Věřím, že většina čtenářů zná ten náš krásný pohádkový film “Mackenna's Gold”. Příběh plnný dobrodružství, příběh o bájném zlatém pokladu Apačů. Myslím si však, že většina neví o skutečně záhadné legendě, která se řadí k nejvíce rozšířeným tady u nás v Americe. Pokusím se vám ji převyprávět …….
Arizona je drsný kraj, ale také krásná a tajemná. Rok co rok přibližně 10,000 lidí přijíždí do její východní části a vydává se hledat ztracený zlatý poklad. Protože věří, věří že existuje ! V Americe snad každý dobrodruh, každý snílek a každý milovník záhad zná příběh –Zapomenutého zlatého dolu Holanďana (The Lost Dutchman Gold Mine).
Důl se jmenuje po německém (jedná se o nepřesnost ve slangové řeči, překlad slova “Němec”) emigrantovi – Jacobu Waltzovi – který prý ho objevil v 19. století v blízkosti hory“Pověra” (“Superstition”) na území Apačů. Hledal zlato se svým společníkem a podařilo se jim objevit neuvěřitelně bohatou žílu. Byli však přepadeni Indiány a jeho druh na místě zabit. Waltz těžce zraněný dokáže uprchnout a je nalezen umírající v poušti. Před smrtí vypráví svůj příběh a jako důkaz ukazuje tornu naplněnou valouny zlata.
Pravda je to – že opravdu existoval přistěhovalec jménem Jacob Waltz a je o něm záznam na emigračním úřadu z r. 1848. V čestném prohlášení uvedl, že mu je “asi 38 let” a pochází z Wurttembergu v Německu. Přistěhoval se do Arizony v r. 1860 a žil tam až do konce svého života. Byl zlatokopem a měl občas štěstí. Vlastnil dům s pozemkem 160 akrů a také trošku farmařil. O ten však přišel při katastrofálních povodních v r. 1891. Stejného roku onemocněl zápalem plic a zemřel 25. října 1891. Byl ošetřován svojí milenkou, která se jmenovala – Julia Thomas – které na smrtelné posteli prý odkázal mapu zlatého dolu, který objevil a držel v tajnosti. Pravděpodobně šlo o obyčejný podvod, protože Julia začala hledat partnery a prodávala jim mapu za $7.
Ale o skutečnou popularitu a legendu se zasloužil osud amatérského cestovatele a hledače pokladů – Adolpha Rutha. Ten zmizel při hledání dolu v létě 1931. Po půlroce byla nalezena lidská lebka s dvěma otvory po kulkách a o jeho osud byl rozvířen neobyčejný zájem. Příběh je velmi zamotaný .... podle syna Adolpha Rutha Erwina, hledal jeho otec další ztracený zlatý důl jménem – Peralta . V prosinci stejného roku byla zkoumána nalezená lebka předními odborníky (např. Aleš Hrdlička) a bylo potvrzeno, že jde Adolpha Rutha a že byl zastřelen brokovnicí. O rok později byly nalezeny asi ¾ míle dál další ostatky, včetně osobních věcí. Jedině co chybělo – byl plánek zlatého dolu. Nejzáhadnější byla poznámka napsaná jeho rukou v nalezené šekové knížce – “… že důl konečně našel” –záznam končil: “… Veni, vidi, vici”
I když bylo jasné, že Ruth byl zavražděn, arizonské úřady nezahájily vyšetřování – ale prohlásily jeho smrt za podlehnutí žízni či za selhání srdce.
Adolph Ruth nebyl jediným, kdo skončil tragicky při hledání zlatého dolu. V roce 1940 se našly pozůstatky bez hlavy zlatokopa Jamese Cravey, který se vychloubal, že se mu rovněž podařilo důl najít. V roce 2009 zmizel jistý Jesse Capen a jeho tělo bylo nalezeno o tři roky později. V roce 2010 zmizeli tři zlatokopové-amatéři, Curtis Merworth, Ardean Charles a Malcolm Meeks. Jejich pozůstatky byly nalezeny v roce 20011.
Dnes už není v oblasti hory “Superstition” povoleno zlato hledat. Úřady údajně z obavy ničení přírody (v minulosti nebylo vyjímkou používání dynamitu) to prohlásily za protizákonné. Tím samozřejmě jenom přilily olej do ohně, protože se zmáhá podezření o tajném plánu vlády najít bájný důl pro sebe. Rok co rok se tam vydávají lidé a hledají svou představu o štěstí .... zlato.
Diskuse bez cenzury, jakékoli cenzury, ZDE
Se svolením autora: Simon Achenbach (InfoPress, New York)
