Rodinná chvilka pro rodičovský sex v rodinném prostředí

Najít si čas pro milování rodičů malých potomků někdy bývá nadlidský výkon. Větší výkon než akt samostatný.

„Už jsme se nemilovali skoro dva měsíce, zlato,“ snažil se Petr opatrně a něžně naznačit problém manželce.

Jůlie se zeptala: „Myslíš, že je to moje vina, Péťo?“

„Ne, ne, ne. Určitě ne. Jen říkám, jak to je.“ Petr se rychle snažil zahasit jiskru, z které by mohl vypuknout velký požár.

Venku se pomalu stmívalo, ale ruch v sousedství neutichal. Obyvatelé okolních domů trávili sobotní podvečer na zahradě. Někdo griloval pozdní jídlo, další naléval víno do sklenice a jiný se koupal s ratolestmi v bazénu. Nadšený dětský výskot z dovádění ve vodě Petra rozčiloval.

Chtěl si sám sednout na terasu a vypít jedno chlazené pivo po večeři. Místo toho se marně snažil utahat oba raubíře. Usnuli teprve před několika minutami a on se pustil do nádobí a úklidu hraček, aby trochu pomohl manželce. Jůlie stála u rozloženého prkna, přejížděla žehličkou po Petrově košili a vypadala, že na nic nemyslí. Jenže ona vzpomínala na dovolenou v Egyptě, kterou tam strávili před svatbou. Poprvé v životě spatřila pyramidy. Vzpomněla si na ně, kdykoliv se podívala na nevyžehlenou hromadu prádla. Připomínala jí podobně ohromující stavbu.

Povzdechla si: „Jsem utahaná. Klíží se mi oči.“

Petr toho měl taky dost. Celý den jezdil s dodávkou a svým klientům pomáhal nosit těžké věci do schodů. Potom přišel domů, kde ho čekali dva malí kluci plní energie. Snažil se je unavit při procházce, v bazénu a na zahradě. Místo toho, aby oba večer rychle usnuli, on sám padnul do postele úplně vyřízený.

„Ani nemluv,“ zívl. „Přijde mi, že jak si lehnu, zavřou se mi víčka a během pár sekund se zase otevřou. Jako kdybych vůbec nespal.“

Než usnul, hlavou se mu mihla představa divokého sexu. Jeho největším výkonem však byla ruka na manželčině boku. Jakmile ji tam, s těmi nejlepšími úmysly položil, začal okamžitě chrápat.

Jůlii dlouhé černé vlasy zakrývaly okraje velmi hezkého obličeje. Od porodu se snažila, se střídavými úspěchy, zbavit přebytečných kil. V srpnových vedrech obvykle chodila doma v krátkých kalhotách a průsvitném tričku. Petra provokovaly její dlouhé nohy. Kdykoliv se však pokusil zasnít nad tím, co by mezi nimi dělal, vytrhl ho křik raubířů.

On sám taky nebyl k zahození. Přestože většinu pracovní doby proseděl za volantem, měl štíhlou postavu. Když se objevil v plavkách u bazénu, najednou měly všechny sousedky neodkladnou práci na zahradě.

„Já jen myslel, víš, abychom nezapomněli...,“ řekl rozpačitě.

„Na co?“ Zeptala se Jůlie nechápavě.

„Na sex, přece. O čem se bavíme.“

Rozesmála se. „Jo, tak. Jak bychom mohli zapomenout. Třeba na to, co jsme spolu dělali v Egyptě, přece nikdy nemůžeme zapomenout.“ Při opětovné vzpomínce na pyramidy jí zrak zase sklouzl na zbytek nevyžehleného prádla.

Petr se však nesmál. „Jsme jako důchodci.“

„Já slyšela, že senioři mají taky sex. Prý ještě lepší než zamlada!“ zvedla Jůlie prst.

Petr si odfrknul. „Aha. V tom případě jsme na tom ještě hůře, než jsem si myslel.“

„Ale, Péťo...,“ nedopověděla větu Jůlie. Zarazila se, protože si všimla, jak se na ni manžel dívá. V jeho očích spatřila smutnou touhu. Odložila žehličku a vzala do ruky mobil. „Počkej,“ řekla a odešla si zavolat do ložnice.

Vrátila se asi za dvacet minut.

„Mám pro tebe překvapení,“ sdělila vítězoslavně manželovi.

„Ano?“

„Mluvila jsem s mámou.“

Petr se zachechtal. „Tomu říkáš překvapení? Vždyť si voláte denně. Už jsem ti říkal, že by mě docela zajímalo, o čem se pořád bavíte.“

„To by ses možná divil,“ zareagovala uraženě Jůlie. „Tak abys věděl, máma s tátou si vezmou zítra kluky k sobě. Přijedou pro ně ráno.“

Petr udiveně odpověděl: „Tak to překvapení je a velké. Vždyť naše děti nechtějí hlídat. Vždycky se vymlouvali, že jim do toho něco přišlo, až mi tvůj táta na Silvestra mírně nametený prozradil, jaká je pravda. S raubíři to prostě nedávají, s nimi mají nervy v háji.“ Já vlastně občas taky, uvědomil si, ale nahlas nic neřekl.

„No, teď si je vezmou. Budeme mít pro sebe celý den.“ Konečně zapomněla na pyramidu prádla a usmála se na manžela. „Těšíš se?“

Petr vstal a přistoupil k ní. Jednou rukou jí přejížděl něžně po zádech, políbil ji na krk a zašeptal něžně do jejího ucha: „Jasně, že se na tebe těším.“ Zachvěla se vzrušením, jako už dlouho ne.

Jenže ráno se celá akce neobešla bez komplikací. Patrik v noci pozvracel Roberta. Jůlie dětem převlékla pyžama a ložní. Potom zapnula pračku a než je Petr znova uspal, uplynula hodina. Ráno dal Robert Patrikovi facku, který ho na oplátku kousnul. Pustili se do rvačky a Petr je zase musel uklidňovat. Rodiče přijeli do nejlepšího a zprvu vypadali, že si hlídání rozmyslí. Nakonec všichni odjeli až kolem desáté.

„Konečně klid,“ oddechl si Petr. „Pojď ke mně.“

Objal Jůlii. Zavřela oči, přitiskla se k němu a začala Petra líbat, zatímco on jí vsunul obě ruce pod tričko a hladil boky. Potom se spustil na kolena a kroužil jazykem kolem manželčina pupíku. Přitiskl k němu obličej a jazykem jel níž a níž a níž...Jůlie se zapřela zády o kuchyňskou linku a tiše vzdychala. Chytila pevně Petrovu hlavu a tlačila si ji do klína. Najednou otevřela doširoka oči a její pohled skončil na jídelním stole.

Ležely na něm čtyři špinavé talíře, mezi kterými se válely zbytky míchaných vajíček. Jak se Petr snažil syny ukonejšit a natáhl k Robertovi ruku, převrátil svůj talíř. Robert uhnul a při manévru svrhnul hrnek s kakaem. Nápoj pořád stékal se stolu a pomalu kapal na linoleum. Mezitím Patrik nepozorovaně rozmatlal jahodovou marmeládu po židli.

Touha někam zmizela. Jediné, co se teď Jůlii honilo hlavou bylo: vezmi hadr a všechno ukliď.

Sklonila hlavu, podívala se lítostivě na Petra a jeho snahu o dobytí objektu, do kterého nevnikl už dva měsíce. Jemně ho odstrčila.

Petr vyděšeně zvedl hlavu. „Co se děje? Vrací se?“

„Ne. Ale promiň, nemůžu se milovat, když je tady takový bordel. Péťo, pojď, uklidíme ho a potom si vlezeme do postýlky, jo? Prosím tě...“

Petr vzdychl a vstal. Jako omámený odkráčel pro čistící prostředky, zatímco Jůlie dávala kuchyň do pořádku. Když konečně utřela poslední talíř a Petr vrátil mop do rohu koupelny, všechno v bytě zářilo čistotou.

Oba se spolu osprchovali a potom přesunuli do ložnice. Každý se vsunul nahý pod peřinu na své polovině postele. Asi minutu se na sebe dívali, než Petr řekl:

„Abych řekl pravdu...,“ zakašlal, „mám takový návrh. Co kdybychom si ještě na chvilku zdřímli?“

Náhledový obrázek: JAN ŠIK/AI BING

Vyčerpaná Jůlie vděčně pokývla hlavou. Vlezla k Petrovi pod pokrývku a oba hned usnuli.

Jůlii se zdál krásný sen. Ležela nahá na pláži a její tělo lačně hltalo sluneční paprsky, které se odrážely od vodní hladiny a házely světelná zrcátka po celé obloze. Najednou se z moře vynořil opálený muž. Nakrátko ostříhaný, široká ramena, vyrýsované svaly, dokonalé břicho, pevná stehna. Ledabyle si přejel dlaní po tváři a setřel vodu. Otevřel oči a ona spatřila obličej opravdového chlapa, o kterém vždy snila. Když spatřil on ji, chytil si šňůrku u plavek a potáhl za ni...

Jůlie se neklidně zavrtěla v posteli. Držela si svoje tělesné teplo pod pokrývkou a v žádném případě nechtěla pustit dovnitř cokoliv z venku. Potom ji zašimralo v břiše a ucítila touhu...

Petrovi se zdál krásný sen. Ležela nahý na pláži a jeho tělo lačně hltalo sluneční paprsky, které se odrážely od vodní hladiny a házely světelná zrcátka po celé obloze. Najednou se z moře vynořila opálená žena. Dlouhé vlasy, útlá ramena, souměrná ňadra, dokonalé břicho, pevná stehna. Ledabyle si přejela dlaní po tváři a setřela vodu. Otevřela oči a on spatřil obličej opravdové ženy, o které vždy snil. Když spatřila ona jeho, chytila si za šňůrku u plavek a potáhla za ni...

Petr se neklidně zavrtěl v posteli. Držel si svoje tělesné teplo pod pokrývkou a v žádném případě nechtěl pustit dovnitř cokoliv z venku. Potom ho zašimralo v břiše a ucítil touhu...

Třískly dveře od bytu a dovnitř vpadli dva malí kluci, jako draci z filmových pohádek. Okamžitě se vřítili do ložnice rodičů.

Vyděšená Jůlie a zmatený Petr opustili teplo svých peřin a neochotně si protírali oči. Zatímco raubíři vyskakovali na jejich postel, do ložnice strčili hlavu oba rodiče.

„Vím, dorazili jsme trochu dříve, ale když kluci se na vás tak těšili!“ řekla omluvně matka.

Otec dodal: „Doufám, že jste si to dnes spolu krásně užili.“

Spiklenecky přitom zamrkal.

V srpnu 2024 psáno pro Blogosféru a upraveno pro iDNES.cz a Médium.cz