Stará pošta v Praze a dům s pečovatelskou službou- rozcestník pošty, sociálka, jízdné

Dům U zlatého grifa – neboli Stará pošta na Malé straně (v předchůdci současného domu z 18. stol. bývala nejstarší pražská pošta z časů Rudolfa II, dnes adoptovaný jako dům s pečovatelskou službou. 

OBSAH 1

U (úvod) pošta a její členění, jak platit na poště SIPO
R1 rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače

obsah (zde)

R2 rozcestník administrativa a Praha – Malá Strana
R3 rozcestník administrativa sociální péče a zdravotnictví

první část
exkurz do domů s pečovatelskou službou

druhá část
banka nebo pošta jako kontaktní portál se státní správou - identita občana a portál národní bod

R4 rozcestník portál národní bod a identita občana

třetí část
inkaso - sipo - trvalý příkaz
jednorázový platební příkaz

přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou

čtvrtá část a pátá část

Smíchov
nádraží Smíchov a Vítoňský (či Smíchovský) železniční most

pošty Smíchov

přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou

R5 rozcestník doprava-jízdné

pátá část „J“
jak vyřídít slevu na jízdné přes úřad práce nebo Čssz, jak slevu uplatnit, nákup elekronického jízdného se slevou přes telefon s připojením na internet

„U jako úvod“ Pošta a její členění

Česká pošta se člení na několik divizí - jednou z nich je divize státní poštovní služby, další pobočková síť - v čele celé instituce stojí generální ředitel. 

Ztrátová Česká pošta se má do dvou let transformovat na část, která provozuje pobočky a poskytuje v nich služby pro stát a další subjekty, a komerční akciovou společnost Balíkovna zajišťující balíkové a logistické služby. Pošta zaměstnává 21.000 lidí, provozuje 2900 poboček a za loňský rok očekává provozní ztrátu kolem 300 milionů korun, o 600 milionů nižší než v roce 2022.

Jak platit na poště za elektřinu (a další služby) přes Inkaso/SIPO

Inkaso/SIPO - jaký je rozdíl?

Inkaso je obecný pojem pro bezhotovostní úhradu platby, kdy plátce pověří banku strhnutím peněz z účtu a převodem na účet příjemce. SIPO je pak konkrétní služba České pošty, která toto inkaso zjednodušuje a sjednocuje pro více příjemců. Jinými slovy - SIPO se zřizuje na poště - Inkaso v bance.

Jak SIPO/Inkaso funguje:

1/ Obecně k SIPO/Inkaso :

Plátce se musí dohodnout s poskytovateli jednotlivých služeb (např. nájemce, dodavatelé energií) o zapojení do SIPO. To znamená - musí si jednotlivé poskytovatele služeb „obejít“ a musí od nich získat SOUHLAS K SIPU.

2/ (Před)zřízení SIPO/Inkaso:

Svoji banku/poštu požádejte o zřízení povolení k inkasu / inkasu SIPO.

3/ „Obchůzka“

Je třeba obejít jednotlivé poskytovatele služeb a požádat je o souhlas k SIPu (na poště) či k Inkasu (v bance)

Nájemné (obecní úřad jedná-li so o obecní byt).

Příspěvek do fondu oprav (družstvo - jedná-li se o družstevní byt).

Zálohy na energie (elektřina - např. ČEZ, plyn, voda).

Rozhlasové a televizní poplatky (např. Česká televize - ale tento polatek nemusí být součásti inkasa).

Předplatné tisku nebo kabelové televize.

Stavební spoření.

Telekomunikační služby (mobilní operátoři).

4/ se souhlasem k inkasu (či inkasu SIPO) zpět do banky či na poštu a automatické strhávání poplatků by mělo začít fungovat.

R1 Rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení (tento příspěvek)

pošta hlavní příspěvek, letecká pošta a letiště Kbely (historie), vlaková pošta Masarykovo nádraží Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz srovnávání poštovních a internetových adres a současně rozcestník na téma počítače a internet

pošta Brno 11 - pošta a satelitní přenos informací V zajetí počítačů 6 "h" - jak zprovoznit počítač technicky, telekomunikační úřad Brno - Blog iDNES.cz současně jeden z příspěvků na téma počítače - zejména z hlediska hardware "hardwarová šestka"

a příspěvek zaměřený pouze na počítače - a to takřka výhradně na programy a programování Jak se připojit k internetu 6 "s" - internetové účty, blogy a navigace, HTML - Blog iDNES.cz "softwarová šestka"

OBSAH 2

U (úvod) pošta a její členění, jak platit na poště SIPO
R1 rozcestník pošta, poštovnictví a internet a počítače

obsah (zde)

R2 rozcestník administrativa a Praha – Malá Strana
R3 rozcestník administrativa sociální péče a zdravotnictví

první část
exkurz do domů s pečovatelskou službou

druhá část
banka nebo pošta jako kontaktní portál se státní správou - identita občana a portál národní bod

R4 rozcestník portál národní bod a identita občana

třetí část
inkaso - sipo - trvalý příkaz
jednorázový platební příkaz

přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou

čtvrtá část
pošty na Smíchově

přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou

R5 rozcestník doprava-jízdné

pátá část „J“
jak vyřídít slevu na jízdné přes úřad práce nebo Čssz, jak slevu uplatnit, nákup elekronického jízdného se slevou přes telefon s připojením na internet

R2 Rozcestník administrativa a Praha – Malá Strana

státní a veřejná správa a samospráva 

administrativa při změně bydliště, katastrální úřad

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz při bývalém okresním hejtmanství Olomouc (příspěvek je současně rozcestník pro českou historii)

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení (tento příspěvek)

doprava, slevy na dopravu

QR kód na slevu na 50% dopravu vydává Okresní správa sociálního zabezpečení, kartu na 75% slevu ovšem vydává Úřad práce

část 4 tohoto příspěvku Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení – Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou na Smíchově

administrativa při koupi chalupy (v sedmdesátých letech - výhledově by měly do příspěvku přibýt i různé náležitosti se získání stavebního povolení na různé úpravy) Chalupa v Kameničkách - Blog iDNES.cz

banky, záložny, spořitelny, pojišťovny, elektronické platby Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

administrativa televizních a rozhlasových poplatků, soudnictví přestupků a nedbalostních záležitostí(jak řešit televizní a koncesionářské poplatky), advokacie Léta šedesát šest až šedesát devět - sen o Havlovi a Dubčekovi, televizní poplatky - Blog iDNES.cz

R2A Rozcestník Praha – Malá Strana

Malá Strana, Malostranské náměstí v roce 1743

Malá Strana, městská část Prahy 1 a 5., historické jádro Prahy. Kulturní administrativní a správní budovy. Slovanská sídliště od 6. století (pražský typ), od 9. st. vytvářela pod hradištěm shluk samostatných osad; sílily zvláště od 11. století. Roku 1257 jednotlivé osady splynuly v celek Nového Města pod Pražským hradem, které bylo emfyteuticky vysazeno a vybaveno městskou samosprávou. 1348 název změněn na Menší Město pražské a od začátku 15. století se ujímá označení Malá Strana. 1784 M. S. včleněna jako městská čtvrť do spojené Prahy.

Malostranská beseda – radnice GPS: 50.0882872N, 14.4048144E

Malostranská beseda je bývalá Malostranská radnice. Tvoří ji pozdně renesanční nárožní budova čp. 35/21 v Praze 1.

Beseda je ovšem také hojně užívané označení pro vlastenecky orientovaný spolek, zejména v 19. století - často jako protiváha nacionálně orientovaných německých spolků.

Beseda - „česká“ a „moravská“ beseda je ovšem také tanec.

dále k Malé Straně...

Kampa - Čertovka (mlýnské kolo, klasický záběr - video na FCB) https://www.facebook.com/share/v/17MPWRxmdM/

Lužický seminář R12mls – Blog iDNES.cz

R3 Rozcestník administrativa sociální péče a zdravotnictví

administrativa ve zdravotnictví 

Registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz

Zdravotní záchranná služba a sanitky Avia Mechanika A1/KFD - radián, druhy frekvence, rozjezd a výkon sanitky, texty zdravotnictví - Blog iDNES.cz spíše technicka

Na „prvním setkání pečujících“ – struktura a administrativa sociální péeče – signály.cz

kolem topení - v předloze se květiny nacházely přímo na parapetu.

Koplimgovy domy a ilustrace z knihy Sociální práce – která vyšla v 90tých letech

Koplingovy domy – signály.cz

následuje

vlastní příspěvek

první část

Exkurz do domů s pečovatelskou službou

Dům U zlatého grifa – neboli Stará pošta na Malé straně (v předchůdci současného domu z 18. stol. bývala nejstarší pražská pošta z časů Rudolfa II.) a podobně běžný dům z poslední třetiny 20. stol. v Hradci nad Moravicí poskytly obydlí dvěma seniorkám.

Obě nájemnice si sebou přinesly starožitný nábytek a dekorativní doplňky. Samozřejmě barokní dům v Praze byl pro tuto výbavu pasentnější, ale ani v Hradci tato výbava nevyzněla špatně.  

V případě Hradce jsem si dovolil jednu malou úpravu - polici na květináče kolem topení - v předloze se květiny nacházely přímo na parapetu. 

druhá část

Banka nebo pošta jako kontaktní portál se státní správou - identita občana, bankovní identita a portál národní bod

O funkci jednotlivých úřadů či institucí státní, či veřejné správy se lze pravděpodobně nejvíce dozvědět v bance nebo na poště. Například pokud si chce jednotlivec zřídit pojitku je jednotlivec obesílán na různé úřady - zpravidla administrované ministerstvem práce - a to například na Úřad práce nebo Českou správu sociální zabezpečení. A virtuálně jakoby nad funkcí různých institucí bděl portál internetový portál "identita občana" - "národní bod" a o vybraných změnách je jednotlivec informován například prostřednictvím SMS zpráv, které přichází z čísla 5130. 

identita občana a bankovní identita je de facto totéž!

R4 Rozcestník identita občana a portál národní bod

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení (tento příspěvek)

identita občana a bankovní identita Bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

e-občanka, elektronický podpis a aplikace pro počítač nebo telefon, elektronická identita občana  Olomouc - státní a veřejná správa a administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz

rovněž  jistá aktualita

MojeID v novém kabátě – informace o chystaných změnách

původní článek MojeID v novém kabátě – informace o chystaných změnách | Blog zaměstnanců CZ.NIC

Naše sdružení se svým zaměřením obvykle soustřeďuje spíše na infrastrukturní technologie (DNS, registr domén, routing, …) nebo na prosazování nových standardů v době, kdy na ně ještě není běžný smrtelník připraven, ale jejich příjemcem jsou spíše odborníci, inovátoři nebo IT nadšenci. Přizpůsobení těchto služeb široké veřejnosti z pohledu uživatelské přívětivosti je logicky až druhořadé, ale pokud se služba mezi širokou veřejnost dostane, je na místě se věnovat i tomu. A přesně tak tomu bylo i v případě naší elektronické identity, autentizační služby MojeID

Když jsme v roce 2010 přišli s myšlenkou aplikace, která by umožňovala používat „jedno jméno a jedno heslo“ k internetovým službám třetích stran, nebylo přihlašování přes Google nebo Facebook ani zdaleka tak běžnou záležitostí jako dnes. Ani tvrzení, že je lepší využívat službu českého nekomerčního sdružení, jehož cílem není informace o uživatelem využívaných službách zpeněžit, nerozumělo zdaleka tolik lidí jako dnes. Pravdou je, že dalším motorem pro MojeID byla snaha vytvořit nástroj, jakým by se dala zkvalitňovat data v registru CZ domén pomocí ověřených údajů uživatele, případně umožnit uživateli, aby je předal třetím stranám. V době, kdy pro to nebyla opora v zákoně typu Zákona o elektronické identifikaci nebo pro to nebyla zákonná potřeba typu NIS2, jsme proto vymysleli „validace účtů“, pamatujete? Přesto, že jsme byli v mnoha ohledech opravdovými průkopníky, podařilo se nám s MojeID prosadit, počty uživatelů šly brzo do řádu stovek tisíc a počty služeb s podporou přihlašování pomocí MojeID pak do stovek, včetně těch největších v ČR.

I proto jsme v roce 2013 přišli s prvním redesignem služby MojeID, který nebyl revoluční, ale styl MojeID se po něm více přiblížil běžnému netechnickému uživateli. A protože počet uživatelů i podporovaných služeb rostl i nadále poměrně strmě, do profilu MojeID jsme přidávali celou řadu atributů a vlastností. Tento rozvoj byl udržitelný až do doby, kdy jsme v roce 2020, opět jako pionýři, přidali možnost ověření účtů fyzických osob v souladu s výše uvedeným Zákonem a jejich následného využití pro přístup k systémům veřejné správy. Tento krok si vyžádal významné změny profilu, které jej i přes velkou snahu znatelně znepřehlednily. Respektive s touto novou funkcí, která nalila službě MojeID další palivo do nádrže, ale byla do profilu vložena bez jeho větších změn, si opět lépe poradili zkušení uživatelé internetových služeb. A protože se, doufejme i díky našemu snažení, povědomí o elektronických identitách mezi uživateli v české kotlině významně rozšířilo, přibylo nám poměrně hodně připomínek ke složitosti, jakou laického uživatele prahnoucího po bezpečné, nekomerční a přitom nestátní elektronické identitě, zatěžujeme.

Postupně jsme provedli několik drobných optimalizací, ale dobře jsme věděli, že pro masivnější využívání MojeID jako preferované elektronické identity, bude třeba provést revoluční změnu designu a to jak profilu, tak zejména registračního procesu. Proto jsme se systematicky začali na tuto akci připravovat a to hned v několika směrech. Zanalyzovali jsme využívanost současných funkcí a atributů uživateli MojeID, připravili jsme celou řadu statistik (část jich je i veřejná), které nám průběžně pomáhají a ještě pomáhat budou v hledání špatně průchodných cest pro uživatele, začali rozšiřovat tým frontend vývojářů například i o role UX designéra, vybrali jsme externí agenturu Bell & Hurry, se kterou jsme se následně do akce pustili.

Že tentokrát nepůjde jen o pouhé „přebarvení“ aplikace, nám bylo jasné hned z úvodního workshopu s agenturou, kdy jsme museli představit naši vizi služby MojeID a nastavit si hlavní požadované výstupy redesignu. Následně agentura provedla hloubkové rozhovory s uživateli MojeID nebo analýzu konkurence. Potom jsme společně, ale opět i díky testování navrženého designu našimi uživateli MojeID, dospěli k designu novému. Tuto fázi svým popisem velmi zjednodušuji, byť byla podle doby trvání delší než fáze poslední, kterou bylo samotné kódování nového designu.

Samotnému redesignu ještě předcházelo několik významných změn. Jednou z nich bylo rozvolnění napojení systému MojeID na registr CZ domén. Kontakty jsou nově vytvářeny a aktualizovány asynchronně, nově je garantem dat MojeID a nikoliv registr, což zrychluje práci s profilem (není nutné čekat na komunikaci s registrem). Další významnější změnou, kterou jsme provedli v předstihu, byla možnost využití e-mailu jako přihlašovacího jména pro všechny nové uživatele a pro ty stávající, kteří na svých účtech mají unikátní e-maily. Jako drobnější úpravu, avšak také ve směru nového designu, lze vnímat v létě zavedené ověřování e-mailu a telefonu ve dvou krocích.

V posledních měsících přišlo na řadu konečně i šití nového kabátu – kódování podle návrhů ve Figmě. A když už děláme tak velké změny, inovovali jsme celou architekturu, kterou MojeID využívá. Přidali jsme do ní Nuxt.JS server, který zobrazuje design pro uživatele nad rozhraními, která poskytuje Django aplikační server a využívá kombinace server side a client side renderingu. Koho by zajímaly další technické detaily posledních fází projektu redesignu MojeID, nechť se podívá na přednášku kolegy Tomáše Pazderky z LinuxDays/Internet a Technologie 23.

Nyní již nezbývá než přidat sem pár screenshotů nového kabátu MojeID. I z nich by mělo být patrné, že jsme u něj kladli důraz na přístupnost a mobilní design. Že jsme se snažili napřímit cestu novému uživateli tak, aby rychle dokázal účet nejen vytvořit, ale také jej ověřit, aby se s ním mohl přihlašovat k systémům veřejné správy. A že jsme se věnovali také samotnému profilu MojeID, aby se v něm uživatelé lépe orientovali. Tady určitě několik uživatelů zbystří a někteří nebudou rádi, ale zjednodušení profilu s sebou přineslo také zrušení těch atributů a služeb, které byly jen minimálně používané. Z atributů jsme odebrali všechny záznamy o všech sociálních sítích, položky jako přezdívka nebo pohlaví, ale třeba také veřejný PGP klíč, obrázek, pracovní telefon nebo fax. Určité atributy se zobrazují jen těm, co je měli ve starém profilu vyplněny (například dodací adresy). Zrušili jsme také podporu službě vizitka, která stávajícím uživatelům ještě bude nějaký čas fungovat, ale její ovládání nebylo do nového profilu přeneseno. U vizitky nevylučujeme, že bychom v budoucnu přišli s její inovovanou verzí, nicméně její nízká využívanost a mizivá návštěvnost nás nepřesvědčily o tom, že bychom se tomuto fragmentu služby měli nyní věnovat.

Ještě jedna věc, která doznala změny, je způsob předávání údajů službám, ke kterým se hlásíte. Uživatelé (ale i provozovatelé služeb) dlouhodobě naráželi na to, že pokud uživatel neodsouhlasil předání povinných atributů službě a toto „nepředání“ se rozhodl předávat při každém přihlášení, tak už se do služby velmi často nikdy nedostal. Implementace na straně poskytovatelů služeb nebývá vždy zcela dokonalá a o nepředávané atributy si při opakovaném přihlášení často neříkají, byť mohou. Uživateli pak tím pádem často zobrazí víceméně nesrozumitelnou chybu a ten netuší, že se má přihlásit do profilu MojeID a nastavení předávaných parametrů k poskytovateli vyresetovat. Proto nově nepůjde povinné atributy z okna předávání údajů odebrat a pokud uživatel údaje předat nechce, předání zruší a ke službě se nepřihlásí. Tuto změnu dokonce nasazujeme dříve než nový design, do produkce ji plánujeme dát již v týdnu od 15. ledna, pravděpodobně ve středu.

Žádný systém není bez chyby. MojeID v novém kabátě nebude zcela jistě výjimkou. Nový kabát budeme postupně odhalovat v následujících týdnech, až si budeme jistí, že jeho stav dostatečně odladěný pro nejčastější způsoby využití. Zcela jistě bude obsahovat drobnější chyby, jejichž odstraňování bude i nadále probíhat, jen nám uživatelé pomohou s prioritizací prací. Takže všechny moc prosím, až na vás přijde řada, vyzkoušejte si náš nový kabát a dejte nám vědět, na co bychom se měli soustředit v nejbližší době. Věříme, že mimo konstruktivních připomínek přijdou i pozitivní reakce. Naše „krejčí“, co na novém kabátě vyšívali, váš zájem moc potěší! :).

identita občana, e občanka  a administrativa veřejné správy Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz bývalé okresní hejtmanství Olomouc

identita občana a portál národní bod ČÁST 2d pošta a poštovnictví - a další (dolňkové) služby na poště Letecká pošta, jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ) - Blog iDNES.cz

identita občana a portál národní bod Registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz

třetí část

Inkaso - sipo - trvalý příkaz

Jaký je rozdíl mezi platbami inkaso - sipo - trvalý příkaz...

Jaký je rozdíl mezi platbami SIPO, inkaso a trvalým příkazem?

Vždy se jedná o převod z vašeho účtu na jiný. Liší se v zadání platby.

Inkaso je možná víc spojeno s bankou - sipo zase s poštou. V obou případech jak inkaso - tak sipo sdružují více plateb - které se platí měsíčně. Ovšem pro zřízení inkasa či sipa na poště nebo v bance je ovšem ponejprv potřeba získat od příslušných institucí či firem souhlas k inkasu...

Inkaso	SIPO

jednorázový platební příkaz

metodikou jednorázových elektronických plateb se zabývají příspěvky

platba za elektřinu Cesty energie 2E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HE Most - Blog iDNES.cz

různé platby platební kartou nebo telefonem, dále osobní platby u přepážky v bance Banky, bezhotovostní bankovnictví a internetové nákupy (Jak se připojit k internetu 9) - Blog iDNES.cz

čtvrtá a pátá část

Smíchov

Počátky vsi Smíchova lze s největší pravděpodobností klást do poslední čtvrtiny 14. století. Nejstarší písemné doklady s toponymem Smíchov sice pocházejí až z počátku 15. století, ovšem zdejší osadníci příslušní ke kostelu sv. Jakuba (“ecclesia sancti Jacobi ante Cartusium“). Další závažný pramen pro rekonstrukci vývoje zdejší sídelní sítě představuje listina s datem 22. 1. 1386 – tedy z doby Václava IV. Smíchov byl zřejmě poddanská ves – která čítala 24 shodných (svobodnických) dílů – parcel, na nichž mělo vzniknout 24 stavení. Takto založená ves Smíchov se rozkládala jižně od dnešní křižovatky U Anděla.

Již v poslední třetině 14. století jsou na Vltavě doloženy mlýny. Kartuziánům náležel ostrůvek (dnes součást Dětského ostrova), kde na místě mlýna byla v letech 1561–1562 vystavěna raně renesanční vodárenská věž, zvaná dnes Malostranská či Petržilkovská, z níž byla potrubím zásobována vodou nejen Malá Strana, ale později také letohrádky, vily a jejich zahradní fontány v nejsevernější části dnešního Smíchova. Od počátku 16. století totiž za Újezdskou branou vznikaly první okrasné zahrady. Celkově venkovsky-zemědělský charakter území udávaly četná pole a louky a také chmelnice a vinice. Při nich byly zakládány usedlosti. Konkrétní zprávy o nich jsou k dispozici až od 16. století, ovšem účelové stavby ve vinicích (ať již strážního charakteru či např. viničné lisy) existovaly daleko dříve.

Domovní držba i majetková práva na Smíchově byla silně fragmentarizovaná. Nemovitosti a především okolní vinice a zahrady vlastnili měšťané pražských měst. Právě Praha (Staré město ?) byla až do roku 1547, kdy se Smíchov – spolu s Újezdem – ocitnul na seznamu statků, jež panovník odbojnému městu konfiskoval, smíchovskou vrchností. V majetku Starého Města pražského se ocitl Smíchov znovu 1594. Roku 1622 jej získal do zástavy Pavel Michna z Vacínova, v letech 1678–1683 Michny vystřídal prezident dvorské komory Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Následujícího roku koupil statek Jinonice, sestávající ze stejnojmenné vsi a dále Butovic a Smíchova, ve veřejné dražbě Ferdinand Vilém kníže ze Schwarzenbergu pro svého syna Jana Adolfa. Schwarzenbergové, na něž odkazuje na Smíchově řada místních jmen – nejznámější „Na Knížecí“. – drželi panství do roku 1920.

Smíchovská radnice s poštovním dostavníkem

Smíchovská radnice – Úřad městské části Praha 5, Štefánikova číslo popisné 236/ číslo orientační 13, PSČ 15000 Praha 5 - Smíchov, Česká republika.

Na radnici byl adaptován starší dům při hlavní severojižní silnici - stojící severně od křižovatky U Anděla přímo naproti kostela Sv. Václava – dvěma přestavbami přestavbami v letech 1866 a 1874 (Josef Schulz) adaptován na reprezentativní budovu radnice. Podle dobových obrazových podkladů bylo před radnicí stanoviště poštovních dostavníků – či omnibusů.

část 4SP – pošty Smíchov

Smíchov a pošty na Smíchově (Praha 5 Smíchov)

V padesátých letech 19. století se již na Smíchově nacházela pošta,je pravděpodoné, že tato stará smíchovská pošta se necházela v severní části Smíchova – někde v řadách činžovních domů – které zde byly postaveny během druhé ploviny IX. století. Hlavní silnice byla v letech 1866–1867 vydlážděna. Podnikatel Salomon Przibram věnoval pozemek pro první samostatnou školní budovu, která roku 1857 nahradila již zcela nevyhovující školu ve staré faře. Do počátku 20. století byla postavena řada základních i středních škol. Od roku 1861 měl Smíchov i svůj první peněžní ústav - Občanskou záložnu, která úspěšně fungovala od sedmdesátých let ve vlastní budově na Štefánikově třídě. Relativně bohatá byla také kulturní nabídka v podobě několika divadelních scén a rozvíjel se spolkový život včetně Sokola.

Smíchov a pošty zde kolem roku 2025

Pošta Praha 55 na nádraží Praha-Smíchov byla zrušena – v důsledku odbourání severního křádla nového nádraží Praha – Smíchov.

Na Smíchově je několik výdejních míst – balíkoven – ovšem plnohodnotné pošty na Smíchově a blízkém okolí jsou jen dvě.

Česká pošta Praha 5. IČ 47114983DIČ CZ47114983. OFICIÁLNÍ NÁZEV Česká pošta, s.p.. Preslova 73/12 Smíchov · Praha 150 00 Praha 5.

Doprava: tramvaj 9 od Anděla – dříve zastávka Moskevská na zastávku U Zvonu.

Česká pošta Praha 56 Košíře se nachází v městské části Praha 5, Hlavní město Praha. Adresa: Plzeňská 1348/95, 150 06 Praha 5 - Košíře.

Doprava od Anděla: buď tramvají 9 na zastávku Arbesovo náměstí – nebo tramvají 20 – taktéž na Arbesovo náměstí – tato linka pokračuje až na Malou Stranu.

Potrefená husa na Smíchově NA VERANDÁCH – a setkání bogerů iDNES asi v roce 2018.

4.5 Praha - Smíchov (staré nádraží)

Nádraží státní dráhy - dnešní Masarykovo bylo postaveno v letech 1844 a 1845 a druhé nádraží pro Prahu - nádraží Smíchov v roce 1862. Obě nádraží byla od sebe dosti daleko - náklad mezi stanicemi se musel převážet po silnici.

Pošta Jindřišská – bývalá balíkovna Masarykovo nádraží, R3 rozcestník pražská nádraží – Blog iDNES.cz

Při projektování železnice z Plzně do Prahy bylo nutné vyřešit otázku, jak bude tato trať zaústěna do Prahy. Původní návrh byl zavést trať z Plzně do nádraží státní dráhy (dnešního Masarykova). K tomu ale nedošlo, a tak bylo výchozí nádraží České západní dráhy postaveno na Smíchově.

Nádražní budova se začala stavět až v únoru 1862, při zahájení provozu ještě nebyla dokončena. Cestující jedoucí od Plzně směrem na Olomouc museli použít dostavníku, náklady bylo třeba převážet povozy.

Po Masarykově nádraží (dobově Nádraží Státní dráhy, či Státní nádraží) druhá nejstarší pražská železniční stanice, neslynula nějakou mimořádnou architektonickou krásou. Dokumentovala však svojí prostorovou dispozicí požadavky, kladené na velké nádraží poloviny devatenáctého století. Těmi bylo především důsledné oddělení vlaků odjezdových od příjezdových. Dnes něco nepochopitelného, mělo však ve své době vysvětlení v tehdy panujících praktikách odbavování a hlavně kontroly cestujících.

Právě tady leží základ smíchovského „dualismu“. Ano, původní smíchovské nádraží – opět shodně s dnešním Masarykovým nádražím - se sestávalo ze dvou oddělených budov. Mohutnější, vysunutá k západu, obdélníková hmota se dvěma dvoupatrovými věžovými stavbami na koncích, sloužila jako budova odjezdová. Proto bychom tu nalezli poměrně rozlehlou dvoranu, kterou se vstupovalo na peron krytý přístřeškem. Příjezdová budova, situovaná blíže k Praze, poskytovala cestujícím krytý peron po celé délce. Podlouhle tvarovanou stavbu doplňovala věž s hodinami.

Tohle všechno na Smíchově sloužilo od roku 1862 pod názvem PRAHA (ČESKÁ ZÁPADNÍ DRÁHA). To byl oficiální název nádraží, doplněný pochopitelně německou verzí Prag B.W.B. Až s rokem 1895 přichází označení SMÍCHOV, v roce 1909 změněné na Smíchov Státní nádraží. Od roku 1920 pak sídlí Smíchov v titulu nepřetržitě, doplněný v roce 1941 nezbytnou Prahou.

lokomotiva 312.4 – původně České západní dráhy

Plány na pražskou spojovací dráhu, tedy propojku mezi Českou západní dráhou (nádražím na Smíchově) a Státní dráhou vznikaly postupně v několika variantách. Jedna z navrhovaných variant by vedla ze Smíchova přes petřínské svahy a Malou Stranu a ke Státní dráze by se připojila v Bubnech. Jiná navrhovaná varianta by zahrnovala nový most přes Střelecký ostrov a trasu po Národní třídě a Příkopech až k domu U Hybernů a zdejší celnici, která již na Státní dráhu byla napojena. Tyto varianty vzbuzovaly odpor kvůli přílišnému narušení pražského centra.

Až teprve počátkem šedesátých let devatenáctého století se počaly rýsovat opravdové realizovatelné nápady, kdy už se rýsovala na obzoru další trať, přivedená od jihu a to Dráha Františka Josefa – KFJB (koneckonců, ta dostala coby jednu z podmínek udělení koncese právě vybudování propojení obou nádraží, tj. svého a smíchovského).

Roku 1871 v Praze tedy přibylo třetí nádraží - Nádraží císaře Františka Josefa.

Po letech sporů zvítězila varianta trasy od takzavaného Západního nádraží (jak se tehdy označovalo nádraží Praha-Smíchov) po novém železničním mostě pod Vyšehrad a dále Nuselským údolím (v té době ještě nezastavěným), kolem Nuselského pivovaru a Vinohradskými tunely na nově otevřené nádraží císaře Františka Josefa (dnešní pražské hlavní nádraží), kterým končila nová trať od Vídně.

první jednokolejný Smíchovský železniční most podle Františka Chalupy v Ottově encyklopedii (upraveno)

Podoba nového železničního mostu přes Vltavu byla předmětem sporů a diskusí. Původní jednokolejný most byl postaven v letech 1871 až 1872 jako ocelový příhradový. Most spočíval na třech pilířích, z nichž pilíř na výtoňské straně byl inundační, v zátopovém území mimo vlastní tok řeky, v místech pozdějšího nábřeží. Pilíře byly založeny na dřevěných pilotových roštech. Jednalo se o most příhradový a přímopásový, zhotovený ze svářkové oceli. Měl pět polí, každé o délce 56,9 m a celkovou délku 196,3 m. Příhradové nosníky byly lichoběžníkového tvaru. Konstrukci zhotovila Harkortova mostovna v Duisburgu podle návrhu Augusta Friedricha Köstlina. Na ocelový most navázal na vyšehradské straně směrem k Nuslím klenutý zděný viadukt přerušený ocelovým příhradovým polem přes Vyšehradskou třídu.

Železniční most Ze Smíchova pod Vyšehrad (bezejmenný železniční most - označovaný jako Smíchovský nebo Vítoňský - a s mostem současně i Pražská spojovací dráha byly slavnostně uvedeny do provozu 15. srpna 1872, měsíc poté byla nedávno otevřena stanice Vyšehrad. Zpočátku dráha s mostem sloužila jen pro nákladní dopravu, až roku 1888 na ní začala i osobní doprava. Most byl od počátku kritizován pro narušení vyšehradského panoramatu, také chyběly pro pěší, kteří tak zůstali odkázáni na přívoz. Až o 6 let později byl nedaleko otevřen Palackého most, i ten však znamenal zacházku.

Přímo na Smíchově v sedmdesátých letech železniční uzel ještě rozšířilo nádraží Bustěhradské dráhy (1872) a zmíněná Pražská spojovací dráha, která propojila obě nádraží na Smíchově s nádražím Františka Josefa přes železniční most. K železničnímu uzlu na Smíchově se přidalo ještě nádraží Pražsko-duchcovské dráhy (1873). Po postavení železnice v roce 1862 se na Smíchově zintenzivnila stavební činnost. Zatímco od severu Smíchova směrem na jih se při hlavní třídě rozrůstala obytná čtvrť, střed Smíchova a jih zůstaly vyhrazeny průmyslu.

V září 1890 byla Praha zasažena povodní, která mimo jiné zbořila tři oblouky Karlova mostu, poškozena byla i statika „mostu spojovací dráhy“. Ostatně už při stavbě mostu se počítalo, že jednokolejný příhradový most bude dočasnou stavbu.

Použitá svářková ocel měla nižší kvalitu než později zaváděná plávková ocel, a proto již roku 1890 musela být opotřebovaná konstrukce pražskou strojírnou Ruston a spol. zesilována. Vedení zestátněné Pražské spojovací dráhy již počítalo s tím, že most bude nahrazen. Také se zvyšovala potřeba zdvoukolejnění tratě.

5 Přestupy mezi městskou a dálkovou dopravou (na nádraží Praha-Smíchov)

nádraží Smíchov – skica rekonstrukce

5j jízdné v Praze

pražské tramvaje elekrotechnicky -> Holešovice-Zátory a pražské tramvaje – Blog iDNES.cz

Dopravní podnik hlavního města Prahy (DPP) zajišťuje provoz metra, tramvají, autobusů a trolejbusů v rámci Pražské integrované dopravy (PID).

Jízdné v Praze (pásma P, 0, B )... Od 1. ledna 2026 platí aktualizovaný tarif, který zvýhodňuje nákup přes mobilní aplikaci. Ceny dlouhodobých kupónů (Lítačka) zůstávají beze změny.Krátkodobé jízdenky:30 minut: 39 Kč (v aplikaci 36 Kč)90 minut: 50 Kč (v aplikaci 46 Kč)24 hodin: 150 Kč (v aplikaci 140 Kč)72 hodin: 350 Kč (v aplikaci 340 Kč).

SMS jízdenka: Lze zakoupit odesláním kódu (např. DPT39) na číslo 90206, cena je však vyšší než u papírové jízdenky.

Plánování cesty a aktuální provoz – vyhledávač spojení: Pro nejrychlejší cestu využijte vyhledávač DPP nebo aplikaci PID Lítačka. Mapy a Kontakty a službyInfolinka: 296 19 18 17 (denně 7:00–21:00). Infocentra: Nacházejí se na hlavních přestupních uzlech (např. Můstek, Hlavní nádraží, Letiště).Ztráty a nálezy: Pobočka v ulici Karolíny Světlé 5, Praha 1.Pokuty: Uhrazení je možné online v e-shopu DPP nebo osobně v doplatkové pokladně (Na Bojišti 5, Praha 2).

mapa linek pražských tramvají

R5 Rozcestník služby, doprava – jízdné

Stará pošta v Praze - dům s pečovatelskou službou - administrativa sociálního zabezpečení, jízdné (tento příspěvek)

Léta šedesát šest až šedesát devět - Blog iDNES.cz administrativa televizních poplatků

Boříkova parta versus Zátoráci - Blog iDNES.cz literární Holešovice a tramvaje Praha technologicky

tiskárna Mír v Praze na Václavském náměstí Návštěva staré tiskárny - části strojů a mechanismy - rozcestník pro průmysl - Blog iDNES.cz současně hospodářský rozcestník podle oborů - přehled norem

doprava

Vlaková a letecká pošta -> R3 rozcestník pražská nádraží – Blog iDNES.cz

pražská doprava 2 (zejména tramvaje) Boříkova parta versus Zátoráci, pražské tramvaje - Blog iDNES.cz

pražská doprava 3 - dále pošty a letectví Jak se připojit k internetu 3.1 - pošta čí internet ? (síť a podsíť, PSČ, pošta Čechy-východ a Morava), letecká pošta - Blog iDNES.cz

Praha - Libeň horní nádraží Mechanika DPM 2/W čím se liší veličiny tlak - síla a práce? - nákl. vozy Škoda/Praga - Blog iDNES.cz a automobilka Praga Co se děje kolem elektřiny 16ČKD – kdy se předbíhá proud a kdy napětí – tovární komplex ČKD Libeň – Blog iDNES.cz

Praha – Bubny DC – stejnosměrné lokomotivy na hlavním tahu severní Čechy – Praha – Česká Třebová – Žilina – blog iDNES.cz

Praha – Holešovice Holešovice-Zátory a pražské tramvaje – Blog iDNES.cz

Praha – Masarykovo nádraží Vlaková a letecká pošta část3střed – bývalá nádražní pošta Masarykovo nádraží – Blog iDNES.cz

Praha – Vršovice Cirkusy a varieté – lunapark Eden – Blog iDNES.cz

Praha – Vysočany Co se děje kolem elektřiny 16ČKD předbíhání napětí a proudu – tovární komplex ČKD Vysočany – Blog iDNES.cz

pátá část J

Jak vyřídit slevu na jízdném přes Úřad práce nebo ČSSZ (Českou správu sociálního zabezpečení) , jak slevu uplatnit, jak jízdné nakupovat přes telefon s připojením na internet

jízdné

V Praze na rozdíl například od Brna (kde lze cestovat jen s platební kartou - kde se elektronicky načte jízdné - tedy bez nutnosti nákupu papírové jízdenky) - tedy v Praze tomu tak není - zde je třeba zakoupit standartní jízdenku - například papírovou.

3j. 1 - papírové jízdenky s nutností pznačit

Tlačítkový jízdenkový automat Plnocenné a zvýhodněné jízdenky pro Prahu a Region Mince (Kč)

Dotykový jízdenkový automat Plnocenné a zvýhodněné jízdenky pro Prahu a Region Mince (Kč) a platební karty

Jízdenku z tlačítkového a dotykového jízdenkového automatu je nutné před nástupem do vozidla/vstupem do přepravního prostoru metra označit v označovači jízdenek.

3j.2 -papírové jízdenky které se již neoznačují - jízdenky s tzv. časovým razítkem

Dotykový samoobslužný terminál Plnocenné a zvýhodněné jízdenky pro Prahu pro pPlatební karty.

Jízdenka ze samooobslužného terminálu obsahuje časové razítko a pásmo vydání, proto se již neoznačuje...

sleva na jízdném

Jak vyřídit slevu na jízdném přes Úřad práce nebo ČSSZ (Českou správu sociálního zabezpečení), jak slevu uplatnit, jak jízdné nakupovat přes telefon s připojením na internet...

Jak slevu na jízdném vyřídit...

Sleva se vyřizuje na Úřadu práce nebo na ČSSZ (České správě soiálního zabezpečení) ... je možno i elektronicky s využitím identity občana – tedy portálu národní bod.

Sleva na jízdné pro invalidní důchodce: Nárok a podmínky

Od 1. července roku 2022 mají osoby invalidní ve třetím stupni nárok na slevu na jízdném ve vlacích druhé třídy a v linkové autobusové dopravě. Jaké jsou podmínky a jak slevu prokázat?

Potvrzení o slevě na jízdné s QR kódem vydávává „úřad práce“.

K vystavení potvrzení o slevě na jízdné je třeba se prokázat potvrzením o invaliditě - které vydává sociálka.

Potvrzení v listinné (fyzicky vytištěné) nebo elektronické podobě (ve formátu PDF) člověk získá na pobočce okresní správy sociálního zabezpečení příslušné dle místa bydliště. V Praze půjde o Pražskou správu sociálního zabezpečení a v Brně o Městskou správu sociálního zabezpečení v Brně.

Pokud je pro někoho obtížné na úřad dojít, lze na úřad vyslat zástupce vybaveného plnou mocí.

Pobírá-li člověk pro invaliditu třetího stupně invalidní důchod, může pro vygenerování potvrzení využít ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Po přihlášení uživatel zvolí službu „Potvrzení pro slevu na jízdném pro poživatele invalidního důchodu třetího stupně“. Vygenerované potvrzení lze uložit a vytisknout, současně se ukládá do sekce „Moje dokumenty“. ČSSZ připravila instruktážní video, jak postupovat při vygenerování elektronického potvrzení s QR kódem.

Na rozdíl od držitelů průkazů ZTP a ZTP/P tedy cestující uznaní invalidními ve všech stupních (prvním, druhém i třetím) platí v městské hromadné dopravě plnou cenu.

Jak slevu uplatnit...

U pokladny stačí sdělit druh slevy – u průvodčího ve vlaku předložit QR kód se slevou a doklad totožnosti.

Žádost o snížené jízdné – přes identitu občana

Mail 1

Vážený uživateli,

děkujeme Vám za registraci, kterou jste právě provedl na portálu identitaobcana.cz.

Nejdříve si ověříme Váš e-mail. Jeho ověření provedete zde

Následně Vám bude doručen e-mail s postupem aktivace Vašeho identifikačního prostředku.

Tato e-mailová adresa společně s bezpečnostní otázkou a odpovědí, kterou jste uvedl při registraci, Vám v budoucnu může pomoci při ztrátě kontroly nad Vašimi přihlašovacími údaji.

Mail 2

Vážený uživateli, právě jste si založil prostředek pro elektronickou identifikaci NIA ID na portálu Identita občana. Pro plnohodnotné používání prostředku je nutné provést jeho aktivaci nejpozději do 30 dnů.

Váš identifikační kód je 1…………

Kód rovněž na telefon jako SMS

Jak vyřídit slevu na jízdném přes portál České správy sociálního zabezpečení

1/ elektronicky přes portál ČSSZ

Elektronicky po přihlášení do ePortálu ČSSZ a využitím služby „Potvrzení pro slevu na jízdném pro poživatele invalidního důchodu třetího stupně“. Služba automaticky ověří, zda je daná osoba poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a vygeneruje potvrzení s QR kódem v PDF souboru k případnému vytištění.

Potvrzení poté zůstane uloženo na stránce MOJE DOKUMENTY, odkud je možné jej po přihlášení kdykoliv opětovně stáhnout.

elektronicky přes aplikaci OneTicket

Zmíněný QR kód je možné jednoduše nahrát jeho načtením do mobilní aplikace OneTicket, odkud jej lze v případě potřeby v tzv. chytrém mobilním telefonu kdykoliv zobrazit. Aplikaci OneTicket si můžete zdarma stáhnout na Google Play i v AppStore.

2/ osobně na ČSSZ v Brně nebo místní pobočce

rovněž v elektronické podobě formátu PDF

v tištěné podobě

jak koupit na veřejnou dopravu se slevou přes IDOS v telefonu a platební kartu

nejprve upřesňující informace - pokud má platba proběhnout přes platební kartu - je správně vybrat nikoliv nabídku spojit se s bankou - ale variantu platba kartou - a pak teprve spojit se s bankou (přesněji internetovým bankovnictvím)

IDOS v telefonu

vyhledat spojení

najít druh slevy

souhrn

přejít na platbu

souhlasím se smluvními podmínkami

přejít v telefonu do potvrzovací aplikace George klíč

zpět na stránku obchodníka tedy IDOS

naskenovat QR kód nebo opsat kód transakce (dvě písmena, čtyři číslice)

Pošta Jindřišská – bývalá balíkovna Masarykovo nádraží, R3 rozcestník pražská nádraží – Blog iDNES.cz