- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vážené dámy a vážení pánové, děkuji za Vaše příspěvky do diskuze a přeji krásný den
To se moc těžko čte. Ale je třeba to mít stále na paměti.Jak píše Pavel Vrba jistota, že se to nemůže opakovat, není.
Vám, Jene, díky za již druhý tak závažný blog té doby. Po blogu o hrdinství dívky s kolem.
Pane Šiku, moc Vám děkuji, tuto část naší historie jsem neznal. Šílené, co může dělat člověk svému bližnímu, navíc dítěti. Nečte se to dobře (myslím obsah sdělení), jinak gratulace za blog. karma.
Jane, tolik smutného tu píšeš...
Karma. Zajímavý, smutný a už zapomenutý příběh dětí. Jen si nejsem jist, zda nacisté děti nezabili jen proto, že měli strach z protestů a demonstrací...
Pokud nacisté někoho veřejně zabíjeli, tak nejenom proto, aby vyvolali strach u zabíjených, ale také proto, aby donutili Němce tímto způsobem se jím podřídit, protože toto u nich nutně vyvolávalo pocit spoluviny, kterou jim jejich nepřátelé nemohou odpustit.
Dekuji za clanek. Sice jsem vedel, ze v internacnim lagru ve Svatoboricich byly i nejake deti, ale netusil jsem ten velky rozsah. S lagrem mam neprimou souvislost - muj otec byl jednim z lidi, kteri pomahali internovanym s jidlem a take si k nam po osvobozeni Kyjovska vzali na asi dva tydny jednu internovanou rodinu z Prahy (museli cekat na osvobozeni Prahy a nemeli kam jit). Jeste zacatkem padesatych let byl k videni kryty dereveny most z vrchniho do spodniho lagru, pry aby nebylo ze silnice videt zbidacene internovane pri jejich prevazeni z vrchniho na spodni lagr, Knihu o osudu deti jsem zatim necetl, ale cetl jsem vybornou knihu "U Svatoboric" pani Olgy Kosutove, bohuzel byla vydana jenom jednou a to v roce 1946, jelikoz rodina pani Kosutove byla "burzoazniho puvodu" a mam dojem byli pribuzni v Britanii, tak za totality nebyl zajem ji vydat znovu. Je to vyborne cteni napsane bez zbytecneho pathosu.
Děkuji, že jste se toho sepisování historie ujal. Děkuji, ač je to přesmutné čtení. Děkuji, že Vaším prostřednictvím uctíváme jejich památku a připomínáme zločiny, které by mohly být promlčeny a zapomenuty. Děkuji
Tak tak, slyšel jsem to na rádiu Plus a celý vyslechl ve stoje, u toho si jeden fakt sednout nemohl...