Po stopách jabloneckých tramvají, sklářská huť Bedřichov, rozhledny Jizerky

Tramvaje na úzkém rozchodu začaly v Jablonci jezdit na přelomu 19. a 20. stol a provoz zanikl 1965. Jablonecké tramvaje zajížděly i do okolních obcí a městeček - konečné byly v Janově a Rychnově nad Nisou.

RE1

ROZCESTNÍK na téma elektrické dráhy, MĚSTSKÁ DOPRAVA a částečně i  železniční elektrifikovaná doprava

odkazy na příspěvky související s městskou dopravou (tramvaje, trolejbusy)

brněnské tramvaje   Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz (zaměřeno  technologicky - zejména pohon kolejových vozidel DC napětí)

pražské tramvaje Holešovice a  pražské tramvaje - Blog

brněnské trolejbusy Krátce ze Šlapanic u Brna - počátky výroby turbín a Ohmův zákon pro trolejbus - Blog iDNES.cz

Po stopách jabloneckých tramvají - rozcestník pro elektrické dráhy (tento příspěvek)

Tramvají z Liberce do Jablonce - Blog iDNES.cz

tramvaje Rostock a Görlitz Na konečné v Řečkovicích - proč byl u tramavají zaveden stejnosměrný proud a co je měnírna - Blog iDNES.cz v závěru příspěvku 

"Bechyňka" a Mariazellerbahn Úzkokolejkou do České Kanady a likérka Mariazell - rozcestník Rakousko - Blog iDNES.cz

běžné železnice

Lokomotivy stejnosměrné trakce E 144.0 a E 144.1 - úkony při odstavení a zprovoznění - Blog iDNES.cz

Lokomotivy střídavé trakce řady S 489.0, S 499.0 a S 699.0 - Blog iDNES.cz

Dvousystémové elektrické lokomotivy ESO a dvousystémová jednotka Škoda 440 - Blog iDNES.cz

Cesty elektrické energie - přenosová a distribuční soustava energie - Blog iDNES.cz

E1

Po stopách jabloneckých tramvají...

Tramvaje na úzkém rozchodu 1000mm začaly v Jablonci jezdit na přelomu 19. a 20. stol a provoz zanikl 1965. Jablonecké tramvaje zajížděly i do okolních obcí a městeček - konečné byly v Janově a Rychnově nad Nisou.

V centru města tramvajové tratě vedly poměrně úzkými a strmými ulicemi. Když jsem se poptával jednoho domácího, vzpomněl na tragickou nehodu, která dopadla na jednoho spolužáka.

další variace na Janov nad Nisou

(dobově+ Johanesberg)

odbočná trať do Pasek

odbočná trať do Pasek roku 1911

RE2

ROZCESTNÍK na téma ELEKTROTECHNIKA obecně

Co se děje kolem elektřiny... - Blog iDNES.cz (hlavní rozcestník pro elektrotechniku)

odkaz se zaměřením na kmitočet  Co se děje kolem elektřiny... AC, DC proud - rozcestník na téma elektrotechnika - Blog iDNES.cz

 

RE3

ROZCESTNÍK na téma ELEKTRÁRNY pro DOPRAVU

Horské dráhy v Rakousku – blog iDNES.cz část 6 odkazovaného příspěvku

Elektrické dráhy ve Slezsku – Slezská horská dráha / rozcestník ozubnicové železnice, pozemní lanovky a vysuté lanovky – blog tumblr.com

Industriální Kroměříž - Malá vodní elektrárna Strž firmy Křižík a Simonova továrna - Blog iDNES.cz 

"Bechyňka" a Mariazellerbahn Úzkokolejkou do České Kanady a likérka Mariazell - rozcestník Rakousko - Blog iDNES.cz

elektrárna ekonomicky a elektrárna při rozdílu mezi výkonem a spotřebou elektřiny  Cesty energie E - jak platit za elektřinu QR kódem, elektřina, plyn a ekonomika, HUTE - Blog iDNES.cz - a to část EK (elektrárna při kolísavém odběru energie) 

elektrárna ekonomicko - matematicky  - tedy zkoumány především veličiny účinnost, účiník a příkon

Co se děje kolem elektřiny 3 - Zenerova dioda proti nadměrnému odběru, výkon a příkon - Blog iDNES.cz

RS4

ROZCESTNÍK SKLÁRNY a SKLÁŘSTVÍ

kraj Liberec

Bedřichov – sklárna – zanikléobce.cz zde rovněž pojednáno o místní sklárně

kraj Vysočina

České Milovy – sklářská osada - zanikléobce.cz

České Milovy – sklárna – zanikléobce.cz

Moravské Křižánky – výroba pilníků – zanikléobce.cz

S2

Sklářská huť Bedřichov – dovolená v Jizerkách 2009

Jak se vyrábí sklo

Lidé znali sklo už dávno. Blesk zanechával na písečných pouštích zvláštní útvary, kterým se říká fulgurity. Je to obyčejný ztavený písek.Ztuhnutím žhavé sopečné lávy vzniká také přírodní sklo - obsidán, z kterého lidé už v pravěku vybrušovali nástroje a figurky.

Člověk toužil vyrobit to, co umí příroda: ohněm z písku vytavit sklo. Nejstarší doklady o takových pokusech jsou z Egypta. Už čtyři tisíce let před naším letopočtem vyráběli Egypťané ze skla šperky, které tavili z křemenného písku, vápenných mořských lastur a sodíku.

Později dělali i nádoby. Před vynálezem sklářské píšťaly byl ovšem postup opačný. Hliněná jádra potahovali částečně natavenou sklovinou, nanesené sklo v ohni ztavili a nakonec hliněný válec odstranili.

sklářská huť – schéma výroby

V prvním století před naším letopočtem získali skláři přelomový vynález - sklářskou píšťalu. Prý to byli Řekové nebo Féničané, kteří začali sklo foukat. Foukání zdokonalili Římané a od nich se tato technika postupně dostala do celé Evropy. Ve 12. století našeho letopočtu byli vynikajícími skláři Benátčané a od 14. století se datuje světová proslulost českého skla.

Aby se z písku vytavilo sklo, přidají k němu skláři navíc nějaké tavivo, například sodu. Ovšem takové jednoduché sklo má velikou nevýhodu. Je snadno rozpustné ve vodě. Je to totiž vodní sklo Aby se sklo ve vodě nerozpouštělo, přidají skláři k sodě a písku ještě vápenec.

Do sklárny se tak naváží písek, vápenec, střepy ze starých lahví a různá barviva. Odvážené dávky písku, vápna, sody a barviv se promísí - čímž vznikne základní směs pro výrobu skloviny - které skláři říkají kmen.

Kmen se dopraví do veliké nádrže z žáruvzdorných cihel, neboli sklářské vany propojené s topeništěm. Celek pak tvoří sklářskou huť. Sklářské hutě byly dlouhá staletí vyhřívány dřevem nebo uhlím - v moderních sklárnách se tepelná energie vytváří plynem nebo elektricky.

Sklářskou vanu obsluhuje tavič se svými pomocníky. Tavič modrým ochranným sklem pozoruje hladinu, která se zvedá ve žhavých puchýřcích podobným bublinám bahenních sopek. Sklovina se musí při tavení patřičně pročeřit, to znamená zbavit bublinek. Musí se táhnout jako med, aby se dala tvarovat. K lepšímu tavení přispívají právě střepy.

Barvení skla

Barvení skla - nemusí být jen na okrasu. Používá se černá, modrá, fialová, žlutá - ale láhve zpravidla bývají žluté nebo zelené. To proto, že sluneční světlo má velikou moc měnit látky. Kdyby byly některé tekutiny uskladněny v lahvích s čirého skla, snadno by se kazily, měnila by se jejich barva a chuť. Nejlépe je chrání hnědá. Hnědě zbarvuje sklo železo s manganem.

Výroba lahví

Když výroba lahví začínala, točilo se kolem jedné takové lahvičky pět lidí. První nabíral sklovinu z z pece, druhý ji vzal píšťalou a vyfukováním, různým dřevěným i kovovým nářadím jí udělal předběžný tvar, který pak v dřevěné formě dokončoval. Třetí kleštěmi formu svíral a rozevíral, čtvrtý hotové láhve odnášel a pátý připravoval formy. Dbal na to, aby byly dobře namočené ve vodě, vysypával je moukou aby forma z hruškového dřeva vydržela, neshořela a sklovina se nelepila na stěny.

Mezi žhavou sklovinou a stěnou formy se při formování vytvořila vrstva kouře a páry - ta formu chránila. Však také práci sklářů doprovázel zpěv cvrčků. Ve sklárně bylo po celý rok teplo a díky moučným zásypům i dostatek potravy. Tak proč by ti broučci za odměnu nekoncertovali?

Dovolená v Jizrkách 2009

Když už zmíněny pivní láhve, dobrá zpráva byla, že hned v sousední chalupě se nacházela hospoda.

Oxana

Zde čepovala servírka Oxana. Ukrajinka.

Oxana

Jedna z dalších horských chat - přesněji místnost hostince zde (jde o další hostinec než zmíněný výše) byla zařízena jako napodobenina středověké sklářské huti. Autor - spisovatel který se věnuje historii sklářství v Jizerkách se jmenuje Nevrlý. Horská chata s hostincem se zase jmenuje Čertova huť.

RS5

ROZCESTNÍK CESTOVÁNÍ a literatura o cestování

Cesta ke studánce povídka z Jizerek na Písmáku (vzatahuje se ke studánce Trniště – části „T“ tohoto příspěvku)

Z Jizerek do Zhořelce – blog iDNES.cz část 7 "zahraničí“ odkazovaného příspěvku

RR6

ROZCESTNÍK ROZHLEDNY

Králický Sněžník – zanikléobce.cz

Růžovský vrch – rozhledna – zanikléobce.cz

Trniště – chata a rozhledna – zanikléobce.cz k tomuto příspěvku

Velký Lopeník – rozhledna na česko-slovenské hranici – zanikléobce.cz

Babí lom – Ripkova vyhlídka a Rohrerova rozhledna – zanikléobce.cz

R5

ROZHLEDNY v okolí BEDŘICHOVA

Královka Bedřichov

GPS: 50.7920406N, 15.1575314E

Rozhledně a návrší se dříve říkalo Königova vyhlídka či Nekras. Byla postavena roku 1907, celková výška je 23,5 metrů, vyhlídková plošina je ve výšce 20,5 metrů a vede na ni 102 schodů. Nahradila původní dřevěnou věž, která stála na vrcholku v letech 1888 až 1906. Vedle věže byla roku 1934 postavena horská chata s restaurací a ubytováním. V dalších letech bylo k hlavní budově přistavěno několik nevzhledných nádorů a celý areál včetně věže pod vedením různých nájemců začal brzy chátrat.

V roce 2013 získala celý areál do vlastnictví společnost KISSES s.r.o., která zahájila jeho celkovou revitalizaci. Proběhla demolice nevyhovujících budov, započala rekonstrukce hlavní (původní) budovy a vznikla nová, moderní samoobslužná restaurace s terasou, kde podáváme lahodné pokrmy z dílny našeho vyhlášeného šéfkuchaře. Samotná rozhledna se dočkala zcela nového kabátu - opravil se kamenný plášť věže, byla provedena instalace nového ochozu spojující tři strany, rekonstrukce střechy a demontáž a nové citlivější umístění antén. Dále pak bylo opraveno schodiště a vnitřní prostory rozhledny.

Bramberk Lučany

Dnes kamenná rozhledna, nahradila původní dřevěnou věž z roku 1889. Stojí zde i turistická chata. Leží na stejnojmenném postranním vrcholu kopce.

GPS: 50.7565758N, 15.2060072E.

rohledna Bramberk Lučny nad Nisou

Rozhledna Slovanka

Lučany nad Nisou - Horní Maxov, GPS: 50°46'23.796"N, 15°11'46.588"E.

Nejstarší železná rozhledna v Čechách vysoká 14 m a byla zde postavena roku 1887 třemi sekcemi Horského spolku (jablonecká, janovská a josefodolská). Jednotlivé kovové díly byly dovezeny až z Vídně a představuje nejstarší využití ocelové nýtované konstrukce pro tento účel v Čechách. .

rozhledna Slovanka

T

Studánka Trniště

Studánka Trniště

ať záhadná či nikoli

cesta se vyplatí

co taky pořád u chaty... .

Na staré lesní cestě nad obcí Hraničná, vedoucí z Janova n. N. do Liberce, zde nechal na svém pozemku roku 1878 postavit jistý Josef Klamt Křížovou cestu jako poděkování za vyléčení svého zraku vodou z místní studánky. Dalším, zde vyléčeným z očních neduhů, byl pak mlynář Christian Hirschmann z nedaleké obce. Ten nechal na své náklady (z popudu faráře) studánku vyzdít a místo upravit včetně okolí. K slavnostnímu vysvěcení pak došlo v roce 1903. Místo bylo hojně navštěvováno a voda využívána jednotlivci i skupinami poutníků z širokého a dalekého okolí. K jejich občerstvení byl pak na začátku Křížové cesty postaven jednoduchý výčep, který se časem změnil na horskou boudu. Okolnostmi II. světové války a událostmi před a po ní, vzalo místo za své. Lidé zapomněli, naštěstí ne všichni. V roce 1989 se studánka i celé místo dočkalo své „rehabilitace“. V roce 1996 se sem navrátila i jejich strážkyně a opatrovnice nejen v podobě překrásného obrazu Panny Marie (malba na plechu), osazeným v kamenném výklenku, s milým pohledem i dohledem na pramen.

Posvátné místo, kde skvělá voda sloužila i stále slouží s radostí všem, bez výčitek, bez přetvářek, beze změn za ty roky, za ta staletí. Voda je zde v jakémsi očekávání, čeká na nás, co do ní vložíme. S čím bychom rádi pomohli a co přinášíme, čím hodláme zaplatit, jak umíme vracet. Jak pracujeme sami na sobě s intuicí, odvahou a rozumem.

Energetická místa jsou zde dvě, ve vzájemné harmonii a propojení. Jak to vesmírné - duchovní, tak i to zemské - tělesné. Místní astrální bytost pak propojila oba principy, obě hole, Vodu se zemí i Zemi s vodou. Rituál to byl nečekaný, kouzelný a nádherný. Hravý, radostný, za hranicí „štěstí“. (převzatý text z webu „putující“)