Kterak posuzovat odbojovou činnost bratří Mašínů

Česká republika přijala do své legislativy "Zákon o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu" (č. 198/1993 Sb. ze dne 9. července 1993), který konstatuje, že KSČ, její vedení i členové byly plně odpovědní za způsob vlády v Československu v letech 1948 - 1989 (mj. za ničení tradičních evropských hodnot, za porušování lidských práv, za porušování zákonů a mezinárodních závazků státu, za používání represivních opatření vůči vlastním občanům, za justiční vraždy a vykonstruované procesy atd.). Čeští zákonodárci zhodnotili v únoru 1948 nastolený komunistický režim jako zločinný, nelegitimní a zavrženíhodný. V §§ 3 a 4 uvedeného zákona se konstatuje, že odpor občanů proti tomuto stylu vlády byl legitimní, spravedlivý, morálně oprávněný a je hoden úcty. V § 6 se stát zavazuje zrušit či zmírnit tresty uložené za činnost, na kterou se nevztahuje zákon č. 119/1990 Sb. o soudní rehabilitaci,jestliže se prokáže, že jednání odsouzeného směřovalo k ochraně základních lidských a občanských práv a svobod ne zjevně nepřiměřenými prostředky.

Plánovaná pomsta Stb, která nevyšla

Dne 11. 6. 1958 byl zaveden na 3. správě StB nejdříve pátrací, později pozorovací svazek na Josefa Mašína. Dne 22. 10. 1963 byl svazek převeden na 2. správu StB, která ho dále vedla do 19. 5. 1969, kdy byl uložen do archivu MV - krycí jméno pozorovacího svazku - "Bratři". Během června a července 1958 byly do svazku  včleněny postupně další 3 části vedené na osoby, o které "měla StB zájem": Ctirad Mašín, Zdenka Mašínová mladší a Milan Paumer.

Josef Mašín jako příslušník americké armády (foto: National Czech & Slovak Museum and Library)

Dne 30. května 1962 navrhnul operativní pracovník 1. oddělení 1. odboru 2. správy MV major Jiří Mašát akci v zahraničí (schválit ji měli: náčelník 1. oddělení pplk. Jan Peřina a náčelník 1. odboru major Milan Makový). Cílem bylo zjistit možnosti únosu Josefa Mašína a jeho dopravu do ČSR, jeho následné odsouzení a propagandistické využití celého případu. Zároveň byly stanoveny jeho adresy ve SRN, které používal pro korespondenci (adresa v Gelsenkirchenu). Rovněž jeho další adresa v Kölnu. Bylo navrženo jeho sledování.

Rozpracování těchto úkolů měl provádět spolupracovník 1. oddělení 1. odboru 2. správy "Leo", který měl zjistit přesnou adresu ve SRN, poznávací značku Mašínova osobního auta Volkswagen, vše o jeho zaměstnání; dále pak: získat jeho aktuální fotogafii, sledovat ho v místě bydliště, osobně seznámit spolupracovníka s Josefem Mašínem prostřednictvím agenta "Tomáše". K setkání těchto dvou agentů s Josefem Mašínem došlo ve Vídni ve dnech 25. - 26.  7. 1962 (průběh schůzky je zadokumentován).

Dne 29. 11. 1960 byl 2. správou StB (později veden 3. správou StB) zaveden svazek č. 11777 na Oskara Černého (narozen 1935) - krycí jméno "Tomáš". MUDr. Oskar Černý (TOMÁŠ), absolvent lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, byl Státní bezpečností získán (z vlasteneckých důvodů) ke spolupráci v listopadu 1958, když na něj StB shromáždila kompromitující materiál ve věci neoprávněného přerušení těhotenství jeho milenky. Podílel se mj. i na vylučování tzv. "reakčních" studentů medicíny ze studií (Strachovský, Obšnajdr ad.). Černý si brzy získal důvěru Zdenky Mašínové i Emy Novákové (napojen na ně od února 1960) a jejich prostřednictvím se od roku 1961 několikrát sešel v SRN a Rakousku s Josefem Mašínem. O svých rozhovorech se Zdenkou Mašínovou a Emou Novákovou stejně jako o dalších získaných poznatcích informoval svůj řídící orgán na 3. správě, kterým byl kpt. Karel Tůma (např. 1. 6. 1962, 4. 7. 1962, 26. 7. 1962, 28. 7. 1962). StB byl rovněž pravidelně úkolován (např. měl během pobytu ve SRN v roce 1961 zjistit přesný popis Josefa Mašína, zda pije alkohol a v jakém množství, zda kouří, bližší údaje k jeho německé adrese, popsat okolí domu, s kým bydlí, kdo bydlí v okolí, s kým se stýká, telefonní číslo a značku osobního vozu, úmysly a plány do budoucna, kontakty s bratrem Ctiradem, kontakty ve SRN). Pokud by byl kontaktován "západní" zpravodajskou službou, měl podle instrukcí StB přistoupit na "spolupráci", ale dále měl samozřejmě pokračovat pro StB .

Dne 11. prosince 1963 vyhodnotil kpt. Jindřich Steklý z 1. odboru 2. správy MV veškerou získanou dokumentaci (Josef Mašín, Ctirad Mašín, Zdenka Mašínová, Milan Paumer) akce "Bratři". Je zajímavé, že tam je uvedena vědomá lež, ato že "při přechodu čs. státních hranic zastřelili celkem 7 pohraničních orgánů". K rozpracovávané osobě - Josefu Mašínovi - kpt. Steklý napsal: "S Josefem MAŠÍNEM, se kterým se již dvakrát setkal náš spol. "Tomáš" v zahraničí, připravujeme agenturně operatvní kombinaci na rok 1964, jejímž cílem je jeho zatčení." V případě "mimořádných událostí" navrhoval kpt. Steklý izolovat Zdenku Mašínovou od "veřejného života".

Stb se rovněž zaměřila na kontrolu pošty úkonem K-3 (mimo to byl prováděn úkon 103 = tajný odposlech) Státní bezpečnost prováděla a vyhodnocovala 2 roky (nicméně již dříve docházelo ke kontrolám korespondence ze strany StB, např. v roce 1959 dopisy Ctirada Mašína a jeho manželky Ingy Jönnson) od 8. 1. 1965 do 25. 1. 1967 (viz. Závěrečná zpráva k úkonu K-3/77, zpracovaná 2. oddělením 6. odborem VI. správy MV pro 1. odbor II. správy HS StB dne 17. 3. 1967 pod čj.: OT-K-0077/1-65 - podepsán náčelník 6. odboru VI. správy MV pplk. Josef Bally). V závěru se k Josefu Mašínovi uvádělo: "Úkonem K-3 bylo zjištěno, že Josef MAŠÍN udržuje se svými příbuznými v ČSSR písemné styky přes adresu své manželky Evy MOHR." Další provádění úkonu K-3 se zastavovalo.

V roce 1964 se měl Oskar Černý znovu setkat ve SRN s Josefem Mašínem, ale schůzka se nekonala, protože ho Zdenka Mašínová informovala, že bratr odjel na měsíc do Anglie. Černý tedy poslal alespoň pohled na Mašínovu německou adresu. Od 2. správy MV pak Černý dostal úkol znovu obnovit důvěru Zdenky Mašínové ve vlastní osobu, např. ji měl pozvat na večeři, přičemž by účet a cestovné hradila 2. správa.

Na únosu Josefa Mašína se měl rovněž podílet zkušený agent Hubert Schiestel, který už měl za sebou únosy - Josefa Vicena a Nikofora Horbanjuka (1957, 1958).

K realizaci únosu však nikdy nedošlo. Podle jedné, nikdy nepotrvzené informace - američané o přípravě akce obdrželi zprávu od svého agenta v řadách Stb. Kontaktovali ve Washingtonu rezidenta sovětské KGB a varovali ho, že v případě únosu či vraždy některého z bratří Mašínů příjdou tvrdá protiopatření nejen proti čsl. agentům, ale rovněž proti sovětským. A tak KGB plánovaný zločin svým podřízeným v Praze zatrhla.

Některé zdroje:

http://www.ustrcr.cz/cs/svazky 

http://www.cs-magazin.com/index.php?a=a2003101065

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C3%A1tn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnost

Málek, Jiří: Metody Státní bezpečnosti a likvidace třetího odboje v letech 1948-1953. In: Za svobodu a demokracii. Díl 1. Odpor proti komunistické moci. Praha, Karolinum 1999

C Simon Achenbach (InfoPress)

Diskuse bez cenzury, jakékoli cenzury, ZDE

Se svolením autora: Simon Achenbach (InfoPress, New York)