Afghánistán kóta 3234: Jiná planeta I

Geografická poloha a klimatické podmínky prý určují osudy zemí. Je-li tomu tak, daly vzniknout zemi, která na nás působí, jako kdyby nebyla z tohoto světa. Na ni však obdobně působíme i my.

Existuje jedna vědecká teorie, podle které osudy zemí určuje jejich geografická poloha a klimatické podmínky. Možná na ní něco je. Vezměme si polohu České republiky a jaké je u nás skvělé místo k žití. Ona teorie třeba říká, jestli daná země bude říší nebo nárazníkovou zemí. Zda tvoří křižovatku cest, s vhodně rozmístěnými horami a řekami, které jsou přirozeným obranným valem proti případným útočníkům. Afghánistán má pouště, hluboká říční údolí a úzké horské průsmyky. V takové zemi si může obyvatelstvo účinně uchránit svůj zvolený způsob života.

Afghánská islámská republika, vlastně nový mezinárodně neuznaný Islámský emirát Afghánistán, je vnitrozemskou zemí o rozloze 647 500 kilometrů čtverečních. Leží ve středu Asie. Na severu hraničí s Uzbekistánem a Tádžikistánem, na severovýchodě s Čínou, na východě s Páskistánem, na západě s Íránem a na severozápadě s Turkmenistánem. Afghánistán má přes 38 miliónů obyvatel. Oficiálními jazyky jsou paštunština a perština. Používaná měna je afghání (AFN) a hlavním městem země je Kábul. Ten patří mezi největší města (cca 4 mil. obyvatel), spolu s Kandahárem (cca 225 tis.), Herátem (cca 170 tis.) a Mazár-e Šarifem (cca 118 tis.).

Podnebí v zemi je převážně suché a velmi proměnlivé. Vzhledem ke své poloze se zde střetává klima monzumových oblastí s mírným středomořským podnebím a podmínkami středoasijských pouští. Na rovinách bývá horké suché léto a krátká mírná zima. V létě se teploty pohybují kolem 32 stupňů Celsia a v zimě od 0 do -8. Na horách je léto chladnější s vydatnějšími dešti, zimy jsou drsné se sněhovými vánicemi. Teploty ve vysokohorských oblastech v létě nepřekročí ani 10 stupňů, v zimě mohou klesnout až k -35. V jižní části země se nachází pouště, ke je horko, sucho a silné větry s množstvím prachu a písku, které vyvolávají písečné bouře.

Afghánistán je bohatý na nerostné suroviny. Jsou v něm velké zásoby ropy a kamenného uhlí. V horách se nachází ložiska drahokamů, zlata, stříbra nebo mědi. Relativně nedávno byly objeveny značné zásoby lithia, železa, kobaltu a uranu. Geologové odhadují hodnotu surovin na ohromující tři bilióny dolarů, t.j. asi šedesát pět biliónu korun českých. Země je nedokáže využít, protože nemá potřebnou infrastrukturu. Její vybudování by stálo nesmírné úsilí a vyžádalo by si obrovské investice. Nejde o stavbu důlních a těžebních zařízení, ale o docela obyčejné silnice a železnice. Z pouze dvacet jedna tisíc kilometrů cest je jich jen pár jednotek procent zpevněných. Železnice skoro neexistuje, první padesátikilometrová trať byla zprovozněna teprve v roce 2011. Hlavním dopravním prostředkem je autobus, nákladní automobil nebo kolo. Mezinárodní letiště jsou v Kábulu a Kandaháru, ostatních je po zemi sotva padesátka. V menším je využívána říční doprava.

Fauna a flóra je směsicí asijských druhů. Jestřáb, sokol, sup, sněžný leopard, vzácně sibiřský tygr a také kobra, krajta nebo zmije. Gazely a antilopy běhají ve stepích a v řekách se nachází spousta ryb, včetně velkých dravých. V zemi převažuje zemědělství, především chov dobytka. Z plodin se nejvíce pěstuje mák, který slouží k výrobě opia. Tato plodina zabírá území velké skoro jako Liberecký kraj. Sklízí se ho něco mezi šesti až osmi tisíci tun ročně. Intenzivně zde pracuje asi pět set drogových laboratoří. Afghánistán je největším výrobcem heroinu na světě, zisky prodejců se šplhají k desítkám miliard dolarů. Část výdělků končí v kapsách extrémistických a teroristických organizací.

Země je ukrytá uprostřed asijského světadílu ve vysokých horách nazývaných Hindúkuš. Její průsmyky umožňovaly spojení mezi Blízkým Východem, Střední Asií a Indickým kontinentem. Jde o strategickou křižovatku na Hedvábné stezce, což je starověká a středověká trasa vedoucí po moři a souši, z východní Asie přes střední Asii, do Středomoří. Její délka činí asi 8 000 km. Obchod po Hedvábné stezce hrál významnou roli při rozvoji civilizací v Číně, Persii, Indii a Itálii. V Afghánistánu vládne Islám. Zákony se řídí podle Koránu, které v roce 1994 dotáhlo na extrémní úroveň hnutí zvané Talibán. V letošním roce se mu podařilo znova postavit se do čela země.

Podle vyjádření řady lidí, kteří Afghánistán navštívili nebo jím prošli, jde o nádhernou krajinu. Země se syrovou přírodou, kde na každém kroku není vidět ruka člověka, pravděpodobně mezi ty nejkrásnější patří. Naše civilizace ji nerozumí a jejich nerozumí naší. Jde o zemi, kde vládne náboženství s jinými hodnotami. Platí zde odlišné zákony, stejně jako většina psaných i nepsaných pravidel. Pro řadu místních obyvatel je slovo cizinec po generace v rovnítku se slovem nepřítel.

Pro  obyčejné Afghánce je rodina nade vše. Stát v jejich životech nehraje tak velkou roli, jako oddanost svému kmeni. V zemi jsou extrémní rozdíly. Jinak si žije rodina, z které muž pracuje v bance v Kábulu a jinak rodina, žijící v hliněném obydlí v hornatém Pandžšíru. Lidé z jednoho konce země nemusí rozumět těm na konci druhém, protože mluví rozdílnými jazyky a patří k jinému etniku. Zde se více než kde jinde nedá paušalizovat. Nepochybně máme vůči Afgháncům předsudky a nepochybně mají oni předsudky směrem k nám. 

Před více než třiceti lety byl ukončen konflikt, který stál spoustu lidských životů. Vzešla z něj traumata, s kterými se vyrovnávají oba jeho účastníci dodnes. V letech 1979 až 1989 o událostech v Afghánistánu nevěděl v České republice nikdo prakticky nic. Zprávy se k nám dostávaly zprostředkovaně a předtím byly cenzurovány přímo v SSSR. Poslední sovětský voják opustil Afghánistán 15. února 1989. Neúspěšná sovětská okupace trvala téměř deset let a je považována za jednu z příčin rozpadu největšího komunistického impéria.

Afghánská válka byla lidskou tragédií nejen pro místní obyvatele, ale i pro sovětské vojáky, kteří se ve valné většině invaze neúčastnili dobrovolně. Pro ně, stejně jako pro nás, byl a stále je,  Afghánistán jiná planeta. 

Příště: Afghánistán kóta 3234: Tohle je naše země! II

Osnova série:

Afghánistán kóta 3234: Jiná planeta I

Afghánistán kóta 3234: Tohle je naše země! II

Afghánistán kóta 3234: Bublinky z Coca-coly III

Afghánistán kóta 3234: Operace bouře 333 IV

Afghánistán kóta 3234: Nájezdy ďábelských kočárů V

Afghánistán kóta 3234: Lev z Pandžšíru VI

Afghánistán kóta 3234: Zinkové rakve VII

Afghánistán kóta 3234: Mudžahedíni VIII

Afghánistán kóta 3234: Boj o kopec IX

Afghánistán kóta 3234: Ruský Vietnam X

 Zdroje:

Kniha Prokletá válka, Afghánistán - moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;

Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;

Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333

Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid

Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0

Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc

Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz, odkaz:

https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA

Úvodní fotografie Mudžáhid s americkým protiletadlovým přenosným raketovým kompletem země-vzduch Stinger, Afghánistán 1988, volné dílo, odkaz:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid#/media/File:Mujahid-MANPAD.JPEG