Gotwaldovi pravnuci

Můžete mi prosím někdo objasnit, jak je možné dnes, ve věku internetu a jiných globálních medií kde je snadné se o všem a o všech dozvědět pravdu, fakta, podložené informace a ne jen propagandu jedné či druhé strany, tak jak je možné že mladí lidé si za své hrdiny a vzory vybírají jedny z největších masových vrahů historie světa??!! Je v tom perverze, naivita, neinformovanost, nuda,  touha jen provokovat nebo v ty zvrácené myšlenky opravdu věří?  

Tak tuhle otázku si pokládám vždy, když slyším o mladých komunistech nebo o Svazu mladých komunistů.

Žiji ve Spojených státech a tak nemám kolem sebe dostatek mladých Čechů, kteří by mi mohli pomoci nalést odpověď na mou otázku. Proto jsem na pár serverech kde se schází česká mládež založil diskuzi. K té jsem připojil i anketu:

Komunistickou stranu.....

podporuji23%
2%
nesnasim18%
50%
7%

Pro člověka, který o komunistech smýšlí tak jako já se může zdát že není tak zle, ale......je to statistika. Někde jsem slyšel či četl, že statistika je jako bikiny. Je to hezké na pohled a ukáže to dost, ale ne úplně všechno a ne to podstatné. V samotné diskuzi převládali příspěvky příznivců komunistické ideje a pokud se někdo jinak smýšlející odvážil reagovat, okamžitě byl urážen, zesměšňován a zastrašován ze strany....no vlastně ze strany strany. Většina  návštěvníků diskuze s odlišným názorem  proto pouze hlasovala v anketě a v samotné diskuzi raději nereagovala. Rétorika příznivců si ničím nezadala s demagogií propagandy z let padesátých. Odpovědi jsem se tedy nedočkal. Proto jsem si otázku snažil zodpovědět sám.

Může se říci, že jsme se nepoučili. Nebo vlastně poučili ale, a to si myslím je důležité a podstatné, jsme již nepoučili ty mladší. Hlavně tu generaci narozenou po roce 89. Komunistická strana je legální, ve školách nám učí učitelé, kteří se netají obdivem ke Stalinovi či Gotwaldovi, na obrazovce se nám zase prohání neohrožený major Zeman a Mach se Šebestovou roztomile oslovují paní učitelku "souško". V televizi má více jak polovina filmů za svého hrdinu nějakého soudruha či soudružku. Proč by si tedy měl někdo  myslet, že ta totalita bylo něco špatného?!

Já nechci aby se pouze říkalo; "bylo to špatné, zvrácené, bylo to fuj." Já chci aby se říkala pravda. Pravda o tom jaké to opravdu bylo a ať si každý na základě svých mravních zásad rozhodne sám jestli to bylo takové či makové, ale nechť má možnost slyšet všechno. Ne jen jednu stranu a z té druhé strany jen mlčení. Komunistická propaganda zase řve z tlampačů a pravda, pravda nám mlčí. 

My jsme zapomněli. Nebo ještě lepé, my chceme zapomenout. Možná že se stydíme. Ale není tak velkou hanbou to, pokud jsme v minulosti udělali něco špatně, ale ostudou je pokud se nepoučíme a uděláme to znova, či dopustíme aby se to opakovala. Bohužel, my jsme zatím vším udělali velkou tlustou čáru a šmytec! Ticho po pěšině! Ale my nesmíme zapomenout a vůbec ne na to zlé co se událo.

Mělo by to nad námi pořád viset jako vykřičník, jako velké pozor, na to pozor. Již to tu jednou bylo a jak to dopadlo!!!!!

K mládí patří romantismus a revolta, to mi bylo také řečeno, ale je velký rozdíl mezi básničkami o lásce či kouřením na školních záchodcích a máváním rudým hadrem se srpem a kladivem na Lidickém památníku!!!

A co děti, mají si kde hrát?

 

Diskuze bez cenzury ZDE

Autor: Jan Sarka | středa 16.10.2013 10:30 | karma článku: 23,71 | přečteno: 1056x