Jaká je diskontní sazba migrace?

Ze slov pana Gurríi, šéfa OECD, vyplývá, že pomoc migrantům není pomoc lidem v nouzi a nutná charita, jak je nám léta mas(áž)mediálně podsouváno, ale že je to dlouhodobý globálně řízený investiční proces.

„Přijetí migrantů je investice, není to žádná charita nebo vyhazování peněz. Jenže jako s každou investicí, i s touhle je to tak, že musíte chvíli počkat, než se vám začne vyplácet, než začne produkovat to, co chcete,“ nám minulý týden vysvětlil Ángel GURRÍA, generální tajemník OECD. [1]

Podle ekonomických publikací se v makroekonomii za investici „označuje ta část příjmu, která je vložena do dlouhodobých statků. Ty sice nepřinášejí okamžitý prospěch, ale umožní zvýšení produkce statků v budoucnosti. Ekonomický subjekt (stát, podnik, jednotlivec) tak odloží část své současné spotřeby za účelem získání budoucího užitku. Budoucí užitek či výnos může být peněžního nebo nepeněžního charakteru.“ [2]

Aha, konečně tomu rozumím.

Ze slov pana Gurríi totiž de facto vyplývá, že pomoc migrantům není pomoc lidem v nouzi a nutná charita, jak je nám léta mas(áž)mediálně podsouváno, ale že je to dlouhodobý globálně řízený investiční proces, jehož cílem je zvýšit budoucí užitek v současnosti vložených peněz. Někdo se přiživí teď, někdo potom, někdo jednorázově, někdo trvale „a všichni dohromady vyděláme moc“.

Přiznám se, že by mne docela zajímala diskontní sazba tohoto migračního projektu (i když, snad možná radši ani ne). Diskontní sazba je totiž veličina, která se používá při hodnocení investic a která vyjadřuje zejména časový faktor a riziko, že nebudou naplněna očekávání investora.

Výpočet je relativně jednoduchý. Nosnou veličinou je cash-flow (příjmy vs výdaje), které si investor rozloží v čase a následně budoucí peněžní toky oddiskontuje, tj. přepočítá na současnou hodnotu. Proto, aby mohl budoucí výnosy porovnat se současnými náklady. Náklady se zřejmě odhadují lépe, neboť jsou vynakládány v relativně krátkém čase a podílí se na nich ve značné míře samotní obyvatelé Evropy (navíc když se náklady nečekaně zvýší, pomůžou s tím orgány EU), ale s benefity je to zřejmě složitější. Za prvé budou jistě plynout po dlouhá tisíciletí a za druhé nevíme, do čí potečou kapsy. A do kapsy si jen tak nějaký investor nakouknout, natož pak šahat, nenechá.

Podle slov pana Gurríi (68 let) musíme na správné vyhodnocení asi tak 20 let počkat, neboť jde přece o dlouhodobou investici. Tak trochu mne však mrzí, že se toho tento pán už asi nedožije. Určitě by byl tou dobou nesmírně obohacený.

Je mi vlastně líto lidí z Afriky a Blízkého Východu, kteří se ženou za lepším životem do Evropy. Ani netuší, že jsou zřejmě součástí obrovského investičního procesu (pozn. migrant = minigrant) a že budou na přání nadnárodních investorů nasypání do evropské společnosti. A je mi líto evropské společnosti, že se nechává strhnout pocitem, že „jsme si všichni investoři rovni“.

No co, podle nejnovějších zpráv to vypadá, že bude docházet k selekci migrantů na evropské půdě. Bude vytvořena klasifikace příchozích lidí (kdo má / nemá nárok na azyl atd.) a bude definována jejich cena (aktuálně se hovoří o 6000 eur dotaci na integraci + 500 eur na transport do místa určení) [3]. Nepřipomíná vám to klasický trh s otroky? Nevím, v dějepise jsme se nikdy neučili o tom, že by tu kdy nějací byli. Ale když my teď vlastně kamarádíme s těmi lidmi ze Západu…

Navzdory středoevropské "zachraňovací" nesolidaritě a sobectví tu však možná otrokářské kolonie vzniknou. Sice nevím, kdo komu bude otrokem, ale tak ani tak mi to nezapadá do konceptu, který nám neustále opakují mnozí proimigračně ladění, že jsme si všichni rovni, že lidstvo (světa) je víc než lid (český).

Zbývá mi otázka, co se bude dít, když se investice nepovede? Nezdařený projekt by znamenal krach. Zkrachovalý investor svoje „dítě“ opustí, přičemž škody obvykle hradí někdo jiný než on, anebo mu investice přinese méně, než si na základě svých analýz spočítal. V takovém případě je investor náležitě naštvaný, což se může projevovat různě. Začne své dítě třeba bít, aby z něj vytřískal aspoň ty prostředky (naděje), které do něj vkládal.

Jedno však vím jistě, “migrační investory” určitě nezajímají lidské osudy. Ty slouží jen jako prostředek k nastavení investičního prostředí a k minimalizaci rizik. A samozřejmě k manipulaci místního obyvatelstva. A začínají si to uvědomovat i ti, kterých se to přímo týká. Třeba Mesut ÖZIL, německý fotbalista tureckého původu, po nedávném MS ve fotbale prohlásil: „V očích řady fanoušků jsem Němec, jen když se vyhrává. Když se prohrává, jsem imigrant.“

Dodatek:
Vzpomínám si na slova jednoho známého z Británie, který mi řekl: „Honzo, víš, proč jste proti nám chudí? Protože je vás málo!“ Ani ve snu mne tehdy nenapadlo, že je svět tak krásný a tolik investorů bude chtít, abychom zbohatli. A také by mne zajímalo, jestli někdo před spuštěním migrace myslel na brzdy. Co když budeme bohatí už moc?

LITERATURA:
[1] Přijímání migrantů není charita, ale investice. Jen chvíli trvá, než se vyplatí, říká šéf OECD, ceskatelevize.cz, 18.7.2018
[2] Wikipedia, heslo Investice, 24.7.2018
[3] Na každého migrant dostanete 155 tisíc, motivuje státy Evropská komise, idnes.cz, 24.7.2018