Dvoudobý motor nelze s parním strojem vůbec srovnávat, je to něco úplně jiného. Ve dvoudobém motoru probíhají současně děje, které jsou u parního stroje striktně odděleny.

Ještě doplním k té parní turbíně - turbína obecně (včetně té parní) nepracuje primárně s tlakem, ale s kinetickou energií média. Takže lopatky parní turbíny pohání kinetická energie páry (daná množstvím páry a rychlostí jejího pohybu). Důsledkem toho je, že při stejném tlaku na vstupu i výstupu může mít turbína rozdílný výkon - stačí změnit množství média.

Ostatní už bylo napsáno.

Při stejném tlaku se dá měnit i výkon pístového parního stroje. Jednak má ten stroj plochou křivku točivého momentu, takže výkon se mění prakticky lineárně s otáčkami. Druhak lze průběžně pomocí nastavení vnějšího rozvodu měnít poměrnou část pohybu pístu ("procento plnění"), po kterou je pára pouštěna do válce a vypouštěná ven. Tím se mění účinnost stroje, pravidelnost jeho chodu i jeho výkon.

Několik uvedení na pravou míru:

- Parní dóm nijak nezvyšuje tlak páry. Je prostě jen výš než zbytek kotle, takže do něj tolik "necáká" a pára je v něm proto sušší. Obvykle v něm je navíc umístěn labyrint, který páru zbaví rozptýlených kapek vody na principu odstředivé síly.

- Písečníky a parní dómy se z estetických důvodů často dělají stejného tvaru

- Na druhé straně pístu obvykle není žádné vakuum. Běžné parní stroje mají na druhé straně, kde právě probíhá výfuk, o něco vyšší tlak než je atmosfétický. U strojů s dělenou expanzí tam je u vysokotlakých válců tlak poměrně dost vysoký (mnohonásobek atmosférického)

- u spalovacího motoru tlačí z jedné strany na píst anmosférický tlak. Parní stroje se téměř (ale ne uplně) vždy dělaly tak, že pracovní byly obě strany pístu.

- od dvoudobého motoru se parní stroj liší tím, že obvykle obsahuje šoupátko. Liší se i tím, že zatímco u dvoudobého motoru probíhá sání s výfukem v jeden omamžil, tak u parního stroje nejsou oba kanály nikdy otevřeny najednou.

- Parní stroj má dvě pracovní fáze: Plnotlakou, kdy probíhá izobarická práce a poté expanzní, kdy probíhá adiabatická expanze. Na rozdíl od spalovacího motoru téměř neprobíhá komprese (až na předstih). Stlačené médium zajišťuje kotel.

- Existovaly i parní stroje s kondenzací páry. Například některé lokomotivy do pouští si tak zajišťovaly dostatek vody pro dlouhé trasy. U elektráren je dnes kondenzace vody standardem.

Obecně byste možná mohl provést korektury výstupů z google překladače. Je tan strašlivý levopis a chybná terminologie. Přitom na české Wikipedii je ten text dobře.

tak díky za upřesnění - s tím vákuem (a dalšími záležitostmi zřejmě máte pravdu) - jednalo se opět o jakousi rychlosvodku - možná opět by si zasloužil nějakou upřesňující poznámku - možná bych napsal - že na druhé straně pístu "běžný tlak navyšovaný tlakem pístu" - nebo tak nějak