V pátek 6.1. jsem byl v našem krajském městě v personální agentuře na prvním kole výběrového řízení. Na dnešek jsem byl pozván na druhé kolo, už do místa výkonu práce poptávající společnosti. A strávil jsem tam celých 7 hodin...
Musel jsem vstávat už v 6 h, abych mohl v 7 hodin odjet autobusem č. 137, a abych stihnul si ještě předtím uvařit pořádnýho turka s mlíkem na probuzení, přečíst si emaily a noční příspěvky na blozích a taky odeslat nějaké útoky v Travianu a dát tam cvičit další vojáčky.
Autobus přijel včas, takže jsem v 7:40 dorazil do ÚNL, prošel jsem se asi kilometr do Kauflandu pro něco na zub (k obědu jsem si tam koupil kofolu, 2 housky a jitrnici). U pokladny mě zdržel nějaký vietnamec, co kupoval kvanta bramb. lupínků a jogurtů, asi do jeho obchůdku. Zpátky z Kauflandu jsem využil místního autobusu č. 5 a 3 zastávky jsem se svezl (jo, načerno, nebylo kde si koupit jízdenku a beztak jsem neměl finanční rezervu na její koupi), jinak bych včas na recepci té společnosti nestihl dojít. Sešlo se tam nějakých 18 lidí.
Z recepce si nás pán odvedl do zasedačky, kde odprezentoval plánovaný průběh dne. Každý jsme se museli krátce představit, pak polovina uchazečů odešla "na sál" a my jsme v zasedačce zůstali a podrobili se dvěma písemným testům, verbálnímu a psychologickému. Potom jsme jen čekali, až se první skupina vrátí ze sálu a prohodili jsme se. Na sále jsme každý chvíli seděli u nějakého pracovníka technické podpory, volali si nás k testu znalosti počítače, k simulovanému příchozímu hovoru stěžujícího si zákazníka. Když jsme tohle absolvovali, byl akorát čas na obědovou přestávku. Jitrnička byla mňam a kofola na zapití mi dodala další potřebný kofein.
Po přestávce jsme se sešli v odpočinkové místnosti, odkud několik adeptů bylo rovnou posláno domů a nás zůstavší čekal ještě osobní pohovor se zástupci oné společnosti. Takže už jen čekání na výzvu jít do kanceláře k pohovoru. Po pohovoru nás ve skupinkách po třech pán odváděl zpět na recepci a mohli jsme opustit budovu. To se mi stalo v 15:30, ještě 4 lidi zůstali čekat na pohovor, brali si nás podle abecedy...
Jak jsem dopadl, nevím. Zítra, ve čtvrtek, snad předají výsledky zpět do té pers. agentury a ta by nám měla dát vědět, kdo nebyl a kdo byl přijat a už v pondělí nastoupí na třítýdenní zaškolování.
I když to bude psychicky náročná práce, přeju si, aby už to po těch skoro 3 letech marného hledání konečně vyšlo, abych už nebyl závislý na tátovi a jeho důchodu, protože právě proto, že u něj bydlím a on je společně posuzovanou osobou, mi stát nevyplácí žádnou podporu v hmotné nouzi - tak špatné tady máme zákony o sociálních podporách, kdy stát tak vlastně nutí jednoho důchodce, aby vyživoval nezaměstnaného třiačtyřicetiletého syna.
P.S.: Aktuálně 19.1. 11:40 - ve VŘ jsem uspěl a práci telefonního konzultanta technické podpory v O2 jsem získal, v pondělí nastupuju na školící kurs...
