Jak se připojit k internetu 2 / archivace na Třebíčsku

Jak se připojit k internetu 2 - část 1 sada protokolů pro převod internetových informací do srozumitelného tvaru ve vlastním počítači (plus část 2 - rok 2020 v Třebíči)

OBSAH

R1i rozcestník jak se připojit k intenetu
Jak se připojit k internetu 2 "na Třebíčsku“ – část 1 počítače a internet
T-mobile partnerská prodejna Třebíč, Karlovo náměstí
1969 ARPANET – síťový operační systém počítačem – HUB, switch, router 1984 formátování intenetových zpráv (paketů) do srozumitenýcch tvarů... nejprve sada protokolů TCP/IP, později referenční model ISO/OSI
1990 počátky internetu v USA
internetové servery a porty
Cern HTPP 1990
Apache HTPP Server 1995
Vgings 200E
Protokol domácího pořádku na Třebíčsku
R2A – rozcestník administrativa a administrativa na Třebíčsku
část 2 – Třebíčsko kolem roku 2020
Krájičkův mlýn, Třebíč
vodní mlýny – rozcestník

část Třebíčsko kolem roku 2020
...
Krájíčkův mlýn, Třebíč
vodní mlýny – rozcestník

R1i rozcestník „jak se připojit k internetu“

příjem internetových paketů ze vzdáleného počítače – a jejich naformátování do srozumitelného tvaru ve vlastním počítači – sadou protokolů TCP/IP nebo nověji – referenčním modelem ISO/OSI – tři obdobné příspěvky

nejprve však Počátky internetu v USA – cestou internetu do Podívína – Blog iDNES.cz

mechanika JB – část 1 – 7mi vrstvý referenční model ISO/OSI – nebo alternativně 4 vrstvá sada protokolů TCP/IP - Blog iDNES.cz az
referenční model přenosu dat z inernetu do počítače je společný Jak se připojit k internetu 6s – internetové účty, blogy a nevigace – část 6 referenční model ISO/OSI – alternativně sadou protokolů TCP/IP – Blog iDNES.cz

část 1
počítače a internet (na Třebíčsku)

Nejprve je třeba si zařízení pro připojení k internetu pořídit – k čemuž může posloužit partneská prodejna T-mobile Třebíč

T-mobile partnerská prodejna Třebíč, Karlovo náměstí 51, 674 01, Třebíč

uspořádání podkladů podle oborů v roce 2020

Na obrázku výše malá ochutnávka ke druhé části příspěvku – popisek s uspořádáním podkladů – při pobytu na Třebíčsku (v druhé části příspěvku).

1969

ARPANET – Advanced Research Projects Agency Network

(agentura pro pokročilý výzkum a projekt počítačových sítí – pokus o volný překlad)

ARPANET byl vlastně první „verzí“ dnešního internetu a vznikl v USA v 60. letech. Byl to vojenský projekt, který měl ukázat, jak by počítače mohly spolupracovat na dálku. Začal s pouhými čtyřmi počítači v roce 1969, ale rychle se rozšířil.

Co je na tom opravdu zajímavé, je to, že ARPANET poprvé použil něco, co se nazývá „přepojování paketů“ a protokoly TCP/IP. To jsou technické věci, které dělají internet možným. Díky tomu mohly počítače „rozbít“ informace na malé kousky, poslat je přes síť a pak je zase „složit“ na druhé straně.

ARPANET – lokální vojensko – vědecký internet v USA

Původně byl ARPANET určený pro vojenské a vědecké účely, ale postupem času se stal veřejně přístupným. A díky tomu se na něm začaly objevovat první aplikace jako e-mail a FTP (způsob, jak posílat soubory mezi počítači), které jsou základem toho, jak internet používáme dnes.

Historicky byly operační systémy se síťovými funkcemi popisovány jako síťové operační systémy, protože umožňovaly osobním počítačům (PC) účastnit se počítačových sítí a sdílet přístup k souborům a tiskárnám v rámci lokální sítě (LAN). Tento popis operačních systémů je nyní z velké části historický, protože běžné operační systémy obsahují síťový stack pro podporu modelu klient-server.

Každý výrobce své výrobky kódově označoval trochu jinak, počítačové sítě nejprve vznikaly lokální s různými standarty, aby jednotlivá zařízení a programově aplikace vzájemně fungovaly bylo je potřeba vztáhnout k nějakým univerzálním standartům a jako nejvhodnější se samozřejmě ukázala síť internetu - kterou si lze představit jako mřížku podle které se dá zakódovat poloha a funkce každého zapojeného zařízení.

Protože počítačová informatika je vlastně tok jedniček a nul - je jen adminisrativní záležitostí, aby se potřebná data například od vzdáleného počítačového servru ke konkrétnímu uživateli dostala ve správném tvaru - po cestě tato data ovšem čeká řada pomyslných zastávek a mezizastávek - kde se číslice různě přeskupují podle konkrétních standartů, či protokolů.

Až se dostavil nápad cestu informací mezi počítači poněkud uspořádat – aby se informace mezi počítači předávaly poněkud synchronizovaně. A k tomu měla posužit soubor protokolů či stadartů v některém z numerických jazyků v němž se načítají zprávy a obrazce na internetu – a jako vykonavatel těchto stantartů a protokolů byl určen NOS (neboli sítový operační systém) – a sídlem tohoto operačního systému bylo některé zařízení těsně před počítačem – což může být například HUB, Switch, Router – nebo nějaké jiné zařízení – a v podstatě lze konstatovat – že tato zařízení slouží jako jakási celnice...

HUB, Switch? Router

Jenomže zařízení typu „router“ s operačním systémem NOS jsou až poslední v pořadí před počítačem – obvykle jim předchází nějaké jiné zařízení – a to zařízení pro příjem internetu z vně– a tímto zařízením je obvykle modem.

modem

Termín modem označuje zařízení určená k propojení a umožnění komunikace mezi signálem - který přichází z vně (telefon, televize, internet) - a tento vnější signál bývá - nebo alespoň býval zpravidla analogový - a tento vnější signál propojit a modifikovat tak - aby probíhala komunikace s digitálními přístroji uvnitř - například v bytě, kanceláři (třeba s počítači, vestavěnými systémy), k přístupu k internetu, k odesílání nebo přijímání faxů.

Modem with network card

Síťová karta (která pravděpodobně propojuje vnější internet s vnitřní sítí - a pravděpodobně nějak souvisí se síťovým operačním systémem NOS) se pravděpodobně přímo do modemu nezapojuje - spíš až do následujícího routeru - nebo až do vlastního počítače).

Výraz „modem se síťovou kartou“ může v moderním kontextu znamenat dvě různé věci: buď kombinované zařízení (modem-router), které v sobě integruje síťové rozhraní pro více počítačů, nebo interní modem ve formě karty, která se zapojuje přímo do základní desky počítače.

Modem-router (Gateway): Toto je nejběžnější zařízení pro domácnosti. Funguje jako modem (přijímá signál od poskytovatele, např. přes DSL nebo optiku) a zároveň jako síťové rozhraní (má v sobě „síťovou kartu“ s několika LAN porty pro připojení počítačů kabelem a Wi-Fi modul pro bezdrátové sítě).

Modem-miniatur – LTE/5G modem se slotem na SIM mobilní modemy, které místo kabelu využívají SIM kartu. Nabízejí buď USB připojení (chovají se jako externí síťová karta pro jeden notebook), nebo Ethernet porty pro připojení celé domácí sítě.

Síťová karta přímo v počítači. Interní modemová karta (Legacy): Rozšiřující karta (často pro slot PCI nebo PCIe), která se vkládá dovnitř počítače. Dnes se využívají zřídka, hlavně pro specifické průmyslové účely nebo v notebooku pro mobilní data (WWAN karty).

Modem with network catd – modem a síťová karta

MODEM A SÍŤOVÁ KARTA

Rozdíl mezi modemem a síťovou kartou (NIC)

Ačkoliv spolu tato zařízení spolupracují, mají odlišné funkce...

Funkce Modem / Síťová karta (NIC)

Modem převádí signál od operátora (WAN) na digitální data. Síťová karta spojuje počítač s místní sítí (LAN).

Modem - připojuje se k telefonní lince, koaxiálnímu kabelu nebo mobilní síti. Síťová karta se připojuje k routeru nebo modemu pomocí Ethernet kabelu

Identifikace... Pro modem se přiděluje se jedna veřejná IP adresa od poskytovatele. Síťová karta má svou unikátní fyzickou MAC adresu.

Síťové karty jsou komponenty, jež zprostředkovávají připojení sítě internetu do lokální sítě - nebo jen vlastního počítače.V tom případě bývají integrované přímo do základní desky počítače. ...

HUB – odbočovač

HUB je jedno z následujících zařízení z dalších zařízení za modemem směrem k počítači – obdobnými zařízeními jako HUB může být Switch, ještě známějším je však Router.

HUB odbočovač

A hub is a hardware device used at the physical layer to connect multiple devices in the network. Hubs are widely used to connect LANs.

Rozbočovač (Hub) v sítích hraje zásadní roli v přenosu a vysílání dat. Rozbočovač je hardwarové zařízení používané na fyzické vrstvě k propojení více zařízení v síti. Rozbočovače se široce používají k propojení lokálních sítí (LAN). Rozbočovač má více portů. Na rozdíl od přepínače nemůže rozbočovač filtrovat data, tj. nemůže identifikovat cíl paketu, takže zprávu vysílá nebo odesílá na každý port.

Co je to HUB?

Hub je rozbočovač s více porty. Hub propojuje více vodičů vycházejících z různých větví, například konektor v hvězdicové topologii, který spojuje různé stanice. Huby nemohou filtrovat data, takže datové pakety jsou odesílány do všech připojených zařízení. Jinými slovy, kolizní doména všech hostitelů připojených přes hub zůstává jedna. Hub nemá žádnou směrovací tabulku pro ukládání dat portů a mapování cílových adres. Směrovací tabulka se používá k odesílání/vysílání informací napříč všemi porty.

USB hub rozšíří zařízení o další porty, díky čemuž si k nim můžete připojit vše, co potřebujete pro vytvoření třeba mobilní kanceláře.

Jak funguje síťový uzel?

Hub je víceportové zařízení, které má v jednom zařízení více portů a sdílí data dohromady s více porty. Hub funguje jako hloupý přepínač, který neví, která data je třeba kam přeposílat, takže je vysílá nebo odesílá na každý port.

Předpokládejme, že v rozbočovačích A, B, C, D a E je pět portů. Uvažujme, že A chce odeslat libovolný datový rámec, nebo řekněme, že A funguje jako odesílatel, takže rozbočovač přepošle data odeslaná z A do B, C, D, E. Nyní, ve stejnou dobu, kdy B také chce odeslat data, data přijatá z A a B se kolidují a mohou způsobit ztrátu dat. V této situaci se data zničí a hostitelé odešlou signál rušení všem hostitelům s informací o kolizi a každý odesílatel musí čekat určitou dobu.

Síťové uzly se dělí na tři typy:

Aktivní rozbočovač: Mají napájecí zdroj pro regeneraci a zesilování signálů. Když port odesílá slabá data, rozbočovač signál regeneruje a zesiluje a poté jej odešle dále do všech ostatních portů. Aktivní rozbočovače jsou ve srovnání s pasivními rozbočovači dražší.

Pasivní rozbočovač: Pasivní rozbočovače se používají jednoduše k propojení signálů z různých síťových kabelů, protože nemají žádný počítačový prvek. Jednoduše propojují vodiče různých zařízení v hvězdicové topologii . Pasivní rozbočovače neprovádějí žádné zpracování ani regeneraci signálu, a proto nevyžadují elektřinu, maximum, co mohou dělat, je kopírovat nebo opakovat signál. Nemohou zprávu vyčistit ani signál zesílit nebo posílit.

Inteligentní rozbočovač: Inteligentní rozbočovače, jak název napovídá, jsou chytřejší než aktivní a pasivní rozbočovače. Inteligentní rozbočovač obsahuje speciální monitorovací jednotku s názvem Management Information Base (MIB) . Jedná se o software, který pomáhá analyzovat a řešit problémy se sítí. Inteligentní rozbočovače fungují podobně jako aktivní rozbočovače, ale s některými funkcemi správy. Například mohou monitorovat síťový provoz a konfiguraci portu.

K synchronizovanému přeposílání informací posloužila přímo vlastní síť (míněno síť internetu) – respektive zařízení – které informace do počítače předávají – což jsou pro síťová zařízení, jako je router, přepínač nebo firewall.

A nyní zpět – k výše zmíněnému síťovému operačnímu systému NOS.

NOS (Network Operating System sídlem v Routeru)

Síťový operační systém ( NOS ) je specializovaný operační systém pro síťová zařízení, jako je router , přepínač nebo firewall. A network operating system (NOS) is a specialized operating system for a network device such as a router, switch or firewall.

A network operating system (NOS) is a specialized operating system for a network device such as a router, switch or firewall. Síťový operační systém ( NOS ) je specializovaný operační systém pro síťová zařízení, jako je router , přepínač nebo firewall.

Než data, zadaná například konkrétním uživatelem na klávesnici opustí počítač a přejdou do sítě internetu projdou několika takovými metizastávkami - či přeskupení. Pro rozvržení této procedury byl vytvořen tzv. vrstvový referenční model ISO/OSI nebo alternativně sada protokolů TCP/IP. Jak naznačují názvy - jedná se o spíše než o technickou záležitost o záležitost administratvní. Tyto dvě skupiny standartů - jak referenční model, tak sada protokolů se ovšem vzájemně nevylučují, ale naopak se rozličně prolínají.

1984

Protokolová sada ISO/OSI je teoretický sedmivrstvý referenční model navržený Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) v roce 1984 za účelem standardizace metod počítačových sítí. ISO se sídlem v Ženevě ve Švýcarsku si kladla za cíl poskytnout komplexní, na protokolu nezávislý rámec pro interoperabilitu mezi různými síťovými technologiemi.

Klíčové aspekty modelu ISO/OSI:
Účel: Definovat standardizovaný rámec pro komunikaci různých síťových technologií a operačních systémů (jako IBM, HP).
Koncepční základ: Na rozdíl od praktického modelu TCP/IP je OSI referenčním modelem určeným k vysvětlení, řešení problémů a strukturování sedmi vrstev: fyzické, datové, síťové, transportní, relační, prezentační a aplikační.
Původ: Model byl vytvořen jako politická a technická reakce na vzestup proprietárních sítí na konci 70. a 80. let 20. století.
Stav: Ačkoli měly vliv jako učební nástroj (referenční model), mnoho specifických protokolů vyvinutých v rámci sady OSI (např. X.400) bylo méně úspěšných než sada internetových protokolů (TCP/IP).

Sledování toku dat z internetu ke konkrétnímu uživateli si lze představit jako vykládku a překládku zboží v přístavu a proto následující blok informací (REFERENČNÍ MODEL) doporučuji číst či sledovat v opačném pořadí zdola nahoru - teda od jedničky k sedmičce. Ještě poznámka - pro některé protokoly jsem užil vlastní pojmenování - psané kurzívou.

REFERENČNÍ MODEL

7 - APLIKAČNÍ VRSTAVA
protokol konkrétního zařazení - oficiálně aplikační protokol
FTP – přenos souborů po síti (přes „FTP“ rozhraní se napříkad nahrávají dílčí soubory pro www stránky), TFTP - jednoduchý protokol pro přenos souborů, HTTP – přenos hypertextových dokumentů (jinak vlastně inernetová adresa WWW stránek) nebo například SMTP – protokol pro zasílání elektronické pošty

6 - PREZENTAČNÍ VRSTVA

5 - RELAČNÍ VRSTVA

4 - TRANSPORTNÍ VRSTVA
přijímací protokol z vnitřního hlediska (tedy z pozice počítače) oficiálně základní protokol

TCP Protokol gara

ntuje spolehlivé doručování a doručování ve správném pořadí. TCP také umožňuje rozlišovat a rozdělovat data pro více aplikací (například webový server a emailový server) běžících na stejném počítači
Protokol UDP je vhodný pro nasazení, které vyžaduje jednoduchost, malá režie nebo pro aplikace pracující systémem otázka-odpověď (např. DNS, sdílení souborů v LAN). Jeho bezstavovost je užitečná pro servery, které obsluhují mnoho klientů nebo pro nasazení, kde se počítá se ztrátami datagramů a není vhodné, aby se ztrácel čas novým odesíláním (starých) nedoručených zpráv

3/ SÍŤOVÁ VRSTVA
přijímací protokol z vnějšího hlediska (tedy z pozice internetu ) oficiálně základní protokol
IP - „Internet Protocol“ je základní a také nejpoužívanější internetový protokol užívaný ke směrování souborů dat ze vzdáleného počítače do cílového počítače přes síť internetu. Soubor dat - neboli datagram - či paket se skládá z řídících dat (metadat) a uživatelských dat
S IP protokolem bezprostředně souvisí IP adresa - která určuje konkrétní polohu (reálného či virtuálního zařízení) z pozice internertu - tedy sítové rohzraní - což, jako je konkrétní soućástka nejčastěji síťová karta

2/ LINKOVÁ neboli INTERNETOVÁ VRSTVA
předávací protokol
neboli první rámcový administrativní port přes který prochází přijímaná data což může být například protokol pro Ethernet nebo Wi-Fi.
pojem rámcový nebyl zvolen zcela náhodně - protože data si lze představit jakože putují v rámcích (frame) či svazcích nebo v větších balících či pytlovkách a zde se prostě rozbalí

1/ FYZICKÁ VRSTVA
tuto vrstvu si lze představit jako technickou vrstvu která softwarově zajišťuje součinnost s vnějšími zařízenímy pro příjem dat - jako je například modem nebo route

1990 – počátky internetu – internetové servery

První webový server, nazvaný CERN httpd, byl napsán Timem Bernersem-Leem a spuštěn v roce 1990. CERN httpd byl jednoduchý server, který zároveň sloužil jako první webový prohlížeč. Původně byl spuštěn na operačním systému NeXTSTEP v CERN a později byl portován na další platformy.

CERN httpd (1990) – první webový server a webový prohlížeč

Apache HTTP Server (1995) – jeden z nejpoužívanějších webových serverů

Internet Information Services (1995) – webový server vyvinutý společností Microsoft

Vginx (2004) – výkonný webový server známý svou flexibilitou

Tak nejprve pokus o odpověď na otázku - kterou jsem například já kdysi někomu jinému pokládal jako první v tomto smyslu...

Co je to server - či servr,,,?

Servr může být například vzdálený počítač - který poskytuje klientovi (což jsem aktuálně například já u tohoto počítače) - tedy znovu - servr je počítač který poskytuje nějakou službu a nebo - poněkud nepřesně - něco jakoby vysílá do různých stran.

Aby si dala tato služba využít v konkrétní aplikaci - nebo přesněji - v aplikačním programu je potřeba ji do tohoto programu převést - a to převést podle předem stanovených předpisů - neboli protokol. Místo - kde se dejme tomu „vyplňuje protokol“ - se nazývá port. Je to trochu jako v opravdovém přístavu něco jako kancelář - kde se vyplňují „papíry“.

V počítačové terminologii se pojem port vyskytuje ve dvou významech. A to jednak jako „síťový port“ - a o ten v tomto případě jde - neboli port z hlediska softwaru - který má přiděleno svoje číslo - a to podle aplikace pro kterou funguje.

Port v druhém významu - tedy z hlediska hardwaru je vlastně konektor kterým se počítač propojuje například přes modem k internetu - nebo k přídavnému hardwaru jako je třeba klávesnice nebo monitor.

Ještě jisté upřesnění... Třeba například z důvodů rozvržení této příjmové procedury a upřesnění lokalizace síťových portů byl vytvořen takzvaný vrstvový referenční model ISO/OSI nebo alternativně sada protokolů TCP/IP. Sada protokolů TCP/IP je vlastně zjednodušený síťový model do čtyř vrstev - aplikační, transportní, síťové neboli internetové a linkově-fyzické vrstvy, která někdy bývá rozdělována do dvou vrstev - takže se vlastně může jednat o pětivrstvový model. Každé ze čtyř prve-zmíněných vrstev bývá přiřazován určitý druh síťových protokolů a jím odpovídajícím portů.

Ještě poznámka k druhům servrů. Základním servrem - který řekněme „vysílá“ internetové stránky nebo z něj přichází emaily je DNS sever na vzdáleném poćítači. Pak je zde PROXY server - který je jakousi bránou ke klientskému počítači či lokální síti a ten například může předtřiďovat poštu, že blokuje spamy. Sídlem PROXY servru je obvykle router,kde rovněž může fungovat DHCP server, který má spíše technickou funkci - například konroluje funkčnost lokální sítě. Variantně může DHCP sever být instalován ve vzdáleném počítači a z routeru - či klientského počítače pouze programově řízen. V routeru může být instalován ještě další DNS server - který možno nazvat jako „lokální“ DNS server a který je doplňkem „hlavního“ servru na vzdáleném počitači.

A nyní alespoň patrně ten nejdůležitější protokol - IP protokol - neboli internetový protokol síťové vrstvy...

Pro správné fungování IP protokolu - je potřeba znát internetovou adresu počítače - respektive mu tuto IP adresu přiřadit podle konkrétní internetové sítě - ve které počítač klienta funguje.

Pro jistou nejednoznačnost pojmu „internetová síť“ - zde zvolen příměr k poštovní síti - a danou konkrétní síť například možno přirovnat dejme tomu k jednomu městu. Přičemž pro hledání konkrétní domu (tedy ulice s číslem) je nejprve třeba navštívit konkrétní město - což je v počítačové terminologii příslušná počítačová síť. Tato počítačová síť má svou IP adresu - která se pozná že ze čtyř takzvaných oktetů - neboli čtyř kratších uskupení číslic - je to čtvrté uskupení, neboli čtvrtý oktet vždy nula.

A pak už zbývá doplnit konkrétní dílčí adresu počítače - což je poštovní terminologii „ulice s číslem“ - a je známá celá IP adresa počítače ( tedy přesněji zpravidla jeho síťového rozhraní).

Přesněji znázorněno - celkovou IP adresu počítače tvoří čtyři oktety - z nichž první tři oktety představují adresu sítě - a čtvrtý oktet je pak dílčí IP adresou počítače. Jinak - IP adresa počítače (nebo ještě přesněji: celková IP adresa počítače) se od IP sítě pozná, že čtvrtý oktet je nenulový.

A pak je zde ještě záležitost zvaná počítačová podsíť. Z formálního hlediska se rozezná, že za adresou sítě je ještě perex - což je vlastně lomenina za kterou je další číslo. I v případě podsítě je čtvrtý oktet vždy nula.

Počítačovou podsíť při srovnání s poštovní stí lze přirovnat k části města - či městské čtvrti. Pro poštovního doručovatele je sice informace o městské části upřesňující - nikoli však nezbytná.

IP adresu počítače lze tedy zapsat dvojím způsobem - bez perexu nebo s perexem - přičemž všechny uskupení číslic mají nenulovou hodnotu.

Prohlížeče

První webový prohlížeč, nazvaný WorldWideWeb, byl textový prohlížeč vytvořený Timem Berners-Leem v roce 1990 v CERNu. Tento prohlížeč umožňoval uživatelům procházet a vytvářet webové stránky v HTML. Původně byl napsán pro operační systém NeXTSTEP od společnosti NeXT a později byl portován na další platformy, jako jsou UNIX, Windows a Macintosh.

WorldWideWeb (1990) – textový prohlížeč a editor vytvořený Timem Berners-Leem

Mosaic (1993) – první grafický prohlížeč

Netscape Navigator (1994) – konkurence pro Mosaic

Internet Explorer (1995) – prohlížeč vyvinutý společností Microsoft

Opera (1995) – multiplatformní prohlížeč

Mozilla Firefox (2004) – open-source prohlížeč

Google Chrome (2008) – prohlížeč vyvinutý společností Google

Dot-com boom, Fenomén z 90. let 20. století a raných let nového tisíciletí, kdy rapidní růst popularity internetu vedl k masivním investicím do nově vznikajících internetových společností.

Hlavní příčiny boomu dot-com: exponenciální růst uživatelů internetu, široká dostupnost rizikového kapitálu, nadšení a někdy i nekritický optimismus investorů a médií...

Důsledky boomu dot-com: prasknutí bubliny na začátku roku 2000, které vedlo k propadu akcií mnoha internetových společností, ekonomická recese, zejména v sektoru informačních technologií, rozvoj nových, stabilnějších technologií a produktů, které přežily kolaps, zvýšení veřejného a komerčního zájmu o internet, což vedlo k jeho dalšímu rozvoji.

a na závěr ještě pokus uplatnit (nebo spíš nakreslit) něco jako referenční model pro domácí uspořádání věcí...domácí archivaci

Protokol domácího pořádku na Třebíčsku

rozčlenění elektrotechnických součástek

uspořádání podkladů podle oborů v roce 2020

Popisek s uspořádáním podkladů – při pobytu na Třebíčsku (v Koněšíně).

ještě odkaz - sbírka doplňků na téma INFORMATIKA výpočty internetových adres https://www.facebook.com/pg/nabdaz/photos/?tab=album&album_id=2888946357836767

R2a rozcestník pro administrativu / rozcetník Třebíčsko

Státní a veřejná správa a současně administrativa plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz

Registrace k očkování proti koronaviru, rezervace termínu, náhradní certifikát - Blog iDNES.cz

Pošty v Praze na Malé Straně a na Smíchově, administrativa sociálního zabezpečení, doprava - Blog iDNES.cz

Chalupa v Kaměničkách a stolařská dílna ve Světnově – část 6.1 chata na Čertovku (povolení k rekreačnímu pobytu pro CHKO), chataření a mlýny na řece Jihlava – Blog iDNES.cz

část 2 – rok 2020 na Třebíčsku

Koněšín

Koněšín z hlediska administrativního zařazení státní správy a regionální samosprávy spadá do administrativy obce z rozšířenou působností Třebíč (okrsek obce z rozšířenou působností, ORP, malý okres, okres redukované působnosti) Pozdrav z Koněšína (během zimy 2018/2020) na tumblr.com .

Kupecká osada Na stadlích: na vyvýšenině nad dnešní vesnicí Koněšín stávalo ve středověku původní městečko. Místo sloužilo jako tržiště a konávaly se zde jarmarky pro celé široké okolí. stály tu krčmy, vystupovali kejklíři a probíhaly zde další záležitosti, které lze očekávat... Vyobrazena Koňušínská putyka - kresba inspirována obrázkovým časopisem Čtyřlístek č. 72 “Všichni za jednoho“ Pozdrav z Koněšína – Końušínská putyka / Putyka na návrší – tumblr.com. K cestování časem sloužil stroj času - zvaný „Chronoplán“.

Jak se staví pontonový most dle vyprávění pamětníků Korejské války v Koněšíně.

STAVBA PONTONOVÉHO MOSTU pamětníci sdělili své informace v hospodě „Na kopci“ Koněšín asi v roce 2018

Koněšín „Na kopci“ jak se staví pontonový most (tento příspěvek)
jak se staví pontonový most Loděnice Libeňský ostrov – část 1 sací bagry, část 2 vojenské vodní stavby a vojenská říční plavidla – Blog iDNES.cz
nákladní automobily TATRA při stavbě pontonového mostu Přehrada Bystřička, část 1 ekologická havárie na Bečvě – část 3 nákladní automobily Tatra – Blog iDNES.cz

pivovar Třebíč na tumblr.com v místech dnešního autobucového nádraží, skica na asi z roku 2018

Krajíčkův mlýn

Krajíčkův mlýn (Třebíč 2020)

Krájíčkův mlýn je už vlastně jen mlýniště na pravém břehu řeky Jihlavy na okraji Třebíče ve směru na Jihlavu, před Stařečkou. Mlýn zde doložen je už v 14. století. Jméno má po mlynářích v 16. a 17. století. Roku 1880 však vyhořel a zanikl. Nezachovalo se nic krom místa. Význam má jenom pro místopis a rodopis dějin mlynářství. Nad mlýnem je Krajíčkova stráň, na druhém břehu byly postaveny říční lázně (podle vodnimlyny.cz).

Spůle – letní přístavba říční lázně ve stylu první republiky – tumblr.com

pivovar Třebíč – za 4 na pivo do Třebíče

vodní mlýny – rozcestník

Spůle – tvrz, statek, pivovar a vodní mlýn na tumblr.com
Geologické toulky kolem Berounky – část 1Rak – Rakovník a Balkán, MVE Čechův mlýn – Blog iDNES.cz
MVE 12V Senoradský mlýn, Olšovský mlýn a pila – Blog iDNES.cz
Mlýn v Nezamyslicích, vodní mlýny v Dolomitech za Velké války – „mlýny a vojny“ – Blog iDNES.