Afghánistán kóta 3234: Lev z Pandžšíru VI

Každá válka má důležité vojevůdce, jejichž úspěchy v bitvách jí pomáhají vyhrát nebo naopak. V sovětsko-afghánském konfliktu hrál důležitou roli muž s přezdívkou po králi zvířat. 

Pandžšír je jedna z třiceti čtyř afghánských provincií. Vznikla v roce 2004 oddělením jihozápadní části provincie Parván a v překladu zní její název Pět lvů. Rozloha činí 3 610 kilometrů čtverečních a má asi 140 000 obyvatel. Hlavním městem je Bázárak. Řeka Pandžšír pramení vysoko ve stále zasněžených horách a protéká a sílí širokým údolím stejného jména. Charakteristický horský terén činí tuto oblast vojensky těžko dobyvatelnou a ani Rusové ji nikdy neovládli. Naopak, Pandžšír se stal centrem odporu proti okupaci.

Ahmad Šáh Masúd se narodil 2. září 1953 a zemřel 9. září 2001. Pocházel ze zámožné rodiny etnických Tádžiků a dostalo se mu prvotřídního vzdělání na francouzském lyceu a polytechnické univerzitě. V roce 1975 se zapojil do neúspěšné revoluce proti prezidentu Muhammadu Daúd Chánovi. Tyto aktivity mu vynesly exil v Pákistánu, odkud se vrátil až v prosinci 1979, těsně po sovětské invazi do Afghánistánu. Po návratu se okamžitě zapojil do boje proti ruské okupaci.

V osmdesátých letech se stal jedním z předních mudžáhedínů s pověstí vynikajícího vojevůdce. Sovětské armádě připravil těžké chvilky způsobené brilantně vedenou partyzánskou válkou. Po stažení ruských vojsk bojoval dál proti režimu orientovanému dále na Moskvu, až v roce 1992 dobyl s uzbeckým generálem Abdulem Rašídem Dóstumem hlavní město Kábul. Stal se ministrem obrany a nakonec patřil mezi organizátory zničující války mezi mudžádeníny. V roce 1995 zaútočil Tálibán na hlavní město, ale Masúd jej ubránil. O rok později však musel z Kábulu uprchnout a stal se vrchním velitelem vojsk tzv. Severní aliance, která měla za hlavní cíl válku proti Tálibánu. V Pandžšíru vzdoroval režimu Muhammada Umara až do konce svého života.  

V televizi Al-Jazeera prohlásil: "Dokud budu mít aspoň tolik místa, kolik zabere moje čepice, budu bojovat. Kdybychom se hodlali vzdát, vzdali bychom se už Sovětům." Dva muži, vydávající se za novináře z této televize za ním přijeli 9. září 2001 se žádostí o rozhovor. Šlo však o sebevražedné atentátníky, kteří odpálili bombu v kameře a na místě zabili spoustu lidí. Masúd utrpěl těžké zranění, na jehož následky za půl hodiny zemřel. Rozkaz k jeho odstranění vydal údajně osobně Úsama bin Ládin několik dní před útoky z jedenáctého září, pravděpodobně z obavy, že Lev z Pandžšíru bude spolupracovat s vládou USA.  

Ahmad Masúd je ikonickou postavou Afghánistánu, v rodné provincii má postavenou monumentální sochu. Jeho jméno je však rovněž spojováno s jedním z masakrů Hazárů, což je národ z centrální části Afghánistánu. Jako jediní v této zemi většinově vyznávají šíitský islám a proto jsou často diskriminování a pronásledováni.

Za současnými úspěchy Tálibánu stojí prý filosofie, které se držel i Masúd: Nikdy, ani v nejmenším nepochybovat o svém vítězství. Při pozorování s dalekohledem z jedné vysoké hory v Pandžšíru svému tehdy unavenému spolubojovníkovi řekl: "Pokud couvneme a utečeme je budoucnost ztracená. Nemáme jinou možnost než bojovat. A i když zemřeme v boji, dějiny nás budou připomínat v dobrém."

Co stálo za jeho úspěchy? Nepochybně charisma a jeho vystupování jako člověka z lidu. Každý měl k němu volný přístup, dokázal trpělivě naslouchat jiným názorům. Velitelé, kteří pod ním sloužili, si ho vážili za to, že jejich prohry přecházel jako projevy Alláhovy vůle a pomáhal jim nacházet poučení a východiska. Na rozdíl od spousty jiných vojevůdců si nepřisvojoval úspěchy podřízených. Dával šance schopným a neschopné odvolával bez ohledu na známosti. Respekt k němu měli i Sověti, s kterými dokázal vyjednávat částečná příměří, která využíval k výcviku a logistice svých mužů. 

Lev z Pandžšíru měl v průběhu sovětsko-afghánského konfliktu k dispozici asi tři tisícovky mužů. Rozdělil je do stovky vysoce pohyblivých útočných oddílů, z nichž každý dostal za úkol chránit jednu vesnici. Zvolil taktiku nasazování malých partyzánských oddílů. Stejná taktika se osvědčila Vietnamcům ve válce proti USA a i samotným Rusům za druhé světové války. Každý mudžahedín, který chtěl pod Masúdem bojovat, absolvoval velmi tvrdý skupinový výcvik. Musel snášet hlad a opatřit si výstroj, kterou získával třeba svlékáním mrtvých sovětů. 

Masúd používal tři způsoby taktiky. První "udeř a uteč": oddíl o deseti až třiceti mužích použil na vytipované cíle uvnitř hlavní ruské zóny, například na dělostřeleckou baterii, autopark, strážní hlídku, apod.. Druhý způsob: úder proti slabým místům protivníka v oblasti, která se sovětům špatně kontrolovala a nacházela se daleko od hlavních základen, prováděly ho větší oddíly o třiceti až čtyřiceti příslušnících. Třetí: správa pohraničích oblastí, co nejvzdálenějšími z dosahu afghánské vlády a sovětských sil. V takových  budoval logistická a výcviková střediska, které mu poskytovaly spolehlivé zázemí. 

Provincie Pandžšír zůstala jediným místem odporu poté, kdy během odchodu vojsk USA se spojenci z Afghánistánu, Talibán během několika dní ovládl celou zemi. Do čela obránců se postavil Ahmad Masúd, syn Ahmada Šáha Masúda. Hlavní město provincie Bázárak dobyl Talibán na začátku září roku 2021. Uvidíme na jak dlouho...

Několik záběrů Ahmada Šáha Masúda při jednom setkání v roce 1993. Zdroj: YouTube.cz:

Příště: Afghánistán kóta 3234: Zinkové rakve VII

Osnova série:

Afghánistán kóta 3234: Jiná planeta I

Afghánistán kóta 3234: Tohle je naše země! II

Afghánistán kóta 3234: Bublinky z Coca-coly III

Afghánistán kóta 3234: Operace bouře 333 IV

Afghánistán kóta 3234: Nájezdy ďábelských kočárů V

Afghánistán kóta 3234: Lev z Pandžšíru VI

Afghánistán kóta 3234: Zinkové rakve VII

Afghánistán kóta 3234: Mudžahedíni VIII

Afghánistán kóta 3234: Boj o kopec IX

Afghánistán kóta 3234: Ruský Vietnam X

 Zdroje:

Kniha Prokletá válka, Afghánistán - moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;

Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;

Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid

Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0

Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc

Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA

Úvodní fotografie Mudžáhid s americkým protiletadlovým přenosným raketovým kompletem země-vzduch Stinger, Afghánistán 1988, volné dílo, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid#/media/File:Mujahid-MANPAD.JPEG