Honzo, moc pěkný příběh a klobouk dolů před takovými páry.

Děkuji Jitko za návštěvu a přeji hezký den

V Americe se ríká: Happy wife, Happy life

Děkuji paní Ivano a přeji krásný den

Manželství bývají různá, pane Šiku. Až zestárnete, poznáte to. Každý z nás totiž stárne jinak. Někdo je čilý a plný energie v osmdesáti, jiný je "starý“ a netečný už ve čtyřiceti. Některé manželství je šťastné, jindy nešťastné - a nezáleží na tom, jak dlouho ti dva spolu žijí. Záleží na okolnostech, na povahách těch dvou, ale i na na schopnosti jednoho k druhému se přizpůsobit. Někdo se rozvádí a žení několikrát - a stále není šťastný.... (My dva jsme jse brali po krátké známosti velmi mladí před více jak šedesáti lety a díkybohu měli jsme štěstí). Znáte tu báseň od S. Ščipačovva Kytička sněženek? „Starý pán vybírá kytičku, dlouho, dlouhoji vybírá, aby se kytička líbila stařence – sněžence“? A citát "Šťastná manželství jsou všechna stejná, ta nešťastná jsou nešťastná každé jiným způsobem". Ve stáří záleží spíš na úctě jednoho k druhému, na přátelství a na ochotě jednoho druhému v těžkých chvílích si navzájem pomoci. Také tam platí ještě víc to známé biblické „Těžko je býti člověku samotnému". Napsal jste to hezky, jen jedna malá poznámka. Nelíbí se mi to Vaše (jako slova té mladé fešné redaktorky), že u těch starých manželů bylo všechno staré, odřené a retro... No jo, ten starý pán asi nebyl zrovna domácí kutil, byl to typický úředník... Jak to znám já, často je u starších lidí v bytech (sice nábytek retro, kupovat si nový nemají potřebu), ale větší pořádek a harmonie než u těch l mladých v moderních bytech. Není to ale pravidlo - někdy je to u nich velmi hezké... A také to Vaše přirovnání „starý pán kýval hlavou jako osel“ jste si mohl odpustit. Možná asi nesvědčí o Vaší úctě ke starým lidem. (Tomu ale nevěřím). Staří přináší i různé á zklamání, nemoci, apatii a rezignaci. Nevím kolik je v Vám let, až zestárnete poznáte to sám. Díky za Váš článek.

Ale inspiroval jste mě, pane Šiku. Když jsem se už tak rozepsala, asi to použiji na svůj blog. Stejně nevím o čem psát. (olitiku jsem si zakázala). Zdravím a přeji Vám pěknou neděli.

Honzo, mně šťastné manželství přijde jako protimluv.

Děkuji za návštěvu Davide a přeji krásný den

Slepota, jeden z velkých problémů řady lidí. Karma, Honzo

Děkuji za návštěvu Jardo a přeji krásný den

Inspirováno pohádkou? Budiž. Ale co já o tom mohu se svou ženou vědět po teprve třiapadesáti letech manželství a naším pravnoučetem, že

Jasně, že inspirováno pohádkou. Tohle se přece ve skutečnosti vůbec neděje Děkuji za návštěvu a přeji hezký den

O manželství se dá psát donekonečna. Kdysi jsem objevil starořímský slib snoubenců - "Kde jsi ty, tam jsem já - Ubi sunt ibi sum". Cosi podobného v kostele. Farář, provazuje stužkou ruce. "Co bůh spojí". Můj otec to dovršil - "Neženil jsem se proto, abych se rozvedl". Osobní bonmot, program ...

Vše je o fázích, toleranci a komunikaci. Objevil jsem "Neubito"! Chalupění, obrovské prostory. Žena nemusí být všude. Před keři, v kůlně. Blogový děd měl "Jistě". Já taky vylepšil. Ženy mívají potřebu - stále něco sdělovat. Jsa slušně vychován? Dokážu vypnout sluch - zapnout obranný hluch. Kontakt držím, občas přikývnu. Motiv, kdysi sádrového, kouřícího ježka. Podpořím svým "Jo, jo". Funguje to báječně, do doby. "Muži, jak to, že jsi tam nebyl"? S hrůzou jsem seznal, že bylo sdělováno cosi podstatného ! ...

Na tom musím ještě popracovat. Jinak za 35 let? Skóre slušné, Furt se něco děje. Ani na rozvod není čas. Tu vezou dřevo, tam zase cihly. Oceňuji foto, kde stařík zavazuje partnerce botu. To je přesně vono. Jdou cestou společnou ...

Manželství je velké dobrodružství, viďte pane Bučku Hezký den

Deda by si zaslúžil certifíkát odolnosti.

Nebo státní vyznamenání Děkuji Janka a přeji hezký den