Afghánistán kóta 3234: Mudžahedíni VIII
Samotní Rusové mudžahedína nazývaly slovem dušman, což je nepřítel. Vůči nepříteli cítí člověk různé emoce. Pohrdání, nenávist, respekt, strach. To všechno dohromady cítili i sovětští vojáci.
Podle Koránu mudžahedín nesmí zabíjet ženy, děti, staré lidi a nesmějí okrádat a zohavovat mrtvá těla nepřátel. Ruští vojáci se však setkávali s případy, kdy našli ztracené a mrtvé příslušníky svých jednotek v horách, kteří měli uřezané končetiny nebo hlavy a vypíchané oči. I spolupráce se sovětskou armádou byla krutě trestána a pravidla porušována. Jeden ruský voják vypověděl o případu osmileté holčičky, která si od něho vzala bonbón a večer jeho četa našla plačící děvčátko s useknutou rukou za trest. Nedokážeme posoudit, kolik takových případů se skutečně stalo, nakolik zohavování a mučení bylo normou a nakolik šlo o výjimečné případy. Přesto je pravdou, že v řadě knih a reportáží se o nich dočteme. Válka rodí násilí, které plodí zase další násilí. Jde o skoro nekonečný proces, který není lehké zastavit. Samotní Rusové v odvetu často zaútočili raketami z vrtulníků na bezbrannou vesnici. Když v něm zabili manželku nebo děti afghánského bojovníka, ten zapomněl na pravidla a vojáky s hvězdou na rudé vlajce čekala krutá odveta. Pořád dokola...
Většina Afghánců považovala mudžahedíni za hrdiny, kteří chtěli osvobodit jejich zem. Komunistický režim napáchal v zemi hodně zla a po příchodu Rusů se situace ještě zhoršila. Bylo logické, že vznikla centra odporu mající své zázemí v různých kmenech a národnostech Afghánistánu. Mudžahedíni proto nebyli a ani nemohli být jednotní. Zásobování zbraněmi a materiálem, které financovaly Spojené státy probíhalo přes Pákistán. V městě Péšavár vzniklo centrum obchodu, kam si chodili mudžahedíni pro vybavení. Následně ho dopravovali do Afghánistánu. Využívali k tomu i těžko schůdné tajné horské stezky, kde oběma směry proudily karavany se zvířaty. Často bývaly hlavním terčem útoku vrtulníků.
V Péšaváru si údajně pro zbraně chodilo sedm různých frakcí. Některé spolu soupeřily a jiné se navzájem nenáviděly, za čímž často stály různé rodové nevyřízené účty z minulosti. Přesto se našlo několik velitelů, kteří spolu dokázali jednat a sjednotit se při společných akcích proti Rusům. Nikdy však nepostupovali v naprostém souladu. Kdyby ano, válka možná mohla skončit dříve.
Obě strany konfliktu se dokázaly poučit ze svých chyb, ze způsobu boje nepřítele a vlastních chyb. Sovětská armáda vylepšovala některé typy zbraní, bojových vozidel a vrtulníků. Její samotní vojáci byli velmi vynalézaví a dokázali improvizovat v otázkách výstroje a bojové taktiky. Mudžahedíni v tomto ohledu nijak nezaostávali. Brzy si osvojili zacházení s ruskou technikou, kterou ukořistili nebo nakoupili. Mnozí prý sledovali ruské filmy o partyzánech z Velké vlastenecké války, kde brali inspiraci pro záškodnické akce. Snažili se proniknout do způsobu myšlení a uvažování ruského vojáka. Existují svědectví o tom, že poslouchali písně Vladimíra Vysockého.
Mudžahedíni rádi přeháněli své úspěchy. Při nákupu zbraní v Péšaváru se například jeden chlubil, že se svými muži zabil při akci stovku sovětů, později se zjistilo, že šlo o dva muže. Jiný vyprávěl o zničení padesáti tanků, ukázalo se, že šlo o jeden. Šlo o místní folklór, který přispíval k vytváření obrazu o odvážném a velmi úspěšném afghánském bojovníkovi. Obyvatelstvo k němu obdivně vzhlíželo a o to spíše mu pomáhalo. Vlastně šlo o neplacenou propagandu, která měla z psychologického hlediska svůj smysl.
Mudžahedíni využívali chyby v zásobování sovětské armády, která bezchybně a v obrovském množství dodávala svým vojákům spolehlivě jenom zbraně. Ostatní nezbytná logistika silně pokulhávala. Mnoho vojáků na tržištích shánělo tenisky, protože nemělo ani pořádné boty. Dá se říci, že zásobování potravinami bylo tragické. V útvarech se objevovaly kurděje, takže si vojáci psali domů o kyselinu citronovou, kterou jim příbuzní posílali v dopisech. Ovoce a zeleninu kradli místním obyvatelům. Když potom za nimi na hlídku přišel Afghánec a přinesl základní potraviny, voják za ně směnil cokoliv. Třeba samopal ze skladu, kde jich leželo dost. Takový směnný obchod probíhal velmi čile. Zkuste také žít několik měsíců jen na jáhlové kaši.
Po odchodu vojsk USA se objevily názory, které se vyskytovaly i v době sovětské invaze. Vybombardovat všechna území na kterém se mudžahedíni nachází. Když pomineme, že v cílových zónách by se při takovém útoku nacházelo i civilní obyvatelstvo, jde o nerealizovatelný nesmysl. USA svrhly na Vietnam, Laos a Kambodžu 7,6 miliónu bomb. Na Ho Či Minovu stezku, která sloužila k zásobování zbraněmi a další logistikou svrhla tolik pum a raket, že jejich účinek několikanásobně předčil jadernou bombu v Hirošimě. Nepomohlo to a stejně válku nevyhráli. Při sovětsko-afghánském konfliktu to nebylo jiné a stál za tím jediný důvod.
Afghánský mudžahedín.
Příště: Afghánistán kóta 3234: Boj o kopec IX
Osnova série:
Afghánistán kóta 3234: Jiná planeta I
Afghánistán kóta 3234: Tohle je naše země! II
Afghánistán kóta 3234: Bublinky z Coca-coly III
Afghánistán kóta 3234: Operace bouře 333 IV
Afghánistán kóta 3234: Nájezdy ďábelských kočárů V
Afghánistán kóta 3234: Lev z Pandžšíru VI
Afghánistán kóta 3234: Zinkové rakve VII
Afghánistán kóta 3234: Mudžahedíni VIII
Afghánistán kóta 3234: Boj o kopec IX
Afghánistán kóta 3234: Ruský Vietnam X
Zdroje:
Kniha Prokletá válka, Afghánistán - moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;
Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;
Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán, odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu, odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333, odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid, odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid
Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz, odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0
Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc
Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:
https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA
Úvodní fotografie Mudžáhid s americkým protiletadlovým přenosným raketovým kompletem země-vzduch Stinger, Afghánistán 1988, volné dílo, odkaz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid#/media/File:Mujahid-MANPAD.JPEG
Jan Šik
Bosé nohy v písku: Touha po doteku
Dívka na písečné pláži touží a zároveň se bojí dotknout druhé. Má obavu z její reakce nebo strach sama ze sebe? Moře je klidné.
Jan Šik
Bosé nohy v písku: Hádka ztracená v temnotě
Dvě dvojice přátel se na pláži pustí do hádky, která odkryje jejich dlouho potlačené křivdy. Zatím se k nim z moře blíží něco temného a neznámého.
Jan Šik
Bosé nohy v písku: Když pravda roztrhne přátelství
Když Klára prolomí mlčení, převrátí Terezin svět naruby. Vzduch ztěžkne, slunce pálí a nic už nejde vzít zpět. Přátelství je pryč.
Jan Šik
Bosé nohy v písku: Čekaly na muže. Moře jim vrátilo něco jiného
Dvě ženy čekají na návrat svých mužů. Nepřichází žádná zpráva, žádný signál, jen moře a ticho. A potom začnou vyplouvat věci, které měly zůstat skryté.
Jan Šik
Bosé nohy v písku: Láska, která bolí
Dvě ženy čekají na návrat svých mužů. Šťastná se těší a nešťastná se láskou dusí. Příliv nakonec přinese víc, než čekaly.
| Další články autora |
Tajemná koule na hřišti v Krči roky rezne. Co bude s památkou na dávné manuální časy fotbalu?
Je viditelná i z „vesmíru“. Na webových fotomapách ji zachytily objektivy a je znatelný i stín,...
Nezaseknete se? V Praze otevřou 40metrovou klouzačku za miliony, mohou na ni i dospělí
Jedna jízda, více než čtyřicet metrů a pořádná rychlost. Praha 6 v úterý 1. září 2026 otevře novou...
30 let a téměř 8 milionů vozů. Z tohohle českého auta se stal světový bestseller
Legendární Škoda Octavia slaví třicet let. První generace se představila v roce 1996 a její cena...
Kousek od Karlova mostu se najíte za 120 korun. Když dodržíte rozvrh, můžete do školní jídelny i vy
Jen pár kroků od Karlova mostu funguje školní jídelna, kde se mohou najíst nejen studenti a...
Český Sherlock Holmes? Oldřich Pinkas učil četníky využívat otisky, stopy i služební psy
Praha si připomíná muže, který naučil československé četníky dívat se na zločin jinak – a také...
Centrální park Praha 13
V Centrálním parku na Praze 13 bylo o víkendu o zábavu postaráno.
Praha 3 reaguje na vysoký počet cizinců. Radniční noviny nově vycházejí anglicky
V Praze 3 žije jeden z nejvyšších podílů cizinců mezi pražskými městskými částmi. Radnice proto...
Prostřeno! s foodblogery jsme viděli jako první. Pavel Berky v hodnocení vybočuje
Foodblogeři místo amatérských kuchařů, vegetariánské i veganské menu a Pavel Berky, který nešetří...

7 zásad bezpečného poutání dětí v autosedačce, které musíte znát
Chcete mít jistotu, že je vaše děťátko v autě opravdu v bezpečí? I drobné chyby při poutání do autosedačky mohou mít vážné následky, často si je...
- Počet článků 451
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1300x
"Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině. Zachytit nekonečno v dlani a věčnost v jedné hodině". William Blake
Seznam rubrik
- Osobní
- Společnost
- Recenze
- První světová válka
- Druhá světová válka
- Bitvy naší historie
- Fotoblog
- Próza
- Koncentrační tábory
- Tajné společnosti
- Odstřelovači
- Historie
- Křížové výpravy
- Nezařazené



















