Příběh letounu An-225 Mrija: Sen, který se změnil v noční můru

Prvního vzletu se největší letoun světa dočkal v posledním období existence sovětského impéria, jeho konec je spojen s počátkem eskalace krvavého konfliktu na Ukrajině.

Je pátek 1. září 1989. Na zahradě prarodičů v okrajové části Ostravy se zabývám údržbou svého zánovního jízdního kola značky Eska. Jsem už skoro hotov, když zaslechnu neobvyklý zvuk přistávajícího letadla. Zvednu oči a užasnu: tam, kde se obvykle nacházely ordinérní turbolety, jaky-40 nebo tu-134, plaví se nyní vzduchem stroj kolosálních rozměrů, který svými křídly zakrývá půl města. Než se vzpamatuji z jeho nepochopitelné velikosti, je letadlo pryč. Nad hlavou mi právě proletěl největší letoun světa Antonov An-225 Mrija, který se měl v následujících dnech stát ozdobou a hlavním lákadlem leteckého dne s Květy na letišti v Mošnově.

Podívaná, která se mi tehdy naskytla, sice trvala jen několik desítek sekund, přesto se mi ale natrvalo vryla do paměti a stala se pro mě doslova formativním zážitkem. Ten už nepřekonal pohled na žádné další velké dopravní letadlo, které jsem měl možnost později vidět (Boeing 747, Airbus A380 a An-124 Ruslan). Mrija (neboli ukrajinsky „sen“) byla výjimečná úplně ve všem, počínaje délkou 84 metrů, rozpětím křídel 88,40 metrů, přes šest dvouproudových motorů Progress D-18T, ohromnou dvojitou svislou ocasní plochu, podvozek se 32 koly, až po majestátní eleganci, maximální náklad 254 tun a maximální vzletovou hmotnost (v původním provedení) 600 tun.

Mimořádné ale byly nejen rozměry a výkony tohoto vzdušného obra, mimořádné byly i jeho osudy. Mrija byla vyvinuta v SSSR v průběhu 80. let na základě An-124 Ruslan, přičemž jejím hlavním úkolem měl být transport raketoplánů typu Buran a raket Eněrgija na kosmodrom Bajkonur. Plány to byly velkolepé, jenže Mrija se poprvé do vzduchu vznesla 21. prosince 1988, kdy už v Moskvě převažovaly starosti jiného typu a dobývání kosmu se dostalo na vedlejší kolej. Začalo se radikálně šetřit, Buran letěl do vesmíru jen jednou a pro An-225 se hledalo nové využití.

Na přelomu 80. a 90. let se Mrija stala výkladní skříní sovětského leteckého průmyslu. V roce 1989 se kromě již zmíněné Ostravy podívala také do Paříže a neplánovaně i do Prahy (s raketoplánem Buran na hřbetě), v roce 1990 se účastnila mezinárodní letecké show ve Farnborough. Pozornost sice Mrija vyvolávala obrovskou, krátce na to však přišel definitivní konec sovětského impéria. Letoun po rozpadu SSSR zůstal na Ukrajině a po velkou část devadesátých let byl uzemněn na letišti Hostomel nedaleko Kyjeva.

Svého znovuzrození se Mrija dočkala na počátku milénia v roce 2001, kdy letoun ve službách Antonov Airlines opět vzlétl. Jeho úlohou byla přeprava mimořádně těžkých a rozměrných nákladů. Při této činnosti několikrát opět zavítal i do Prahy a Ostravy. Osud titánu nebes se bohužel naplnil krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu dne 24. února 2022, kdy byl An-225 na letišti Hostomel zničen (dle dostupných údajů 26. února 2022). Sen se proměnil v noční můru.

Otázkou samozřejmě zůstává, zda se podaří dokončit druhý exemplář An-225, o čemž se široce diskutovalo již před zničením prvního kusu v roce 2022. Bylo by to samozřejmě úžasné, avšak vzhledem k obrovským nákladům nelze tyto plány považovat za příliš pravděpodobné. Kdo tedy nestihl spatřit Mriju na vlastní oči, ten se zřejmě již nikdy nedočká.