Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků - rozcestník Maďarsko a Slovensko

Tatra – Fatra – Mátra – je známé trojvrší na slovenském, potažmo maďarském znaku – původně symbolu tzv. Horní země. Ruku na srdce – kolik Čechů zná právě třetí pohoří – tedy maďarskou Mátru?

Mátra – třetí vrchol dvou státních znaků

rozcestník na téma divadlo 

Divadlo Husa na provázku v Brně

MAČ 2017 Gruzie a Ukrajina

Měsíc autorského čtení Brno 2017 "literatura a divadlo Gruzie" a plán na cestu do Arménie - Blog iDNES.cz 

MAČ 2018 Turecko a Polsko

Měsíc autorského čtení a literatura Turecka (Islám na Moravě)

MAČ 2019 Rumunsko

Měsíc autorského čtení - hostem bylo Rumunsko

MAČ 2020 Maďarsko

Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků - rozcestník Maďarsko (část tohoto příspěvku na téma Měsíc autorského čtení: MAČ2020 jehož hostem bylo Maďarsko)

další příspěvky na téma divadlo 

Pražská divadelní scéna - Divadlo v Řeznické (na motivy F. M. Dostojevského hraje Vl. Dlouhý) https://www.tumblr.com/blog/view/archivace/692496449756348416?source=share

Divadelní scénografie - časopisové koláže  

https://www.facebook.com/media/set/?vanity=100036848335876&set=a.736386437599627

rozcestník Maďarsko a Rakousko

Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků - rozcestník Maďarsko (tento příspěvek)

V rakouské pustě - Blog iDNES.cz (Rakousko - Maďarské pomezí)

Dráhou císaře Františka Josefa z Prahy do Vídně – blog iDNES.cz

rozcestník Slovensko

Bratislava za čias Rakúsko-Uhorska - YouTube

Sidónie u Brumova – dva problémy vsi na hranici dvou států totem.cz

Střípky z maďarské dávné historie

 

Maďaři jako Západní Turci vpadli v průběhu 8. stol. do Panonie kde tehdy již byla vyvrácena Říše Avarů – takže nejspíš narazili v Panonii na Slovany

Kočovní Maďaři byli v Evropě nazýváni jako Západní Turci.

Maďarský vpád do střední Evropy v 9. století a na Moravu na začátku 10. století

Deváté století přineslo mimo jiné tažení kmenů nomádských Maďarů do Evropy - kteří se soustředili především v Panonii. Staromaďarské kmeny přišly do této oblasti již sjednoceny pod vedením náčelníka Arpáda. Za sebou zanechali starší domovinu Etelköz, která ležela východně od Karpat. Maďaři nalezli v nových sídlech vyspělejší kulturu rolníků pod ochranou Velké Moravy a vedly výbojné války proti sousedům.

Maďaři snad v roce 902 nebo 903 porazili vojsko Velké Moravy, naopak v roce 905 či 906 byli poraženi bavorskými vojsky a velkomoravským knížetem Mojmírem II.

Maďaři dobývají Moravu

Je předpoklad, že první odvetný maďarský úder nesměřoval proti Bavorsku, ale proti Velké Moravě. Boje se měly odehrát někde na Slovensku (snad v okolí Nitry) v roce 906.

Když totiž o rok později - v létě 907 - došlo u Bratislavy k rozhodující bitvě mezi Bavory a Maďary, nejsou mezi účastníky bitvy Moravané uváděni, a to navzdory tomu, že se bojovalo na území (bývalé) Velké Moravy. A protože se nezachovaly prameny o zapojení vojsk Velké Moravy, s datem 907 je spojen i pád Velké Moravy.

Bitva u Bratislavy l.p.  907 Vítězství Maďarů na německými  (tehdy východofranckými) vojsky.  Zahynul například Bavorský vévoda (či markrabě) Luitpold, arcibiskup Salcburský Theotmar a dva další biskupové.

bitva u Bratislavy

bitva u Bratislavy

bitva u Bratislavy

Podle dostupných pramenů  vychází - že obyvatelstvo po pustošivém maďarském vpádu na do střední Evropy a také na Moravu na začátku 10. století poněkud zchudlo - a navíc pro desáté století je typický nedostatek písemných pramenů.

pád Velké Moravy

poněkud kuriózní situace – Morava krátkodobě jako součást Uher

Po rozvrácení poměrně vyspělé civilizace na Moravě z časů Mojmírovců na Moravě přetrvala jistá forma samostatnosti - či státnosti nazývaná jako "Moravské knížectví". Jména knížat nejsou známa, leda z až z následujícího 11. století - kdy se knížaty měly stát polský Boleslav Chrabrý a po porážce polské posádky u Brna (na hradišti dnes nazývaném jako Staré zámky u Líšně) kníže Břetislav. 

Morava sice uhájila svou samostatnost – ovšem pro české dějiny v tomto 10tém a následujícím 11tém století stratila svůj význam – než Moravě příslušel v předchozím 9. století s podstatně vyspělejší kulturou a hospodářstvím. V 10. století se těžiště českých dějin přesunulo do Čech.

Uherské útoky na západ od Panonie – proti Východofrancké říši

Výše bylo zmíněno maďarské vítězství nad Bavory u Bratislavy roku 907. Další vítězné bitvy proti Bavorům Maďaři vedli u Eisenachu (908) a Augsburgu (910) v dnešním Německu - tehdy Východofrancké říši.

Situace pro Bavory tehdy nebyla příznivá celkově - neboť se Východofrancké říši začali stále více prosazovat severoněmečtí Sasové. Saský vévoda Jindřich Ptáčník se stal Východofranckým králem, stejně tak jako jeho syn Ota I., který byl posléze prohlášen prvním Německým králem - a později i Římským císařem.

Maďarské vpády do Německa vedly dvěma směry – jednak severním přes Moravskou bránu – a jednak jižním směrem – podél Dunaje.

Maďaři nad to útočili na sever – až do středního Polabí hluboko na západě – kam pronili nejspíš úvaly kolem řeky Moravy a přes Moravskou bránu.

S Maďary sváděl boje také Saský vévoda Jindřich Ptáčník - vlastně celá fortifikace na Labi byla zacílena jednak proti Maďarům - jednak proti Slovanům.

Val proti Slovanům (a Maďarům – Uhrům na Labi)

Bitva na řece Lechu 955

Maďaří poraženi Východofranckým králem (respektive prvním Německým králem) a později Římským císařem Otou I. Na německé vítězství se podílel i český kníže Boleslav I. Čechy na tomto vítězství profitovali – neboť Boleslavovi se podařilo rozšířít území Českého státu a ovládnou severní Moravu, Slezsko, Krakovsko až po Červenou Rus.

Maďaři poté přecházejí k usedlému způsobu života v Podunajské nížině a přebírání kultury a způsobů obrábění půdy od vyspělejších slovanských sousedů. Arpádovci ovšem upevňují po vzoru evropských mocností svou svrchovanou moc a pevně se ujímají panování po vzoru západoevropských zemí.

Stratění Slované v Podunají...

Moravané na Dunaji – totem.cz

Po pádu Velké Moravy Maďaři při tažení do Německa (tehdy Východofrancké říše) páchali současně útoky na kmeny Slovanů směrem na západ od Panonie. Maďarské vpády tak vytlačily od Dunaje zde počátkem 10. století usídlené české kmeny – zde zvané Moravané podunajští, či podyjští. Řeka Dunaj tak pozbyla pro české dějiny význam.

Ostatně území bývalé provincie Noricum se stalo zájmovým územím pro Bavorsko - které zde v druhé polovině 10. století ustanovilo svou Východní marku - Ostmark – která dosáhla v 11. století až Vídeňského lesa. Tak vlastně vzniklo Rakousko.

Bavorské vévodství a Východní marka – v mapce označená jako Austria

V 10. století se těžiště českých dějin přesunulo do Čech.

Lucká provincie v Bílých Karpatech, Lucké pole

Krajina v podhůří Bílých Karpat byla za dob vlády Přemyslovců divokým nárazníkovým pásmem. Kraj mezi řekami Váhem, Olšavou a Moravou byl zván Lucká provincie a až do roku 1116 byl místem mocenských svárů českých a uherských panovníků. Změna tohoto neutěšeného stavu nastala po bitvě, která se odehrála na poli zvaném Lucsko.

Lucká provincie

Právě v krajině Lucké provincie se setkala vojska českého knížete Vladislava I a uherského krále Štěpána II. Za nejasných okolností nakonec došlo ke střetu s výsledkem, který potěšil panovníky zemí koruny české. Po vítězné bitvě, kterou popisuje i kronikář Kosmas, se totiž hranice mezi Uhrami a Moravou ustálila na hřebenu Bílých Karpat. Provincie Lucko byla tak rozsáhlá, že najít místo, kde 13. května 1116 došlo ke krvavé bitvě, je spíše námětem pro spekulace.

Uhry a střední Evropa v polovině 10. století

Začleňování Slovenska do Uherského státu

začlenění Slovenska do Uherského státu

začlenění Slovenska do Uherského státu

Střípky středověku

13 a 14. stol

UHRY, SEDMIHRADSKO, MOLDAVSKO A VALAŠSKO ve XIII. století

CESTOPIS

Mátra – aneb třetí vrcholek dvou státních znaků

Už se nepamatuji – kdo první nadnesl tuto otázku, ale slovo dalo slovo a vyráželi jsme na prodloužený víkend – já a další dva dospělí /tedy manželský párek – mí dobří přátelé/ plus jejich dítě. Z Brna jsme vyjížděli brzo ráno – pak Bratislava, průjezd Budapeští, až jsme dospěli do letoviska Mátrafüred – východiska do tohoto pohoří z jihu. Ubytování jsme však získali v jiné – již nejmenované vesnici – severně od Mátry. 

Zdolávání Mátry jsme se věnovali následující den – projeli jsme ji z obou stran –  navštívili jeden hrad a mezitím zdolali nejvyšší maďarskou horu. Takže to byly maďarské nejvyšší hory v kostce.

I program následujícího dne měl poznávací charakter – neboť jím byla návštěva světoznámé vsi Hollókő. Tato známá je už pro to, že je zapsána na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Jako by se zde zastavil čas někdy ve středověku – i když později jsem se dozvěděl, že vesnice je mnohem mladší.

Takže tolik hlavní body poznávací náplně cesty – ke které patřily i jiné volnočasové aktivity – jako návštěva termálních lázní, ale hlavně příjemné večery s vínem. Prostě maďarské prázdniny jaké mají být – byť v kapesním provedení.

odhadem léto 2009

Hrad Hollókő, který se tyčí nad vesnicí, byl vybudován ve 13. století. Vesnice vznikla o něco později. Po obléhání Turky se zde usadila drobná palócká šlechta. Zajistit si živobytí zemědělstvím nebylo v této oblasti snadné. Nerostné suroviny se zde vyskytovaly jen vzácně, a proto tamější obyvatelstvo spíše než by svou vesnici modernizovalo, upadalo po staletí do chudoby. Obec byla mnohdy vypleněna. V r. 1911 její obyvatelé nakonec upustili od tradiční výstavby dřevěných domů s doškovou střechou a začali stavět z hliněných cihel, díky čemuž se dochovaly tradiční palócké prvky, ale i rysy lidové architektury z 19. století. (text průvodce) 

. 

 

Ladislav V. Český -  Přemyslovec jako Uherský  král

Přemyslovec Václav III byl Uherským králem korunován ještě za vlády svého otce Václava II v Čechách a pro tuto zem - tedy Uhry přijal jméno Ladislav V. V Budíně mladý král po nějaký čas skutečně sídlil ovšem svůj vliv uplatňoval pouze směrem na západ - hlavně na Slovensku - ve východních Uhrách v podstatě vládl protikrál Karel z Anjou - jehož podporoval i budoucí papež Benedikt XI, který zatím  působil v Budíně jako legát. Mimochodem jiný pozdější  papež  Bonifác VIII zase osočoval Václava II - že se zve neprávem zase králem polským. 

Václav třetí - či spíše Ladislav pátý - neboli Český z Uher raději prchl a přes vojenskou pomoc z Čech se vliv Přemyslovců snížil na již docela nízkou míru. 

Zanedlouho co Václav třetí zdědil český a polský trůn se uherské koruny vzdal - takže souběh tří korun trval poměrně krátce.

Polská šlechta zase vzpomínala na časy domácí dynastie Piastovců a Václavův hlavní rival v Polsku Vladislav Lokýtek přepadl na jaře 1306 královský hrad Wawel v Krakově, jejž hájila česká posádka. Český král začal na přelomu června a července 1306 sbírat zemskou hotovost, jež se měla sejít v Olomouci. 

Ovšem polská cesta pro krále Václava třetí skončila předčasně a násilně jak je poměrně známo. 

Jinak měl Václav pověst poněkud prostopášného a ke svým příznivcům i štědrého mladíka.

14. stol. a král Zikmund

Zikmund Lucemburský - byl vlastně nejprve (a především) Uherský král 

Král Zikmund nechal na Hradě Budín vybudovat výstavný palác, který zde v různých úpravách vydržel až do 19. století.

Po skonu bratra Václava se sice stal i Českým králem, a nechal se i korunovat - avšak po porážce na Vítkově. Pravovobřežní Prahu již zcela ovládali Husté - a po kvapné korunovaci Zikmund opouští Prahu. Jeho sídlem jako Českého krále se stala stala slezská Vratislav.  Zikmund v Čechách prostě nebyl přijat.

Bitva na Vítkově 

https://www.tumblr.com/archivace/673670381453918208/kpt-phdr-stanislav-bal%C3%ADk-jan-%C5%BEi%C5%BEka-svodka-z?source=share

Zikmund jako Český král po porážce radikálních Husitů v Bitvě u Lipan. 

https://www.tumblr.com/archivace/730613834653515776/jan-roh%C3%A1%C4%8D-z-dub%C3%A9-a-hrad-si%C3%B3n-jan-roh%C3%A1%C4%8D-z-dub%C3%A9?source=share

Jan Roháč z Dubé, Žižkův přítel se ani po Lipanech nevzdal. Hradečtí měšťané - takto stoupenci radikálních Hustů se Zikmundem smířili a Jan Roháč z Dubé se se svými věrnými uchýlil na hrad Sión. Následovalo Mnohatýdení obléhání Siónu Zikmundovými vojsky a čas a další výhody byli na straně nepříliš oblíbeného českého krále. Jan Roháč z Dubé byl zajat a následovala možná až zbytečně teatrální poprava Jana Roháče. Nicméně jednalo se vlastně i labutí píseň pro Zikminda - neboť churavějící král se rozhodl odcestovat do Uher. Costou se mu každou chvíli zhoršovalo zdraví, svým družníkům se údajně doslova ztrácel a spadl z koně a zakrátko skonal.

Zikmund Lucemburský Uherský král a královský palác v Budíně

15. stol. a Matyáš Korvín – Morava je spojena s Uhrami

Česko-uherské války (též zvané jako „Druhá válka husitská“) probíhaly v českých zemích přibližne v letech 1467 až 1470.letech 15. století. Roku 1466 prohlásil papež Pavel II. krále Jiřího z Poděbrad za kacíře sesazeného z trůnu a vyhlásil proti kališnickým Čechám křížovou výpravu. Výsledkem bylo, že Morava byla příčleněna k Uhrám.

Préemostránský klášter v Brně poškozený během uherských válek

Matyáš Korvín a Prémostránský klášter Zábrdovice u Brna

...další pohroma následovala za česko-uherských válek (kolem roku 1469), kterou dokládá listina z roku 1483. V ní se uvádí, že je klášter úplně rozbořen. Z těchto škod se opatství vzpamatovávalo takřka po celé následující století, opravy konventu dokončil v poslední čtvrtině 16.století Pietro Gabri. Následně do života kláštera zasáhla třicetiletá válka.

Ostatně za časů Matyáše Korvína Morava téměř po 600 stech letech (od vyvrácení Velké Moravy) patřila k Uhrám – ostatně do Brna jezdili například poměrně často studovat Maďaři z jižního Slovenska.

16. a 17. stol. Budínský pašalík

Islám na Moravě - Měsíc autorského čtení 2018 se zaměřením na literaturu Turecka - Blog iDNES.cz

Uhersko bylo Osmany ohrožováno od 15. století. Právě v boji s Turky, v bitvě u Moháče roku 1526, padl poslední Jagellonec Ludvík. Následně vypukla válka o uherský trůn mezi Habsburky (Ferdinandem I.) a sedmihradským vévodou Janem Zápolským (1527–1538). Toho takticky podporovali Osmani a využili nástupnické války k první mohutné invazi do střední Evropy (viz První obléhání Vídně roku 1529), což byl počátek 200 let trvajících tureckých válek, jejichž bojištěm bylo povětšinou právě uherské území. Uherskou korunu získali Habsburkové, ale před Osmany se jim Uhry dlouho nedařilo plně ochránit. V roce 1541 Turci obsadili území od Bělehradu po Budapešť (Budínský ejálet, kolokviálně též Budínský pašalík ).

Za prvního valího byl jmenován Sulejman-paša, který byl původem Maďar. Turci, ale i příslušníci jiných muslimských národů říše (Bosňáci, Albánci), do ejáletu přicházeli zejména z jižnějších provincií říše. Muslimské obyvatelstvo se koncentrovalo hlavně ve městech. V Maďarsku po Turcích zůstalo několik mešit - ale ne zase mnoho, protože na mešity byli většinou adaptovány kostely. 

Jen zbylé území, tedy Horní Uhry, Burgenland, západní Chorvatsko a západní pruh dnešního Maďarska, s jádrem na území dnešního Slovenska a nazývané obvykle „královské Uhersko“, ovládali Habsburkové v rámci svých dědičných zemí. V rámci Habsburského domu se Uhry stávaly stále více jen podřízenou zemí, navíc poměrně zaostalou, soustředěnou jen na zemědělství.

V 17. století Habsburkové svými vojsky  potlačili všechna povstání uherské šlechty a říši centralizovali, pozitivním jevem pro Maďary bylo aspoň to, že se Habsburkům nakonec podařilo scelit původní uherské území vytlačením Turků – roku 1691 dobyli Sedmihradsko, po bitvě u Vídně v roce 1683 a bitvě u Zenty roku 1697 vytlačili Turky definitivně ze střední Evropy (Karlovický mír) a roku 1718 pak dobyli poslední území v jihovýchodním Maďarsku.

19. stol. - rok 1848 a 1868

Porážka revolucí v roce 1848 znamenala pro Maďary snad nejmenší míru samostatnosti v dějinách - v Uhrách došlo k pokusům o germanizaci - a Uhry měly v rámci Rakouského císařství stejné postavení jako jakákoliv jiná země - tedy například Čechy. Období po roce 1848 se nazývá neoabsolutismus. Několik prohraných válek Rakousko přinutil ke kompromisům - které  v roce 1867 znamenaly pro Uhry téměř samostatnost - tedy Rakousko - Uherské vyrovnání, neboli dualismus. O rok později byla větší míra samostatnosti uplatněna v Chorvatsku - které se v roce 1867 opět stalo vedlejší zemí Uher. Tato forma uspořádání se také nazývá subdualismus - obdobné požadavky se zazívaly i z českých zemí - nicméně v tomto případě rakouská strana byla neústupná - na což alespoň zareagovali poslanci české národnosti neúčastí na jednání v říšské radě - takzvanou pasivní rezistencí.

1968 – dualismus: rakousko – uherské vyrovnání a etnika Rusínů v Uhrách (pozdější Slovensko a Podkarpatská Rus)

Rakousko - uherským vyrovnání se ovšem zhoršilo postavení Slováků. Není bez zajímavosti - že během revolučních hnutí poprvé - a poněkud neformálně zazněl požadavek ze slovenské strany na určitou míru formální samostatnosti - tedy aby císař přijel titul "Velký kníže Slováků, Rusínů a (jednoho z dalších etnik v Karpatech spřízněných s Ukrajinci - možná Volků)" - alespoň tato informace kdysi zazněla v hodině dějepisu.

poněkud dále po toku času

20. stol. a Maďarské království – Karlův puč

Karlův puč

Karel I. (Poslední) i po konci 1. světové války titulárně nadále zůstával Uherským králem a 2x se v roce 1919 domáhal nástupu na trůn.

20. stol a Maďarské království a Miklós Horthy de Nagybánya 

Malá vojna: Maďarsko (království bez krále) proti Slovensku v období 1938/39

Po Vídeňské arbitráži Maďarsko získalo oblasti nížin obývaných především Maďary na jihu Slovenska a Podkarpatské Rusi. V březnu 1939 kdy se schylovalo k zániku i zbytku Československa - Maďarsko prahlo i po zbytku Podkarpatské Rusi - která se podařilo na jeden den vyhlásit samostatnost jako Karpatská Ukrajina - na jejíž obranně se proti maďarskému vpádu se podíleli asi tři dny Československá armáda - jejímž velitelem byl buď generál Prchala nebo Svátek. Obranu Karpatské Ukrajiny by bylo možno nazvat jako Třídenní válka či vojna. Maďaři si však činili zálusk i na území obývané Ukrajinci - Rusíny na Slovensku, tedy především na východě (tento záměr byl označován jalo "Malé řešení") - případně i na území východních Slováků - Východňárů - které Maďaři poněkud mylně považovali za národnostně vlažné (čímž by k Maďarsku připadlo i území od východní hranice Slovenska až k Popradu a dále jisté území kolem Trnavy - což bylo označováno jako "Velké řešení", podporované třeba Polskem). Nicméně na obranu své země se přihlásilo nečekaně mnoho Slováků jako dobrovolníků (snad až 5O tisíc) - a řada v boji také padla. Maďarská invaze na východní Slovensko se nazývá Malá Vojna...

"Obrana hranic se Slovenskem patří mezi nejsvětlejší místa našich národních dějin. Jména těch, kteří při ní položili své životy patří do listiny historické cti" - prohlásil jeden ze slovenských generálů, přesněji pozdější generál Československé armády  slovenské národnosti. . 

Maďarská královská armáda

Snad ještě jedna hříčka - mírně upravený příspěvek jednoho účastníků literárního  večera na Skleněné louce v Brně

U souseda na zápraží
stojí Maďar na stráži
třeba mu to zakáží...

Jih Slovenska po Vídeňské arbitráži na podzim 1938 připadl Maďarsku a z Ostřihomi do někdejších Štúrova - ze kterého se nyní opět stal  Parkan - Párkány se Maďaři opět mohli dostat bez pasu po mostě Márie Valérie..., 

Most Márie Valérie

1895 – Uherská vláda nechala postavit most, který byl pojmenován podle nejmladší dcery císaře Františka Josefa I. most Márie Valérie.
1919 – Jeden oblouk byl zničen nedisciplinovaností československé mostní stráže
1925 – Obnova mostu

1944 – Ustupující německá armáda vyhodila do povětří tři střední oblouky mostu.
po roce 1945 – Po poválečném vystěhování části maďarského obyvatelstva na základě Dekretů prezidenta republiky Dr. Edvarda Beneše vznikla mezi oběma státy nevraživost trvající desetiletí. Celých 57 let byl zničený most symbolem napětí mezi formálně spřátelenými zeměmi, dopravu po Dunaji zajišťoval provizorní přívoz. Most byl obnoven v roce 2001 z příspěvku fondu Phare Evropské unie.
2001 – Byl otevřen zrekonstruovaný most Márie Valérie.

já v Ostřihomi 2009

19. a 20. stol 

Střípky z maďarské literatury a historie

Měsíc autorského čtení: MAČ2020 v Brně

Uhry či Uhersko mělo v rámci Dědičných zemí habsburského panovnického rodu trochu vyjímečné postavení - zde alespoň pár střípků z maďarské historie...

1. republika 1948 - království bez krále (Pešťská komuna)

2. republika 1918 - posléze Maďarská republika rad - či Maďarská sovětská republika (ke které může být připočtena i Slovenská republika rad)

3. republika 1945  - 1947  (není bez zajímavosti že tzv. přechod k lidové demokracii proběhl v Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Bulharsku o rok dřív než v ČSR)

1956 Maďarské povstání. Vše ve jménu svobody (msn.com)

1956

Maďarská lidová republika  se účastní na jaderném programu tzv. států socialistického tábora

Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubné - společné vědecké pracoviště dvanácti států socialistického tábora (Albánie, Bulharsko, Československo, Čínská lidová republika, Korejská lidově demokratická republika, Maďarsko, Mongolsko, Německá demokratická republika, Polsko, Rumunsko, SSSR Vietnamská demokratická republika) v oblasti jaderné fyziky, radiochemie a reaktorové fyziky. Základem experimentálních zařízení jsou dva obrovské urychlovače částic: synchrocyklotron na energii protonů až 690 MeV a synchrofázotron na energii protonů až 10GeV - 10 na desátou eV; obě zařízení předala ústavu vláda SSSR při jeho zřízení v roce 1956. ˇUstav jednak sám provádí jaderný výzkum, jednak organizuje a koordinuje spolupráci členských zemí v oblasti jaderného výzkumu. 

odkaz na stránku jaderná energetika   Od domácí minielektrárny přes kombinované zdroje po jadernou elektrárnu Jaderná elektrárna Dukovany a Temelín  - Blog iDNES.cz

4. republika 1989 - přídomek lidová Maďarsko vypustilo z názvu ze socialistických států, či tzv, států Východního bloku jako první, čímž se vlastně odstartovala vlna převratů, která byla završena listopadem 1989 v ČSSR (mimochodem - jednalo se o téma četných diskusí, a maďarští polytikové těch časů se stali široce známými osobnostmi)

Stěhování

literární svodka z měsíce autorského čtení Maďarsko

Stěhování (verze dvě)

 

Maďarští studenti ze Slovenska v Brně

Jistou zajímavostí bylo že poměrně mnoho Maďarů ze Slovenska dávalo přednost Brnu před Bratislavou - alespoň v 80tých letech 20.stol. 

Střípky z Budapešti

Světová federace demokratické mládeže, SFDM - mezinárodní organizace pokrokové mládeže založená 10. listopadu na Světovém kongresu mládeže v Londýně. Sjednocuje kulturní, sportovní, dělnické, rolnické a jiné mládežnické organizace. Cíle a úkoly mládeže jsou vyjádřeny heslem: "Mládeži sjednoť se, vpřed, za mír, demokracii, nezávislost národů, za lepší budoucnost mládeže". Nejvyššími orgány jsou: Světové shromáždění, výkonný výbor a byro. Hymnu SFDM složil r. 1947 sov. skladatel A. Novikov na slova L. Ošanina. Roku 1965 sdružovala SFDM na 300 organizací z 97 zemí a 101 mil. členů. Sídlem je Budapešť. V ČSSR je členem SFDM Československý svaz mládeže.  

Kresba vily inspirovaná po paměti velkoformátovou předlohou podle dávné výstavy na Budínském hradě. 

V Budapešti se na hradě mnoho původního vybavení nedochovalo - a tak zdejší prostory slouží například výstavním účelům. Odhadem mohl být tak rok 1988 - ohlas po paměti na jednu zdejší instalaci + upoutávka na další část příspěvku - kterou byla cesta na Mátru...

a neméně maďarský charakter měla cesta po maďarsko - rakouském pomezí V rakouské pustě - Blog iDNES.cz