Možná nejprve malá rozvaha - co to vlastně rozhlasové vysílání je.

Rozhlasový vysílač je vlastně oscilátor - který vytváří kmity - nebo jinak elekromagnetické vlny s kmitočtem převyšující rychlost zvuku.

Zdroj: https://jantomasek.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=751441

Na chybu již upozornil pan Jelen, takže mě již zbývá otázka. V čem se tyto rozhlasové vlny šíří?

1. V éteru, nebo v časoprostoru?

2. V ovzduší, nebo v gravitonovém éteru?

1. Pokud má éter vlastnosti nerozlišitelné od vlastností časoprostoru, tak to nerozlišíme.

2. Ve vzduchu ano, dokonce i v jiných látkách. K problému éteru vizme bod 1.

1.Pokud je mě známo, tak časoprostor je pokřivené nic a v ničem se může šířit pouze nic. Pokud by měl gravitonový éter nerozlišitelné vlastnosti, od, časoprostoru, tak by se nešířilo rovněž nic.

2.Napsat, že se šíří rádiové vlny vzduchem, je zavádějící, protože potom neznalí neumějí odpovědět, jak se může šířit rádiový signál ve vesmíru, kde není vzduch, ani jiné látky.

Rádiové vlny se vzduchem nešíří, nýbrž se šíří éterem, ale vzduchem pouze procházejí, podobně jako jinými látkami. Vzduchem se šíři jiná vlna, nazýváme ji zvuk.

1. Podstatníé asi je, že pro výpočty je náplň toho časoprostoru naprosto nepodstatná. Takže tam můžou být gravitony nebo neviditelní růžoví jednorožci, ale nato, jak se šíří různá fyzikální pole, to mnemá vliv. Pak nastoupí Occamova břitva - pominutí všeho nepodstatného. Samozřejmě ale platí, že jakmile se ukáží experimmenty, které systematicky ukáží rozdíly, bude pžijata teorie, která lépe předpoví výsledek těch experimentů.

2. Je to stejně zavádějící, jako napsat, že vzduchem se šíří zvuk. I ten se šíří v řadě jiných prostředí a v řadě jiných ne. Elektormagnetické vlny se také v některých prostředích šíří a jinde ne.

1.No pokud to berete, tak jak jste napsal, tak je opravdu jedno, jestli časoprostor tvoří "nic", nebo růžoví jednorožci, oboje je ptákovina.

Já osobně si myslím a vše to zatím potvrzuje, že vesmír se skládá z částic, tedy hmoty a jejího pohybu, čili energie.

Ale jestli nastoupí Occamurova břitva a odstraní "fyzikální pole" místo elektromagnetického, čili nepodstatné zbytečnosti, jak říkáte, pak nevím, jak rozeznáte experimenty, které ukáží rozdíly, mezi ničím a gravitonovým éterem. No hlavně, že se to potom může spočítat.

2.Jestli neuznáváte medium, pro šíření vln, tak je mě jasné, že odmítáte gravitonový éter a lépe chápete pokřivené "nic". Samozřejmě, že se zvuk může šířit různým prostředím, ale vždy jde o látku. Ve vesmíru je látky nedostatek, tudíž je jasné, že ve vakuu se nešíří zvukové vlny.

1. Možná Vám to připadá jako ptákovina, ale dává to výsledky, které jsou ve shodě s realitou. Co si podle toho spočítám, to pak naměřím. Vaše teorie téměř žádné konkrétní výsledky nedává. A tam, kde něco konkrétního uvedete (vizme hodnotu tlaku), ukazuje se, že je ten výsledek v rozporu s tím, co lze měřit a pozorovat.

Co se týče experimentů: Prostě ukažte nějaké experimenty, kde výpočet podle rovnic současné fyziky dá jiné výsledky, než to,co odvodíte ze své teorie. Pokusy pro různé hodnoty vstupních parametrů provedeme (nebo se podíváme, nebyly-li už provedeny) a porovnáme, ke které předpovědi se jejich výsledek více přiblíží.

2. Nevím, je-li jaké médium. Pokud ale je, musí mít poměrně dost paradoxní vlastnosti, aby vysvětlilo konkrétní naměřené výsledky experimentů (které provedli v 19. a 20. století Sagnac, Michelson Fizeau a mnozí další). Asi nejznámějším je Michelsonův experiment, který pro zvuk ve vzduchu naměří rychlost aparutury vůči vzduchu, zatímco pro světlo ve vaku nenaměří nikdy žádnou rychlost. Takže je jasné, že analogie se zvukem je v tomto směru lichá.

Pane Jelene, děláte zásadní chyby, protože máte naučené fyzikální poučky, to je, jako učitel jste dokonalý a těžko vám bude oponovat nějaký žáček.

Je to vcelku jednocuché: Ať je to žáček nebo profesor, tak prostě stačí, aby ukázal, že umí fyziku lépe. To znamená že tam, kde současná fyzika dobře předpoví výsledky experimentů, dá ta jeho výsledky stejně dobré (to slouží k ověření, že mu jeho fyzika funguje) a tam, kde současná fyzika dá předpovědi špatné, dala ta jeho předpovědi lepší. To je celé.

PS. Píšete...Asi nejznámějším je Michelsonův experiment, který pro zvuk ve vzduchu naměří rychlost aparutury vůči vzduchu, zatímco pro světlo ve vaku nenaměří nikdy žádnou rychlost. Takže je jasné, že analogie se zvukem je v tomto směru lichá.

Co je rychlost aparatury, vůči vzduchu? Čili měříte rychlost relativního větru. Je to podobné, jak cítí jezdec na jedoucí motorce vítr, i když je bezvětří.

Zatím co, Michelson se snažil identifikovat vlnění éteru pomocí vlnění světla. Vidíte v tom ten rozdíl? Vlnění nemá na jiné vlnění vliv, i když je stojaté, nebo v pohybu. Kdy už tak jednoduchou fyzikální vlastnost pochopíte a nebudete se stále dokola odvolávat na chybu, kterou udělal Michelson

Takže analogie zvukové vlny se světelnou vlnou je správná, ale nemůžete srovnávat rychlost větru s vlněním gravitonového větru.

Michelson se snažil najít ́éter. Ať už je z čehokoliv. Vždyť ten éter se přece musí podle Vás z něčeho skládat. Nebo je ten éter podle Vás jen takové vlnění ničeho v ničem? Myslím, že zároveň takovou ptakového striktně odmítáte.