Plácek pro cirkusy a kolotoče naproti Písečníku

Stanoviště cirkusů bylo například v Černých polích - na plácku naproti kolonii Písečník - nebo na parkovišti mezi zimním stadionem a parkem Lužánky.  Konečná tramvaje Štefánikova čtvrť.   

Historicky největší koncentrace atrakcí a volnočasových aktivit ovšem byla kolem pozdějšího Výstaviště – a to lunapark nazývaný Brněnský Prátr nebo koupaliště Riviéra.

Brněnský Prátr a kopaliště Riviéra

PLÁCEK MEZI LESNOU A ČERNÝMI POLI

jiný cirkus se stanovištěm nad Lesnou – foto Petr Kadaňka

Plácek  naproti kolonii Písečník, poblíž konečné "pětky"  je takové prostranství zarostlé přerostlou a nepřílliš udržovanou vegetací – jako stvořené k dočasným zábavním aktivitám typu cirkus, kolotoče ... následovat by tedy mělo pár střípků z volnočasových míst především v Brně.

zvěřinec jenoho z cirkusů, foto někdy ze 70tých let – na snímku jsem zachycen jako kluk

V CIRKUSE

AFRIKA

Jak se staví cirkus

Postavit cirkusový stan to není zas tak jednodnoduchá věc. Cirkusový stan se sestavuje různě – například ze dvou (obřích) dílů.

Výpočet obvodu stanu pomocí kruhového vzorce.

Délka kružnice = 2 PÍ x r (poloměr)

Ve výše uvedeném případě vyšek poloměr stanu 33 stop (při přepočtu 1 ft /stopa/ je 0, 3048 m) – obvod odhadem v metrech by byl kolem deseti metrů – tedy poloměr stanu by byl přes tři metry – což znamená, že se jedná o podstatně menší stan, než by byl stan pro cirkus, jedná se tedy o překlep.

Ale k cirkusovému stanu – plátno stanu se zdvihá prostřednictvím plotových sloupů, které jsou po stranách.

Restaurant ze sádrokartonu

Ale zpět k plácku naproti Písečníku. Jistou zajímavostí byla hospoda ze sárokartonu – která zde fungovala nějaký čas v 90tých letech.

sádrokartonová hosposa u Černých polí

Sádrokartónové stavby

1) sádrokartónové profily UW, UV, CD a pozinkovaného plechu

2) sádrokartonové desky a podlahové dílve

3) podhledy – snížené stropy

4) pásky (rohy a kouty bez prasklin)

5) šrouby a hmoždínky

6) tmely, lepidla

normy:

71 sklo, 72 stavební suroviny a materiály, 73 navrhování a provedení staveb, 74 části staveb, 75 vodní hospodářství

česká norma: 72 06 11

evropská norma: EN 520 2004 (rok vydání), česká verze evropské normy ČSN EN 520

Eden, horská dráha

V Praze za časů první republiky byl vršovický Eden lunaparkem, který již později neměl na území Československa obdoby – klidně by mohl být srovnán s vídeňským Prátrem. Největší atrakcí Edenu byla pět kilometrů dlouhá horská dráha.

vršovický Eden s horskou dráhou

vršovický Eden s horskou dráhou

Kinematika horské dráhy

Princip pohybu vozíků na horské dráze je založen na odstředivé síle Fo – její působení je názorné především v přesmyčkách – kde je vozík s pasažérem kolama vzhůru a hlavou dolů – odstředivá síla Fo zde musí převyšovat tíhovou sílu gravitace G. Tento druh vysoce adrenalinových horských drah lze ovšem nalézt jedině v zahraničí a zpravidla se jedná o stabilní mnohakilometrové dráhy.

vzorec odstředivé síly: Fo = m(hmotnost) x odstředivé zrychlení (značí se obvykle omega)

horskou dráhu s přesmykem lze nalézt i poblíž Pchjongjangu v parku Mangende

Pohon horské dráhy

Vozíky pro horskou dráhu jsou obvykle bez vlastního pohonu – jako zdroj energie pro pohyb a dosažení žádané výšky slouží nějaký vnější zdroj – kterým může být například výtah – kterým se vozík vyzvedne do nejvyšší výšky dráhy, nebo pás z řetězu mezi kolejnicemi a na podobném principu fungují hnaná kola z perforací mezi kolejnicemi – kterými se vozík odchytí a táhne vzhůru.

Rozebiratelná horská dráha

Větší horské dráhy bývají budovány jako stabilní – ale i některé kolotoče provozují menší dráhy – které jsou přemysťovány od štace ke štaci.