Někdejší zrušení trestu smrti může krýt i vinné

V kontextu se současnými událostmi v Evropě je otázkou, zda-li zrušení trestu smrti v evropských zemích bylo vedeno skutečně touhou po ochraně nevinných. Při troše fantazie bychom totiž mohli říct, že jde o krytí vinných.

Nedávná kauza vymazaných křížů na fotkách s řeckými kostely na ostrově Santorini v letácích Lídlu je dalším z řady možných důkazů, že ono nezodpovědné (a na německé poměry zdánlivě nepromyšlené) migrační šílenství paní Merkelové bylo a bohužel je dost možná řízeno spíše chamtivostí nadnárodních německých firem, které se schovávají za jejími zády. Ač je paní kancléřka volena lidmi, je zcela zřejmé, že dobrotivost srdce paní kancléřky má více rozměrů. I když proklamovaným cílem je vždy jeden jmenovatel – spokojený konzumní euroobčan (pozn. pojem byl převzat z rozhovoru Josefa Zicklera pro portál ceskatelevize.cz).

Chování každé firmy, tedy i řetězce Lidl, podléhá stejným zákonitostem podnikové ekonomiky, tj. zjednodušeně chce-li dosáhnout růstu zisku, jsou cesty zvyšování tržeb, snižování nákladů nebo obojího současně. Předpokládáme-li, že snižování nákladů na jeden výrobek není možné (podnik dosáhl minima, při kterém je ještě garantována velikost a kvalita výrobku), je potřeba jít cestou zvyšování tržeb. To je možné jednak zvyšováním prodejní ceny výrobku (pozor na důchodový efekt) nebo zvýšením objemu (množství) prodeje. Při reprodukčně nedostatečném a již mnohá desetiletí velmi nízkém trendu porodnosti evropské populace je po rozšiřování trhů EU směrem na východ jediným řešením akcionáři požadovaného zvyšování zisků nadnárodních společností migrace z hustěji obydlených částí světa směrem do Evropy.

Mainstreamová média udrží vyvoleného politika u moci, soukromá sféra vydělá a volič je spokojený, neb – v ideálním světě bez daňových rájů a podobných vymožeností – ekonomika jeho státu a tím i daně a sociální odvody, ze kterých je saturován důchodový systém evropských zemí, vzroste. Všichni by mohli být spokojení, nicméně doufejme, že pro občany ČR existují stále ještě i jiné hodnoty než jen zisk (lze se odkázat na videa mentora Realistů Petra Robejška).

Podivnost chování německé kancléřky dokládají dennodenně průběžně další nepřímé důkazy, třeba ty z posudků právníků Spolkového sněmu, o kterém v pátek 22.9.2017 (2 dny před volbami do Spolkového sněmu) informoval list Die Welt, v nichž je uvedeno, že paní Merkelová nemá žádnou právní oporu, na jejímž základě byli do Německa vpuštěni migranti. Nepřímo je prý v posudcích řečeno, že šlo o její zvůli, která nebyla nikterak písemně posvěcena rozhodnutím německého parlamentu. Další smutný jev dnešní Evropy. Rozhodovat (a podílet se na zisku) chtějí všichni, ale nést s tím spojená rizika, na sebe podpisem převezme jen málokdo.

V kontextu se současnými událostmi je tedy otázkou, zda-li zrušení trestu smrti v evropských zemích bylo vedeno skutečně touhou po ochraně nevinných. Při troše fantazie bychom totiž mohli říct, že jde o krytí vinných, neb mnohé kroky konkrétních politiků by se daly považovat za vlastizradu a to takového rozsahu, který je na hranici únosnosti.