- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vážené dámy a vážení pánové, děkuji všem za bohatou diskuzi a snad se nebudete zlobit, že vám dnes nebudu odpovídat každému zvlášť. Mile mě překvapilo, že i tady na blogu jste často dali přednost lidským příběhům před koronavirovými články. V povídkách si nekladu za cíl dávat odpovědi, proto mě těší, když si kladete sami otázky nebo odpovídáte, případně napíšete konce příběhů své. Čas, který jste mi věnovali je pro mě závazkem, abych dále věnoval já ten svůj vám. Mějte se moc hezky a přeji všem pevné zdraví do dalších dnů
Oceňuji nejen dobrý příběh, ale i výborné napsání. Jediné slovo nebylo navíc, jediné slovo nechybělo, gradace tak akorát, skvělá pointa...
Poměrně stručný popis (nezatížený bočními liniemi a odbočkami) situace, která nemá dobré řešení. Mohlo se to stát tak nebo podobně. Protagonista se zřejmě rozhodl správně, zdá se, že krytí nebo lež by neměly šanci na to, aby se jim uvěřilo a někde to neprasklo.
Velmi silný příběh, plný napětí, lásky ale i bolesti. Klidně se mohl stát.
Jane... Pauza??? Já taky... Kdy se zase potkáme? Ráda tě čtu
Bohunko, proč si dáváš pauzu? A proč Vy, Jene?
Výborně napsáno. Přinutil jste mě zamyslet se nad tím, jak bych se v podobné situaci zachoval já a přiznávám se,že nevím...
Pane Šiku, všechny Vaše blogy, kťeré jsem četla měly silnou linku, a byly takříkajíc společensky výchovné. Toho je společnosti hodně třeba. Aspoň se zamyslet.
Takže díky moc za duševní obohacení, a snad se zase po létě vrátíte.
Přeji Vám hodně zdraví a štěstí!
Honzo, co napsat, myslím, že stačí jedině: děkuji za krásné povídky, plné lidství