Seberte dětem konečně ty zlé mobily!

Zákaz mobilů během vyučování se na první pohled jeví jako senzační nápad. Problém senzačních nápadů bývá, že tak úplně senzační nejsou.

Neexistuje pochybnost, že moderní technologie dokáží být vždy o krok před námi. Na počátku je myšlenka, která se soustředí na samotnou podstatu vědeckého objevu, nic jiného nevidí a následky neřeší. V okamžiku, kdy se nový zázrak lidské civilizace patentuje, je už pozdě.

K podobným zázrakům patří chytrý telefon. Jde o možná nesplněný sen Leonarda da Vinciho, Julesa Verna nebo Alberta Einsteina. Mít v kapse krabičku, v které najdu nejbližší místo s jídlem, vyhledám si nejlepší dopravní spojení, nakoupím co chci, zaplatím střelhbitě účty a hlavně se během vteřiny spojím s krabičkou, kterou nosí v kapse mnou milovaná osoba. To všechno je přece skvělé!

Nebo tak úplně ne?

Za všechno úžasné se platí a ne vždy penězi. Krásná socha, ohromující katedrála ba i vytuněný automobil někde v sobě skrývají malou chybu. Může jít o docela mrňavý problémek, který na první pohled není vidět. Jakmile jej objevíme, znechutí nás. V tomto ohledu není mobilní telefon výjimečný. O zádrhelech už víme. Jsou tací, co by ho nejraději zahodili, jiní jej používají s odporem, další se ochotně či neochotně smířili s jeho používáním a stále existuje obrovská část lidstva, která je z něj nadšena. Možná proto, že zatím žádný problém neobjevila.

Dobrý sluha a zlý pán. Ta věta se tváří jako obrovská moudrost, ale jsou to jenom plané kecy okolo zdůvodnění použití předmětu, na kterém jsme se všichni stali závislí. Z nějakého zvláštního důvodu za nejzávislejší považujeme děti, u kterých máme nutkavou potřebu je před vším chránit. Dá se však v budoucnu další cesta kouzelné krabičky zastavit či zvrátit? Odpověď je jednoduchá.

Nedá.

Na chytrém telefonu je už lidstvo závislé stejně jako na vodě nebo stravě. Zahodit ho do kontejneru s elektroodpadem nemá smysl, protože v nejbližší budoucnosti se bez tohoto zázraku techniky neobejde nikdo. Kdybychom se ho měli vzdát, bylo by to stejné, jako se zbavit aut a jezdit po dálnicích kočáry taženými koňmi.

Foto: Pixabay.com Odkaz

Proč tedy bereme telefony žákům a studentům během vyučování ve škole?

...Aby se prý lépe soustředili....

Neměla by být pozornost dítěte přitahována zajímavě probíraným tématem a osobností samotného učitele? Neznamená špatná výuka předmětu, že žáci se budou těžko soustředit i bez mobilu? Je komické myslet si, že když dříve mobily nebyly a studenty látka nebavila, tak se pekelně soustředili.

...Aby prý neměli deprese...

Za deprese prý může ona malá krabička se všemi aplikacemi a sociálními sítěmi. Vědecké studie rozebrali na šroubek Facebook, Instragram i TikTok a vyplynul z nich závěr, že jsou jednoznačnou příčinou depresí. Ty poslední dokonce tvrdí, že v tomto ohledu trumfují i karantény a sociální odtržení dětí za doby covidové. Aha. Takže už víme, co za psychicky hroutícími se ratolestmi vězí. Nevytratili se nám z toho všeho maglajzu rodiče? Neměli by náhodou oni tvořit první obrannou linií proti depresím? Jo, to vlastně není technicky realizovatelné, protože skoro každé druhé manželství se v České republice rozvádí a kdo ví kolik dalších vztahů na hromádce končí. Roztržení rodin je pro děti menším traumatem než démonické sociální sítě?

...Aby prý nebyli závislí...

To jako fakt? Když závislými jsou tatínek, maminka, bratr, sestra, babička, dědeček, učitelka, ředitel, uklízečka, školník, kuchařka, ba dokonce i ta paní co nosí v deset hodin dopoledne sekretářce poštu? Každý z nich platí převodem, má obchodní rozhovory, píše si s milenkou, kupuje pračku, uzavírá smlouvy na dálku nebo vybírá dovolenou a telefon má pořád zapnutý.

...Aby se prý mezi sebou nešikanovali...

Ouha, bez chytrých telefonů se nešikanovalo? Silnější se nevytahovali na slabší? Mocný vůdce tlupy neandrtálců měl taky mobil, když si chtěl pro svoji zábavu pohrát s tou nejhezčí neandrtálkyní a nechal plazit mezi hady toho nejslabšího neandrtálce, který po ní pokukoval?

Zákazy jsou jednoduchá cesta vedoucí do slepé uličky. Mají přínos zejména pro, zdůrazňuji některé, učitele a rodiče, aby měli pokoj a problém chytré krabičky odsunuli. Tedy odsunuli na čas mimo školu, nikoliv problém vyřešili. Čehož si samozřejmě všimli politici a okamžitě poznali, že tímto lehce realizovatelným zákazem snadno získají politické body. Zároveň dostali i jeden geniální nápad. Dětem mobily sebereme a pro výuku jim zakoupíme tablety. Tohle rozhodnutí je natolik chytrým majstrštykem, že se jednou zapíše do historie Zlaté knihy českého školství.

Co tak hledat cesty, které jednoduché nejsou? Třeba žáky a studenty naučit s mobilem pracovat. Využívat je při výuce, stejně jako tablety nebo počítače. Proškolit je v používání, kdy jej zapnout, kdy vypnout a kdy bez něj nebo s ním relaxovat. Zapojit do tohoto procesu nejen je, ale i rodiče, protože je rovněž s mobilem pracovat nikdo ve škole nenaučil. Nejde to? Ale jde. Ono totiž tohle dělají některé chytré firmy, které ze svého vynakládají peníze na kouče, aby klíčové zaměstnance naučili dovednosti, které měli získat ve škole.

Žák, který bude žít v zákazech, časem logicky usoudí, že jde o dobré opatření, protože je pohodlné, jednoduché a lehce se s ním dá zmáknout většina. Až si jednou v daleké budoucnosti zanadáváme na politiky, kteří kolektivně rozhodnou o nějakém omezení, vzpomeňme si na jednu věc.

Zákazy si přinesli do života už ze školy.

Psáno v říjnu 2024 pro blog iDNES.cz