Aneb od Janečkova protikorupčního fondu, přes Occupy Wall Street a Steva Jobse k pilířům demokracie. V poslední době sílí hlasy, které volají po nahrazení demokracie a svobodného trhu něčím jiným, na demokracii a svobodné trhy, je útočeno ze všech stran, mnoho lidí vidí řešení současné krize v utužení zákonů a omezení svobody. Já se však ptám, dostala vůbec demokracie a svobodné trhy šanci?
Demokracie a svoboda nejsou samozřejmost. Jsou to výsledky usilovného snažení a práce, plody občanské společnosti. A je to právě občanská společnost, která u nás selhala. Lidé nechtějí od politiků vyúčtování za minulé volební období, lidé si nechají zacpat ústa sliby, pokud vůbec k volbám dorazí. Národe český, co od politiků čekáš, když je nehlídáš? Když k volbám nechodíš? Proč, když už k volbám dojdeš, volíš stále ty samé tváře, které tě už tolikrát zklamaly?
Důkazem toho, že naše občanská společnost selhává, je například Janečkův fond proti korupci. Ono to na první pohled vypadá líbivě - odměň ty, co nekradou, ale je to spíš urážka lidí, co nekradou. Vyčíslovat morálku penězi? To společnost sama by měla vyvíjet tlak proti korupci, ne podnikatelé hrající si na hrdiny.
Jak řekl Vladimír Kovář, ředitel firmy Unicorn, v rozhovoru pro Ekonom:
Ale nabízeli mi třeba, jestli bych nechtěl být v radě nadačního fondu proti korupci, co zakládá Karel Janeček, který odměňuje bojovníky s korupcí. Mně už se ale tohle příčí, nekrást a neuplácet má být přece normální.
Stejně tak, jako by se neměly dávat peníze jako nálezné, tak by se neměly dávat peníze za to, že člověk nekrade, vedlo by to jen k zhoršení situace - člověk by při nabídce úplatku nezvažoval morálnost proti penězům, ale peníze od Janečka "za odměnu" oproti penězům z korupce. A to je špatně. Osobně si spíš myslím, že si pan Janeček připravuje půdu pro vstup do politiky, než že by si tak inteligentní matematik a analytik jako on, myslel, že tím může společnosti pomoci.
My jsme možná na demokracii rezignovali, ne však v Americe. Tam lidé vyšli do ulic, aby řekli své Ne politikům. Ať už jde o hnutí Tea Party nebo Occupy Wall Street, kterým bych se nyní rád zaobíral.
Přijde mi jako chyba se na Occupy Wall Street dívat jako na politické hnutí, je to občanské hnutí. Jsou to obyčejní lidé, sami sebe označují za 99% Američanů, kteří vyšli do ulic, aby dali najevo politikům, že s nimi nesouhlasí. Nemůžeme od nich očekávat žádné analýzy a návrhy řešení, nejsou to ekonomové. Jsou to jen lidé, kteří si uvědomují nespravedlnost současného systému.
Jak napsal v úvodu svého článku Kdo je dnes na Wall Streetu extrémistou? Demonstranti, nebo finanční baroni? Igor Lukeš,
Finančním baronům se podařilo něco, na co by nepřišel ani Milton Friedman a Karel Marx v jedné osobě: zestátnit riziko a zprivatizovat zisk.
A to je přesně to, proti čemu podle mě lidé protestují. Není to sociální nerovnost, která je sama o sobě motivující k větším výkonům, protože se chudí lidé chtějí dorovnat těm bohatým. Je to nespravedlnost, je to vytracení se amerického snu, proti čemuž tito lidé protestují. Už se totiž nevyplatí pracovat, nevyplatí se vytvářet hodnoty. Už to není práce, která vydělává.
Neprodělávat vydělává a lidé působící v bankovnictví přišli na to, jak. Když vyděláváte, tak vyděláváte. Když proděláváte, požádáte o státní pomoc. Veškeré výhody jsou na vaší straně, veškeré nevýhody na straně obyčejných lidí a státu. Jak prosté, jak geniální, jak zvrácené.
Když ovšem podnikáte ve špatném oboru, máte půjčku na svou malou pekárnu a najednou vás zasáhne krize, banka nepřispěchá s pomocí, banka se obrátí na stát a s jeho pomocí vás sedře z kůže. Přitom z vašich daní, z toho, co vydělala vaše malá pekárna, šly peníze na pomoc bance.
Nemůžeme očekávat, že by se finanční trhy budou někdy chovat jinak, pokud budou spoléhat na to, že v případě problémů přispěchá stát a nacpe je penězi. Finanční trh by byl sám proti sobě. Je proto nutné změnit systém.
Occupy Wall Street není žádná elita, jsou to obyčejní lidé a stejně jako já si uvědomují tyto problémy. Není to žádná anarchistická nebo rudá lůza, jsou to lidé, kteří chtějí, aby zavládla spravedlnost.
A co to má společného s mým úvodem? Až bolestivě příliš. Jsou to dva příklady, že Systém, ve kterém žijeme není demokratický. Že trhy nejsou svobodné a že pro všechny neplatí ty samé podmínky.
Podívejte se na autorská práva nebo patenty, to jsou další věci, které škrtí svobodný trh. Všichni oslavují Steva Jobse, ale podívejte se na další "plody" jeho práce, na současný trh s mobilními telefony. Apple se začne soudit s každým výrobcem, jehož telefon se zdá být konkurencí, takže zatlačuje Android do pozice levných a nekvalitních telefonů. Je to legální? Ano. Je to morální a etické? Ne. Na svobodném trhu by se totiž měl vést konkurenční boj pomocí kvality a ceny, ne pomocí patentů.
Rozohnil jsem se tu nad současnou situací a myslím, že nyní přišel moment, abych přišel s vlastním návrhem, jak dosáhnout demokracie a svobodného trhu.
Už ve škole se děti učí, že v demokratickém systému se moc dělí na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní, že jsou to základní pilíře demokracie. Já bych přidal další 2 pilíře a to moc obchodní a moc informační.
Americký sen, možnost vlastní prací dosáhnout úspěchu a doznání, totiž funguje jen v demokratické společnosti a svobodném trhu. Ovšem nejbohatší americké 1% dělá vše proto, aby fungování demokracie a svobodných trhů omezilo. Oni nechtějí, aby někdo další prožil svůj Americký sen.
A právě nejbohatší lidé, to údajně elitní 1%, prorostlo jako mor politiku a média. Na "politickém kolbišti" se už nesetkávají zastánci názorů a ideologií, ale podnikatelské zájmové skupiny s loutkou politika v jedné ruce a médiem v druhé.
Podívejme se na například na účelové zničení Věci Veřejných, současná mafie pomocí Mf Dnes zničila novou mafii Věcí Veřejných, která si ještě nestihla najít médium, pomocí něhož by šířila své názory.
Proto je podle mě pro přežití demokracie životně důležité, aby oddělila politiku, podnikání a média od sebe. Pokud se jí to nepovede, tak demokracie zanikne. Je to na nás.
Někdo může namítnout, že kdyby volby něco mohly změnit, tak se to už stalo, ale pomocí čeho si v dnešním světě formujeme naše názory? Nemůžeme být všude, nemůžeme si všechno ověřit, proto věříme médiím. A pokud média ovládá tatáž mafie jako politiku, pak ta mafie bude pomocí médií poštvávat lidi proti sobě. Je však jedno médium, které se mafiím stále nepodařilo dostat pod kontrolu - Internet. Je to naše poslední šance. Dřív nebo později mafie ovládnout i Internet, třeba už zítra. Čínská vláda údajně platí 250 000 blogerů a diskutéru za ovlivňování veřejného mínění, jak dlouho bude trvat, než se to samé stane i u nás?
Zapomeňme na Blanické rytíře, jsme to jen my, kdo může situaci změnit. Já nevyzývám k obsazení burzy, vyzývám k "obsazení" volebních místností. Můžeme mafie překvapit, právo volit nám stále nesebrali, protože věří, že pomocí médií nás mohou kontrolovat.
Jedno anglické přísloví říká "Fail again, fail better" v češtině přibližně "Selžete znovu, ale poučte se". Možná, že se v minulosti neprosadila strana, kterou jste volili. To však není důvod jí opustit a vybírat mezi "menším" a "větším" zlem. Je to důvod jí podpořit znovu, protože to může být právě hlas, může to být jen 1%, které rozhodne o tom, jestli se strana dostane do Parlamentu.
---
Článek jsem původně publikoval na svém blogu - http://imnotx.tumblr.com/post/11531007523/pryc-s-demokracii-a-svobodnym-trhem-proc-vzdyt-jeste
