Leningrad: Město hrdina

Petrohrad má bohatou historii plnou událostí, které měly vliv na celé Rusko. Utrpení jeho obyvatel v době druhé světové války bylo nezměrné a titul Město hrdina rozhodně není falešným či propagandistickým pojmem. 

   1. května 1945 vydalo prezídium SSSR příkaz, na jehož základě dvanáct měst obdrželo čestný titul Město hrdina. Na tomto výjimečném seznamu se nachází Leningrad. Pokud by existoval žebříček, který by vyjadřoval, jaké z měst trpělo ve druhé světové válce nejvíce, Leningrad by se možná nacházel na prvním místě. Mluví se hlavně o civilním obyvatelstvu v době blokády, ale trochu opomíjeno je i strádání vojáků, kteří bránili město a snažili se ho osvobodit. Řada bitev v této oblasti skončila nezdarem a zdaleka nepatří mezi slavné. Ale působení Rudé armády na této frontě bylo důležité pro celý Sovětský svaz, protože zde dokázala poutat značné množství lidských i materiálních zdrojů Wehrmachtu a pomáhala tak ostatním frontám v celé zemi.   

   V čele obrany a řízení Leningradu stálo stranické vedení v čele se Ždanovem. Některá jeho rozhodnutí ovlivňovala státní ideologie. Objevovaly se i chyby, které nám připadají nesmyslné. Z dnešního pohledu se vedení chovalo tvrdě a nelítostně. Ale ne nadarmo existuje přísloví, že po válce je každý generál. Jsou tu další fakta na které není možné zapomínat. Vedení nedovolilo zmatek, chaos a paniku, ani v těch nejhorších obdobích blokády. Omezilo krádeže a jinou kriminalitu na minimum. Přes zoufalé hygienické podmínky, nedostatek vody, elektřiny, špatnou kanalizaci, apod. zabránilo epidemii nemocí, které provází hladomor. V katastrofických podmínkách zajišťovalo pořádek a zdravotní péči, jak to jen bylo možné. Nemilosrdně potlačovalo jevy, které se vyskytují v každé válečné době a v každém obleženém městě už od dob starého Říma, jako například černý trh. Ty, kteří se snažili parazitovat na neštěstí jiných, tvrdě trestalo. Skvěle a nápaditě organizovalo dopravu potravin na Cestě života přes Ladožské jezero. A tisíce dalších velkých i malých každodenních rozhodnutí, díky kterým město přežilo. Pod Ždanovem a jeho vedením se Leningrad úspěšně ubránil. Nakonec řada jeho lidí za to v poválečných čistkách nespravedlivě zaplatila životem. 

   Podobně lze hodnotit i vojenská rozhodnutí STAVKY, která západní pozorovatelé hodnotili jako hrubá a bezohledná. V daném okamžiku se taková jevila, ale v delším časovém horizontu přinášela výsledky a pomohla vyhrát válku. David M. Glantz, autor knihy Obléhání Leningradu 1941-44 900 dnů hrůzy dokonce napsal, že tvrdost byla nutná, aby rovnala páteř obráncům. Možná si myslíme, že dnes by se podobné události stávat nemohly a v moderních válkách se opakovat nebudou, protože máme nesrovnatelně lepší technické vybavení i vojenský výcvik a taktiku.

   Ovšem stačí když si vzpomeneme na pětadvacet let starý konflikt v Jugoslávii, kde civilní obyvatelstvo nesmírně trpělo. Chaos a zmatek panuje při nečekaných událostech vždy. Nelze se na všechno stoprocentně připravit a pro války to platí především. Dnes není pochyb o tom, že minimálně nejužší vedení Sovětského svazu se Stalinem v čele muselo německou invazi očekávat. Co však podcenilo byla síla úderu a precizní organizaci Německa. Na počátku neproběhla skoro žádná evakuace obyvatel Leningradu a uvádí se, že hlavní vinu nese STAVKA, která místo toho rozhodla o odsunu strategických zbrojovek a důležitých výrobních sil. Kdyby tak neučinila, Rusko by vyrobilo výrazně méně technických prostředků, které by chyběly jinde. To samé se týká i Rudé armády, která v této oblasti neuspěla jako na jiných úsecích fronty, ale poutala značné množství nepřátelských sil, které pak Wehrmachtu chyběly třeba u Stalingradu. Vidím to tak, že obyvatelé Leningradu a vojáci jednotlivých front v této oblasti krváceli proto, aby se odlehčilo Rudé armádě v jejích úkolech na jiných místech země. 

Youtube.cz, Vojenská přehlídka na Rudém náměstí v Moskvě v roce 2017 při příležitosti Dne vítězství (Deň Pobědy), odkaz:

   Sovětský svaz stála druhá světová válka přes dvacet tři miliónů mrtvých a další milióny raněných nebo nezvěstných. Téměř každou rodinu tento konflikt ovlivnil, stejně jako následující generace. Současný ruský prezident Vladimír Putin se narodil 7. října 1952, tedy sedm let po válce. Jeho rodným městem je Leningrad. Otce, jako vojáka Rudé armády, těžce zranili v roce 1942 při obraně města. Matka v Leningradu prožila celé hrozné období blokády. Bratr zemřel na záškrt při obležení. Putinova babička byla zabita německými vojáky a všichni strýcové z matčiny strany zahynuli na frontě. Přestože Vladimír Putin sám přímo na vlastní kůži světovou válku nezažil, je iluzorní si myslet, že všechny tyto události v jeho rodině neměly vliv na jeho život, osobní postoje a názory. Ať už v dobrém nebo špatném. Vždycky mě proto mrzí, když si někdo dělá legraci z Rusů, shazuje boj obyčejných vojáků nebo utrpení civilních obyvatel ve druhé světové válce. Jsem přesvědčený o tom, že traumata z války přežívají i do dalších generací a promítají se pak do jejich činů. 

   Ve filmu Doktor Živago natočeného podle románu Borise Leonidoviče Pasternaka, pronesl Jevgraf Živago o ruském národu: "Ta naše prokletá schopnost trpět!" Rusové mohou být právem hrdi na svá válečná města, hrdiny a tradice a zpívají o tom ve své hymně. 

Konec série Leningrad.

Youtube.cz, Hymna Ruské federace, odkaz:

Slova hymny Ruské federace:

Rusko, naše svatá země!
Rusko, naše milovaná země!
Silná vůle a nesmírná sláva,
Zůstávají tvým dědictvím navěky!
Sláva tobě, svobodná naše vlasti!
Věčné spojení bratrských národů,
Společná moudrost našich praotců,
Sláva tobě, naše vlasti, jsme na tebe hrdí!
Naše lesy a pole se rozkládají
Od jižních moří až po polární kraje.
Jsi jediná na celém světě, nemáš obdoby,
Rodná naše vlasti, kterou chrání Bůh!
Sláva tobě, svobodná naše vlasti!
Věčné spojení bratrských národů,
Společná moudrost našich praotců,
Sláva tobě, naše vlasti, jsme na tebe hrdí!
Široký prostor ke snům i žití
Otevřený před námi pro nadcházející léta
Věrnost naší zemi nám dává sílu
Tak tomu vždy bylo, a bude navěky!
Sláva tobě, svobodná naše vlasti!
Věčné spojení bratrských národů,
Společná moudrost našich praotců,
Sláva tobě, naše vlasti, jsme na tebe hrdí!

Zdroje:

Kniha LENINGRAD, Tragédie obleženého města 1941-1944, autorka Anna Reidová,

Kniha Obležení Leningradu 1941-44, 900 dnů hrůzy, autor David Glantz

Wikipedie.cz, "Obležení Leningradu", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Oble%C5%BEen%C3%AD_Leningradu

Wikipedie.cz, "Petrohrad", odkaz:https://cs.wikipedia.org/wiki/Petrohrad

Wikipedie.cz, "Dmitrij Šostakovič", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Dmitrij_%C5%A0ostakovi%C4%8D

Wikipedie.cz, "Symfonie č.7", odkaz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Symfonie_%C4%8D._7_(%C5%A0ostakovi%C4%8D)

Youtube.cz, dokumentární film "Blokáda Leningradu", odkaz:

Youtube.cz, dokumentární film "Blokáda Leningradu" ze série Sovětská bouře, odkaz:

Youtube.cz, dokumentární film "Blokáda Leningradu" ze série Velká vlastenecká válka, odkaz: