Malá lužickosrbská mluvnice - příběh z Lužice, Polabí, Pobaltí / Němčina, Angličtina

Skupina západoslovanských jazyků vedle Polštiny s příbuznými jazyky a Češtiny se Slovenštinou pravděpodobně tvoří třetí větev západoslovanských jazyků. 

 

obsah

příspěvek 1 – ze světa Prabaltoslovanů

příspěvek 2 – Pobaltští, Polabští Slované a Lužičtí Srbové, Pomořansko, Oldenbursko – rozcestník severní pobřeží Německa

příspěvek 3 – malá lužickosrbská mluvnice (hlavní příspěvek)

příspěvek 4 – němčina

příspěvek 5 – angličtina

příspěvek 1) ze světa „Prabaltoslovanů“

Jazyky předků Slovanů a další indoevropské jazyky – dokonce i vliv jazyků z Íránu v době bronzové (střední doba bronzová 1600 – 1300, mladší doba bronzová 1300 – 800 před n.l.)

nahoře: vědci zrekonstruovali tvář dívky z doby bronzové – jedno z pravěkých nalezišť je například Brodek u Prostějova

a když zmíněna doba bronzová – tak je zde i pravěká pícka na bronz

ale zpět k jazykům

pravěk Slovanů Balto - Slovanská jazyková skupina v Černolesí na pomezí Litvy a Ukrajiny 

balto – slovanská jazyková skupina v Černolesí

nálezy od 5tého století př. n. l. – tedy již z doby železné – možná překvapí výrazně zjednodušenými tvary – což se vysvětluje jistým zchudnutím společnosti

rozpad baltoslovanské jednoty mohl nastat přibližně na přelomu 2. a 1. století př. n. l. – kdy se z Baltoslovanů začali vydělovat první Slované (Praslované)

pravěk na Slovensku (a na Moravě) – bezejmenné národy doby bronzové a hradiště Molprín – v místopisných názvev řek a hor se projevil vliv jazyků z Iránu (Hornád, Nitra)

Lze předpokládat – že ke Slovanům již patřily bezjmené národy mladší doby bronzové (zhruba 1200 před Kristem) – kteří se vydělili z Prabaltoslovanů. Lid s lužickou kulturou, neboli Lid popelnicových polí osídlil rozsáhlé uzemí v novodobém východním Německu – zejména kolem řek Sála a Labe – severně až k Baltskému moři – na jihu sever pozdějších Čech a Moravy a na východě až k Pripetským bažinám.

Hospodářskou základnou lidu popelnicových polí bylo zemědělství, které doplňoval chovem dobytka a rozvinitou řemeslnou výrobou. Tento lid vytvořil pozoruhodnou hospodářskou a společenskou organizaci – jejíž oporou byla četná – přírodou dobře chráněná a hradebními valy ještě uměle zpevńovaná hradiště.

Nelze vyloučit – že v případě Lidu s lužickou kulturou se vlastně jednalo o Slovany. Podle této teorie by se první Slované v pozdějších Českých zemích objevili již hluboko před stěhováním národů v pravěku.

jak ze Smíchova k Lužickému semináři

Jak ze Smíchova k Lužickému semináři

příspěvek 2) Pobaltští, Polabští Slované a Lužičtí Srbové

sever bývalé NDR a administrativní členění

Slovanské národy (či kmeny) - Pobaltští a Polabští Slované (sever) na území pozdějšího Německa

Pomořansko

Knížectví Rujana a baltoslovanský kmen Ránové

Do 13. století – dánská převaha na Baltu skončila porážkou s Německem

Pobaltští Slované v 15. století

V německém Pomoří bylo zakázáno hovořit slovanskými jazyky na ulici. V městském, či „urozeném“ prostředí byly slovanské jazyky považovány za něco sprostého. Ve Zvíkově (Zwikau) dokonce platil zákaz používání slovanských jazyků pod trestem smrti.

Pobaltští Slované v 15. století

POBALTŠÍ a POLABŠÍ SLOVANÉ (včetně Lužických Srbů) rozdělení

Pobaltsko – Polabští Slované – rozdělení

Is. Ránové na Rujaně (ne vždy se počítají k Pobaltským Slovanům)

I. POBALTŠTÍ SLOVANÉ – například OBORDITÉ

II. POLABŠTÍ SLOVANÉ (v okolí Berlína) – například LUTICI (VELETI)

III. POLABŠTÍ SLOVANÉ (v okolí Drážďan)

IIIps. POLABŠTÍ SLOVANÉ (v užším smyslu – na západ od Labe) – například ŽITICI, KOLENICI, NIŽANÉ, DALEMICI (GLOMAČI)

IIILs. LUŽIČTÍ SRBOVÉ (Polabští Slované na východ od Labe) – například SRBOVÉ, LUŽIČANÉ, MILČANÉ

IIIc. Polabští Slované v pozdějších Čechách – kmeny které jsou většinou řazeny k Českým kmenům – ale podle některých názorů by měli patřit mezi Polabské Slovany, či Lužické Srby – a to DĚČANÉ, LEMUZI , PŠOVANÉ

Obodrití byli nejen na Batu, ale u na Tise Odkaz BG1 Hraničila Velká Morava s Bulharskou říší?

Oldenburg nebo Starigrad?

Oldenburské velkovévodství (německy Großherzogtum Oldenburg) byl historický státní útvar, který vznikl dohodou na vídeňském kongresu po skončení napoleonských válek, navázalo kontinuálně na původní Oldenburské vévodství, jež bylo obsazeno Francií v roce 1810, ale povýšeno na velkovévodství a člen nového Německého spolku.

Po skončení napoleonských válek bylo na vídeňském kongresu Oldenbursko spolu s oběma jeho exklávami knížectvím Birkenfeld a bývalým biskupstvím Lübeck povýšeno na velkovévodství a vstoupilo do Německého spolku. V roce 1823 se vévodou resp. velkovévodou stal bývalý regent Petr Bedřich Ludvík Oldenburský jako Petr I. Oldenburský jenž však nikdy nepřijal titul velkovévody a vládl do svého skonu jako vévoda Oldenburský a je přímým předkem všech po něm následujících panovníků Oldenburska. Po něm nastoupil v roce 1829 jeho syn Pavel Fridrich August Oldenburský jenž vládl do roku 1853. Po něm nastoupil jeho syn a vnuk Petra I. velkovévoda Petr II. Oldenburský, který vládl až do roku 1900 za jehož panování odstoupilo území při ústí řeky Jade Prusku k založení válečného přístavu Wilhelmshavenu, roku 1854 pak připojilo se k Německému celnímu spolku, kdežto Lübeck (knížectví) v záležitostech celních a poštovních příslušel k Dánsku. Zároveň připojeno bezprostředně k státu panství Kniphausen a Varel, r. 1863 a 1865 však marně prohlašovány nároky velkovévodské rodiny na Šlesvik-Holštýn. V roce 1866 se Oldenbursko postavilo rozhodně na stranu Pruska, vzdalo se všech práv na Šlesviko-Holštýnsko a postavilo své sbory k disposici Prusku, se kterým byla v roce 1867 sjednána vojenská konvence. V náhradu za tyto ústupky obdrželo 1 milion tolarů a holštýnský amt Ahrensböck a přistoupilo k Severoněmeckému spolku. V roce 1871 se stalo spolkovou zemí Německého císařství. V roce 1900 nastoupil jeho syn Fridrich August II. Oldenburský, jenž se stal posledním Oldenburským velkovévodou a v roce 1918 byl okolnostmi německé revoluce donucen abdikovat.

Oldenburg asi 2000

Oldenburg – Oldenbursko

Rozcestník severní pobřeží Německa

Oldenbursko (tento příspěvek)

Pomořansko, Rujána (tento příspěvek)

Východní Frísko Větrné elektrárny sever Německa, Východní Frísko (cestopis) – blog iDNES

Švédská kapitola

Švédsko kolem roku 1700

Švédská kapitola se na německém pobřeží Baltu začala psát za Třicetilté války – roku 1630, Štralsund se stal švédským přístavním městem...

švédský Štrálsund 1630 – novodobá kresba

Švédské pobřeží v Německu

Stop do Prahy a pak NDR 1985

Brno-Bohunice a stop do Prahy 1985

Rügen und Pommernen – ostrov Rujana a Pomořany

Once Upon a Time on the Stralsund

Rujána 1985

Bahnhof Stralsund Rügendamm - Bahnhof Lietzow

Lícov nebo Lietzow?

mimo odjezdy vlaku

na tomto nádražíčku vládl naprostý klid

jako by ani nebyla sezóna

na peróně dva baťohy

a s nimi čekáme dva

tenkrát ještě studenti

léto toho roku bylo spíše studené

kór zde na severu eN Dé eR

přesto ten kousek popojít

zdá se přímo nezbytné

pozdravit racky na kůlech

v zálivu u přístaviště

a když už jsme tedy u moře

tak se aspoň symbolicky smočit

a už zase zpátky na nádraží

konečně můžu vytáhnout svůj trumf

totiž ceduli s názvem stanice

to je přece LÍCOV

hláskuje kámoš

a já mám příležitost vysvětlit tuto jazykovou zvláštnost

v dávnověku tento ostrov

taky obývali Slované

a po nich tu zůstalo pár názvů a jmen

ale to už vlastně jedem dál

myslím

že směrem na Sasnic

Lícov – Lietzow

a dál Sassnitz

jižní hranice bývalé NDR a administrativní členění

Bauzen – Budyšín asi 2004

Bauzen, Budyšin, Budyšín

... a vlastní Lužice

Ale zpět od chladného pobřeží Baltu jižním směrem do „dolnolužických blat“ a „hornolužických pahorkatin“. Po staletích relativní stability – alespoň co se týká území – kdy většina Lužice patřila k Sasku (tehdy Saskému kurfiřství) – pořádky v této části Evropy (po té co se začal psát v letopočtu rok 1800) – tedy relativně stabilními pořádky pořádně zamíchaly napoleónské války. Jistou smůlou Saska byla vděčnost Napoleonovi, který zařídil připojení pruské enklávy „Chotěbuzsko“ k Sasku. Po bitvě u Slavkova.

V říjnu 1813 se u Lipska konala „bitvá národů“ – která skončila porážkou Francie. Jelikož Sasko bylo neutrální a nepatřilo tedy k vítězům – kterými bylo Rakousko a Prusku – bylo nuceno postopit nemalá území Prusku – a to území právě v Lužici. Prusku připadla celá Dolní Lužice a z Horní Lužice Sasko přišlo o Zhořelecko – které bylo připojeno k Pruskému Slezsku.

schéma členění Lužice

3) hlavní příspěvek

Malá lužickosrbská mluvnice

DLS - dolnolužická srbština, HLS hornolužická srbština, PLS přechodné dialekty

obsah

příspěvek jedna – ze světa Prabaltoslovanů

příspěvek dva – Pobaltští, Polabští Slované a Lužičtí Srbové, Pomořansko, Oldenbursko – rozcestník severní pobřeží Německa

příspěvek tři – malá lužickosrbská mluvnice

středověká čeština

1 DLS - hláska "g" místo "h"
2. DLS supinum - účelový infinitiv
2 DLS 1 dokonavý  ukončený vid slovesa
2 DLS 2 nedokonavý (neukončený - pouze započatý) vid slovesa
3. PLS přechodné dialekty venkova 
4. aktualizace z hodiny lužické srbštiny
4 HLS - hláska "r" krkem (ryčivé "er")
4 DLS - hláska "r" jazykem
5 DLS - výuka hornolužické srbštiny aktuality
5.1 přízvuk
5.2 změna slovosledu oproti češtině
5.3 dvojné číslo (duál) - specifikum hornolužické srbštiny
5.4 lužickosrbský jídelníček

6. členění Lužice

7. festival Svět knihy

příspěvek čtyři – němčina

příspěvek pět – angličtina

nejprve krátce

Středověká čeština

minulé časy a středověká čeština jako podklad pro výuku angličtiny

poznámka na úvod - nejedná se o vlastní nebo původní metodu, na podobném principu byla (či je) založena jedna specifická výuková metoda angličtiny - zde pokus o rekonstrukci této metody

minulý čas průběhový a předminulý čas prostý se často vyskytují dohromady - jedná se o tzv. souslednost časovou

středověká čeština - podobně jako například angličtina obsahovala daleko více časů
(předpřítomný průběhový - imperfektum,
předpřírítomný prostý (perfektně zapamatovaná minulost) - perfektum,
minulý průběhový - impréteritum,
minulý prostý - préteritum,
který mohl být někdy doplněn
předminulým prostým časem
- plusquamperfektum - více než perfektum -
a pak ještě středověká čeština obsahovala dávnou minulost - aorist)

ale již k příbuznému slovanskému jazyku  - lužické srbštině

Malá lužickosrbská mluvnice

Území na sever od Ještědského hřbetu bylo nazýváno Záhvozd - a předpokládá   se, že bylo - byť velmi sporadicky osídleno Milčany - jedním z lužicko- srbských kmenů - předky dnešní Hornolužických Srbů.

Ovšem spíš než o historický exkurs by tentokrát mělo jít o řeč - či jazyk Lužických Srbů. Bývá uváděno - že horní srbština má blíž češtině  a dolní polštině. Osobní názor je - že oba jazyky z ní víc polsky než česky - ostatně názory na zařazení se různí.

Pro názornost alespoň krátký extrakt lužicko-srbské mluvnice.

HLS - hornolužická srbština

řeč která se dosud (v omezené míře) užívá v okolí města Budyšín

alespoň dvě záležitosti - podvojné číslo a minulý čas

1. HLS - podvojné číslo

podvojné číslo ve starší češtině další samostatnou skupinu mezi jednotným číslem a množným číslem

něco málo přeci jen zůstalo - jednak specifická číslovka "oba" a pak dvouhláska "au"  či "ou"

v lužické srbštině ovšem navíc zůstává specifické skloňování sloves vztahující se k podvojnému číslu  - případně specifický tvar podstatných jmen ve větách kde se používá dvojné číslo

zpravidla se buď upravuje tvar sloves - nebo podstatných jmen - v každém případě se věta s dvojným číslem pozná i foneticky - právě podle zmíněných dvojhlásek "au - ou"

UKÁZKA 

přeložte a potom převeďte do dvojného čísla: 
bratři pracovali na zahradě.
bratři (jest, jsou) pracovali... 

bratřa staj w zahrodźe dźěłałoj (podvojné č. - duál)
bratřa su w zahrodźe dźěłali (množné - pluár)

dívky a chlapci se vrátili ze školy.
holcy a hólcaj su so ze šule wróćili (duál - zde změna v podstatném jméně)
holcy z hólcami su so ze šule wróćili (pluár)

podvojné číslo (třeba v případě lužické srbštiny) které naznačuje, že je vlastně řeč o dvojici, či páru - se nevyjadřuje ani běžnou číslovkou dva, "dvě" - ani párovou číslovkou "oba" (která v češtině trochu nahrazuje podvojné číslo) - ale věta s podvojným číslem se liší od věty s množným číslem typickým tvarem koncovky znějící "-ou" či "-au" buďto v podstatném jménu (tedy podnětu) nebo slovesu, na rozdíl od vět s množným číslem, kde se tato koncovka nepoužívá

dále je pro lužickou srbštinu typické vyjadřování minulosti (podobně jako v češtině) předpřítomným časem - na rozdíl pomocné slovese být v přítomném čase (jsem, jsi, jsou) zachováno i ve třetí osobě - tedy například Pavel byl na nákupu - by se zachovaným pomocným slovesem Pavel byl jest  na nákupu

2 HLS - minulé časy

jediný čas - který se v češtině zachoval je předpřítomný čas - formálně označovaný jako minulý

pro názornost ovšem uvedeny tvary v češtině.

(jak naznačeno výše)

2 HLS 1 předpřítomný (formálně minulý) čas

dělal jsem na zahradě

dělal (příčestí přítomné trpné - vycházejí z přítomného infinitivu) jsem (pomocné sloveso - AJ a NJ se jako pomocné sloveso uplatňuje mít)

2 HLS 2 minulý čas (jednoslovný - v češtině již vymizelý tvar)

děláše (minulý infinitiv) - místo něj se užívá předpřítomný čas

2 HLS 3 předminulý čas

příčestí minulé trpné + pomocné sloveso v minulém tvaru (byv ?)

2 HLS 4 dávná minulost - aorist

infinitiv dávné minulosti a odvozené tvary

(předminulý čas a zejména dávná minulost se i v lužické srbštině používají prakticky jen knižně)

Nicméně například v Bulharštině se dávná minulost - aorist stále používá.

DLS - dolnolužická srbština

dosud se sporadicky užívá zejména v okolí města Chotěbuz - tedy v kraji lužických blat

1 DLS - hláska "g" místo "h"

tedy opravdu větší podobnost s polštinou - než je tomu u horní srbštiny

2. DLS supinum - účelový infinitiv

supinium je tvar slovesa podobný infinitivu - ovšem poněkud více účelový

2 DLS 1 dokonavý  ukončený vid slovesa (není znám původ - je znám důsledek)

"a co Markéta?"
"Markéta už přišla!"

2 DLS 2 nedokonavý (neukončený - pouze započatý) vid slovesa

"a co Markéta?"
"Markéta (již) (ode)šla !"

2 DLS 3 tvar nedokonavý - ale účelový
právě zde se uplatňuje supinium

"Markéta šla pracovat na zahradu"

3. PLS Přechodné dialekty venkova

V pomezních oblastech mezi Horní a Dolní Lužicí vznikly přechodové dialekty, spojující v sobě prvky obou jazyků.

4. z hodiny lužické srbštiny přímo v Lužickosrbském semináři v Praze

4 HLSk - hláska "r" krkem Lužická srbština se vlastně dělí na povícero dialektů. Třeba řeč kterou se stále ještě mluví v oblasti kláštera Mariastern - což je vlastně katolická oblast Horní Lužice se nazývá Katolski dialekt - pro který je příznačné ryčivé "r" vyslovované krkem. 4 HLSe - DLS - hláska "r" jazykem Zatímco v případě "evangelského"  či "evangelického dialektu" v Holní Lužic a také v Dolní Lužici i se hláska "r" vyslovuje jazykem. 

5 DLS - výuka hornolužické srbštiny

5.1 přízvuk

hornolužická srbština má přízvuk na první slabice - což ovšem neznamená, že ba první slabika byla dlouhá - naopak - spíše krátká, vyslovuje se krátce, důrazně a razantně

narozdíl od češtiny je zde daleko víc podobných slov - která vyjadřují něco příbuzného

módry - mudry

holcy - děvčata, holky

hólcy (čteno jako húlcy) - kluci

losy - losi (zvěř)

wosy - vosy

wlasy - vlasy

hlasy - krk

5.2 změna slovosledu oproti češtině

vyobrazena Pinkasova synagoga

změna slovosledu oproti češtině

Hanka se nesmí dívat na televizi. změněno  Hanka se nesmí (modální sloveso) na televizi dívat (infinitiv) přeloženo  Hanka nesmje na televizu hladke.

5.3 dvojné číslo (duál) - specifikum hornolužické srbštiny

věta kde se používá dvojné číslo se pozná podle významového slovesa nebo podstatného jména zakončeného na "ou", či "auů

dvojné číslo se používá například v nějakém úzkém - řekněme trojčlenném kolektivu - když jsou míněny dvě osoby ze tří "dva koně - tři uchazeči"- množné číslo "pluár" se užívá spíš, když je řeč o nějakém anonymním kolektivu či seskupení osob "dole ve vsi mají koně"

5.4 lužickosrbský jídelníček

třeba brambory se v různých dialektech řeknou úplně jinak, například na Budyšínsku "běrny"

když byl zmíněn jídelní stůl - tedy tabule,

tak například podobné slovo "tableta" může mít tři různé významy

- tablet

- pilulka

- tác

třeba nahrát počítač (nějakým programem) - slengově "naládovat" - anglicky loading tablet by v srbštině mohlo znít (bez záruky) ladovac tablata

to jsem wčipny znamená  to jsem zvědav

Nuselským mostem jede vlak - Čáh má 300 wagonow.

jak se zdraví v Lužici

lužický jídelníček

6. členění Lužice

Většina Lužických Srbů byla v novověku protestantského vyznání, jen malá část Lužických Srbů žijících na území mezi městy Kamjenc (Kamenz), Wojerecy (Hoyerswerda) a částečně Budyšín (tydy na jihozápadě Horní Lužice) se hlásila ke katolické církvi. Přesto právě katoličtí Lužičtí Srbové byli hlavními nositeli lužickosrbské kultury.

V roce 1813 po Napoleonových neúspěších bylo opět Chotěbuzsko prohlášeno za majetek Pruska. Sasko ztratilo na základě rozhodnutí Vídeňského kongresu i svou část Dolní Lužice, která byla připojena k pruskému Braniborsku, spolu se severovýchodní částí Horní Lužice, přičleněnou k pruskému Slezsku. Lužice se tedy vlasstně rozdělila na čtyři části - když se započte i dělení na katolickou a evangelickou konfesi v Sasku - pak tedy vlastně na částí pět.

překládat je možno například přes google do němčimy

a odtud například do hornolužické srbštiny hornjoserbsce.de

7. festival Svět Knihy

Svět Knihy Praha 24 – výstaviště Praha – Holešovice

knižní veletrh Svět knihy 2023

knižní veletr Svět knihy 2023 – tenkrát byla tématem portugalská literatura a například Fernando Pessoa a jeho heteronyma

knižní veletrh 2024

zmíněna by mohla být rovněž řeč mateřské země, kterou je...

příspěvek 4) němčina

někde na dálnici směr Kolín nad Rýnem

Němčina se člení na mnoho regionálních dialektů – v principu však na tři základní skupiny – a to horní neboli horská němčina (Bavorsko, Švýcarsko, Rakousko), střední němčina a dolní němčina.

Odlišovat by se měla například přitakáním „richtig“ – která se v horské němčině vyslovuje tvrdě a naopak v berlínská němčině spíše šišlavě „rištiš“. Některým regionálním dialektům by se měl věnonovat text za gramatikou.

Svatá Kateřina u Chudenína a Bavorská němčina – Tumblr.com

budoucí čas I (futurum I)

Ich werde bei ihm schlafen. Budu u něho spát.

vyjadřuje děje které jsou plánované, ale nejsou stoprocentní

předbudoucí čas (futurum II)

Er wird nach Berlin gekommen sein. Pravděpodobně odjel do Berlína.

přítomný čas vyjadřuje budoucnost

Morgen gehen wir ins Kino. Zítra jdeme do kina.

přítomný čas – Präsens

přítomný čas v němčině má obdobné uplatnění jako v češtině, popisuje jednak děje právě probíhající

Ich gehe zur Schule. Právě jdu do školy. (vid nedokonavý)

... tak děje dokola se opakující

Mittwoch gehe ihr zum Klavier. Ve středu chodím do klavíru. (vid dokonavý)

... tak výše zmíněnou blízkou budoucnost

předpřítomný čas – Perfektum (aktualní minulost, perfektně pamatující se minulost)

... diagolová, koverzační minulost (právě se něco událo), může však vyjadřovat i standartní minulost – zejména pokud má nějaký vztah k přítomnosti (koupil jsem to včera, „mám to koupeno od včerejška“)

Sie ist nach Deutchland abfaren. Odjela do Německa (Je odjetá do Německa).

Ich habe es gester gekauft. Včera jsem to koupil.

minulý čas – das Präteritum (jednoslovná minulost bez zřetele k přítomnosti s významovým slovesem v minulém tvaru, v dialogu se používá stále méně, ovšem zůstává zeména v psané formě)

Gestern kam er spät in Büro an. Včera přijel pozdě do kanceláře (zde minulé sloveso s odlučitelnou příponou).

bavorská němčina

Bavarian German vs. Standard German (German Pronunciation & Dialects)
Německy:
Hallo
Bavorsky:
Servus.
Německy:
Ich habe houte Brötchen zum Frühstück gegessen.
Anglicky:
I hade some rolls for brekfast.
Bavorsky:
I hoab heid a Fria a Semmel gessn.


Německy:
Ich komme aus Münster.(jsem z Munstru)
Bavorsky:
I kim aus Minga und bin du dahoam. (jsem z Mnichova - to je můj domov)
Německy:
Ich verstehe dich nicht.
Bavorsky:
Ich versteh di net.
Nerozumím ti.
Německy:
I freue mich, dass du heute da bist.
Aber ich freue mich dass du heute mit uns abhängst.Ale jsem rád že jsi dneska s náma.
Bavorsky:
I grei me, dass do heid do bist.
Německy:
Hoite ist ein schöner Tag.
Bavorsky:
Hait is a scheena dog.
Německy:
Rauf und Runtter
Bavorsky:
Aufi and Obi.
Up und Down.
Nahoru dolů (po schodišti band)
Německy:
Wo ist der Biergarten?
Bavorsky:
Wo ist der Biergartn?
Anglicky:
Where is the beer garden?

Die Biergärten ist auf jeden Neukirchen beim heiligen blut in mir. Bavarian German vs. Standard German (German Pronunciation & Dialects)
Německy:
Hallo
Bavorsky:
Servus.
Německy:
Ich habe houte Brötchen zum Frühstück gegessen.
Anglicky:
I hade some rolls for brekfast.
Bavorsky:
I hoab heid a Fria a Semmel gessn.

song
I hob heid frei by Haindling
Heute habe ich zum Frühstück ein Brötchen gegessen (varianty)

I actually think both 1 and 2 are okay.
1 can be used if „heute zum Frühstück“ is considered a single element, a single specification of the environment in which the eating of the bread roll happened. „Zum Frühstück“ isn’t an explicit time specification, but it does generally refer a part of the day, so it’s a more general time reference, in a way. It’s kind of like „heute um fünf Uhr,“ which would definitely be acceptable as a single unit.
2 is found colloquially, where prepositional phrases can come after the second part of a compound verb. There will probably usually be a slight pause before „zum Frühstück.“
It’s interesting that neither of the word orders tazatel suggested are what would be taught in textbooks, but as I said I don’t think either one is, strictly speaking, entirely unacceptable.
Other possible word orders:
1 lze použít, pokud je „heute zum Frühstück“ považováno za jediný prvek, za jedinou specifikaci prostředí, ve kterém k pojídání housky došlo. „Zum Frühstück“ není explicitní časový údaj, ale obecně odkazuje na část dne, takže je to svým způsobem obecnější časový odkaz. Je to něco jako „heute um fünf Uhr“, což by bylo rozhodně přijatelné jako jeden celek.
2 se vyskytuje hovorově, kde předložkové vazby mohou následovat za druhou částí složeného slovesa. Před „zum Frühstück“ bude pravděpodobně obvykle malá pauza.
Je zajímavé, že ani jeden z navrhovaných slovosledů tazatel není tím, co by se učilo v učebnicích, ale jak jsem řekl, nemyslím si, že ani jeden z nich je, přísně vzato, zcela nepřijatelný.
Další možné slovosledy:
3) Heute habe ich zum Frühstück ein Brötchen gegessen.
4) Zum Frühstück habe ich heute ein Brötchen gegessen.
5) Ein Brötchen habe ich heute zum Frühstück gegessen.
Německy:
Ich komme aus Münster.(jsem z Munstru)
Bavorsky:
I kim aus Minga und bin du dahoam. (jsem z Mnichova - to je můj domov)
Německy:
Ich verstehe dich nicht.
Bavorsky:
Ich versteh di net.
Nerozumím ti.
Německy:
I freue mich, dass du heute da bist.
Aber ich freue mich dass du heute mit uns abhängst.Ale jsem rád že jsi dneska s náma.
Bavorsky:
I grei me, dass do heid do bist.
Německy:
Hoite ist ein schöner Tag.
Bavorsky:
Hait is a scheena dog.
Německy:
Rauf und Runtter
Bavorsky:
Aufi and Obi.
Up und Down.
Nahoru dolů (po schodišti band)
Německy:
Wo ist der Biergarten?
Bavorsky:
Wo ist der Biergartn?
Anglicky:
Where is the beer garden?

Die Biergärten ist auf jeden Neukirchen beim heiligen blut in mir. Bavarian German vs. Standard German (German Pronunciation & Dialects)
Německy:
Hallo
Bavorsky:
Servus.
Německy:
Ich habe houte Brötchen zum Frühstück gegessen.
Anglicky:
I hade some rolls for brekfast.
Bavorsky:
I hoab heid a Fria a Semmel gessn.

Die Biergärten ist auf jeden Neukirchen beim heiligen blut in mir.

bavorsko – německo – česko – slovinský překlad

bavorská němčina

příspěvek 5) angličtina

hlavní, sdělovací – prostý je vedlejší, na pozadí)

Udajpur deja-vu story

...a obsah na závěr

obsah

příspěvek jedna – ze světa Prabaltoslovanů
příspěvek dva – Pobaltští, Polabští Slované a Lužičtí Srbové, Pomořansko, Oldenbursko – rozcestník severní pobřeží Německa

příspěvek tři – malá lužickosrbská mluvnice

středověká čeština

1 DLS - hláska "g" místo "h"
2. DLS supinum - účelový infinitiv
2 DLS 1 dokonavý  ukončený vid slovesa
2 DLS 2 nedokonavý (neukončený - pouze započatý) vid slovesa
3. PLS přechodné dialekty venkova 
4. aktualizace z hodiny lužické srbštiny
4 HLS - hláska "r" krkem (ryčivé "er")
4 DLS - hláska "r" jazykem
5 DLS - výuka hornolužické srbštiny aktuality
5.1 přízvuk
5.2 změna slovosledu oproti češtině
5.3 dvojné číslo (duál) - specifikum hornolužické srbštiny
5.4 lužickosrbský jídelníček

6. členění Lužice

příspěvek čtyři – němčina

příspěvek pět – angličtina