I když mě někteří rádi vkládají do úst údajné pomlouvání Čechů a nekritické vychvalování Ameriky, pravda je, jako ve všem, někde uprostřed. Odsuzuji často to co oni sami, ale protože tam nežiji je to pomlouvání. Jejich hrdost na to, na co můžou být jako Češi hrdí, je v pořádku, ale moje hrdost na americké přednosti je špatná.
Já osobně nejsem pyšný na hodně věcí co tady v Unii máme. At’ už je to stále se rozšiřující prostor mezi chudými a těmi co žijou dobře, stále existující nesnášlenlivost mezi rasami, nebo hodně toho co naše vlády dělají v zahraniční politice.
Když píši o českých a slovenských přistěhovalcích kteří byli ze svých domovů vyhnáni v minulosti, je to o lidech naprosto odlišných od těch, co sem přišli po roce 1989. Ortodoxní vyznavači komunistické totality do dnes používají slovo “emigrant”. Asi v domění, že Čechy a Slováky žijící mimo svoji původní domov urazí. Tak to však chápou pouze oni, neb tak to myslelo jejich Rudé právo.
Mohu psát pouze o lidech, které znám. To jsou ti, kteří sem do Ameriky přišli především po komunistickém puči roku 1948 a sovětské okupaci v roce 1968. Češi a Slováci však odcházeli z domova i dříve a proto se k českým a slovenským kořenům hlásí víc než 1 milion Američanů. Jejich jména najdeme snad ve všech odvětvích zdejší společnosti a řada z nich vyčnívá natolik, že je je žádná pomluva nepošpiní.
Ano, Češi a Slováci jsou svým způsobem odlišní od ostatních zdejších přistěhovalců. Možná je to tím, že změna prostředí pro ně vždy znamenala šok, kterému se nikdo v takové situaci nevyhne. Mne vždy fascinuje rozpor v tom, kterak hloupě vypadá ta pomluva, že z Československa odcházeli především neúspěšní, kriminálníci a zrádci. Cožpak není zarážející, že právě Češi a Slováci ve statistikách o zločinnosti přistěhovalců trvale okupují předposlední místo z celkového počtu 128 národností?
Po pádu komunistického režimu by někdo očekával, že se Češi a Slováci budou hromadně do své původní vlasti vracet. Až na několik stovek tomu tak u zdejších Čecho-američanů a amerických Slováku nebylo. Právě v tom jsou také odlišní, protože na rozdíl od jiných a početnějších národnostních menšin jejich přizpůsobení a úspěch byl získán obtížněji a tak si toho váží. Není překvapením, že více než 80% dětí českých a slovenských přistěhovalců má vyšší vzdělání a tím i otevřenou cestu k lepšímu životu. Rovněž rodiná sounáležitost, starost o rodiče když sestárnou je až neuvěřitelná. Je to určitě něco, na co může být každý Čech a Slovák oprávněně hrdý, bez rozdílu kde žije.
Vím, že ty s nenávistí v srdci nepřesvědčím. Ale je potřeba někdy říci, že ukazování prstem na několik shnilých jablíček, které se vždy v košíku najdou, prostě dřív nebo později přestane fungovat. Češi a Slováci nepřestávají mít svoji původní domovinu rádi, i když většina sleduje dění mlčky a z povzdálí. A těch několik, co občas otevřeně napíší co si myslí mají na stejné právo jako ti co v Čechách nebo na Slovensku píší o Americe.
Více informací o českých a slovenských krajanech v USA ZDE
Se svolením autora: Simon Achenbach (InfoPress, New York)
Psáno pro bez-cenzury.com
Diskuze bez cenzury ZDE
Dále ke čtení nabízím:
Špatnost, které se Američané dopustili vůči Československu
Proč levicově smyšlejícím voličům vadí bratři Mašínové?
Nechceme nic víc než práci říkají naši Romové. Já zase světový mír.
