Proč se pořád snažíme

"napravit" druhé, proč se snažíme projektovat a napravit společnost, když každý má svůj osud, potřeby poznání a růstu, které jsou jedinečné a individuální. To že aktuálně rezonujeme s tím či oním je jen pro nás dobré a pro ty co jsou na obdobné vlně. Celý svět nemůže být plný růží ... . Nad tímto by jsme měli meditovat, neboť smysl existence je prožité poznání jež přináší moudrost a ztišení a tím uzření větší smyslnosti všeho, to že je zde neustálý řád ... . Žijeme v epoše změny a k té patří duchovní kulturistika, zde snaha vybudovat cílené duchovní svalstvo. Jen že to je k ničemu, neboť se musí neustále udržovat a cvičit a navíc bere náš čas pro pokračování našeho duševenství v obsáhnutí. Není problém si vytvořit takový či onaký stav, problém je jakmile není dál bez udržování života schopný.