvod) pošta a její členění, jak platit na poště SIPO
R1 rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače
1 Stará pošta na Malé Straně - exkurs do domů s pečovatelskou službou, pošta partner Praha 11, Malostranské náměstí 36/12, 11800 Praha
1MS Malá Strana
1HD Čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi, eventuálně dál po trase A
R1A rozcestník Malá Strana, Praha a administrativa
R1B rozcestník baroko a Malá Strana
vodní mlýny v Praze
R1B rozcestník baroko a Malá Strana
Svatý Tomáš a pivovary na Malé Straně a v Praze
R1P rozcestník pivovary

1HDA Čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi, eventuálně dál po trase A

2 pojišťovny, pojišťovnictví / Rpoj rozcestník pojišťovnictví
3 inkaso, sipo, trvalý příkaz
R3 rozcestník administrativa sociální péče a zdravotnictví
3.4 identita občana R4 rozcestník pro identitu občana a portál národní bod

metro – trasa B Smíchov – Zličín

obsah – 2. část

4 a 5 Smíchov
4SP Smíchov-pošty
4MB metro B na Smíchově
4.5-23 památník tank 23
4.5 Praha-Smíchov (staré nádraží) a železniční most
5 přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou (na nádraží Praha-Smíchov)
R5 rozcestník služby, doprava, jízdné
5j jízdné v Praze
5js slevy na jízdném - přes správu sociálního zabezpečení a přes identitu občana
6/54 dál po trase B směr Zličín

„U jako úvod“ – pošta a její členění, inkaso a sipo

„U jako úvod“ pošta a její členění

Česká pošta se člení na několik divizí - jednou z nich je divize státní poštovní služby, další pobočková síť - v čele celé instituce stojí generální ředitel. 

Ztrátová Česká pošta se má do dvou let transformovat na část, která provozuje pobočky a poskytuje v nich služby pro stát a další subjekty, a komerční akciovou společnost Balíkovna zajišťující balíkové a logistické služby. Pošta zaměstnává 21.000 lidí, provozuje 2900 poboček a za loňský rok očekává provozní ztrátu kolem 300 milionů korun, o 600 milionů nižší než v roce 2022.

Pražská pošta Jindřišská 14 111 00, balíkovna Masarykovo nádraží, letecká pošta – Blog iDNES.cz
Český telekomunikační úřad Brno Šumavská 525/33, pošta Brno 11 Kounicova 688/26 – Blog iDNES.cz

Jak platit na poště za elektřinu (a další služby) přes Inkaso/SIPO

inkaso-sipo-trvalý příkaz pojednány v části 3 tohoto příspěvku

R1 Rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení (tento příspěvek)

pošta třiceléjednčka Praha hlavní pošta Jindřišská 111 00, pošty Praha-východ a východ ČR, hlavní příspěvek, letecká pošta a letiště Kbely (historie), vlaková pošta Masarykovo nádraží Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz srovnávání poštovních a internetových adres a současně rozcestník na téma počítače a internet

pošta Brno 11 - pošta a satelitní přenos informací V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz současně jeden z příspěvků na téma počítače - zejména z hlediska hardware "hardwarová šestka"

DVOJKA Jak se připojit k internetu 2 "na Třebíčsku“ – sada protokolů TCP/IP – referenční model ISO/OSI; toulky Třebíčskem 2020 – Blog iDNES.cz

ŠESTKA „S“ příspěvek zaměřený pouze na počítače - a to takřka výhradně na programy a programování Jak se připojit k internetu 6s, Google, Apple "s" - internetové účty, blogy a navigace, HTML - Blog iDNES.cz "softwarová šestka"

JEDENÁCTKA – jak se připojit k internetu 11 - příspěvek se zabývá zejména technickým propojením počítače a telefonu s internetem (tedy jaké součásti jsou ke spojení potřeba) - dále provozním propojením (tedy jaké druhy signálu prochází těmito spojovacími součástmi) i uživatelským ovládáním Jak se připojit k internetu 11 – jak zařídit připojení WiFi, uživatelské ovládání základních programů sady Windows – Blog iDNES.cz

1 – Stará pošta v Praze na Malé Straně / exkurs do domů s pečovatelskou službou

U Zlatého gryfa
Stará pošta; Likovský dům
Maltézské nám. 480/8, Malá Strana, Praha
V místě někd. středověké sladovny vznikl na přelomu 30. a 40. let 16. stol. obytný dům, renes. přestavěný kol. r. 1600. Dům prošel dalšími přestavbami v barokním a již klasicistním duchu (poslední z doby kolem 1800).
Poštovní směrovací číslo pro adresu Maltézské náměstí 480/8, Malá Strana, Praha 1, je 118 00. Tato adresa spadá pod poštu Praha 011.

Na Malé Straně dnes funguje jako pošta pošta partner Praha 11...

pošta na Malé Straně dnes je pošta partner Praha 11

pošta partner Praha 11
Adresa: Malostranské náměstí 36/12, 11800 Praha. Parametry pobočky · Pobočka nemá signální zařízení · Možnost platby kartou. Kontakt. Telefon. [phone].
210 123 456 - zákaznická linka PO-PÁ 8:00-18:00 hod.
[e-mail]

pošta partner Praha 11 Malá Strana , pošta bez doručovatelky, směrovací číslo pro Malou Stranu je 118 00

Pošta partner Praha 11 Malá Strana nedisponuje vlastními doručovatelkami pro běžnou pochůzku v okolí, doručování zajišťuje jiná (řídící) pobočka Praha 1 – což je pravděpodobně hlavní pražská pošta Jindřišská 909/14, 110 00 Praha (dlouhodobě byl populární směrovák na Jindřišskou 111 55), Nové Město.

pošta Praha 11, Malostranské náměstí 36 (č.p. čtvrti / číslo orientační zlice 22 nebo 12) docela nenápadně ukrytá v podloubí

Pošta Partner je plnohodnotná pobočka, kterou na základě smlouvy s Českou poštou provozuje třetí strana, nejčastěji obecní úřad nebo místní podnikatel (např. majitel obchodu). Pošta Partner nahrazuje Českou poštu. Česká pošta dodá na přepážku, která může být v obchodě či na radnici, nábytek a zařízení. Z pohledu zákazníka poskytuje stejné základní služby jako běžná pošta.Klíčové služby poboček pošta partner – listovní zásilky: příjem a výdej běžných i doporučených dopisů; balíkové zásilky: příjem a výdej balíků včetně služeb sítě balíkovna; finanční služby: příjem a vyplacení poštovních poukázek (složenek) nebo důchodů; bankovní transakce: základní operace pro klienty ČSOB (Poštovní spořitelny); prodej sortimentu: nákup poštovních známek, obálek či dálničních známek.

aktualizace 11. června 2026 pro poštu partner

Ústecký kraj znovu nabízí obcím dotaci na udržení pošty. Dotace od kraje je až 100 tisíc korun. Celkově je v programu připraveno necelých 7 milionů korun. Přijímat žádosti bude krajský úřad od 1. do 30. června 2026. Cílem programu je podpořit zachování poštovních služeb v obcích do 3 tisíc obyvatel. Peníze mohou získat i příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky, právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající.

Malostranské náměstí – zastávka tramvaje

Malostranské náměstí - zastávka tramvají směr sever: 2 Sídliště Petřiny 12 Lehovec, 22 Bílá Hora 23 Královka, 20 Dědina 43 Pohořelec / směr jih 7Kotlářka, 12, 15 Sídliště Barrandov 20 Sídliště Modřany, Dědina 22 Zahradní Město, 23 Zvonařka (2026).

exkurs do domů s pečovatelskou službou – Malá Strana – U Zlatého grifa

Dům U zlatého grifa – neboli Stará pošta na Malé straně (v předchůdci současného domu z 18. stol. bývala nejstarší pražská pošta z časů Rudolfa II.) a podobně běžný dům z poslední třetiny 20. stol. v Hradci nad Moravicí poskytly obydlí dvěma seniorkám.

Obě nájemnice si sebou přinesly starožitný nábytek a dekorativní doplňky. Samozřejmě barokní dům v Praze byl pro tuto výbavu pasentnější, ale ani v Hradci tato výbava nevyzněla špatně.

U Zlatého gryfa – Stará pošta na Malé Straně – Dům s pečovatelskou službou

Dům s pečovatelskou službou – „U zlatého gryfa“, Maltézské náměstí 480/8.

Uživatelkou doktorka práv, kterou potkalo několik osobních strát – převládá starožotný nábytek a dekorace.

exkurs do domů s pečovatelskou službou – Hradec nad Moravicí

V případě Hradce jsem si dovolil jednu malou úpravu - polici na květináče kolem topení - v předloze se květiny nacházely přímo na parapetu (podle časopisu Domov).

1MS Malá Strana

Malá Strana, městská část Prahy 1 a malá část směrem ke Smíchovu i Prahy 5. Osídlení doloženo nepřetržitě od římské doby (1. st. n. l.), Slovanská sídliště od 6. století (Pražský typ), od 9. století se vytvářely pod hradištěm shluky samostatných osad, nabyly zvláště v 11tém století. Roku jednotlivé osady splynu v celek Nové město pod Pražským hradem. Oficiálně bylo město založeno Přemyslem Otakarem II a vybaveno emfyteutickým právem a vybaveno městskou samosprávou. Roku 1438 název změněn na Menší město pražské a od začátku 15tého století se ujímá název Malá Strana.

a po Přemyslovcích nastoupili Lucemburkové, ale ne hned

14. století - ekonomická krize

Ekonomický růst utnuly až krize 14tého století. Zejména morové epidemie a války, které obchod ochromily. Také se výrazně ochladio podnebí – 14. století je také označováno za „malou dobu ledovou“ – po dlouhých, nekončících zimách často následovalo chladné léto s neúrodou. Nicméně řemesla a obchod zůstala hlavním smyslem středověkých měst a položila základy pro rozkvět měst v dalších staletích.

Malá Strana 1541

Rok 1541 je černým letopočtemm. Na Malé Straně shořelo 155 z celkem 233 domů, tedy přibližně dvě třetiny celé čtvrti. Na Hradčanech lehlo popelem 42 domů, a Pražský hrad přišel o zásadní stavby, včetně kaple Všech svatých, části katedrály sv. Víta, kde se zřítila klenba, i Vladislavského sálu. Oheň zničil nejen cenné stavby, ale také důležité zemské listiny, například zemské desky, které obsahovaly právní evidenci majetků a byly klíčové pro fungování spravedlnosti v Českém království.

Katastrofa z roku 1541 měla nejen bezprostřední následky, ale výrazně ovlivnila i urbanistický vývoj Prahy. Mnohé gotické budovy byly strženy a místo nich začaly vyrůstat renesanční domy a paláce. Do čtvrti přišla šlechta, která si zde budovala reprezentativní rezidence. Byl důležitým milníkem ve vývoji města a urychlil proměnu středověkého města s převážně gotickými budovami v nový renesanční sloh.

Renesance – jako stavební a výtvarný sloh pochází sice z Itále – ale do Čech začala pronikat z Uher za Jagelonců přibližně kolem roku 1500. Zcela převládla po nástupu Habsburků roku 1526. Něco jiného byla ovšem italská renesence (která se ovšem v Čechách rovněž projevila – jako například Letohrádek královny Anny – později nazývaný Belvedér) – a něco jiného byla česká renesance – typická napříkla pro měšťanské domy v Českých zemích. Ploché fasády zdobené technikou sgrafita (psaníčka), podloubí – podobně i zdobené štíty.

Ačkoli v cizině - zejména v Itálii - se vytvořil architektonický typ renesančního chrámu či kostela - do českých zemí typ italského renesančního kostela nepronikl - až na nepatrné vyjímky - jako je například Mikulov . U sakrálních staveb v českých zemích se renesance uplatnila spíše jako dekorace na gotických stavbách - trochu připomínající barokní gotiku v pozdějším období.

sakrální architektura z doby renesance – gotika s renesančními prvky – kostel Sv. Rocha na Strahově na tumblr.com Strahovský klášter a Strahovská farnost v době renesance – signály.cz

baroko

Rané baroko (přibližně 1620/1650 až 1700 – přičemž až období 1650 – 1700 lze označit jako parukový sloh) z renesance převzalo symetrii, geometrii, arkády (loubí) a vnitřní nádvoří. Ploché fasády zdobené technikou sgrafita (psaníčka) s novým barokním cítěním, fasády zanedlouho začíná zdobit plastický štukový dekor - architektura má vyjadřovat emoce, dynamiku a okázalost. Baroko nastupuje po třicetileté válce (v Čechách pobělohorská doba). Ranné baroko z renesance tedy převzalo přísnou geometrii, ale s bohatším štukovým dekorem a prvními eliptickými tvary.

Malá Strana v době baroka: I. – Profesní dům Jezuitů u Sv. Mikuláše, II.- Sterneggovský (Thunovský) palác, III. – Morzinský palác, IV. Nostický palác Maltézské náměstí, V. – Valdštejnský palác, VI. – kostel Panny Marie Vítězné

Rané baroko na Malé Straně v Praze se vyznačuje přechodem od renesance k okázalosti, často přestavbami starších gotických základů. Malá Strana se po pobělohorské přestavbě, kterou ovlivnili italští architekti jako Giovanni Maria Filippi stala kulturním centrem. Významné raně barokní stavby na Malé Straně...

Valdštejnský palác

Valdštejnský palác

Ač zde číslován jako 5 - měl by cestu po pražském, respektive první malostranském baroku z z hlediska posloupnosti času vlastně zahájit - jelikož se vlastně jedná o první barokní stavbu - a navíc stavbu světského paláce monumentálních rozměrů. Valdštejnský palác byl postaven v letech 1624—1630 na místě 26 domů, 6 zahrad, 2 cihelen a 1 parcely pro jednoho z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechticů doby pobělohorské Albrechta z Valdštejna (1583—1634). Dnes zde sídlí Senát Parlamentu České republiky.

Do roku 1993 prostory využívalo Ministerstvo kultury. Následně prošel palác rozsáhlou obnovou pro potřeby nově zřízeného Senátu - k jehož ustanovení došlo až v roce 1996 - ačkoli samostatná Česká republika byla vyhlášena již 1993 - a poměrně rychle vytvořená ústava předpokládala vytvoření tzv. prozatímního senátu - kam by přešla jistá část poslanců Federálního shromáždění.

Senát parlamentu České republiky

Průtahy se zřízením Senátu trvaly od vzniku samostatné ČR v lednu 1993 až do konce roku 1996. Byly způsobeny zejména neshodami mezi tehdejšími politickými stranami, neochotou části politického spektra horní komoru vůbec zřídit (vznik horní komory odmítala nebo zpochybňovala levicová opozice -zejména ČSSD), která ji považovala za finančně nákladnou a zbytečnou instituci)a dlouhými spory o podobu volebního zákona.

Chybějící zákon o volbách: Přestože Ústava ČR platná od ledna 1993 Senát zakotvila, chyběl prováděcí ústavní zákon, který by definoval způsob volby. Pro volby byl schválen až v září 1995. Není bez zajímavosti, že ústava stanovila počet senátorů 81 - což předpokládalo 27 senátorských obvodů - pravděpodobně podle senátního úzu USA - kdy jeden senátní obvod je obsazen třemi senátory - kteří jsou ovšem voleni z dvouletým odstupem. V ČR bylo nakonec vytvořeno 81 senátních obvodů - z nichž byla třetina v roce 1996 volena na 2, další třetina na 4 a zbývající třetina na 6 let.

Senát, Valdštejnský palác: Petr Pithart je v prosinci 1996 zvolen předsedu senátu, úřadu se ujímá za potlesku

Historicky první Volby do Senátu Parlamentu České republiky 1996 proběhly ve všech 81 obvodech ve většinovým dvoukolovým systémem. První kolo se uskutečnilo 15. a 16. listopadu, druhé kolo následovalo 22. a 23. listopadu. Většinový volební systém obvykle zvýhodňuje velké strany na levici a na pravici - ani zmíněné volby nebyly vyjímkou - nicméně relativně dobře si vedly i menší strany - včetně menších stran koaličních. Předsedou senátu byl zvolen Petr Pithart - senátor za ČSL, aniž by byl člen strany.

Profesní dům u Mikuláše

Profesní dům Jezuitů Malostranské nám. 25

Na místě staveniště se dříve nacházela stará Malostranská radnice (nová Malostranská radnice je Malostranská beseda) a dále zde bylo několika měšťanských domů. V bezprostředním sousedství těchto staveb se nalézal, ale oddělený úzkou (Ševcovskou) uličkou, farní gotický kostel sv. Mikuláše se hřbitovem. R.1625 připadl kostel sv. Mikuláše, fara a farní škola včetně přilehlých domů jezuitskému řádu, vzápětí byla provedena i prozatímní adaptace stávajících budov, aby se profesní bratři mohli již v srpnu (1626) do areálu nastěhovat. Profesní dům Jezuitů byl postaven 1674–1691 podle projektu architektů G. D. Orsiho a F. Luraga na jako obytný dům pro tzv. profesní bratry jezuitského řádu (členy, kteří složili slavné sliby). Roku1625 připadl kostel sv. Mikuláše, fara a farní škola včetně přilehlých domů jezuitskému řádu, vzápětí byla provedena i prozatímní adaptace stávajících budov, aby se profesní bratři mohli již v srpnu (1626) do areálu nastěhovat. Stavba probíhala v rámci utváření jezuitského centra na Malé Straně, které rovněž zahrnula sousední kostel Sv. Mikuláše - na jehož místě posléze vznikla stejnojmenná věhlasná barokní novostavba.

kostel Sv. Václava, Profesní dům a alegorie na původní gotický kostel Sv. Mikuláše přiblžně kolem roku 1690

Do Profesního domu by zabudován - jako jedno jeho křídlo - zcela nový farní kostel sv. Václava (postaven 1685-87), v místech kde kdysi stejnojmenný kostel už býval - a to jako románská rotunda. Jezuité pro max. využití místa nad kostelem zamýšleli vytvořit v horním podlaží velký knihovní sál. Dokončeno bylo nejprve sev. křídlo konventu, poté i záp. Křídlo (datum na vstupním portálu 1691). Po nějakou dobu u Profesního domu tedy měly být kostely dva - i když to není úplně pravda - neboť původní Mikuláš byl odbouráván - a nový Mikuláš by stavěn až průběhu následující století ve slohu vrcholného baroka, například kopule dokončena až roku 1752.

Kostel Sv. Václava byl ovšem po zrušení jezuitského řádu roku 1772 sekularizován, jeho prostor byl vloženými patry zcela změněn (odstraněny klenby presbyteria, zasypána krypta, loď rozdělena příčkami), změna se odrazila i na vnějších fasádách (proražena nová okna, snesen průčelní štít - a provedena přeměna - spolu s původním profesním domem k administrativním účelům.

Profesní dům připomene dobu kdy byl v letech 1658–1705 císařem Svaté říše římské a v letech 1657–1705 a králem českým a uherským Leopold I. R. 1673 byl položen - za přítomnosti samotného císaře Leopolda I. - základní kámen ke kostelu sv. Mikuláše (jeho stavba se ovšem poněkud oddalovala a protahovala), o rok později začala stavba Profesního domu jezuitů bezprostředně v sousedství.

Sterneggovský palác (Thunovský, Lázeňská 9)

Nejprve zde stála ochranná věž protějšího kláštera řádu maltézských rytířů. Celý areál komendy Maltézských rytířů měl podobu pevnosti (románského hradu) obehnané valem a hradbami s věžemi a společně s protějším biskupským dvorem také pevnostního charakteru strážily přístup k tehdy postavenému Juditinu mostu. Johanitskou komendu - či komendu Řádu Maltézských rytířů sodnes připomíná kostel Panny Marie pod řetězem. Přízvisko kostela upomíná na řetěz, kterým byl uzavírán přístup na most nebo do johanitského areálu.

V době renesance byly poblíž postaveny dva domy. Kolem roku 1686 byl dům, tehdy v majetku rodiny Thunů a označovaný jako dům U Zlaté husy, přestavěn na raně barokní palác. Z té doby – ve slohu rané naroko- je zachován však pouze portál s balkónem a kovaným zábradlím. V roce 1735 dům získali Sterneggové a provedli celkovou přestavbu, další přestavba proběhla roku 1780 - takže dům lze označit jako rokokově klasicistní.

Černínský palác ve Sněmovní (též Sterneggovský palác) je barokní budova proti vchodu do Poslanecké sněmovny parlamentu ČR.

Dům v renesančním slohu Roku 1597 roku koupil Jan z Valdštejna a od jeho dědiců v roce 1628 dům zakoupil hrabě Heřman Černín z Chudenic.

V letech 1712–1713 byla budova přestavena ve stylu vrcholného baroka a dnešní fasáda je tedy vrcholné baroko. V roce 1739 Černínové palác prodali a později, roku 1789 palác koupila hraběnka von Excherisch, rozená Sterneggová, po níž byl v té době pojmenován. Od roku 1800 palác vlastnili měšťané, kteří ho proměnili v činžovní dům. Jako bytový a kancelářský dům je využíván dodnes. Od roku 1970 zde bydlel herec Eduard Cupák.

Thunovský palác (pozdější Zemský dům), Sněmovní ulice

V letech 1662 a 1694 provedli Thunové ranně barokní přestavbu několika objektů, které předtím zakoupili. Roku 1801 ovšem hraběnka Anna Marie Thunová palác prodala českým stavům a následně proběhla klasicistní přestavba pro potřeby Zemského sněmu. Dům sloužil nejprve jako kanceláře a od roku 1861 jako sněmovna Zemského sněmu Královsví českého. Sloh budovy lze tedy označit jako klasicismus (podle fracouských kritérií snad i jako neoklasicismus, štít budovy snad i jako empír). Za Velké války Thunovský palác složil jako skladiště - na sklonku roku 1918 se sem z Obecního domu přestěhovalo revoluční národní shromáždění, roku 1919 doplněné na základě výsledků obecních voleb, os roku 1920 do roku 1939 senát ČSR. Od roku 1969 po přijetí ústavního zákona o Československé federaci se Thunovský palác stal sídlem české národní rady - ze které se po rozdělení ČSFR od roku 1993 poslanecká sněmovna PČR.

Šternberský palác

Šternberský palác (na Malostranském náměstí) se nachází přes úzkou ulici v sousedství Thunovského paláce s hlavním jednacím sálem poslanecké sněmovny. Šternberský palác v roce 1901 koupil zemský výbor pro úřední potřeby a v roce 1903 byl mezi oběma paláci postaven krytý vysutý můstek přes zmíněnou Thunovskou ulici, který dodnes umožňuje poslancům a úředníkům přecházet z jedné budovy do druhé bez opuštění komplexu. Palác vznikl spojením dvou starších domů, z nichž jako Thunovský palác se nazývá až dům později přikoupený, což byl dům Fuxovského - podle jiných pramenů dům Vittaliho. Původním Šternberským palácem byl vlastně dům Na baště - který převzal jméno po svém předchůdci. Z předchozího domu Na baště vyšlehly 2.6.1541 první plameny zničujícího požáru.

K architektonickému spojení obou budov došlo až v letech 1703–1719, kdy budovy vlastnil František Damián ze Šternberka (1667–1723). S největší pravděpodobností se tak stalo podle projektu Giovanni Battisty Alliprandiho. Původní Šternberský palác - tedy dům Na baště ovšem stále s jistým odskokem z ulice do vnitrobloku - takže jako Šternberský palác je někdy nazýván jen dodatečně přikoupený sousední dům. Do areálu poslanecké sněmovny ještě patří dva sousední domy na severní straně Malostranského náměstí - Palác Smiřických - a na opačné straně nárožní dům do Tomášské ulice - se stejnojmenným názvem - Šternberský dům.

Malá Strana 1685

Pohled na levobřežní část města z roku 1 685, zobrazený na vedutě Dolpera van Oueden-Allena, stále jeětě zachycuje v podstatě středověkou konfiguraci, v níž jsou však již zřetelnější projevy nového barokního slohu v areálu Hradu a palácích a církevních stavbách v jeho sousedství.

Palácové zahrady pod Pražským hradem

cihelny Menšího Města

Celý jižní svah pod valy Hradu – podobně jako svah Petřína byl vyhledávaným palácovým staveništěm, strmost strání byla ještě uměle zvyšována odkopáváním cihlářské hlíny pro cihelnu Menšího Města. Dnes tyto zahrady se svými stavbami mají vzhled, jaký jim dala doba baroka. Gloriety, loggie, vyhlídkové terasy spojené schodišti , bazény a kašny jsou jejich společným znakem a pražskou chloubou.

Nostický palác (Maltézské náměstí): významná raně (i pozdně) barokní čtyřkřídlá budova postavená kolem roku 1658–1660, pravděpodobně podle projektu Francesca Carattiho. Raně barokní novostavba paláce započala kol r. 1662, snad podle návrhu Francesca Carattiho. dnešní vzhled je pak výsledkem pozdně barokní úpravy před r. 1762 (asi Antonín Haffenecker), později přibyly klasicistní doplňky. Zachovány bohatě zdobené intriéry.

Ač palác je považován za velmi výstavnou barokní stavbu - architektonický styl budovy není slohově jednotný. Na fasádě jsou kombinovány raně a pozdně barokní (či rokokové) prvky. Nostický palác může zaujmout například bohatě zdobeným vstupném portálem z pozdně barokní přestavby z roku 1762 - slohově lze portál zařadit snad mezi vrcholné a pozdní baroko.

Malostranské náměstí roku 1743

Malá Strana, Malostranské náměstí v roce 1743

Malostranská beseda – radnice GPS: 50.0882872N, 14.4048144E

Malostranská beseda je bývalá Malostranská radnice. Tvoří ji pozdně renesanční nárožní budova čp. 35/21 v Praze 1.

Beseda je ovšem také hojně užívané označení pro vlastenecky orientovaný spolek, zejména v 19. století - často jako protiváha nacionálně orientovaných německých spolků.

Beseda - „česká“ a „moravská“ beseda je ovšem také tanec.

vrcholné baroko

Chrám Sv. Mikuláše – Nejslavnější barokní chrám Prahy patří k nejcennějším stavbám baroka na sever od Alp.

Základní kámen chrámu byl položen 6. září 1673 a oproti stavebnímu plánu opozdil, protože vyžadoval finanční dotaci soukromého donátora, jímž byla rodina Kolowratů. Kostel sv. Mikuláše byl postaven ve dvou etapách v průběhu první poloviny 18. století.

Z let 1703–1711 pochází západní průčelí, prostor předsíně s kruchtou, první západní kaple sv. Barbory, kaple sv. Anny a dvě pole lodi s bočními kaplemi, provizorně uzavřené zdí.

Projekt a výstavba další stavební fáze s typickou dominantou - kopulí je připisován architektu Kryštofu Dientzenhoferovi. Jeho autorství není písemnou smlouvou doloženo a je dosud nejisté.

průčeli kostela sv. Mikuláše (kniha o Praze) – a schodiště tamtéž – foto asi z rku 1986

Od roku 1737 byly zahájeny práce na dostavbě kostela pod vedením Kiliána Ignáce Dientzenhofera (mladšího), který předložil plány již roku 1728. Bylo vybudováno třetí pole lodi kostela, která byla upravena i v původní části a její strop scelen do složitě tvarovaného podkladu pro fresku. Nový byl také trojlistý závěr kostela s odvážně řešenou kupolí a štíhlá přilehlá věž. V roce 1752, po Dientzenhoferově skonu na konci roku 1751, již na stavbě kostela i věže probíhaly dokončovací práce. Tvůrčí přínos jeho žáka a zetě, nového vedoucího stavby Anselma Luraga, proto není významný.

pozdní baroko

Pozdní baroko – zhruba po roce 1740 – se vyskytovolo se souběžnými slohy, jakým bylo zejména rokoko, jako samostatný sloh spíše vyjímečně – ale přece by se i na Malé Straně našel repezentativní příklad pozdněbarakní budovy – jako je Kolovratský palác na Valdštejnské ulici – za první republiky sídlo úřadu vlády.

Kolovratský palác, Valdštejnská 154, 118 00 Malá Strana

Dnes je Kolovratský palác součástí areálu Senátu PČR...

Vláda České republiky sídlila pravděpodobně ve Fürstemberském paláci – po rozdělení federace jako vkáda samostatného státu přesídlila do Strakovy akademie. Úřad vlády je tedy dnes sídlem Strakova akademie nábř. E. Beneše 4, 118 01 Malá Strana.

mlýny Malé Straně...

Malá přírodní strouha - vedlejší rameno Vltavy - byla rozšířena až ve středověku místními johanity neboli maltézskými rytíři - pravděpodobně v průběhu 12. století a z přírodní strouhy se tak stal plavební kanál pro menší loďky a současně mlýnský náhon pro několik - pravděpodobně 10 mlýnů. Původní název pro vedlejší tok Vltavy zněl prostě - Strouha - mnohem později Malostranská strouha - která byla později přejmenovaná jako Čertovka.

Z mlýnů na Čertovce se do dnešních dnů zachovaly tři. Tím nejznámějším z nich je Velkopřevorský mlýn, který je velmi dobře vidět z Karlova mostu. A mnohdy jej sledují hlavně děti. Na dřevěné rampě poblíž mlýnského kola je usazena řezbářská figurka vodníka.

Kampa – Čertovka a Vekopřevorský mlýn (převzatý upravený záběr z knihy o Praze)

Velkopřevorský mlýn na Čertovce čp. 489 se nachází v místech středověkého mlýna (později zvaného Štěpánovský), který patřil do areálu johanitské komendy. Středověký mlýn byl připomínaný již ve 12.stol., v 15.stol. vyhořel a byl znovu vystavěn (po r.1463). Renesanční přestavba pochází z let 1597-1598 a patří k ní i dřevěné zařízení s mlýnským kolem na Čertovce. Severní část byla upravena barokně. V 17. a 18.stol. byl mlýn často předmětem sporů (i ozbrojených střetů) mezi malostranskou obcí a řádem maltézských rytířů. K větším stavebním úpravám došlo až po r.1885, kdy F.Tichna po severní straně přistavěl obytné stavení, dnes již zčásti zaniklé (dochoval se přízemní domek nad Čertovkou s dnes samostatným čp.608, viz podkarta 08). Poč.20.stol. drobné adaptace provedl K.Hubschmann (nové strojní zařízení mlýna), po požáru r.1938 adaptován dle plánů J.Ruttnera.

Vekopřerovský mlýn

Volně stojící obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna s z l. 1597-1600 stojí na břehu Čertovky. Jeho sev. část (pouze ta je památkou) byla pozdně barokně přestavěna (mansardová střecha). Renesanční fasáda s nevelkým rozsahem pozměňujících mladších zásahů se zachovala v sev. větší části. Ke Kampě se tak mlýn obrací čtyřosou pozdně renesanční fasádou, na kterou navazuje dvouosý pozdně barokně (asi po 1795) pozměněný úsek.

Kampa - Čertovka (mlýnské kolo, klasický záběr - video na FCB) https://www.facebook.com/share/v/17MPWRxmdM/

Dálší mlýny proti proudu Čertovky - i když jakoby zde byl jistý klam - neboť obvyklý, klasický pohled - „pohled jakoby vpřed na Čertovku“ směřuje právě proti proudu řekněme k Dětskému ostrovu.

Zlomkovský mlýn, zvaný též Velký dům Wendlingerovský (dnes adresou Nosticova 4 č p. 469, č o. 4 ) GPS 50.0847361N, 14.4072089E.

A ještě o kus dál je pak Huťský mlýn (GPS 50.082663, 14.406838) také Dolní, Všehrdský, Zbrojnický. Spolu s domem Na mlejnku a dvorním objektem je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.

Huťský mlýn

Z mlýnů na Malé Straně - a na ostrůvku Kampa - ovšem nikoliv na Čertovce - ale spíše u Vltavy se do dnešních dnů zachoval ještě v přestavbách ještě čtvrtý mlýn a to v souboru budov s názvem Sovovy mlýny.

Malá Srana – školy

České reálné gymnázium na Malé Straně

Zelený Václav (27. 8. 1825 – 5.4. 1875) – český literární historik, pedagog; od 1865 ředitel českého reálného gymnázia na Malé Straně, o jehož založení se zasloužil. Psal životopisnné práce (Životopis osefa JJungmana), jako první vydal 1870 svazek Spisů K. Havlíčka

Malostranská dělnická beseda

50tá léta 19. století... V bojích a stávkách dělnická třída neustále sílila. Sílil také průmysl. Za hradbami Prahy se objevovali nové továrny důležitého průmyslového odvětví – strojírenství. Na Smíchově to bývala Ringhoferova továrna, v Libni dýmaly komíny Rustonovy, v Karlíně Breitfeldovy a Daňkovy. K rychlému rozvoji průmyslu přispěla i první pražská plynárna, postavená v roce 1947 také v Karlíně. Tovární objekty objekty pohlcovaly hektar půdy za hektarem, ale dělníci a jejich rodiny měli k životu prostor čím dál menší. Nízké mzdy, hlad, bída a nezaměstnanost je zaháněly do nouzových kolonií a do sklepních bytů. Proletariátem byl zabydlován především Smíchov, Karlín a Žižkov, ve vnitřní Praze bychom je bývali nalezli především v domcích na Františku, ale hlavně v Podskalí, tenkrát ještě proslulé čtvrti vorařů a vltavských dělníků. Takový život se nikomu nelíbil a lidé hledali cestu, jak s ním skoncovat. Dělníkům bylo jasné, že bez vzájemné opory nikam nedojdou a nebudou mít také dost sil, aby se svým vykořisťovarelům ubránili. Zakládali proto odborové spolky a do čela dělnického hnutí se postavili první dělničtí vůdci. Nejčestnější místo mezi nimi patří průkopníkům socialismu Janu Boleslavu Peckovi a lll Zápotockému. V 50tých letech 19tého století se průmyslové dělnictvo začalo formovat v uvědomělo třídu. Od roku 1861 se scházel v hostinci U červené hvězdy v Karlíně (Sokolovská 49) kroužek dělníků pracujících ve strjírenství a snažil se o ustanovení spolku strojírenských dělníků. Zakládaly se první dělnické besedy – například na Malostranském náměstí v domě U Splavínů.

Český dělník, časopis pražského dělnictva od 15. 5 do 11. 9. 1869, čtrnáctideník, vydavatelem byla Malostranská dělnická beseda, časopis Český dělník zaměřen proti Cheborádově činnosti v dělnickém hnutí.

Malostranská dělnická beseda byl dělnický podpůrný a vzdělávací spolek založený v červnu 1868 v Praze. Spolek sdružoval české dělníky a řemeslníky, organizoval pro ně kulturní a vzdělávací akce a prosazoval jejich politické požadavky. Kvůli obavám c. k. úřadů z radikalizace a šíření sociálně demokratických myšlenek byla beseda v dubnu 1871 uzavřena a roku 1872 úředně rozpuštěna. Malostranská dělnická beseda 60. a 70. letech 19. století sídlila mimo jiné v domě U Splavínů. Dům U Splavínů (často známý také jako U Flavínů) je historický měšťanský dům na adrese Malostranské náměstí 36/22 na Malé Straně v Praze. Malostranská beseda - bývalá Malostranská beseda se nachází hned v sousedství Malostranské náměstí 35/21.

Dnes U Splavínů mimo jiné sídlí jediná malostranská pošta - pošta (partner) Praha 11...

Dům u Splavínů roce 1727 dům získal bratr K. I. Dientzenhofera. Tehdy zde byl zřízen malý pivovar, který však neměl nikdy dobrou pověst (tedy vedle Sv. Tomáše a Domu u Zlatého grifa - čili Staré pošty by se mělo jednat o třetí pražský pivovar). Před polovinou 16. století se v domě nacházela také tiskárna Bartoloměje Netolického, kterému bylo po porážce českých stavů v roce 1547 dovoleno, jako jedinému v Českém království, provozovat tiskařskou činnost. V 60. letech 18. století- v době vlastnictví Dientzenhoferova bratra byla fasáda upravena pozdně barokně. V prvé polovině 19. století zde nějaký čas bydlel Joachim Barrande, zakladatel české paleontologie. Ve druhé polovině 19. století zde na čas sídlila Malostranská dělnická beseda, byla však c.k. úřady brzy zakázána.

R1A Rozcestník administrativa a Praha – Malá Strana

státní a veřejná správa a samospráva

administrativa při změně bydliště, katastrální úřad

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz při bývalém okresním hejtmanství Olomouc (příspěvek je současně rozcestník pro českou historii)

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení (tento příspěvek)

doprava, slevy na dopravu

QR kód na slevu na 50% dopravu vydává Okresní správa sociálního zabezpečení, kartu na 75% slevu ovšem vydává Úřad práce

část 4 tohoto příspěvku Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení – Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou na Smíchově

administrativa při koupi chalupy (v sedmdesátých letech - výhledově by měly do příspěvku přibýt i různé náležitosti se získání stavebního povolení na různé úpravy) Chalupa v Kameničkách - Blog iDNES.cz

banky, záložny, spořitelny, pojišťovny, elektronické platby Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

administrativa televizních a rozhlasových poplatků, soudnictví přestupků a nedbalostních záležitostí(jak řešit televizní a koncesionářské poplatky), advokacie Léta šedesát šest až šedesát devět - sen o Havlovi a Dubčekovi, televizní poplatky - Blog iDNES.cz,

mlýny v Praze...

vodní mlýny na Malé Straně (tento příspěvek část 1MS)
Praha-Bubny – stejnosměrné lokomotivy E144.0 a E144.1, Císařský mlýn v Bubenči od Giovanni Gargoliho – Blog.iDNES.cz
Cesty elektrické energie 5 – elektřina v bytě na cestách, část 5k salátový bar Konírna, Staroměstské mlýny – Blog iDNES.cz

Lužický seminář na Malé Straně R12mls – Blog iDNES.cz

1RB podrozcestník baroko a Malá Strana

barok, rokoko, empír a klasicmus, historie umění Karel Müller – zámeček Černousy, copový sloh – Blog iDNES.cz
ranné a vrcholné baroko – Stará pošta Malá Strana (tento příspěvek)
vrcholné baroko zámek Kuks 1699/1700 a Karel František Špork na tumblr.com
rokoko Blümengenův zámeček Šlapanice a administrativa Brno-venkov-blog iDNES.czz
různé slohy včetně baroka bývalé Olomoucké předhradí – státní a veřejná správa – Blog iDNES.cz
copový sloh Karel Müller a zámeček Černousy, copový sloh – blog iDNES.cz
pozdní empír Vlaková a letecká pošta, pošta 3.1 České země východ, Praha – státní nádraží ve slohu pozdní empír – blog iDNES.cz (Leutnant)
Praha, Staré město František Ignác Weiss 1695 – 1756 (tumblr.com) řezbář přechodu baroka a rokoka
barok

ranné baroko 1620 až 1650 – období Ferdinada III, ve Francii Ludvíka III
ranné baroko 1650 až 1695 nebo 1700, copový sloh, období Leopolda I, ve Francii Ludvíka XIV, ve Francii pojmenování spíše klasicismus
vrcholné baroko, parukový sloh 1695 až 1740 – období Josefa I, ve Francii tzv. regenství a Ludvíka XV

František Ignác Weiss (1695 – 1756) – řezbář přechodu baroka a rokoka (tumblr.com)

pozdní baroko – neoklasicismus, rokoko, copový sloh (Německo), josefínský sloh (Rakousko), louis seize (ludvík šestnástý) – 1770 až 1790 období Marie Terezie a Josefa II, ve Francii Ludvíka XVI
empír a klasicismus (v některých zemích nazývaný neoklasicismus), po roce 1805 sloh romantismu

Svatý Tomáš a pivovary na Malé Straně a v Praze
R1P rozcestník pivovary

Na Malé Straně měly být historicky tři, například v místech rudolfínské Staré pošty – Domu u Zlatého grifa se měla dříve nacházet sladovna, dále se mělo vařit „U Splavínů“ – v domě, kde dnes sídlí malostranská pošta – – a dnes se na Malé Straně se pivo vaří jen u Sv. Tomáše.

Praha – Nové město

pivovar s pivnicí U Fleků Křemencova 11, založeno již v roce 1499, foto (koláž) od Fleků asi z roku 1988 https://www.facebook.com/photo/?fbid=1266538097917789&set=a.1264194658152133

1HD čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi

Praha-Bubny – lokomotivy stejnosměrné trakce E140.0 a E140.1 – část 10 trať 120 bývalá Buštěhradská dráha přes nádraží Dejvice – Blog iDNES.cz

Kde se v Praze pije čaj... Ve vnitřní Praze, tam je málo podnájemníků, a na Malé Straně bydlí jen takoví, co pijí kafe. Nejspíš připadá v úvahu čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi – čímž je asi míněna lokalita kolem parku Charloty Masarykové. Někdo se může octnout za zády s Hradčany - a zjistí, že čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi nejsou domky a zahrádky, kde místní popíjí čaj z anglických konviček - nýbrž cesta směřuje dál směrem nádraží Dejvice. (variace na povídku „Kupón“ od Karla Čapka).

Čtvrť mezi Hradčany a Dejvicemi 1985 – písmákové.cz

2poj pojištění, pojišťovny (v Praze i jinde) Rpoj rozcestník pojišťovny

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY

karta zdravotní pojišťovny

karta zdravotní pojišťovny

Nezapomeňte na zdravotní pojišťovnu

Ztrátu kartičky pojištěnce máte povinnost nahlásit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně. Nejsnazší je ohlášení osobně na pobočce. Rovnou totiž dostanete potvrzení, které kartičku nahradí, než vám přijde nová. Potvrzení zcela nahrazuje kartu pojištěnce s platností na tři měsíce od data vystavení.

Některé pojišťovny umožňují nahlášení e-mailem nebo telefonicky. Náhradní doklad potom zasílají elektronickou poštou. Pojišťovny obvykle mají pro nahlášení ztráty karty pojištěnce speciální formulář. Najdete ho přímo na pobočce nebo na internetových stránkách pojišťovny.

evropský průkaz zdravotního pojištění

O funkci jednotlivých úřadů či institucí státní, či veřejné správy se lze pravděpodobně nejvíce dozvědět v bance nebo na poště. Například pokud si chce jednotlivec zřídit pojitku je jednotlivec obesílán na různé úřady - zpravidla administrované ministerstvem práce - a to například na Úřad práce nebo Českou správu sociální zabezpečení. A virtuálně jakoby nad funkcí různých institucí bděl portál internetový portál „identita občana“ - „národní bod“ a o vybraných změnách je jednotlivec informován například prostřednictvím SMS zpráv, které přichází z čísla 5130.

Bellevue v Brně – státní pojišťovna – Blog iDNES.cz

R3SZ Rozcestník administrativa sociální péče a zdravotnictví

administrativa ve zdravotnictví

Registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz

Zdravotní záchranná služba a sanitky Avia Mechanika A1/KFD - radián, druhy frekvence, rozjezd a výkon sanitky, texty zdravotnictví - Blog iDNES.cz spíše technicka

Na „prvním setkání pečujících“ diakonie Betlém Klobouky u Brna 2026 – struktura a administrativa sociální péče – signály.cz

Koplingovy domy a ilustrace z knihy Sociální práce – která vyšla v 90tých letech

Koplingovy domy pro vandující tovaryše Staré Bohnice – signály.cz

třetí část

Inkaso - sipo - trvalý příkaz

Jak platit na poště za elektřinu (a další služby) přes Inkaso/SIPO

Inkaso/SIPO - jaký je rozdíl?

Inkaso je obecný pojem pro bezhotovostní úhradu platby, kdy plátce pověří banku strhnutím peněz z účtu a převodem na účet příjemce. SIPO je pak konkrétní služba České pošty, která toto inkaso zjednodušuje a sjednocuje pro více příjemců. Jinými slovy - SIPO se zřizuje na poště - Inkaso v bance.

SIPO je, či spíš bylo typickou záležitostí pošty – nejprve tedy SIPO na poště a v internetovém bankovnictví...

SIPO neboli Soustředěné inkaso plateb obyvatelstva je služba poskytovaná Českou poštou. Umožňuje sdružit několik pravidelných inkasních příkazů do jedné platby (např. za nájem, rozhlas).

Jak zadat SIPO ... V internetovém bankovnictví → Platby → Povolení inkasa, SIPO, O2 → Zřízení povolení SIPO

U každé SIPO platby si musíte nastavit limit, jehož výši úhrada nepřekročí. Bez nastaveného limitu vám SIPO příkaz nemůžeme přijmout. Zjistěte si spojovací číslo. Spojovací číslo vám přidělí Česká pošta. Najdete ho na rozpisu plateb SIPO. Zúčtování provádíme 11.– 13. den v měsíci. Pokud na účtu nemáte dostatečný zůstatek, druhý pokus o zúčtování proběhne 19.–21. den v měsíci.

Jak SIPO/Inkaso funguje:

1/ Obecně k SIPO/Inkaso :

Plátce se musí dohodnout s poskytovateli jednotlivých služeb (např. nájemce, dodavatelé energií) o zapojení do SIPO. To znamená - musí si jednotlivé poskytovatele služeb „obejít“ a musí od nich získat SOUHLAS K SIPU.

2/ (Před)zřízení SIPO/Inkaso:

Svoji banku/poštu požádejte o zřízení povolení k inkasu / inkasu SIPO.

3/ „Obchůzka“

Je třeba obejít jednotlivé poskytovatele služeb a požádat je o souhlas k SIPu (na poště) či k Inkasu (v bance)

Nájemné (obecní úřad jedná-li so o obecní byt).

Příspěvek do fondu oprav (družstvo - jedná-li se o družstevní byt).

Zálohy na energie (elektřina - např. ČEZ, plyn, voda).

Rozhlasové a televizní poplatky (např. Česká televize - ale tento polatek nemusí být součásti inkasa).

Předplatné tisku nebo kabelové televize.

Stavební spoření.

Telekomunikační služby (mobilní operátoři).

4/ se souhlasem k inkasu (či inkasu SIPO) zpět do banky či na poštu a automatické strhávání poplatků by mělo začít fungovat.

Jaký je tedy rozdíl mezi platbami inkaso - sipo - trvalý příkaz...

Jaký je rozdíl mezi platbami SIPO, inkaso a trvalým příkazem?

Vždy se jedná o převod z vašeho účtu na jiný. Liší se v zadání platby.

Inkaso je možná víc spojeno s bankou - sipo zase s poštou. V obou případech jak inkaso - tak sipo sdružují více plateb - které se platí měsíčně. Ovšem pro zřízení inkasa či sipa na poště nebo v bance je ovšem ponejprv potřeba získat od příslušných institucí či firem souhlas k inkasu...

jednorázový platební příkaz

metodikou jednorázových elektronických plateb se zabývají příspěvky

platba za elektřinu Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz

různé platby platební kartou nebo telefonem, dále osobní platby u přepážky v bance Banky, bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

O funkci jednotlivých úřadů či institucí státní, či veřejné správy se lze pravděpodobně nejvíce dozvědět v bance nebo na poště. Například pokud si chce jednotlivec zřídit pojitku je jednotlivec obesílán na různé úřady - zpravidla administrované ministerstvem práce - a to například na Úřad práce nebo Českou správu sociální zabezpečení. A virtuálně jakoby nad funkcí různých institucí bděl portál internetový portál „identita občana“ - „národní bod“ a o vybraných změnách je jednotlivec informován například prostřednictvím SMS zpráv, které přichází z čísla 5130.

3.4 pošta jako kontaktní portál se státní správou - identita občana, portál národní bod

O funkci jednotlivých úřadů či institucí státní, či veřejné správy se lze pravděpodobně nejvíce dozvědět v bance nebo na poště. Například pokud si chce jednotlivec zřídit pojitku je jednotlivec obesílán na různé úřady - zpravidla administrované ministerstvem práce - a to například na Úřad práce nebo Českou správu sociální zabezpečení. A virtuálně jakoby nad funkcí různých institucí bděl portál internetový portál „identita občana“ - „národní bod“ a o vybraných změnách je jednotlivec informován například prostřednictvím SMS zpráv, které přichází z čísla 5130.

identita občana a bankovní identita je de facto totéž!

identita občana

Elektronických platebních metod – přesněji telefonických - případně telefonických a počítačových aplikací je povícero s obdobnými názvy - podobně jako internetových portálů ke kterým jednotlivé aplikace mohou (ale nemusejí příslušet) - v některých případech mohou jednotlivé aplikace a internetové portály příslušet řekněme ke „kamenným“ institucím - ale ne vždy - a zde je určitý pokus o spárování...

Identita občana - možná výstižněji by bylo „elektronická identita občana“ je souhrnný název pro různé aplikace různých zřizovatelů - které se ovšem často podobají. Identitou občana je NIA ID, Mobilní klíč eGouvernmentu, Bankovní prostředky (internetové bankovnictví), Moje ID, e-občanka...

Internetové portály provozující Identitu občana - z toho ke většina portálem veřejné správy...

Národní bod
Portál občana (portál veřejné správy)
Datová schránka (portál veřejné správy)
ePortál ČSSZ (portál veřejné správy) – vlastní Česká správa sociálního zabezpečení má sídlo na Smíchově – na Křížové.
Moje daně (portál veřejné správy)

Následuje pokus o spárování...

Národní bod je zřízen zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, který zároveň stanovuje pravidla pro účastníky procesu elektronické identifikace … a z tohoto důvodu je možno Národní bod označit za oficiální vládní portál ČR - jeho výkonnou aplikací je NIA ID.

NIA ID je o identifikační prostředek (identita občana) s dvoufaktorovým způsobem ověření.K aktivaci NIA ID je potřeba buď vlastnit bankovní prostředek, moje ID či jiné přihlašovací prostředky Identity občana, nebo datovou schránku, nebo osobně navštívit Czech POINT - třeba na poště na Smíchově.

Technologické zázemí pro aplikaci NIA ID a současně portál Národní bod poskytla Správa základních registrů.

Správa základních registrů byl správní úřad České republiky podřízený Ministerstvu vnitra. Vznikl k 1. lednu 2010 zákonem č. 111/2009 Sb. o základních registrech. Zanikl k 1. lednu 2024 zákonem č. 471/2022, který zřídil Digitální a informační agenturu, na niž kompetence Správy základních registrů přešly. Obě instituce sídlem Na Vápence 915/14, Praha.

Dalším - tentokráte oficiálním portálem veřejné správy je Portál občana. Snad lze k němu přiřadit aplikaci Mobilní klíč eGouvernmentu - ale to je odhad podle názvu. Další aplikací identity občana mohou být Bankovní prostředky (internetové bankovnictví) - zpravidla má každá banka svou aplikaci pro internetové bankovnictví. E-občanka jako další aplikace jejíž účel je jasný iž podle názvu. Moje ID - aplikace, či identita občana Moje ID - internetová aplikace pravděpodobně z nejširším využitím - nejen na portálech veřejné správy - ale například i v platbách v e-shopech a podobně.

3.5 přepážka ÚMČ Praha 1 pro čtvrť Malá Strana

Informační kancelář a podatelna Úřadu městské části Praha 1 na Malé Straně sídlí na Malostranském náměstí 36/22. Úřední hodiny pro veřejnost jsou v pondělí a středu od 8:00 do 18:00. Většina specializovaných přepážek a odborů nicméně sídlí v hlavní budově ve Vodičkově ulici 681/18.

R4 Rozcestník identita občana a portál národní bod

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení (tento příspěvek)

identita občana a portál národní bod ve zdravotnicví Registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz

identita občana a bankovní identita Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

e-občanka, elektronický podpis a aplikace pro počítač nebo telefon, elektronická identita občana  Olomouc jako sídlo okresu - státní a veřejná správa a administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz

rovněž  jistá aktualita

MojeID v novém kabátě – informace o chystaných změnách

původní článek MojeID v novém kabátě – informace o chystaných změnách | Blog zaměstnanců CZ.NIC

Naše sdružení se svým zaměřením obvykle soustřeďuje spíše na infrastrukturní technologie (DNS, registr domén, routing, …) nebo na prosazování nových standardů v době, kdy na ně ještě není běžný smrtelník připraven, ale jejich příjemcem jsou spíše odborníci, inovátoři nebo IT nadšenci. Přizpůsobení těchto služeb široké veřejnosti z pohledu uživatelské přívětivosti je logicky až druhořadé, ale pokud se služba mezi širokou veřejnost dostane, je na místě se věnovat i tomu. A přesně tak tomu bylo i v případě naší elektronické identity, autentizační služby MojeID

Když jsme v roce 2010 přišli s myšlenkou aplikace, která by umožňovala používat „jedno jméno a jedno heslo“ k internetovým službám třetích stran, nebylo přihlašování přes Google nebo Facebook ani zdaleka tak běžnou záležitostí jako dnes. Ani tvrzení, že je lepší využívat službu českého nekomerčního sdružení, jehož cílem není informace o uživatelem využívaných službách zpeněžit, nerozumělo zdaleka tolik lidí jako dnes. Pravdou je, že dalším motorem pro MojeID byla snaha vytvořit nástroj, jakým by se dala zkvalitňovat data v registru CZ domén pomocí ověřených údajů uživatele, případně umožnit uživateli, aby je předal třetím stranám. V době, kdy pro to nebyla opora v zákoně typu Zákona o elektronické identifikaci nebo pro to nebyla zákonná potřeba typu NIS2, jsme proto vymysleli „validace účtů“, pamatujete? Přesto, že jsme byli v mnoha ohledech opravdovými průkopníky, podařilo se nám s MojeID prosadit, počty uživatelů šly brzo do řádu stovek tisíc a počty služeb s podporou přihlašování pomocí MojeID pak do stovek, včetně těch největších v ČR.

I proto jsme v roce 2013 přišli s prvním redesignem služby MojeID, který nebyl revoluční, ale styl MojeID se po něm více přiblížil běžnému netechnickému uživateli. A protože počet uživatelů i podporovaných služeb rostl i nadále poměrně strmě, do profilu MojeID jsme přidávali celou řadu atributů a vlastností. Tento rozvoj byl udržitelný až do doby, kdy jsme v roce 2020, opět jako pionýři, přidali možnost ověření účtů fyzických osob v souladu s výše uvedeným Zákonem a jejich následného využití pro přístup k systémům veřejné správy. Tento krok si vyžádal významné změny profilu, které jej i přes velkou snahu znatelně znepřehlednily. Respektive s touto novou funkcí, která nalila službě MojeID další palivo do nádrže, ale byla do profilu vložena bez jeho větších změn, si opět lépe poradili zkušení uživatelé internetových služeb. A protože se, doufejme i díky našemu snažení, povědomí o elektronických identitách mezi uživateli v české kotlině významně rozšířilo, přibylo nám poměrně hodně připomínek ke složitosti, jakou laického uživatele prahnoucího po bezpečné, nekomerční a přitom nestátní elektronické identitě, zatěžujeme.

Postupně jsme provedli několik drobných optimalizací, ale dobře jsme věděli, že pro masivnější využívání MojeID jako preferované elektronické identity, bude třeba provést revoluční změnu designu a to jak profilu, tak zejména registračního procesu. Proto jsme se systematicky začali na tuto akci připravovat a to hned v několika směrech. Zanalyzovali jsme využívanost současných funkcí a atributů uživateli MojeID, připravili jsme celou řadu statistik (část jich je i veřejná), které nám průběžně pomáhají a ještě pomáhat budou v hledání špatně průchodných cest pro uživatele, začali rozšiřovat tým frontend vývojářů například i o role UX designéra, vybrali jsme externí agenturu Bell & Hurry, se kterou jsme se následně do akce pustili.

Že tentokrát nepůjde jen o pouhé „přebarvení“ aplikace, nám bylo jasné hned z úvodního workshopu s agenturou, kdy jsme museli představit naši vizi služby MojeID a nastavit si hlavní požadované výstupy redesignu. Následně agentura provedla hloubkové rozhovory s uživateli MojeID nebo analýzu konkurence. Potom jsme společně, ale opět i díky testování navrženého designu našimi uživateli MojeID, dospěli k designu novému. Tuto fázi svým popisem velmi zjednodušuji, byť byla podle doby trvání delší než fáze poslední, kterou bylo samotné kódování nového designu.

Samotnému redesignu ještě předcházelo několik významných změn. Jednou z nich bylo rozvolnění napojení systému MojeID na registr CZ domén. Kontakty jsou nově vytvářeny a aktualizovány asynchronně, nově je garantem dat MojeID a nikoliv registr, což zrychluje práci s profilem (není nutné čekat na komunikaci s registrem). Další významnější změnou, kterou jsme provedli v předstihu, byla možnost využití e-mailu jako přihlašovacího jména pro všechny nové uživatele a pro ty stávající, kteří na svých účtech mají unikátní e-maily. Jako drobnější úpravu, avšak také ve směru nového designu, lze vnímat v létě zavedené ověřování e-mailu a telefonu ve dvou krocích.

V posledních měsících přišlo na řadu konečně i šití nového kabátu – kódování podle návrhů ve Figmě. A když už děláme tak velké změny, inovovali jsme celou architekturu, kterou MojeID využívá. Přidali jsme do ní Nuxt.JS server, který zobrazuje design pro uživatele nad rozhraními, která poskytuje Django aplikační server a využívá kombinace server side a client side renderingu. Koho by zajímaly další technické detaily posledních fází projektu redesignu MojeID, nechť se podívá na přednášku kolegy Tomáše Pazderky z LinuxDays/Internet a Technologie 23.

Nyní již nezbývá než přidat sem pár screenshotů nového kabátu MojeID. I z nich by mělo být patrné, že jsme u něj kladli důraz na přístupnost a mobilní design. Že jsme se snažili napřímit cestu novému uživateli tak, aby rychle dokázal účet nejen vytvořit, ale také jej ověřit, aby se s ním mohl přihlašovat k systémům veřejné správy. A že jsme se věnovali také samotnému profilu MojeID, aby se v něm uživatelé lépe orientovali. Tady určitě několik uživatelů zbystří a někteří nebudou rádi, ale zjednodušení profilu s sebou přineslo také zrušení těch atributů a služeb, které byly jen minimálně používané. Z atributů jsme odebrali všechny záznamy o všech sociálních sítích, položky jako přezdívka nebo pohlaví, ale třeba také veřejný PGP klíč, obrázek, pracovní telefon nebo fax. Určité atributy se zobrazují jen těm, co je měli ve starém profilu vyplněny (například dodací adresy). Zrušili jsme také podporu službě vizitka, která stávajícím uživatelům ještě bude nějaký čas fungovat, ale její ovládání nebylo do nového profilu přeneseno. U vizitky nevylučujeme, že bychom v budoucnu přišli s její inovovanou verzí, nicméně její nízká využívanost a mizivá návštěvnost nás nepřesvědčily o tom, že bychom se tomuto fragmentu služby měli nyní věnovat.

Ještě jedna věc, která doznala změny, je způsob předávání údajů službám, ke kterým se hlásíte. Uživatelé (ale i provozovatelé služeb) dlouhodobě naráželi na to, že pokud uživatel neodsouhlasil předání povinných atributů službě a toto „nepředání“ se rozhodl předávat při každém přihlášení, tak už se do služby velmi často nikdy nedostal. Implementace na straně poskytovatelů služeb nebývá vždy zcela dokonalá a o nepředávané atributy si při opakovaném přihlášení často neříkají, byť mohou. Uživateli pak tím pádem často zobrazí víceméně nesrozumitelnou chybu a ten netuší, že se má přihlásit do profilu MojeID a nastavení předávaných parametrů k poskytovateli vyresetovat. Proto nově nepůjde povinné atributy z okna předávání údajů odebrat a pokud uživatel údaje předat nechce, předání zruší a ke službě se nepřihlásí. Tuto změnu dokonce nasazujeme dříve než nový design, do produkce ji plánujeme dát již v týdnu od 15. ledna, pravděpodobně ve středu.

Žádný systém není bez chyby. MojeID v novém kabátě nebude zcela jistě výjimkou. Nový kabát budeme postupně odhalovat v následujících týdnech, až si budeme jistí, že jeho stav dostatečně odladěný pro nejčastější způsoby využití. Zcela jistě bude obsahovat drobnější chyby, jejichž odstraňování bude i nadále probíhat, jen nám uživatelé pomohou s prioritizací prací. Takže všechny moc prosím, až na vás přijde řada, vyzkoušejte si náš nový kabát a dejte nám vědět, na co bychom se měli soustředit v nejbližší době. Věříme, že mimo konstruktivních připomínek přijdou i pozitivní reakce. Naše „krejčí“, co na novém kabátě vyšívali, váš zájem moc potěší! :).

identita občana, e občanka  a administrativa veřejné správy Okres Olomouc – státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz bývalé okresní hejtmanství Olomouc

identita občana a portál národní bod ČÁST 2d pošta a poštovnictví - a další (dolňkové) služby na poště Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz

identita občana a portál národní bod ve zdravotnictví  Masarykova nemocnice Ústí nad Labem, Klatovy – nemocnice – registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz

Smíchov

Počátky vsi Smíchova lze s největší pravděpodobností klást do poslední čtvrtiny 14. století. Nejstarší písemné doklady s toponymem Smíchov sice pocházejí až z počátku 15. století, ovšem zdejší osadníci příslušní ke kostelu sv. Jakuba (“ecclesia sancti Jacobi ante Cartusium“). Další závažný pramen pro rekonstrukci vývoje zdejší sídelní sítě představuje listina s datem 22. 1. 1386 – tedy z doby Václava IV. Smíchov byl zřejmě poddanská ves – která čítala 24 shodných (svobodnických) dílů – parcel, na nichž mělo vzniknout 24 stavení. Takto založená ves Smíchov se rozkládala jižně od dnešní křižovatky U Anděla.

Již v poslední třetině 14. století jsou na Vltavě doloženy mlýny. Kartuziánům náležel ostrůvek (dnes součást Dětského ostrova), kde na místě mlýna byla v letech 1561–1562 vystavěna raně renesanční vodárenská věž, zvaná dnes Malostranská či Petržilkovská, z níž byla potrubím zásobována vodou nejen Malá Strana, ale později také letohrádky, vily a jejich zahradní fontány v nejsevernější části dnešního Smíchova. Od počátku 16. století totiž za Újezdskou branou vznikaly první okrasné zahrady. Celkově venkovsky-zemědělský charakter území udávaly četná pole a louky a také chmelnice a vinice. Při nich byly zakládány usedlosti. Konkrétní zprávy o nich jsou k dispozici až od 16. století, ovšem účelové stavby ve vinicích (ať již strážního charakteru či např. viničné lisy) existovaly daleko dříve.

Domovní držba i majetková práva na Smíchově byla silně fragmentarizovaná. Nemovitosti a především okolní vinice a zahrady vlastnili měšťané pražských měst. Právě Praha (Staré město ?) byla až do roku 1547, kdy se Smíchov – spolu s Újezdem – ocitnul na seznamu statků, jež panovník odbojnému městu konfiskoval, smíchovskou vrchností. V majetku Starého Města pražského se ocitl Smíchov znovu 1594. Roku 1622 jej získal do zástavy Pavel Michna z Vacínova, v letech 1678–1683 Michny vystřídal prezident dvorské komory Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Následujícího roku koupil statek Jinonice, sestávající ze stejnojmenné vsi a dále Butovic a Smíchova, ve veřejné dražbě Ferdinand Vilém kníže ze Schwarzenbergu pro svého syna Jana Adolfa. Schwarzenbergové, na něž odkazuje na Smíchově řada místních jmen – nejznámější „Na Knížecí“. – drželi panství do roku 1920.

Smíchovská radnice s poštovním dostavníkem

Smíchovská radnice – Úřad městské části Praha 5, Štefánikova číslo popisné 236/ číslo orientační 13, PSČ 15000 Praha 5 - Smíchov, Česká republika.

Na radnici byl adaptován starší dům při hlavní severojižní silnici - stojící severně od křižovatky U Anděla přímo naproti kostela Sv. Václava – dvěma přestavbami přestavbami v letech 1866 a 1874 (Josef Schulz) adaptován na reprezentativní budovu radnice. Podle dobových obrazových podkladů bylo před radnicí stanoviště poštovních dostavníků – či omnibusů.

část 4SP – pošty Smíchov

Smíchov a pošty na Smíchově (Praha 5 Smíchov)

V padesátých letech 19. století se již na Smíchově nacházela pošta,je pravděpodoné, že tato stará smíchovská pošta se necházela v severní části Smíchova – někde v řadách činžovních domů – které zde byly postaveny během druhé ploviny IX. století. Hlavní silnice byla v letech 1866–1867 vydlážděna. Podnikatel Salomon Przibram věnoval pozemek pro první samostatnou školní budovu, která roku 1857 nahradila již zcela nevyhovující školu ve staré faře. Do počátku 20. století byla postavena řada základních i středních škol. Od roku 1861 měl Smíchov i svůj první peněžní ústav - Občanskou záložnu, která úspěšně fungovala od sedmdesátých let ve vlastní budově na Štefánikově třídě. Relativně bohatá byla také kulturní nabídka v podobě několika divadelních scén a rozvíjel se spolkový život včetně Sokola.

Smíchov a pošty zde kolem roku 2025

Pošta Praha 55 na nádraží Praha-Smíchov byla zrušena – v důsledku odbourání severního křádla nového nádraží Praha – Smíchov.

Na Smíchově je několik výdejních míst – balíkoven – ovšem plnohodnotné pošty na Smíchově a blízkém okolí jsou jen dvě.

Česká pošta Praha 5. IČ 47114983DIČ CZ47114983. OFICIÁLNÍ NÁZEV Česká pošta, s.p.. Preslova 73/12 Smíchov · Praha 150 00 Praha 5.

Doprava: tramvaj 9 od Anděla – dříve zastávka Moskevská na zastávku U Zvonu.

Česká pošta Praha 56 Košíře se nachází v městské části Praha 5, Hlavní město Praha. Adresa: Plzeňská 1348/95, 150 06 Praha 5 - Košíře.

Doprava od Anděla: buď tramvají 9 na zastávku Arbesovo náměstí – nebo tramvají 20 – taktéž na Arbesovo náměstí – tato linka pokračuje až na Malou Stranu.

Potrefená husa na Smíchově NA VERANDÁCH – a setkání bogerů iDNES asi v roce 2018 – největší úspěch měl nejmladší bloger. Jeho ediný blog pojednával na téma obchodní řetězce – konkrétně byla zmíněna IKEA.

4MB Smíchov – metro, trasa B

Nový Smíchov je nákupní centrum západně od centra Prahy na Smíchově v České republice, stojí nedaleko křižovatky Anděl. Bylo otevřeno v roce 2001. Obchodní centrum má maloobchodní plochu 60 000 m² a řadí se tak mezi největší nákupní centra v České republice.

Středisko bylo postaveno francouzskou společnosti Delcis v oblasti popisované jako „nehostinná a neperspektivní“. Dříve zde byly Ringhofferovy závody, později přejmenované na ČKD Tatra Smíchov.“Začátek stavby nastal v roce 1999 - obchodní centrum pak bylo otevřeno v roce 2001 a stalo se největší budovou ve střední Evropě. To bylo při prvním výročí otevření oceněno v Construction Journal. Obchodní centrum Nový Smíchov prošlo v roce 2011 rekonstrukci a byly mu přidány nové možnosti, jako jsou relaxační zóny. V roce 2016 se Tesco v prvním patře zrušilo a místo toho je obchody, takže Tesco je pouze v přízemí. V roce 2020 prošlo rekonstrukci food court ve druhém patře.

Obchodní centrum Nový Smíchov bylo otevřeno s několika hlavními nájemci včetně vlajkového obchodu společnosti Carrefour. Společnost Carrefour však v Česku v roce 2006 ukončila svoji činnost a hypermarket byl převzat společností Tesco. Mezi další nájemníky třípatrového obchodního centra patří multikino, v současné době pod značkou Cinema City. Kromě prostor pro velké nájemce nabízí centrum také mnoho menších specializovaných obchodů. V centru se také nachází food court s restauracemi, které nabízejí různé druhy kuchyně a oddělené posezení.

Budova centra se nachází v blízkosti severního východu ze stanice metra Anděl (dříve Moskevská) na lince B pražského metra. Obchodní centrum je také obsluhováno tramvajovou a autobusovou zastávkou stejného jména tedy Anděl. Ostatně nákupní centrum bylo postaveno naproti administrativního komplexu Zlatý Anděl - který byl postaven o něco dříve v letech 1994 až 2000 podle návrhu francouzského architekta Jeana Nouvela.

4.5 – 23 památník tanku 23

Památník sovětských tankistů byl vytvořen v létě roku 1945 před nynějším Justičním palácem, na dnešním náměstí Kinských na Smíchově, kamenný podstavec stavěli němečtí zajatci. Byl Místo umístění bylo přejmenováno na náměstí Sovětských tankistů. Myšlenka postavit důstojný památník statečným sovětským tankistům byla jistě chvályhodná a správná, kdyby ovšem neproběhla v typicky komunistické falzifikaci dějin. Celá léta byly k památníku voděny školní výpravy a dětem bylo vštěpováno, že tento tank č.23 dorazil do Prahy jako první. Na tomto výkladu však mnoho pravdy nebylo.

Panátník tanku 23 – koláž kniha o Praze a papírová vystřihovánka sovětského těžkého tanku

Prvním tankem byl 9. května za úsvitu zřejmě tank s věžovým číslem I-24 por.Gončarenka na Klárově, kde skutečně došlo k jeho poslednímu boj. Jednalo se o nejrozšířenější tank typu T-34/85. A záhy se dostavila myšlenka vybudovat pomník jako symbol osvobození - kde by byl umístěn právě orginální tank 24 - ale gen.Leljušenko (velitel 4.tankové armády) se měl vyjádřit, že „Čechům nebudovou dávat šrot...“

Typ těžkého tanku IS-2, který byl nakonec umístěn na pomníku umístěn na Smíchově, byl ovšem zcela nový stroj, věnovaný na rozkaz samotného Stalina, který si údajně přál mít v Praze větší a modernější tank. Tyto stroje do průběhu osvobození Prahy vůbec nezasáhly. Z neznámého důvodu byl tank označen číslem 23 a navíc ozdoben rudou hvězdou, což odporovalo standardům sovětských obrněných vozidel z konce války.

Po listopadu 89 byl pomník opakovaně terčem pokusu vytvořit z něj karikaturu přetíráním tanku růžovo - opakovaně znehodnocovaný tank byl odstraněn patrně někdy během roku 1991, později zmizel i kamenný pylon a místo bylo parkově upraveno, v r.2002 zde vznikla fontána.

Není bez zajímavosti - že tank 23 byl námětem výtvarné výchovy v májových dnech například na základních devítiletých školách Převody mechanické – 1MHLT mechanické převody tanků a nákladních automobilů – Blog iDNES.cz.

V Praze ovšem bylo různých památníků na osvobození povícero – jeden by se v roce 1986 našel třeba při Mariánských hradbách podél zahrady Pražského hradu – zda je zde dosud, je ovšem otázka.

drobný památník Rudé armády u Mariánských hradeb – odhad polohy 50.0937931N, 14.4027844E

4.5 Praha - Smíchov (staré nádraží)

Nádraží státní dráhy - dnešní Masarykovo bylo postaveno v letech 1844 a 1845 a druhé nádraží pro Prahu - nádraží Smíchov v roce 1862. Obě nádraží byla od sebe dosti daleko - náklad mezi stanicemi se musel převážet po silnici.

Pošta Jindřišská – bývalá balíkovna Masarykovo nádraží, R3 rozcestník pražská nádraží – Blog iDNES.cz

Při projektování železnice z Plzně do Prahy bylo nutné vyřešit otázku, jak bude tato trať zaústěna do Prahy. Původní návrh byl zavést trať z Plzně do nádraží státní dráhy (dnešního Masarykova). K tomu ale nedošlo, a tak bylo výchozí nádraží České západní dráhy postaveno na Smíchově.

Nádražní budova se začala stavět až v únoru 1862, při zahájení provozu ještě nebyla dokončena. Cestující jedoucí od Plzně směrem na Olomouc museli použít dostavníku, náklady bylo třeba převážet povozy.

Po Masarykově nádraží (dobově Nádraží Státní dráhy, či Státní nádraží) druhá nejstarší pražská železniční stanice, neslynula nějakou mimořádnou architektonickou krásou. Dokumentovala však svojí prostorovou dispozicí požadavky, kladené na velké nádraží poloviny devatenáctého století. Těmi bylo především důsledné oddělení vlaků odjezdových od příjezdových. Dnes něco nepochopitelného, mělo však ve své době vysvětlení v tehdy panujících praktikách odbavování a hlavně kontroly cestujících.

Právě tady leží základ smíchovského „dualismu“. Ano, původní smíchovské nádraží – opět shodně s dnešním Masarykovým nádražím - se sestávalo ze dvou oddělených budov. Mohutnější, vysunutá k západu, obdélníková hmota se dvěma dvoupatrovými věžovými stavbami na koncích, sloužila jako budova odjezdová. Proto bychom tu nalezli poměrně rozlehlou dvoranu, kterou se vstupovalo na peron krytý přístřeškem. Příjezdová budova, situovaná blíže k Praze, poskytovala cestujícím krytý peron po celé délce. Podlouhle tvarovanou stavbu doplňovala věž s hodinami.

Tohle všechno na Smíchově sloužilo od roku 1862 pod názvem PRAHA (ČESKÁ ZÁPADNÍ DRÁHA). To byl oficiální název nádraží, doplněný pochopitelně německou verzí Prag B.W.B. Až s rokem 1895 přichází označení SMÍCHOV, v roce 1909 změněné na Smíchov Státní nádraží. Od roku 1920 pak sídlí Smíchov v titulu nepřetržitě, doplněný v roce 1941 nezbytnou Prahou.

lokomotiva 312.4 – původně České západní dráhy

Plány na pražskou spojovací dráhu, tedy propojku mezi Českou západní dráhou (nádražím na Smíchově) a Státní dráhou vznikaly postupně v několika variantách. Jedna z navrhovaných variant by vedla ze Smíchova přes petřínské svahy a Malou Stranu a ke Státní dráze by se připojila v Bubnech. Jiná navrhovaná varianta by zahrnovala nový most přes Střelecký ostrov a trasu po Národní třídě a Příkopech až k domu U Hybernů a zdejší celnici, která již na Státní dráhu byla napojena. Tyto varianty vzbuzovaly odpor kvůli přílišnému narušení pražského centra.

Až teprve počátkem šedesátých let devatenáctého století se počaly rýsovat opravdové realizovatelné nápady, kdy už se rýsovala na obzoru další trať, přivedená od jihu a to Dráha Františka Josefa – KFJB (koneckonců, ta dostala coby jednu z podmínek udělení koncese právě vybudování propojení obou nádraží, tj. svého a smíchovského).

Roku 1871 v Praze tedy přibylo třetí nádraží - Nádraží císaře Františka Josefa.

Po letech sporů zvítězila varianta trasy od takzavaného Západního nádraží (jak se tehdy označovalo nádraží Praha-Smíchov) po novém železničním mostě pod Vyšehrad a dále Nuselským údolím (v té době ještě nezastavěným), kolem Nuselského pivovaru a Vinohradskými tunely na nově otevřené nádraží císaře Františka Josefa (dnešní pražské hlavní nádraží), kterým končila nová trať od Vídně.

první jednokolejný Smíchovský železniční most podle Františka Chalupy v Ottově encyklopedii (upraveno)

Podoba nového železničního mostu přes Vltavu byla předmětem sporů a diskusí. Původní jednokolejný most byl postaven v letech 1871 až 1872 jako ocelový příhradový. Most spočíval na třech pilířích, z nichž pilíř na výtoňské straně byl inundační, v zátopovém území mimo vlastní tok řeky, v místech pozdějšího nábřeží. Pilíře byly založeny na dřevěných pilotových roštech. Jednalo se o most příhradový a přímopásový, zhotovený ze svářkové oceli. Měl pět polí, každé o délce 56,9 m a celkovou délku 196,3 m. Příhradové nosníky byly lichoběžníkového tvaru. Konstrukci zhotovila Harkortova mostovna v Duisburgu podle návrhu Augusta Friedricha Köstlina. Na ocelový most navázal na vyšehradské straně směrem k Nuslím klenutý zděný viadukt přerušený ocelovým příhradovým polem přes Vyšehradskou třídu.

Železniční most Ze Smíchova pod Vyšehrad (bezejmenný železniční most - označovaný jako Smíchovský nebo Vítoňský - a s mostem současně i Pražská spojovací dráha byly slavnostně uvedeny do provozu 15. srpna 1872, měsíc poté byla nedávno otevřena stanice Vyšehrad. Zpočátku dráha s mostem sloužila jen pro nákladní dopravu, až roku 1888 na ní začala i osobní doprava. Most byl od počátku kritizován pro narušení vyšehradského panoramatu, také chyběly pro pěší, kteří tak zůstali odkázáni na přívoz. Až o 6 let později byl nedaleko otevřen Palackého most, i ten však znamenal zacházku.

Přímo na Smíchově v sedmdesátých letech železniční uzel ještě rozšířilo nádraží Bustěhradské dráhy (1872) a zmíněná Pražská spojovací dráha, která propojila obě nádraží na Smíchově s nádražím Františka Josefa přes železniční most. K železničnímu uzlu na Smíchově se přidalo ještě nádraží Pražsko-duchcovské dráhy (1873). Po postavení železnice v roce 1862 se na Smíchově zintenzivnila stavební činnost. Zatímco od severu Smíchova směrem na jih se při hlavní třídě rozrůstala obytná čtvrť, střed Smíchova a jih zůstaly vyhrazeny průmyslu.

V září 1890 byla Praha zasažena povodní, která mimo jiné zbořila tři oblouky Karlova mostu, poškozena byla i statika „mostu spojovací dráhy“. Ostatně už při stavbě mostu se počítalo, že jednokolejný příhradový most bude dočasnou stavbu.

Použitá svářková ocel měla nižší kvalitu než později zaváděná plávková ocel, a proto již roku 1890 musela být opotřebovaná konstrukce pražskou strojírnou Ruston a spol. zesilována. Vedení zestátněné Pražské spojovací dráhy již počítalo s tím, že most bude nahrazen. Také se zvyšovala potřeba zdvoukolejnění tratě.

5 Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou (na nádraží Praha-Smíchov)

nádraží Smíchov – skica rekonstrukce

5j jízdné v Praze

pražské tramvaje elekrotechnicky -> Holešovice-Zátory a pražské tramvaje – Blog iDNES.cz

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) zajišťuje provoz metra, tramvají, autobusů a trolejbusů v rámci Pražské integrované dopravy (PID).

Jízdné v Praze (pásma P, 0, B )... Od 1. ledna 2026 platí aktualizovaný tarif, který zvýhodňuje nákup přes mobilní aplikaci. Ceny dlouhodobých kupónů (Lítačka) zůstávají beze změny.Krátkodobé jízdenky:30 minut: 39 Kč (v aplikaci 36 Kč)90 minut: 50 Kč (v aplikaci 46 Kč)24 hodin: 150 Kč (v aplikaci 140 Kč)72 hodin: 350 Kč (v aplikaci 340 Kč).

SMS jízdenka: Lze zakoupit odesláním kódu (např. DPT39) na číslo 90206, cena je však vyšší než u papírové jízdenky.

Plánování cesty a aktuální provoz – vyhledávač spojení: Pro nejrychlejší cestu využijte vyhledávač DPP nebo aplikaci PID Lítačka. Mapy a Kontakty a službyInfolinka: 296 19 18 17 (denně 7:00–21:00). Infocentra: Nacházejí se na hlavních přestupních uzlech (např. Můstek, Hlavní nádraží, Letiště).Ztráty a nálezy: Pobočka v ulici Karolíny Světlé 5, Praha 1.Pokuty: Uhrazení je možné online v e-shopu DPP nebo osobně v doplatkové pokladně (Na Bojišti 5, Praha 2).

R5 Rozcestník služby, doprava – jízdné

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení, jízdné (tento příspěvek)

Léta šedesát šest až šedesát devět - Blog iDNES.cz administrativa televizních poplatků

tiskárna Mír v Praze na Václavském náměstí Návštěva staré tiskárny - části strojů a mechanismy - rozcestník pro průmysl - Blog iDNES.cz současně hospodářský rozcestník podle oborů - přehled norem

České dráhy a pražské tramvaje Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje, žst Praha-Holešovice a České dráhy, Holešovická eleltrárna-centrála, 4ohm Ohmmův zákon pro od elektrárny přes rozvod po spotřebu, činný a jalový výkon, denní a noční proud, restaurace Zátory „Na kovárně“ - Blog iDNES.cz

pražská doprava 3.1 - dále pošty a letectví Praha Masarykovo nádraží a vlaková pošta, R3 rozcestník pražská nádraží, Jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ, pošta Čechy-východ a Morava), letecká pošta a letiště Praha-Kbely- Blog iDNES.cz

Praha - Libeň horní nádraží Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz a automobilka Praga Co se děje kolem elektřiny 16ČKD – kdy se předbíhá proud a kdy napětí – tovární komplex ČKD Libeň – Blog iDNES.cz

Praha – Bubny DC – stejnosměrné lokomotivy na hlavním tahu severní Čechy – Praha – Česká Třebová – Žilina – blog iDNES.cz

Praha – Vršovice Cirkusy a varieté – lunapark Eden – Blog iDNES.cz

Praha – Vysočany Co se děje kolem elektřiny 16ČKD předbíhání napětí a proudu – tovární komplex ČKD Vysočany – Blog iDNES.cz

pátá část J

Jak vyřídit slevu na jízdném přes Úřad práce nebo ČSSZ (Českou správu sociálního zabezpečení) , jak slevu uplatnit, jak jízdné nakupovat přes telefon s připojením na internet

jízdné

V Praze na rozdíl například od Brna (kde lze cestovat jen s platební kartou - kde se elektronicky načte jízdné - tedy bez nutnosti nákupu papírové jízdenky) - tedy v Praze tomu tak není - zde je třeba zakoupit standartní jízdenku - například papírovou.

3j. 1 - papírové jízdenky s nutností pznačit

Tlačítkový jízdenkový automat Plnocenné a zvýhodněné jízdenky pro Prahu a Region Mince (Kč)

Dotykový jízdenkový automat Plnocenné a zvýhodněné jízdenky pro Prahu a Region Mince (Kč) a platební karty

Jízdenku z tlačítkového a dotykového jízdenkového automatu je nutné před nástupem do vozidla/vstupem do přepravního prostoru metra označit v označovači jízdenek.

3j.2 -papírové jízdenky které se již neoznačují - jízdenky s tzv. časovým razítkem

Dotykový samoobslužný terminál Plnocenné a zvýhodněné jízdenky pro Prahu pro pPlatební karty.

Jízdenka ze samooobslužného terminálu obsahuje časové razítko a pásmo vydání, proto se již neoznačuje...

sleva na jízdném

Jak vyřídit slevu na jízdném přes Úřad práce nebo ČSSZ (Českou správu sociálního zabezpečení), jak slevu uplatnit, jak jízdné nakupovat přes telefon s připojením na internet...

Jak slevu na jízdném vyřídit...

Sleva se vyřizuje na Úřadu práce nebo na ČSSZ (České správě soiálního zabezpečení) ... je možno i elektronicky s využitím identity občana – tedy portálu národní bod.

Sleva na jízdné pro invalidní důchodce: Nárok a podmínky

Od 1. července roku 2022 mají osoby invalidní ve třetím stupni nárok na slevu na jízdném ve vlacích druhé třídy a v linkové autobusové dopravě. Jaké jsou podmínky a jak slevu prokázat?

Potvrzení o slevě na jízdné s QR kódem vydávává „úřad práce“.

K vystavení potvrzení o slevě na jízdné je třeba se prokázat potvrzením o invaliditě - které vydává sociálka.

Potvrzení v listinné (fyzicky vytištěné) nebo elektronické podobě (ve formátu PDF) člověk získá na pobočce okresní správy sociálního zabezpečení příslušné dle místa bydliště. V Praze půjde o Pražskou správu sociálního zabezpečení a v Brně o Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně.

Pokud je pro někoho obtížné na úřad dojít, lze na úřad vyslat zástupce vybaveného plnou mocí.

Pobírá-li člověk pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod, může pro vygenerování potvrzení využít ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Po přihlášení uživatel zvolí službu „Potvrzení pro slevu na jízdném pro poživatele invalidního důchodu třetího stupně“. Vygenerované potvrzení lze uložit a vytisknout, současně se ukládá do sekce „Moje dokumenty“. ČSSZ připravila instruktážní video, jak postupovat při vygenerování elektronického potvrzení s QR kódem.

Na rozdíl od držitelů průkazů ZTP a ZTP/P tedy cestující uznaní invalidními ve všech stupních (prvním, druhém i třetím) platí v městské hromadné dopravě plnou cenu.

Jak slevu uplatnit...

U pokladny stačí sdělit druh slevy – u průvodčího ve vlaku předložit QR kód se slevou a doklad totožnosti.

Žádost o snížené jízdné – přes identitu občana

Mail 1

Vážený uživateli,

děkujeme Vám za registraci, kterou jste právě provedl na portálu identitaobcana.cz.

Nejdříve si ověříme Váš e-mail. Jeho ověření provedete zde

Následně Vám bude doručen e-mail s postupem aktivace Vašeho identifikačního prostředku.

Tato e-mailová adresa společně s bezpečnostní otázkou a odpovědí, kterou jste uvedl při registraci, Vám v budoucnu může pomoci při ztrátě kontroly nad Vašimi přihlašovacími údaji.

Mail 2

Vážený uživateli, právě jste si založil prostředek pro elektronickou identifikaci NIA ID na portálu Identita občana. Pro plnohodnotné používání prostředku je nutné provést jeho aktivaci nejpozději do 30 dnů.

Váš identifikační kód je 1…………

Kód rovněž na telefon jako SMS

Jak vyřídit slevu na jízdném přes portál České správy sociálního zabezpečení

1/ elektronicky přes portál ČSSZ

Elektronicky po přihlášení do ePortálu ČSSZ a využitím služby „Potvrzení pro slevu na jízdném pro poživatele invalidního důchodu třetího stupně“. Služba automaticky ověří, zda je daná osoba poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a vygeneruje potvrzení s QR kódem v PDF souboru k případnému vytištění.

Potvrzení poté zůstane uloženo na stránce MOJE DOKUMENTY, odkud je možné jej po přihlášení kdykoliv opětovně stáhnout.

elektronicky přes aplikaci OneTicket

Zmíněný QR kód je možné jednoduše nahrát jeho načtením do mobilní aplikace OneTicket, odkud jej lze v případě potřeby v tzv. chytrém mobilním telefonu kdykoliv zobrazit. Aplikaci OneTicket si můžete zdarma stáhnout na Google Play i v AppStore.

2/ osobně na ČSSZ v Brně nebo místní pobočce

rovněž v elektronické podobě formátu PDF

v tištěné podobě

jak koupit na veřejnou dopravu se slevou přes IDOS v telefonu a platební kartu

nejprve upřesňující informace - pokud má platba proběhnout přes platební kartu - je správně vybrat nikoliv nabídku spojit se s bankou - ale variantu platba kartou - a pak teprve spojit se s bankou (přesněji internetovým bankovnictvím)

IDOS v telefonu

vyhledat spojení

najít druh slevy

souhrn

přejít na platbu

souhlasím se smluvními podmínkami

přejít v telefonu do potvrzovací aplikace George klíč

zpět na stránku obchodníka tedy IDOS

naskenovat QR kód nebo opsat kód transakce (dvě písmena, čtyři číslice)

Pošta Jindřišská – bývalá balíkovna Masarykovo nádraží, R3 rozcestník pražská nádraží – Blog iDNES.cz