Mikroregion Balkán a geologické toulky kolem Berounky

Toulky mikroregionem Balkán a zejména údolím Berounky s četnými nalezišti zkamenělin. A také geologická mapa Českých zemí.

Sdružení obcí mikroregionu Balkán je dobrovolný svazek obcí v okresu Rakovník, jeho sídlem jsou Slabce a jeho cílem je celkový rozvoj mikroregionu. Mikroregion sdružuje celkem 10 obcí a byl založen v roce 1999.

Navrátilcům z 1. světové války zdejší krajina připomněla krajinu kterou poznali na frontě v Srbsku – tedy Balkán. Zmíněn být může například zámek Hřebečníky (byť nějakou výstavností nevyniká). Možná nejmalebnější prostředí by se našlo kolem řeky Berounky – kde jsou četná naleziště zkamenělin – je na místě si tedy připomenout geologická období, kterými procházela Země. Mile překvapí třeba občerstvení U Skryjského mostu – mimochodem až sem zde kdysi byla projektována Lánská koněspřežka.

Pro turisty jsou ovšem největším lákadlem geologická a paleontologická naleziště – je tedy na místě si připomenout dávná geologická období...

geologická mapa střední Evropy

geologická mapa Čech a Moravy

Země vznikla asi před 4,5 miliardami let, což je docela dlouhá doba, takže je praktické tento časový úsek rozdělit na éry a periody. Život na Zemi vznikl asi před 4 miliardami let a tehdy také začalo období zvané prahory. První mnohobuněčné organismy se tu objevily ve starohorách, které začaly před 2,5 miliardami let, a pak přišly éry zvané prvohory, druhohory, třetihory a čtvrtohory...

Z geologického hlediska jedna věc jsou „usazeniny“ a druhá „vyvřeliny“ - kdy se mohou dostat na povrch Země horniny z velmi dávných období...

A) USAZENINY

V. KRYSTALICKÉ BŘIDLICE

PRAHORY (Archaikum) -4 miliardy až -2,5 miliard let

původních hornin z této doby máme velmi málo (nejstarší dochované nezměněné horniny jsou staré 4,2 mld. let)

před 3,9 mld. let došlo k ochlazení, objevila se kapalná voda a s ní i první život

v atmosféře byl methan a amoniak (jako na Venuši)

před 3,7 mld. let začala fotosyntéza díky prokaryotním sinicím - v atmosféře se objevil první kyslík a z této doby pochází také páskované železné rudy

STAROHORY (Proterozoikum) -2 miliardy až -550 milionů let

90 % povrchu Země byly oceány

usazování břidlic a vápence

první eukaryotní buňky

společenstvo Ediakara – mnohobuněčné organismy bez pevné schránky (zachovaly se jen otisky měkkých tkání), chybí jim znaky, podle kterých bychom je zařadily do určité skupiny

dva kontinenty: Rhodinie, Pannotie

IV. PRVOHORY (Paleozoikum) -550 miliony až -250 milionů let

formoval se superkontinent Pangea

proběhla rovnou dvě vrásnění:

kaledonské vrásnění - vytvořilo např. Skandinávské pohoří, Apeniny či Špicberky

hercynské (variské) vrásnění - vytvořilo např. francouzské pohoří Vogézy, belgické Ardeny či u nás v Česku Českou vrchovinu

zpočátku velmi teplé klima, později však probíhaly velké klimatické a teplotní výkyvy

objevili se větší živočichové a první suchozemští obratlovci

tuto geologickou éru dělíme na dvě části a šest „geologických period“:

starší prvohory – sem spadají periody kambrium, ordovik, silur a devon

mladší prvohory – periody karbon a perm

/ALGONKIUM - PREKAMBRIUM nejmladší jednotka kanadského prekambria. Termín byl dlouhá léta užíván pro různé jednotky Českého masivu. Dnes u nás užíváme označení svrchní proterozoikum nebo viz briover/

KAMBRIUM -550 milionů až -485 milionů let

kambrická exploze - velmi rychlý rozvoj mnohobuněčných živočichů a vznik mnoha nových kmenů, možná díky vyššímu množství kyslíku v atmosféře

největší rozmanitost živočichů byla v mořích - trilobiti (členovci) tvořili více než 1/2 živočichů, opakovaně se zbavovali starých schránek (“svlečky“) a vytvářeli si nové a větší z chitinu - tzn. více zkamenělin po jednom trilobitu, u nás je nejvíce nálezů v Českém Barrandienu mezi Prahou a Plzní

dále i měkkýši (hlavonožci a mlži, schránky z kalcitu a aragonitu), korýši, žahavci a velké množství bezobratlých živočichů

rostliny pouze v oceánu (sinice a řasy), ale nemáme žádné jejich konkrétní stopy

jak hledat trilobita aneb pozdrav ze Skryj (trilobiti: Hydrocetanus carens, Cterocephalus, Canocerypha sukan cimna, Plychopoma dubina)

/ORDOVIK -485 milionů až -440 milionů let

pohyb litosféry (několik cm za rok) - oddělil se kontinent Baltika (dnes Skandinávie), Laurentie (dnes část Severní Ameriky) a Sibérie (dnes Obská nížina v Rusku), poté také Gondwana (Jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Indie, Antarktida)

mění se mořské proudy - Evropa je teplejší díky Golfskému proudu

první ryby, dále trilobiti (až několik desítek centimetrů), hlavonožci, ostnokožci, první hvězdice a medúzy

první suchozemské mechy

„ordovické vymírání“ - 80 % veškerého života vymřelo kvůli zalednění/

SILUR -440 milionů až 420 milionů let

trilobiti, láčkovci, rozvoj korálů, kostnatých ryb, paryb, dominují hlavonožci, první suchozemští živočichové (příbuzní štírů, pavouků)

první cévnaté suchozemské rostliny

DEVON -420 milionů až -360 milionů let

kolize kontinentů Laurentie a Baltiky - vznik kontinentu Laurasie

kaledonské vrásnění (Skandinávie, Skotsko, Irsko, Apalačské pohoří)

skleníkové plyny a CO2 v atmosféře - vyšší teploty, vulkanismus, kyselejší voda, schránky se rozpouští

rozvoj ryb, první obojživelníci a suchozemští obratlovci

rozšiřování suchozemských rostlin, vznik pralesů, první kapradiny a plavuně

na konci devonu opět masové vymírání (až 70 % života)

KARBON -360 miliony až -300 milionů let

až 30 % kyslíku v atmosféře - obrovské stonožky, vážky a pavouci, prosazují se obojživelníci

první nahosemenné rostliny - cykasy a jehličnany

močály

rozklad kapraďorostů procesem karbonizace vytvořil ložiska černého uhlí

krásné nálezy kapradiny „Callipteris conferta“ poskytovaly snadno permské břidlice Košťálov u Semil

PERM -300 milionů až 250 milionů let

kolize Laurasie a Gondwany - hercynské (neboli variské) vrásnění (vytvořilo Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Jeseníky), pomalu se tvoří Pangea (jediný obrovský kontinent)

rozvoj plazů, prosazují se suchozemští obratlovci a amniota (suchozemští živočichové, kteří snášejí vejce)

cykasy, jinany a jehličnany

na konci permu došlo k hromadnému vymírání organismů na Zemi, vymřeli mimo jiné i trilobiti

na konci permu další obrovské vymírání - vymírá 95 % planktonu (základ potravní pyramidy) a 70 % suchozemských živočichů

III. DRUHOHORY (Mezozoikum) -250 milionů až -66 milionů let

na začátku druhohor byla většina pevniny součástí zmiňovaného superkontinentu Pangea, který se během druhohor postupně rozpadal

vznikly Andy a na konci druhohor začalo alpinské vrásnění (viz třetihory níže)

jsou označovány jako éra plazů (a dinosaurů!) - velmi hojně rozšířeni a velmi rozmanití

dělíme je na tři periody: trias, jura, křída

TRIAS -250 milionů až -200 milionů let

střídavé zaplavování a vysychání souše

amoniti (predátorští hlavonožci), želvy, první žáby, notosauři, plesiosauři, plakodonti, ichtyosauři (ryboještěři podobní kytovcům), krokodýli, ptakoještěři, nástup prvních dinosaurů, první znaky savců (mléčné žlázy, srst, naučili se žít v noci)

nejdůležitější rostliny byly nahosemenné (cykasy, jehličnany, ginka), dále např. přesličky

další vymírání na přelomu triasu a jury kvůli poklesu obsahu kyslíku (archosauři byli ve výhodě, protože měli lepší dýchací systém)

KŘÍDA – vyhynutí dinosaurů

JURA -200 milionů až -145 milionů let

na konci jury se Pangea rozpadá

zlatá éra dinosaurů (např. stegosauři) a ptakoještěrů, a to i na území Česka

první opravdoví savci, objevují se také blechy

85 % povrchu Země je pod vodou, neexistují žádné kontinentální ledovce - rozvoj mořských žraloků, rejnoků a amonitů

první krytosemenné rostliny

KŘÍDA -145 milionů až -65 milionů let

mnoho nových druhů živočichů - první mravenci, včely, motýli, hadi, ptáci a větší noční savci (např. předchůdci šelem)

v mořích byli rozšíření měkkýši a žraloci (vytlačili vodní plazy)

na souši více než 80tunoví dinosauři a ve vzduchu ptakoještěři s rozpětím křídel až 10 metrů

na počátku křídy první kvetoucí rostliny, později rapidní vývoj krytosemenných rostlin

na konci druhohor (před 65 miliony let) došlo k poslednímu masivnímu vymírání (tzv. „vymírání K-Pg“)

pravděpodobně jej způsobil dopad velkého asteroidu, výbuch sopky nebo podobná katastrofa

zanikli dinosauři, mnoho mořských plazů, ptakoještěrů, bezobratlých i různé druhy rostlin

naopak většina savců a ptáků přežila

II. TŘETIHORY (terciér) -65 milionů až -2,6 milionů let

v poslední době se již název třetihory nepoužívá, nýbrž se používají názvy paleogén (pro starší třetihory) a neogén (pro mladší)

Afrika se přibližuje k Evropě

vrcholení alpinského vrásnění – vytvořilo Pyreneje, Alpy, Kavkaz a Himaláje, trvá dodnes

vznik hnědého uhlí

zpočátku teplo, ke konci již docházelo k ochlazení

výrazná sopečná činnost

éra savců, rozvoj hmyzu a plazů

PALEOGÉN -66 milionů až -23 milionů let

někdy se ještě rozlišuje OLIGOCÉN (-34 až -23 mil. let)

náklon zemské osy - v polárních oblastech ubývá světla

jinde ohřívání - široké tropické pásmo s teplým podnebím

odtržení Austrálie

z jednobuněčných byli dominantní dírkovci

dále ježovky, krabi, raci, mloci, hmyz, rozvoj plžů a měkkýšů, prakticky všechny „moderní“ ryby (třeba tresky a makrely), vývoj ptáků

ze savců např. kytovci, hmyzožravci, hlodavci, netopýři, prasata, nosorožci, velbloudi, předchůdci koní a první primáti

hlavně krytosemenné rostliny (např. palmy, fíkusy, vrby, duby, břízy, ...), ale i jehličnany (např. sekvoje a jedle)

NEOGÉN -23 milionů až -2,3 milionů let

ochlazení, zúžení tropického pásu, vznik stepí a savan

Evropa se zvedá a zbavuje se moří

především savci - např. hlodavci, mamuti, koně a lidoopi včetně Ardipitheca a Australopitheca (předchůdců člověka)

kvůli ochlazování jsou v mírném pásu teplomilné stromy nahrazovány listnatými

I. ČTVRTOHORY (Kvartér) -2,6 milionů let až dosud

DILUVIUM (PLEISTOCÉN) přibližně starší doba kamenná

diluvium je zastaralý termín pro. 1. říční, zvláště záplavové sedimenty;. 2. období pleistocénu

ALLUVIUM v širším významu naplavenina; v geolog. smyslu svrchní čtvrtohorní usazeniny, které vytvořily se po vyhynutí fauny diluviální ...

HOLOCÉN střední doba kamenná až dosud

střídající se doby ledové (kolem 100 tis. let) a meziledové (ty jsou desetkrát kratší)

pevninský ledovec byl až na Ostravsku, horský ledovec vytvořil např. ledovcová jezera na Šumavě

B) VYVŘELINY

III. HLUBINNÉ VYVŘELINY

žula, syenit, diorit aj.

II. STARŠÍ (PŘEDTŘETIHORNÍ) VYVŘELINY - ŽILNÉ a VÝLEVNÉ

porfyr, diabas, melafyr aj.

I. TŘETIHORNÍ VYVŘELINY

čedič, znělec...

andesit, liparyt, trachyt...

občerstvení U SKryjského mostu