Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
A35l10e80š 42L49i77s48o73v23s52k75ý
Textově dobrý, fakt dobrý, ale já bych místo těch rádoby uměleckých malůvek raději přivítal pěkné fotky.
P33a96v81e81l 23V21é48b23r
To já bych uvítal více věcné správnosti...

S18t18a17n88i53s74l83a27v 62J64e51l40e67n
Mne by zase zajímalo, proč se v článkku tvrdí "jiným uplatněním tyristoru u některých jiných (modernějších) je i regulace výkonu jako rychlost - což se lokomotivy ESO netýká" a zároveň s tím "byla roku 1977 objednána výroba prototypů univerzálních lokomotiv na oba napájecí systémy již s moderní tyristorovou pulzní regulací."
Podle mne si tato dvě tvrzení navzájem odporují.

J19a82n 47T39o80m28á39š37e49k
to je pravda, zde je rozpor, jsem u článku prováděl jen minimální korekci - a tento rozpor mi posléze došel - na druhou stranu v různých jiných podkladech do kterých jsem nahlédl je u regulace výkonu a rychlosti také odkazováno na různá vysvětlení - takže je možno regulaci výkonu myslím možno ponechat bez nějakého jednoznačného vysvětlení - zkusím text trochu poupravit
P10e71t78r 45L53o11r54e26n26c
Proč se prosím při přejezdu ze střídavé trakce na stejnosměrnou navyšuje přítlak pantografu? A jak je vlastně takové přechodové místo v troleji pořešeno?

S37t47a59n28i35s27l20a36v 67J64e60l85e18n
Stejnosměrné napětí je nižší. Při stejném výkonu proto prochází pantografem mnohonásobně větší proud ( i přes 1000A oproti přibližně 150A u střídavé trakce). Větší přítlak zajistí lepší přenos a sníží problémy s opalováním styčkých ploch většími proudy. A tlustší stejnosměrné troleje to snesou.
- Počet článků 155
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 727x