Paroubek navštívil romské ghetto s hrncem guláše

Asi jste klikni v očekávání, říkáte si asi, co to zase bude za blbinu. No, upřímně, ona by mu ta burka slušela, né že ne. Ale o tom právě nebudu psát, o tom píše už dost jiných lidí. Přemýšlím o založení blogu a nadpis je právě to, o čem psát nechci. Nechci se věnovat české politice, ani americké, byť americkou občas řešit musím, nechci řešit rasismus v Česku, chci řešit jenom ten guláš. Nechápete? Tak čtěte dál.

Momentálně žiju v USA, předtím jsem byl pár let v Anglii, ale netvrdím, že jsem definitivně usazen, na druhé straně se neplánuji vrátit do země české, zatím ne...Co o mě napsat? Ve volném i pracovním času cestuji, čtu, divám se na filmy a občas uvařím něco, co připomíná moji "rodnou hroudu" a něco, co mi rodnou hroudu nepřipomíná. Taky chci psát o životě, o filmech, o knihách, které na mě udělaly nebo neudělaly dojem, trošku seznámit čtenáře s jiným krajem, jiným mravem a mojím vařením, směsicí české a jiné kuchyně. Můžete se dočíst, jak chutná americké pivo, či jak vypadá americký strip klub. Jaké jsou poměry v USA a jaké jsou Američanky a jaký dojem na mě udělaly Angličanky? Je příjemnější anglický nebo americký kolega v práci? Americký fotbal, je opravdu tak nudný, jak vypadá? Turista ze země české v USA versus český emigrant v USA? Ale nebojte, najdou se i témata, která potěší dámy. Určitě na něco přijdu, ženy mám moc rád, přiznávám.

Jsem momentálně svobodný, hamburgery se mi přejedly, polévka z plechovek také, a tak jsem se rozhodl vařit. Známí mi to moje současné vaření chválí, i když možná jsou jenom dobře vychovaní??? Hledal jsem různé recepty, radil se s mamou, na hodiny vaření se mi nechtělo, a tak jsem se naučil cosi sám. A tak vás chci seznámite. Proto bude můj blog tak trošku guláš, ale pevně doufám, že chutný. Budu rád, když mi do diskuze napíšete, co byste chtěli slyšet, rád uvítám návrhy. Zatím tedy na viděnou!