Máš úsměv jako Joker, herečko z Ulice

Nejmenovaný seriál vysílaný v nejmenované televizi v nejmenovaném čase s nejmenovanými herci. Při změně jedné postavy vypukla menší bouře.

Nevýhody nekonečného seriálu

Nekonečný seriál běží v pravidelném čase, což přináší spoustu výhod pro diváky i televizi. Tam, kde existují výhody, jsou však i nevýhody. K několika z nich patří únava herců ze svých rolí, povinnosti v divadle nebo filmu či mateřská dovolená. Poslední zmíněná změna nastala u ženské postavy jednoho oblíbeného seriálu.

Mladou sympatickou herečku nahradila jiná mladá sympatická herečka. Jenže výměna vyvolala bouřlivé reakce na sociálních sítích. Dá se pochopit, že není člověk ten, aby se zalíbil všem. Co se pochopit nedá je řada urážlivých, sexistických a útočných výpadů na ženu, která dělá svou práci.

Hejty

Tady jsou ty nejslušnější:

„Šklebuna zblízka, foto týdne!“

„Ty věčný ksichty a kačení huba.“

„Bože, to je zjev!“

„Nepřirozená a umělá kráva.“

„Furt má tu hubu rozcapenou.“

„Máš úsměv jako Joker.“

To je prťavá ukázka, čeho všeho jsou milí a přátelští Češi schopní. Mimochodem, mladé generace Z nebo Alfa v drtivé většině tyto nechutnosti nevymýšlí, protože na Netflixu se pro ně najdou zajímavější seriály. Není výjimkou, že při rozkliknutí profilů na sociálních sítích místo fotky autora komentáře najdete psa, animovaného avatara nebo květináč. Takový hejtr o svou anonymitu dbá, zajímavé ovšem je, že album má plné fotek vnuků, na jejichž soukromí kašle. Agresivita ve společnosti sice roste, ale u filmů a seriálů je hlavním důvodem pravděpodobně něco jiného.

Závislost

Nejde o žádnou novou věc, jen se o ni přestalo mluvit. Visení mozkem, očima nebo ušima na filmech a seriálech totiž zastínily závislosti na chytrých telefonech, drogách, hrách, pornu nebo nakupování. Přitom tento problém je stejně starý, jako televize sama.

Závislost na televizi nebo seriálech se řadí mezi tzv. behaviorální závislosti. Člověk postupně ztrácí kontrolu nad tím, kolik času sledováním tráví, zanedbává své povinnosti a zájmy. Přitom používá sledování cizích životů jako únik od stresu, samoty a problémů.

Napodobování oblíbené postavy

Existuje řada případů, kdy se divák silně ztotožní s postavou a přenáší si její emoce a hodnoty do vlastního života. Například fanoušci zmíněného Jokera často zarputile obhajují jeho zločinné motivy. Po premiéře filmu Temný rytíř se u řady pachatelů násilných činů, zejména v USA, objevily případy napodobování jeho stylu chování, používání make-upu a klasických hlášek. Heath Leader, hlavní představitel Jokera, zemřel před premiérou tohoto snímku na předávkování léky. Jeho kolegové tvrdí, že této postavě nezdravě propadl. Prý se před natáčením sám na měsíc zavřel do hotelového pokoje, kde se nahlas o samotě učil scénář a bez přestání ho přehrával. V průběhu filmování chodil neustále nalíčen i v době, kdy nemusel. Dokonce žádal představitele hlavní role Batmana, aby ho reálně bil.

Heath Leader sice za Jokera získal Oscara in memoriam, ale možná za něj zaplatil cenu zdevastovanou psychikou. U diváků může být podobný proces stejně zhoubný.

Autor foto: Odkaz

Setření rozdílů mezi rolí a realitou

Když se vrátíme do Čech, tady často probíhá ztotožnění herců s reálnými postavami. Například Ladislav Chudík, primář z populární Nemocnice na kraji města, běžně dostával žádosti o provedení totální endoprotézy kyčelního kloubu. Zdravotní sestru Innu Jáchymovou, kterou hrála Andrea Čunderlíková, považovala řada dam v republice za rozvraceče klidných manželství. Došlo to tak daleko, že sesterský kolektiv ortopedického oddělení v Českých Budějovicích napsal vedení České televize rozhořčený dopis, v kterém vyzýval autora scénáře Jaroslava Dietla k tomu, aby neřestnou sestru předvolal k závodnímu výboru KSČ k nemilosrdnému potrestání.

Iluze

Současní hejtři vlastně dělají totéž. Hltají iluze, proto vysedávají u nekonečných televizních seriálů. Z nich se do svého života snaží přenést věci, které jim v tom jejich vlastním chybí. Přestávají se cítit osamělými a jakmile někdo naruší jejich falešnou představu o oblíbené postavě, rozzuří se. Sociální sítě jsou potom pro ně vítanou příležitostí, jak si kopnout. Co na tom, že do někoho, kdo za změny v obsazení rolích a už vůbec ne za nepodařené životy hejtrů, opravdu nemůže.

V případě napadané herečky došlo k tomu, že fanoušci té původní vnímali její postavu jako skutečnou osobu. Tomuto jevu se říká parasociální interakce. Divák, který má k předmětné roli takový vztah, při změně zažije šok a představa jeho světa se zhroutí jako domeček z karet.

Úsměv Jokera a špatný žaludek

Pokud na profilu sociální sítě fotografii autora nenávistného komentáře nenajdeme, je možná jedna věc.Hejtr má sám stejný úsměv jako Joker a při pohledu na sebe do zrcadla se mu dělá nevolno.

Psáno pro Médium.cz

Zdroje:

Článek na Médium.cz: Odkaz

Wikipedie.cz: Odkaz

Nova: Odkaz

Novinky.cz: Odkaz

Náhledový obrázek: Odkaz