Chalupa v Kameničkách a stolařská dílna ve Světnově na Vysočině

Do „zlatých časů“ českého chataření a chalupaření mě zavedlo listování časopisem DOMOV, vydaným před více jak 30ti lety. Ale ani v tomto čase podmínky nebyly tak příznivé jak by se mohlo s odstupem času jevit...

OBSAH

1/ Chalupa v Kameničkách – „chatař a chalupář“ 70tých a 80tých let

2/ administrativa a různá povolení – žádost o stavební povolení /územní souhlas, společný soouhlas

3/ dřevařská pila Dětřichov – dřevařské toulky pod Slunečnou, tesařství

A4/ matematika – skici malých staveb prostřednictvím funkcí sinus a cosinus

5/ truhlářství, stolařství, výroba nábytku, dřevařské práce

6/ chatař z cest

poznatky z cest – případně vlastní návrhy a skici chalup, chat a chatek

Zaniklé obce „Kouřimecký přívoz“ na Berounce

6.1/ „chata na Čertovku“ – což je louka poblíž přívozu, Roztoky u Křivoklátu – třetí dílna na cestách

6.2/ chaka Zvěrkovice u Temelína

6.3/ chata do Němčic – druhá dílna v Němččicích

6.4/ švédská chalupa

6,5/ chataření na řece Jilavě

6,7/ lovecký hotel Jívák

7/ „archivace.kvalitne“ stolařské archivační prvky pro byt i kancelář – třetí dílna

8/ rekonstrukce domku - chaty – chalupy se zaměřením na výrobu elektřiny

9/ stolařská dílna v chalupě Světnov na Vysočině – první dílna

10/ Žďár nad Sázavou, Žďárké Vrchy a město Svratka

11/ bytová architekura, nábytkový design, Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně

Chalupa v Kameničkách a stolařská dílna Světnov na Vysočině

- kde byla v opravě nejdna skříň.

Skřín svoji náruč pootevřela – a sama určila kam skládat, rovnat, ukládat...

Příspěvek – by měl mít něco jako tři okruhy... Jednak by měl jakýmsi výletem – především po Vlastech českých – se zaměřením na chataření a chalupaření, tesařství a stolařství – Kameniček se vlastně týká jenom první část příspěvku. Za druhé – by měl přinést určité obecné informace na téma dřevařský průmysl a výroba nábytku. Třetí okruh by měl zahrnovat vlastní pokusy o výrobu určitých nábytkových prvků (1., 2., 3 dílna) + Výzkumný a vývojový ústav nábytkářská – jako určitý ideový předchůdce. Přibýt by měl ještě čtvrtý okruh – a tím by mělo být lesnictví.

první část

chalupa v Kameničkách, chatař a chalupář, časopisy ze 70tých a 80 let

Chalupa v Kameničkách

Kameničky jsou běžnou obcí na Vysočině – v 70tých a 80tých letech zde domky či chalupy v různém stavu, ty obývané byly zpravidla přiměřeně udržovány – ty neobývané více či méně chátraly.

Získat domek k rekreaci jako chalupu vůbec nebylo tak jednoduché jak by mohlo připadat. Především zde byla jistá administrativní překážka – pokud chalupa měla popisné číslo – byla vedena jako obytný dům, nemohla se tedy stát rekreační chalupou. Změnu musela potvrdit obec (MNV), a to bylo možné pouze v rámci prodeje jinému vlastníkovi.

Někdy se stalo, že s prodejem domku nesouhlasilo družstvo – bránící se úbytku pracovních sil – které prázdné domky často bralo jako rezervu pro získání nového pracovníka.

Přes tyto různé administrativní zádrhele se občas zadařilo – a nejedna chalupa získala nové obyvatele, kteří domek zrekonstruovali a zpravidla sem vtiskly něco svého. Alespoň v Kameničkých se u jedné takové chalupy zadařilo určitě – což potvrdil i zmíněny časopis DOMOV.

původní plánek z časopisu

jiná chalupa na základě časopisu Domov, či Chatař – Chalupář (lokalita nezjištěna)

kde nalézt v počítači kresbu? zadám na vyhledávacího okénka dotaz tento počítač? – > C místní disk -> users -> Windows 10 home -> plocha – – > Chodsko – Strudoma 2 firmy – > Světnov a chalupy

Chalupa v Kameničkách byla utvářena z vniřních místností a vnějších prostor: obytné stavení jehož součástí byla stodola, dále kolna na vozy přestavěná na garáž, kolna, přístřešek, prostora na nářadí (součástí stavení byla 2x posuvná vrata) a vníšimi prostorami byly dvůr a zahrada...

druhá část

žádost o stavební povolení – územní souhlas – společný souhlas

Jak vyřídit stavební povolení (Veřejná a státní správa kolem roku 2020)

( a protože pořízení chaty obnáší různé patálie s úřady, je zde i souhrnný příspěvek na dané téma 

Státní a veřejná správa a administrativa běžných plateb v domácnosti včetně energií - Blog iDNES.cz¨)

STAVEBNÍ ÚŘAD při úřadu pověřené obce (městský úřad)

I /S žádost o stavební úpravy a další žádosti - také žádost o zřízení spolku

(pouze předběžný text - měl by být aktualizován)

I/S1 jednoduché stavební úpravy - SPOLEČNÝ SOUHLAS

asi největší problém je získat vyjádření správců či vlastníků inženýrských sítí

k čemuž je potřeba nejprve získat mapové podklady se zakreslenými sítěmi - které spravuje geoportál při krajských úřadech

aktuálně je jediná možnost podat žádost elektronicky - a to nikoliv přes e-mail

ale přes redakční systém příslušného geoportálu

"utilityreport" -  je název internetového (geo)portálu

"mawis" - je zase název samočinného redakčního systému

jistý problém může být se do systému "mawis" vůbec registrovat a odeslat žádost - kterou by měl systém "mawis" samočinně přeposlat správcům sítí

následuje lhůta 30 dnů - během které by se měli správci sítí (e-mailem, či běžnou poštou) vyjádřit

pakliže se tak stane (což ovšem není nijak zaručeno) a do měsíce přijdou odpovědi - teprve pak je možno podat žádost - či žádosti například na příslušné odbory při obecním úřadě

I/S2 složitější stavební úpravy - ÚZEMNÍ SOUHLAS

vlastní stavba - stavební zákon 2021 pro velké i malé stavby

níže přehled norem ČSN

dřevozpracujícím průmyslem se zabývá norma 49......

přehled norem v příspěvku Návštěva staré tiskárny - části strojů a mechanismy - rozcestník pro průmysl - Blog iDNES.cz

normy pro nářadí v třetí části příspěvku

třetí část

technologie - dřevařská pila

Je otázka, jak tomu bylo ze zpracováním dřeva - tesařskými, truhlářskými pracemi - a výrobou nábytku v Kameničkách - zde ovšem jsou dřevařské pily Dětřichov pod Slunečnou - takto nejvyšší horou Nízkého Jeseníku, pila Hanušovice - Továrna na nábytek Brno - Královo pole - případně další místa. 

nejprve zpracování vytěžené suroviny (tedy pokácených kmenů stromů) na pile

Parní dřevařská pila Hanušovice - pohybovou energii parního stroje přenášel transmisní hřídel na katr - kde se podélně řezaly klády vytěžených strojů - příčné řezy, případně další opracování prováděly další stroje jejichž pohyb zajišťoval transmisní hřídel. 

Dřevo z dřevařské pily čeká různé využití - přinejmenším jako palivové dřevo – častěji však jako konstrukční dřevo – a buďto jako stavební – což se spadá do oboru tesařství – nebo například pro výrobu nábytku – což je zase záležitost oborů truhlářství a stolařství (zde v části 5 tohoto příspěvku).

bezpečnost práce ve dřevozpracujícím průmyslu - lakování nábytku

normy pro nářadí 

čtvrtá část A4

matematika – skici malých staveb prostřednictvím funkcí sinus a cosinus

Nejen u malých staveb se často vyskytují různé šikmé tvary – a rozměry lze vcelku spolehlivě vypočítat prostřednictvím funkcí sinus, cosínus, tangens a cotangens / sinus je pritilehlá ku přeponě, cosinus přilehlá ku přeponě, tangens je protilehlá ku přilehlé, cotangens přilehlá ku protilehlé /

Následně jsou funkce sinus a cosinus použity pro výpočet zahradního altánu...

pátá část

tesařství

stolice krovu, stojatá nebo ležatá stavební dřevěná konstrukce obvykle popírající vaznice krovu

5/ truhlářství, stolařství, výroba nábytku a restaurování, dřevařské práce

Z fošen či desek z dřevařské pily by měla probíhat další výroba - zpravidla na jiném místě - například výroba nábytku, nazývaná také truhlářství případně stolařství.

výrobní proces a normy

1. vstupní opracování dřeva
(srovnávání, toušťkování)

1.5 zkrácení desek na požadovanou délku

2. zařízení pro vstupní úpravu v továrně na nábytek
(zejména sušení)

3.výrobní stroje a zařízení - HLAVNÍ FÁZE

4. zařízení pro úpravu výrobků nebo jejich dílů - druhá úprava

5. montáž

6. doplňkové provozy

1/ Vstupní úprava dřeva. Dřevěné fošny či desky doputují například so stolařské, nebo truhlářské dílny – nebo továrny na nábytek. Fošny jsou neopracované – čeká je vstupní opracování – úplně na začátku srovná ... a hned na to toušťkování.

srovnávačka – touštkovačka v Němčicích

šestá část

rozebiratelná chatka + album skic a návrhů chalup, chat a chatek

návrh rozebiratelné chatky

jiná varianta

6. Chatař z cest

poznatky z cest – případně vlastní návrhy a album skici chalup, chat a chatek

6.1

Kouřimecký přívoz na Berounce, návrh chatky na louku u Berounky, Roztoky u Křivoklátu...

chata Čertovka na Berounsko – návrh truhlářství Vrána Roztoky u Křivoklátu

chata na Čertovku, návrh Truhlářství Vrána, Dolní Paramon

chata Čertovka detail

Roztoky u Křivoklátu – pobyt zde na začátku léta asi roku 2022 nebo 2023

Tea na Kopci – „Malý Saigon Roztoky u Křivoklátu

Malý Saigon Roztoky u Křivoklátu
- tea na kopci
místo čaje káva
ale hlavně koupit nudle
sníst až pak dole.

část 6.2

Zvěrkovice u Týna nad Vltavou – návrh zahradní chatky

nahoře – návrh minichatky na předzahrádku Zvěrkovicve u Temelína (Vltavín)

6. 3

Němčice u Boskovic – návrh chatky

dole – návrh chatky do Němčic u Boskovic

6.4

Švédská chalupa

a protože ve Švédsku je zima – je zde jedno vánoční Pé – eF ko vztahující se k ročníkům kolem 2010...

dole chalupa ve Švédsku (kresba podle časopisu)

další pé-ef-ko přibližně z roku 2013

vánoční PF 2014 ? Proč se říká Šrědrý večer nebo den? Protože lidi byli na Ježíška šrědří...

vánoční vázy – jeden z výrobků stolařské dílny

Nabdaz „nábytek pro dům a zahtadu“ na signálech – vánoce 2012/2024 Betlémská kaple na náměstí Svobody v Brně, dušičkové setkání 2012 a vánoce 2024 – signály.cz

dále několik chat na řece Jihlava

část 6.5

Zarážkův (Svobodův) mlýn a řeka Jihlava

chataření na řece Jihlava

jakás chatka na řece Jihlava – snad poblíž osady Ohňiváků

a další trampská osada na řece Jihlava – Rio de Laplata

Svodův mlýn – Rio de La Plata

třeba se ještě sejdem

třeba naš ještě zavolá
řeka Jihlava
tam
u Svobodova mlýna.
v Rio de LAPLATA.

část 6.7 Jívák

Jívák – foto z roku 1990 – původní Knížecí restaurace Jívák

Lovecký hotel Jívák

Knížecí restaurace - nyní Lovecký hotel Jívák. Jívák 89 289 37 Loučeň, okr. Nymburk GPS 50.2762794N, 14.9920006E

Jívový rybník nebo též Jívák je umělou vodní plochou na území obce Loučeň, která ale zapadá přirozeně do lesní krajiny a vyvolává romantické představy.

Ve 20. letech 20. století sem začali jezdit trampové z Nymburka, vznikla tady trampská osada a r. 1926 Jívácký osadní klub. Prvním šerifem byl Jan Bártl z Nymburka. Majitel polesí Alexander Thurn-Taxis nechal postavit na hrázi rybníka dřevěnou restauraci s tančírnou, kabiny pro koupaliště a několik chat, které pronajímal. Několik parcel k další výstavbě chat prodal. Na Jíváku začal kvést bohatý sportovní a kulturní život.

R. 1944 území zabrala německá armáda, vojáci obsadili všech 19 soukromých chat.

Poúnorový režim potřeboval mít nad trampy kontrolu a proto Jívácký osadní klub začlenil pod nově vzniklý Klub dopravy a spojů Revolučního odborového hnutí Nymburk. Pod jeho vedením byla u Jíváku vybudována velká letní scéna, kde se o nedělích od května do září konala různá představení a koncerty známých umělců. Ke cti pořadatelů je nutno uznat, že jimi organizovaná představení měla vysokou návštěvnost a že divácí přicházeli pěšky nebo přijížděli na kolech, nikoli v autech.

v září 68
zavítal na Jívák
tehdy velmi populární
Vladimír Matuška
a možná trochu zavtipkoval
na téma prázdninová změna
měnit se začala
i celá kulturní scéna
třeba majora Kalaše
v příštím filmu nehrál Rudolf Hrušínský
ale Jiří Sovák

Po roce 1968 si zde Waldemar Matuška zavtipkoval na adresu okupačních vojsk a kulturní akce byly na Jíváku zakázány. Místní chataři si ale oddechli, k rybníku se vrátil klid. Místo letní scény se pořádaly nohejbalové turnaje, recesistické akce a táboráky, děti a hrstka příchozích se koupala v rybníce.

Lovecký hotel Jívák 89 289 37 Loučeň, okr. Nymburk GPS 50.2762794N, 14.9920006E foto JT 2017

Po roce 1990 byl Jívácký osadní klub obnoven a stal se správcem chatové osady. Stará knížecí restaurace byla zcela přestavěna se změnila na Lovecký hotel Jívák. Na jižním břehu rybníka byla založena pláž. Lidé se tady opravdu koupají, i když kvalitu vody nikdo nekontroluje. Hotel má jen omezený počet lůžek, takže žádné velké nájezdy „civilizace“ se nekonají. Převládají pěšáci, cyklisté, houbaři a milovníci přírody. Chcete-li si vyléčit nervy, jeďte do hotelu Jívák. Anebo se jen toulejte místními lesy.

Poblíž rybníka vedla úzkorozchodná, pravděpodobně lesní železnice.

sedmá část

archivace kvalitne

archivační boxy a pouzdra na telefon

systém sestavitelných kontejnerků

miniregálek z plastu

doplňky jiného charakteru

závěsné pouzdro na telefon

stolařské archivační boxy – prototyp 2024

díky za výrobu prototypu firmě TVAR Klatovy

osmá část

rekonstrukce domu – chaty – chalupy

zimní přístavba (obytný kontejner) + domácí elektrárna

Odpolední škola doveností a nápadů

návrhy na dostavbu střediska

návrh na dostavbu směr zahrada

návrh na boční dostavbu s větrnou elektrárnou

další návrhy na boční kovovou dostavbu domku

další návrh na kovovou dostavbu domku s kontejnerem na zimu

níže opět ještě jeden návrh na kovovou kontejnerovou boční dostavbu

rekonstrukce koupelny + vnější schodiště – tentokrát ze dřeva

a to nejlepší...

část 9

stolařská dílna v chalupě na konci obce Světnov na Vysočině v roce 2012

mimo jiné jsem zjstil, že jsem zde byl někdy kolem roku 1989 na táboře

LPT PS Timurovci (letní pionýrský tábor pionýrské skupiny Timurovci – která měla sídlo někde na ulici Veveří v Brně)...

tomuto letnímu táboru je věnovaná jistá pozornost v jednom příspěvku na Totem-u >>> LPT PS Timurovci – totem.cz

u Timurovců večer u ohně mimo jiné zazněla píseň >>> Když taljánskej útok začal – totem.cz

čert na vyorávání brambor – foto JT, aparát Practica MTL

Světnov, měl poněkud odlišný vývoj v období kolektivizace zemědělství. JZD zde sice vzniko – ale v horském, či podhorském terénu centralizované hospodaření činilo jistý problém – a tak družstvo začalo polnosti vracet soukromníkům. Světnost trochu připomínal vesnice v Polsku, u mnoha chalup bylo možno nalézt nějaký – často již rezivějící zemědělský stroj.

ale zpět ke stolařské dílně ...

stůl na letáku vpravo nahoře je právě před chalupou kde byla stolařská dílna

více o „stolařské dílně Světnov“ na stránce NABDAZ Tumblr

což je rozcestník pro truhlařství, stolařství, restaurování nábytku ale i kovo výrobu v různých místech republiky

NABDAZ nábytek pro dům a zahradu na Tumblr

NABDAZ stolařská dílna na Vysočině - restaurování židlí v roce 2012 (album na FCB) https://www.facebook.com/media/set/?set=a.1172021200982945&type=3

Nabdaz „nábytek pro dům a zahtadu“ na signálech – vánoce 2012/2024 Betlémská kaple na náměstí Svobody v Brně, dušičkové setkání 2012 a vánoce 2024 – signály.cz

část 10

Žďár nad Sázavou, město Svratka a Žďárské vrchy

Nedaleko Světnova ve Žďárských vrších se nachází město Svratka, poměrně častý cíl toulek – ať už vlastivědných – nebo zaměřených na pohyb na čerstvém horském vzduchu. Původ lyžování na Vysočině je pravděpodobně v Moravských Křižánkách. Již v roce 1886 zde byli k zastižení dva lyžaři s lyžemi dovezenými z Norska (Letná – rozcestník sport a zdraví – Blog iDNES.cz).

město Svratka – autentická kresba asi z roku 2017

Jedna z ulic ve Svratce má název Partyzánská a v lese poblíž Moravské Svratky lze narazit na reliéf seskoku partyzánského oddílu Vpřed...

Partyzánská brigáda mistr Jan Hus a Partyzánský oddíl Vpřed na Českomoravské vysočině (část 4) – Blog iDNES.cz

Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský (1953-78) Jeřábkova 2 Brno

část 11

bytová architektura a desing nábytku, Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně

Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně (VVÚN)

Předstupněm VNP byl Vývojový ústav dřevoprůmyslových výrobků, který byl zřízen 1. 1. 1953 jako specializovaný útvar pro Československé závody dřevozpracující (ČZD), do nichž byl po znárodnění soustředěn dřevařský průmysl a nepřímo navázal na Vývojové a výzkumné středisko dřevoprůmyslu (VVSD) ustavené roku 1948 v Praze.

Vývoj nábytkářského průmyslu v Brně (VNP) - jak zněl původní název ústavu - byl zřízen Ministerstvem lesa a dřevařského průmyslu k 1. lednu 1954. Mimisterstvo tak reagovalo na poválečný nedostatek bytů a bytového vybavení. O vznik VNP se zasloužil zejména architekt Jindřich Halabala. Odborným základem byla skupina zaměstnanců ze Spojených uměleckoprůmyslových závodů.

Roku 1978 přejmenován na Výzkumný a vývojový ústav nábytkářský v Brně (VVÚN). Sídlo vedení podniku bylo v ulici Jeřábkova 5 v Brně (49.2041158N, 16.6116325E) a provozy měl kromě Brna v Uherském Hradišti, v Bystřici pod Hostýnem, Moravském Písku a v Praze.

architektura a design šedesátých let

šedesátá léta

VNP vyvíjel nové konstrukce a tvary výrobků a připravoval odborné podklady v oblasti mechanizace a automatizace. VNP po mnoho let významně ovlivňoval vzhled nábytku, který se vyráběl v Československu, ale i způsob, jak se vyráběl a z čeho se vyráběl. Podnik zanikl v 1990.

František Vrána, dlouholetý zaměstnanec brněnského Vývoje nábytkářského průmyslu (pozdějšího Výzkumného a vývojového ústavu nábytkářského), se od počátku 60tých let až do listopadu 89 významně podílel na utváření výrobního programu pro české nábytkářské podniky i na podobě nábytku určeného pro export. Jeho tvorba, ovlivněná především skandinávskou „klasikou“, odkazuje na aktuální dobové trendy, ať již italského nebo severského směřování, přizpůsobené domácímu prostředí. Mnohé z návrhů lze označit za nadčasové a dodnes moderní.

Zájem o divadlo a scénografii přivedl Františka Vránu do atelieru J. A. Šálka na Vyšší škole uměleckého průmyslu v Brně (1950–1954). Vedle scénografie se v té době zabýval výstavnictvím a interiérovou tvorbou, obory, které dále studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1956–1960) v ateliéru architektury u P. Smetany. Po skončení vojenské služby nastoupil v roce 1962 jako výtvarník – návrhář do Vývoje nábytkářského průmyslu v Brně; navrhování nábytku se stalo jeho hlavní prací na téměř třicet let.

V zaměstnání se podílel na důležitých výzkumných úkolech – na vývoji zařízení pro knihovny a hotelové pokoje, vývoji čalouněného, skříňkového a dětského nábytku, zakázkách pro export, pro Podnik zahraničního obchodu Drevounia nebo TON. V roce 1981 byl pověřen vedením vývoje nábytku pro nesocialistické země; k témuž úkolu se vrátil znovu na konci 80. let.

Již první návrhy, ložnice pro malé byty, přinesly Vránovi ocenění (1962–1963). Vysoce hodnocen byl rovněž následující několikaletý projekt na vybavení malých a středních knihoven (1963–1966). Navržené prvky – jednoduché regály, skříňky, židle z kovových hranolových profilů i průmyslově vyráběný dřevěný H regál a skříňky pro výpůjční pulty – byly později využity při zařizování brněnských knihoven J. Mahena, Filozofické fakulty UJEP a čítárny Moravské galerie v Brně.

Systematická práce na inovaci skříňkového nábytku vedla k variabilní stavebnici Domino (1981) ze smrkových krabicových dílů a pro export koncipovanému Romantiku (1980–1981), který se od běžných „hladkých“ tvarů výrazně odlišoval zvlněnou linií, obloukovým zakončením i zaoblením hran.

Za mimořádný a experimentální je považován kovový nábytek originální konstrukce inspirovaný tvaroslovím funkcionalismu, s kostrou z ocelové trubky ohýbané ve tvaru písmene „U“; upravená varianta křesla byla později vybrána do interiéru Paláce kultury v Praze (1977–1979).