- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vaše články jsou zajímavé a plné faktických údajů.
Jen nevím, proč historiky hodnotíte podle jména, aniž byste si od nich cokoliv přečetl.
V Buchenwaldu jsem byla jednou jedinkrát a obdivuji návštěvníky, kteří se tam vracejí opakovaně. Už jen projít tou bránou bylo pro mne utrpení. Tam ty minulé hrůzy jsou všudypřítomné, skoro až hmatatelné.
Hodně hluboko pod povrchnost jako pokaždé
Velmi dobře podáno, dověděl sem se mnohá fakta, která jsem dosud ještě neznal. O Gulazích sem od svého přemístění "za kopečky" před 53 lety četl hodně, ale snad nejvíce na mě zapůsobila kniha "Dolgun" (možná byla po sametu přeložena a vydána v češtině?), kterou sem četl v roce 1977. Snad proto, že to bylo psáno člověkem, který Gulag prožil a psal bez zbytečného pathosu. Díky jak za dnešní článek, tak za celou "buchenwaldskou" sérii.
Doporučuji knihu Synové gulagu, kterou napsal člověk, který byl odsouzen za vlastizradu země, jejíž nebyl občanem -
Armand Maloumian
Musím rovněž vyseknout poklonu za skvěle podávaná fakta.
Opět perfektně napsaný blog. Veliká zasloužená karma.
Velika karma. Pripomel jste mi vitryny svazu ceskoslovnskosovetskeho prtelstvi s fotografiemi velkych del socializmu na sibiri. Ovsem o tom kdo je stavel a jake byly obeti tam nebylo ani zminky.
Konkretne o Buchenvaldu byl pred nedavnem dlouhy porad na Arte. Pochopil jsem, ze se tam vlastne nic nezmenilo.
Koukam, ze mame dnes spolecne tema, Honzo. Karma. Pekny vecer