Novus ordo seclorum? Quo vadis, Europa?

Jsem zmatený. Padá klec? Nebo ještě visí a máme šnaci jí uniknout? Či snad již dopadla? Jsme svobodní? nebo jsme již sledováni na každém kroku? Toliko konspiračních teorií mě mate. Leč mám řešení.

Na počátku tohoto mého kolotoče stál Dan Brown. Ano, ten mizerný, prachsprostý autor z Ameriky. To díky němu jsem objevil svět tajných společností. Paměť mě často klame, ale jsem si jistý, že slovo "zednář" jsem slyšel již před Brownem. Jen si už nepamatuji, co jsem o nich věděl. Jestli jsem věděl, že jsou tajná, no v dnešní době spíše, uzavřená společnost. Potom přišla Informatika a náš úkol vytvořit prezentaci na libovolné téma. Tajné společnosti a symboly budou to pravé, myslel jsem si. 

Pomóc, topím se!

Internet je zdroj informací vážně ošemetný. Nikdy nevíte, kdo je na druhé straně. Třeba jsem sedmdesátiletý pedofil, který unesl chlapce na fotografii. Možné je všechno. Nemáte záruku, že protistrana mluví pravdu. (Třeba je mi jen šestapadesát). Začal jsem se pomalu prokousávat díky Velkému Bratrovi (nebo též strýčku Googlu) tím odpadištěm. Bezmyšlenkovitě jsem polykal předkládané informace. Navenek jsem se, abych nevypadal jako idiot, tvářil, jakože těm teoriím nevěřím, ale měl jsem hotovou paranoiu z Iluminátů, slovního spojení Novus Ordo Seclorum, Dolarovky... Amerika je ztracená, říkal jsem si. Ale jak zachránit Evropu? Pak mi jeden známý, Josef Kadaver otevřel oči. Respektive převážil lži a pomluvy všemožně šířené. Vše má racionální vysvětlení, jen ho najít. Původně jsem chtěl toto téma rozpitvávat, ale přijde mi to zbytečné. Ten kdo v Novus ordo seclorum v něj věřit bude a já mu to nevymluvím. (třeba, krom toho, že jsem čtyřicetiletý pedofil, jsem i iluminát a budu Vás tahat za nos). 

Došel jsem k poněkud sarkastickému závěru, že pokud jsou tyto teorie pravdivé, stejně máme my, lidé, téměř nulovou šanci situaci zvrátit. Je to taková rezignace, ale proti tak velkému molochu bojovat nelze. Kola revoluce se totiž příliš roztočila. A ona své děti požere, nebude jiná. 

Pokud pravdivé nejsou, je to jen dobře a já se do náručí sjednocené Evropy a světa s radostí vydám. Jsem totiž snový socialista, toužící svět jako ze začátku Orwellovy Farmy zvířat. Pokud přemýšlím racionálně, jsem pravičák. Když si uvědomím, že toužím po slávě, úspěchu a osobním uznání, jsem kovaný pravičák. Svět, kde by si všichni byli rovni by byl krásný, ale dostaňte ty prasata (prosazující heslo: "Všichni jsou si rovni, jen někteří rovnější") od jejich koryt.  Proto nastupuje můj realismus.

Ale abych neodbočoval. Ať je to s budoucností jakkoliv, člověk by se měl chovat podle svého nejlepšího mínění. Měl by se snažit povznést sebe i okolí na vyšší úroveň. Navzdory situaci. Pro toto by měl obětovat vše. Měl by obětovat vše pro vyšší dobro a lepší svět.