Chalupa v Kameničkách a stolařská dílna ve Světnově na Vysočině

Do „zlatých časů“ českého chataření a chalupaření mě zavedlo listování časopisem DOMOV, vydaným před více jak 30ti lety. Ale ani v tomto čase podmínky nebyly tak příznivé jak by se mohlo s odstupem času jevit...

OBSAH

1/ Chalupa v Kameničkách – „chatař a chalupář“ 70tých a 80tých let

2/ administrativa a různá povolení – žádost o stavební povolení /územní souhlas, společný soouhlas

3/ dřevařská pila Dětřichov – dřevařské toulky pod Slunečnou

A4/ matematika – skici malých staveb prostřednictvím funkcí sinus a cosinus

5/ rozebiratelná chatka

6/ album skic a návrhů chalup, chat a chatek

Zaniklé obce „Kouřimecký přívoz“ na Berounce

6.1/ „chata na Čertovku“ – což je louka poblíž přívozu, Roztoky u Křivoklátu

6.2/ chaka Zvěrkovice u Temelína

6.3/ chata do Němčic

6.4/ švédská chalupa

6,5/ chataření na řece Jilavě

7/ „archivace.kvalitne“ stolařské archivační prvky pro byt i kancelář

8/ rekonstrukce domku - chaty – chalupy se zaměřením na výrobu elektřiny

9/ technologie 2 – stolařská dílna v chalupě Světnov na Vysočině

10/ Žďár nad Sázavou, Žďárké Vrchy a město Svratka

11/ bytová architekura, nábytkový design, Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně

Chalupa v Kameničkách a stolařská dílna Světnov na Vysočině

- kde byla v opravě nejdna skříň.

Skřín svoji náruč pootevřela – a sama určila kam skládat, rovnat, ukládat...

Jinak tento příspěvek je jakýmsi výletem – především po Vlastech českých – se zaměřením na chataření a chalupaření, tesařství a stolařství – Kameniček se vlastně týká jenom první část příspěvku.

první část

chalupa v Kameničkách, chatař a chalupář, časopisy ze 70tých a 80 let

Chalupa v Kameničkách

Kameničky jsou běžnou obcí na Vysočině – v 70tých a 80tých letech zde domky či chalupy v různém stavu, ty obývané byly zpravidla přiměřeně udržovány – ty neobývané více či méně chátraly.

Získat domek k rekreaci jako chalupu vůbec nebylo tak jednoduché jak by mohlo připadat. Především zde byla jistá administrativní překážka – pokud chalupa měla popisné číslo – byla vedena jako obytný dům, nemohla se tedy stát rekreační chalupou. Změnu musela potvrdit obec (MNV), a to bylo možné pouze v rámci prodeje jinému vlastníkovi.

Někdy se stalo, že s prodejem domku nesouhlasilo družstvo – bránící se úbytku pracovních sil – které prázdné domky často bralo jako rezervu pro získání nového pracovníka.

Přes tyto různé administrativní zádrhele se občas zadařilo – a nejedna chalupa získala nové obyvatele, kteří domek zrekonstruovali a zpravidla sem vtiskly něco svého. Alespoň v Kameničkých se u jedné takové chalupy zadařilo určitě – což potvrdil i zmíněny časopis DOMOV.

původní plánek z časopisu

jiná chalupa na základě časopisu Domov, či Chatař – Chalupář (lokalita nezjištěna)

druhá část

žádost o stavební povolení – územní souhlas – společný souhlas

Jak vyřídit stavební povolení (Veřejná a státní správa kolem roku 2020)

( a protože pořízení chaty obnáší různé patálie s úřady, je zde i souhrnný příspěvek na dané téma 

Státní a veřejná správa a administrativa běžných plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz¨)

STAVEBNÍ ÚŘAD při úřadu pověřené obce (městský úřad)

I /S žádost o stavební úpravy a další žádosti - také žádost o zřízení spolku

(pouze předběžný text - měl by být aktualizován)

I/S1 jednoduché stavební úpravy - SPOLEČNÝ SOUHLAS

asi největší problém je získat vyjádření správců či vlastníků inženýrských sítí

k čemuž je potřeba nejprve získat mapové podklady se zakreslenými sítěmi - které spravuje geoportál při krajských úřadech

aktuálně je jediná možnost podat žádost elektronicky - a to nikoliv přes e-mail

ale přes redakční systém příslušného geoportálu

"utilityreport" -  je název internetového (geo)portálu

"mawis" - je zase název samočinného redakčního systému

jistý problém může být se do systému "mawis" vůbec registrovat a odeslat žádost - kterou by měl systém "mawis" samočinně přeposlat správcům sítí

následuje lhůta 30 dnů - během které by se měli správci sítí (e-mailem, či běžnou poštou) vyjádřit

pakliže se tak stane (což ovšem není nijak zaručeno) a do měsíce přijdou odpovědi - teprve pak je možno podat žádost - či žádosti například na příslušné odbory při obecním úřadě

I/S2 složitější stavební úpravy - ÚZEMNÍ SOUHLAS

vlastní stavba - stavební zákon 2021 pro velké i malé stavby

níže přehled norem ČSN

dřevozpracujícím průmyslem se zabývá norma 49......

přehled norem v příspěvku Návštěva staré tiskárny - části strojů a mechanismy - rozcestník pro průmysl - Blog iDNES.cz

normy pro nářadí v třetí části příspěvku

třetí část

technologie - dřevařská pila

Je otázka, jak tomu bylo ze zpracováním dřeva - tesařskými, truhlářskými pracemi - a výrobou nábytku v Kameničkách - zde ovšem jsou dřevařské pily Dětřichov pod Slunečnou - takto nejvyšší horou Nízkého Jeseníku, pila Hanušovice - Továrna na nábytek Brno - Královo pole - případně další místa. 

nejprve zpracování vytěžené suroviny (tedy pokácených kmenů stromů) na pile

Parní dřevařská pila Hanušovice - pohybovou energii parního stroje přenášel transmisní hřídel na katr - kde se podélně řezaly klády vytěžených strojů - příčné řezy, případně další opracování prováděly další stroje jejichž pohyb zajišťoval transmisní hřídel. 

následuje montáž - v případě tesařství - případně další výroba, zpravidla na jiném místě - například výroba nábytku, nazývaná také truhlářství případně stolařství

výrobní proces a normy

1. vstupní opracování dřeva
(srovnávání, toušťkování)

2. zařízení pro vstupní úpravu v továrně na nábytek
(zejména sušení)

3.výrobní stroje a zařízení - HLAVNÍ FÁZE

4. zařízení pro úpravu výrobků nebo jejich dílů - druhá úprava

5. montáž

6. doplňkové provozy

bezpečnost práce ve dřevozpracujícím průmyslu - lakování nábytku

normy pro nářadí 

čtvrtá část A4

matematika – skici malých staveb prostřednictvím funkcí sinus a cosinus

Nejen u malých staveb se často vyskytují různé šikmé tvary – a rozměry lze vcelku spolehlivě vypočítat prostřednictvím funkcí sinus, cosínus, tangens a cotangens / sinus je pritilehlá ku přeponě, cosinus přilehlá ku přeponě, tangens je protilehlá ku přilehlé, cotangens přilehlá ku protilehlé /

Následně jsou funkce sinus a cosinus použity pro výpočet zahradního altánu...

pátá část

rozebiratelná chatka

návrh rozebiratelné chatky

jiná varianta

šestá část

album skic a návrhů chalup, chat a chatek

6.1

Kouřimecký přívoz na Berounce, návrh chatky na louku u Berounky, Roztoky u Křivoklátu...

chata Čertovka na Berounsko – návrh truhlářství Vrána Roztoky u Křivoklátu

chata na Čertovku, návrh Truhlářství Vrána, Dolní Paramon

chata Čertovka detail

Roztoky u Křivoklátu – pobyt zde na začátku léta asi roku 2022 nebo 2023

Tea na Kopci – „Malý Saigon Roztoky u Křivoklátu

Malý Saigon Roztoky u Křivoklátu
- tea na kopci
místo čaje káva
ale hlavně koupit nudle
sníst až pak dole.

část 6.2

Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – návrh zahradní chatky

nahoře – návrh minichatky na předzahrádku Zvěrkovicve u Temelína (Vltavín)

6. 3

Němčice u Boskovic – návrh chatky

dole – návrh chatky do Němčic u Boskovic

6.4

Švédská chalupa

a protože ve Švédsku je zima – je zde jedno vánoční Pé – eF ko vztahující se k ročníkům kolem 2010...

dole chalupa ve Švédsku

(kresba podle časopisu)

dále několik chat na řece Jihlava

část 6.5

Zarážkův (Svobodův) mlýn a

chataření na řece Jihlava

jakás chatka na řece Jihlava – snad poblíž osady Ohňiváků

a další trampská osada na řece Jihlava – Rio de Laplata

Svodův mlýn – Rio de La Plata

třeba se ještě sejdem

třeba naš ještě zavolá
řeka Jihlava
tam
u Svobodova mlýna.
v Rio de LAPLATA.

sedmá část

archivace kvalitne

archivační boxy a pouzdra na telefon

systém sestavitelných kontejnerků

miniregálek z plastu

doplňky jiného charakteru

závěsné pouzdro na telefon

stolařské archivační boxy – prototyp 2024

díky za výrobu prototypu firmě TVAR Klatovy

osmá část

rekonstrukce domu – chaty – chalupy

zimní přístavba (obytný kontejner) + domácí elektrárna

Odpolední škola doveností a nápadů

návrhy na dostavbu střediska

návrh na dostavbu směr zahrada

návrh na boční dostavbu s větrnou elektrárnou

vzorem by mohla být skladiště z vlnitého plechu při železniční zastávce Bezděkov (na obrázku dole)

výše – stavební výkres pro kovové stavby

návrh na jinou boční kovovou dostavbu domku

další návrh na kovovou dostavbu domku (zkrácenou)

níže opět ještě jeden návrh na kovovou kontejnerovou boční dostavbu

rekonstrukce koupelny + vnější schodiště – tentokrát ze dřeva

a to nejlepší nakonec...

část 9

stolařská dílna v chalupě na konci obce Světnov na Vysočině v roce 2012

mimo jiné jsem zjstil, že jsem zde byl někdy kolem roku 1989 na táboře

LPT PS Timurovci (letní pionýrský tábor pionýrské skupiny Timurovci – která měla sídlo někde na ulici Veveří v Brně)...

tomuto letnímu táboru je věnovaná jistá pozornost v jednom příspěvku na Totem-u >>> Odkaz

u Timurovců večer u ohně mimo jiné zazněla píseň >>> Odkaz

ale zpět ke stolařské dílně ...

stůl na letáku vpravo nahoře je právě před chalupou kde byla stolařská dílna

více o „stolařské dílně Světnov“ na stránce NABDAZ Tumblr

což je rozcestník pro truhlařství, stolařství, restaurování nábytku ale i kovo výrobu v různých místech republiky

NABDAZ nábytek pro dům a zahradu na Tumblr

část 10

Žďár nad Sázavou, město Svratka a Žďárské vrchy

Nedaleko Světnova ve Žďárských vrších se nachází město Svratka, poměrně častý cíl toulek – ať už vlastivědných – nebo zaměřených na pohyb na čerstvém horském vzduchu. Původ lyžování na Vysočině je pravděpodobně v Moravských Křižánkách. Již v roce 1886 zde byli k zastižení dva lyžaři s lyžemi dovezenými z Norska (Letná – rozcestník sport a zdraví – Blog iDNES.cz).

město Svratka – autentická kresba asi z roku 2017

Jedna z ulic ve Svratce má název Partyzánská a v lese poblíž Moravské Svratky lze narazit na reliéf seskoku partyzánského oddílu Vpřed...

Partyzánská brigáda mistr Jan Hus a Partyzánský oddíl Vpřed na Českomoravské vysočině (část 4) – Blog iDNES.cz

část 11

bytová architektura a desing nábytku, Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně

Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně (VVÚN)

Předstupněm VNP byl Vývojový ústav dřevoprůmyslových výrobků, který byl zřízen 1. 1. 1953 jako specializovaný útvar pro Československé závody dřevozpracující (ČZD), do nichž byl po znárodnění soustředěn dřevařský průmysl a nepřímo navázal na Vývojové a výzkumné středisko dřevoprůmyslu (VVSD) ustavené roku 1948 v Praze. Předstupněm VNP byl Vývojový ústav dřevoprůmyslových výrobků, který byl zřízen 1. 1. 1953. .

Vývoj nábytkářského průmyslu v Brně (VNP) - jak zněl původní název ústavu - byl zřízen Ministerstvem lesa a dřevařského průmyslu k 1. lednu 1954. Mimisterstvo tak reagovalo na poválečný nedostatek bytů a bytového vybavení. O vznik VNP se zasloužil zejména architekt Jindřich Halabala. Odborným základem byla skupina zaměstnanců ze Spojených uměleckoprůmyslových závodů.

Roku 1978 přejmenován na Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně (VVÚN). Sídlo vedení podniku bylo v ulici Jeřábkova 5 v Brně (49.2041158N, 16.6116325E) a provozy měl kromě Brna v Uherském Hradišti, v Bystřici pod Hostýnem, Moravském Písku a v Praze.

architektura a design šedesátých let

šedesátá léta

VNP vyvíjel nové konstrukce a tvary výrobků a připravoval odborné podklady v oblasti mechanizace a automatizace. VNP po mnoho let významně ovlivňoval vzhled nábytku, který se vyráběl v Československu, ale i způsob, jak se vyráběl a z čeho se vyráběl. Podnik zanikl v 1990.

František Vrána, dlouholetý zaměstnanec brněnského Vývoje nábytkářského průmyslu (pozdějšího Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského), se od počátku 60tých let až do listopadu 89 významně podílel na utváření výrobního programu pro české nábytkářské podniky i na podobě nábytku určeného pro export. Jeho tvorba, ovlivněná především skandinávskou „klasikou“, odkazuje na aktuální dobové trendy, ať již italského nebo severského směřování, přizpůsobené domácímu prostředí. Mnohé z návrhů lze označit za nadčasové a dodnes moderní.

Zájem o divadlo a scénografii přivedl Františka Vránu do atelieru J. A. Šálka na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně (1950–1954). Vedle scénografie se v té době zabýval výstavnictvím a interiérovou tvorbou, obory, které dále studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1956–1960) v ateliéru architektury u P. Smetany. Po skončení vojenské služby nastoupil v roce 1962 jako výtvarník – návrhář do Vývoje nábytkářského průmyslu v Brně; navrhování nábytku se stalo jeho hlavní prací na téměř třicet let.

V zaměstnání se podílel na důležitých výzkumných úkolech – na vývoji zařízení pro knihovny a hotelové pokoje, vývoji čalouněného, skříňkového a dětského nábytku, zakázkách pro export, pro Podnik zahraničního obchodu Drevounia nebo TON. V roce 1981 byl pověřen vedením vývoje nábytku pro nesocialistické země; k témuž úkolu se vrátil znovu na konci 80. let.

Již první návrhy, ložnice pro malé byty, přinesly Vránovi ocenění (1962–1963). Vysoce hodnocen byl rovněž následující několikaletý projekt na vybavení malých a středních knihoven (1963–1966). Navržené prvky – jednoduché regály, skříňky, židle z kovových hranolových profilů i průmyslově vyráběný dřevěný H regál a skříňky pro výpůjční pulty – byly později využity při zařizování brněnských knihoven J. Mahena, Filozofické fakulty UJEP a čítárny Moravské galerie v Brně.

Systematická práce na inovaci skříňkového nábytku vedla k variabilní stavebnici Domino (1981) ze smrkových krabicových dílů a pro export koncipovanému Romantiku (1980–1981), který se od běžných „hladkých“ tvarů výrazně odlišoval zvlněnou linií, obloukovým zakončením i zaoblením hran.

Za mimořádný a experimentální je považován kovový nábytek originální konstrukce inspirovaný tvaroslovím funkcionalismu, s kostrou z ocelové trubky ohýbané ve tvaru písmene „U“; upravená varianta křesla byla později vybrána do interiéru Paláce kultury v Praze (1977–1979).