Nedávno jsem četl článek o mat. školce, kde děti s chutí manuálně pracují. Řežou pilkou, zatloukají hřebíky a něco vyrábějí. Mělo to přijít ze Slovenska. Samozřejmě, jen pokud chtějí.

Dítě může být v mateřské školce i šťastné, ale pravdou je, že si tam postupně a nenápadně osvojuje návyk podřizovat se autoritám, které si samo nevybralo.

Na druhou stranu rodiče si také nevybíráme. Rozdíl je v tom, že rodiče zatím nepodléhají jednotnému, plošnému předpisu, který by jim určoval, jak přesně mají organizovat život a učení svých dětí v předškolním věku a ve volném čase mimo státní školky a školy.

Dobrý den, pane Kšíre. Uhodil jste hřebíček přesně na hlavičku. Ten rozdíl, který jste popsal, je naprosto klíčový a tvoří samotné jádro problému.

Z hlediska biologie a evoluce je mozek malého dítěte přirozeně naprogramován k tomu, aby následoval své rodiče. Je to otázka přežití, je to přirozená autorita založená na hluboké, instinktivní vazbě.

Ale přesně jak píšete – rodina je decentralizovaná. Každá rodina je jedinečný ekosystém, který si (zatím a doufejme, že napořád) řeší výchovu a rozvoj dětí po svém. Oproti tomu státní předškolní a školní systém je umělý konstrukt, který tuto pestrost nahrazuje plošnou uniformitou a centrálním předpisem.

Dítě se ve školce učí podřizovat se autoritě nikoliv na základě přirozené mezilidské vazby (ta se u 25 dětí na jednu učitelku buduje jen velmi těžko), ale zkrátka proto, že to vyžaduje systém a jeho pravidla. A to je přesně ten první krůček 'kognitivní domestikace'. Dětem se začne pomalu podsouvat, že to, co je správné, už neurčuje jejich vnitřní kompas nebo rodina, ale plošná tabulka.

Moc Vám děkuji za tento komentář. Je to skvělé upozornění na to, jak důležité je hájit suverenitu rodiny před plíživou snahou institucí organizovat dětem i ten nejmenší kousek jejich času.

Koncepce Lesní mateřské školy

Základy koncepce lesní mateřské školy vznikly v Norsku a ve Švédsku jako přirozená součást předškolní výchovy. Dnes je tento typ předškolní výchovy rozšířen v mnoha státech Evropy. Lesní mateřská škola je druhem předškolního vzdělávacího programu, v němž se naprostá většina aktivit odehrává venku, děti si hrají a „učí" se za každého počasí v lese, v krajině, v prostředí, které bylo po staletí pro dětské hry přirozeným. Práce s dětmi je propojována s ročním obdobím a je přizpůsobována aktuálnímu počasí. Prostřednictvím osobních zkušeností a zážitků se děti seznamují s přírodními zákony, učí se vzájemné spolupráci, rozvíjejí pozorovací schopnosti a poznání.

Třídní program vychází z Rámcového programu pro předškolní vzdělávání a ze Školního vzdělávacího programu, jehož cílem je uspokojovat fyziologické a psychické potřeby dětí, zajišťovat jejich zdravý a harmonický vývoj a položit základy pro návyky takového způsobu života, který bude prevencí proti sociálně patologickým jevům a bude korespondovat s principy udržitelného rozvoje. Maximum aktivit je realizováno ve venkovním prostředí, které poskytuje dostatečné možnosti pohybového vyžití. K získávání nových poznatků jsou využívány metody problémového učení a metody spojené s pozorováním, tvořením a pokusy. Třídní program je koncipován tak, aby prožitek dítěte byl na prvním místě a obsahoval zážitky a prožitky/znalosti, dovednosti a postoje ze všech pěti oblastí

Dobrý den, pane Rodene. Opravdu smekám před Vaší pečlivou rešerší! Dal jste si obrovskou práci s vyhledáním a překopírováním těchto čtyř úryvků. A víte, co je na nich nejzajímavější? Že s nimi vlastně do posledního písmene souhlasím a jsem nadšený, že takové snahy existují.

Pojďme si ty Vaše ukázky ale rozebrat trochu blíž, protože krásně ilustrují přesně ten problém, o kterém na blogu píšu.

Co jste mi vlastně poslal? V podstatě jste sem zkopíroval čtyři marketingové texty. Jsou to propagační letáky vzdělávacích kurzů a vizitky konkrétních, často výběrových či soukromých školek (Lesní školky, školy deklarující Montessori přístup či metodu NTC). Tyto texty jsou psány přesně tak, aby zněly lákavě pro moderní rodiče: plné slov jako inovace, prožitek, fantazie, individuální přístup.

A to je přesně ten bod! Já přece nikde netvrdím, že u nás neexistují fantastické lesní školky, osvícené učitelky nebo školy s prvky Montessori. Já tyhle alternativy naopak dlouhodobě obhajuji!

Kde je tedy háček? Háček je v tom, že vy mi ukazujete výkladní skříň těch nejlepších (často nesystémových nebo draze placených) alternativ a tváříte se, že to je běžná realita státního školství. Není.

Pokud by to, co jste zkopíroval, byla běžná realita každé spádové státní školky a školy, pokud by se všude 'nikdo do ničeho nenutil' a jel se 'individuální přístup postavený na vnitřní motivaci a prožitku', pak by přece můj blog neměl vůbec žádné čtenáře. Rodiče by byli nadšení a děti by chodily do institucí s radostí.

Skutečnost je ale taková, že tyto 'inovativní metody' musí osvícení ředitelé a učitelé do systému často protlačovat téměř navzdory státnímu dohledu. A drtivá většina dětí v běžných zařízeních stále zažívá ten klasický model poslušnosti a unifikace, který PR letáky bohužel neopraví.

Ještě jednou Vám moc děkuji za tyto ukázky. Skvěle totiž potvrzují, že ten směr od pruského drilu směrem k respektu a prožitku je správný – jen je bohužel zatím výsadou menšiny, nikoliv pravidlem systému.

Školní vzdělávací program vychází z "Rámcového vzdělávacího programu pro mateřské školy." Nazvali jsme ho "Všichni pod jednou střechou". Hlavní cíl: "Každý jsme jiný, ale dohromady tvoříme tým." Náš program je plně přizpůsoben nárokům dětí. Nikdo není k ničemu nucen, přihlížíme k individuálním možnostem a schopnostem dítěte. Dbáme, aby byly maximálně zohledňovány a uspokojovány potřeby dětí. V předškolních třídách se učíme základům týmové spolupráce. Náš program je zaměřen na ekologickou a enviromentální výchovu. Spolupracujeme s Pražskými službami a. s., s firmami Asekol, Ekolamp a Ecobat, zapojujeme se do soutěže pro mateřské a základní školy s názvem "Recyklohraní", kde plníme úkoly společně s dětmi a rodiči.

Vzdělávací metody a formy

Využívané metody a formy

V naší škole uplatňujeme a využíváme inovativní výukové metody, pomocí kterých se zaměřujeme na kvalitní proces učení dětí, na přizpůsobení se moderním pedagogickým trendům a technologiím a na celkový rozvoj každého dítěte, tedy na jeho fyzický, sociální, emocionální a kognitivní růst.

Používáme takový pedagogický přístup, který se opírá o nové poznatky pedagogické a psychologické vědy spolu s osvědčenými vzdělávacími přístupy jako je například učení Komenského či Montessoriové, poznatky o fungování mozku a procesech Piageta, Gardnerovy teorie mnohačetných inteligencí ad., Mensa NTC, Hejného metoda výuky matematiky, trénink jazykových schopností podle Elkonina či základních postupů grafomotorického stimulačního kurzu Maxík. Inspirací nám je též program Začít spolu a Tvořivá hra.

Snažíme se o to, aby děti již získané zkušenosti a dovednosti propojily s novým poznáním, využíváme práci s informacemi, realitu, prožitky, myšlení, fantazii, citové projevy dětí, a to metodami založenými na hře (tvořivé, námětové, dramatizující, konstruktivní, s pravidly), experimentu, pozorování, pokusu, prožitku, vzoru, pohybu, manipulaci, tvoření, fantazii, myšlenkových operacích, poznávání, podněcujeme k interaktivitě, sociální komunikaci, sebeučení i sebeevaluaci, rozvíjíme

Tento vzdělávací kurz je akreditován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

Účastníci získají osvědčení o absolvování tohoto kurzu.

Seminář je určen pro:

učitele (učitelky) a ředitele (ředitelky) mateřských škol

Cíl semináře:

je seznámit se základními kroky k úspěšnému sestavení projektu, řízení jeho průběhu, vyhodnocení a zapojení rodičů do spolupráce a naučit se efektivně vytvářet, řídit a vyhodnocovat projektovou činnost. Představeny budou základní principy projektové výchovy a vzdělávání v mateřské škole, stejně jako možnostmi sestavení projektu krok za krokem.