- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mě se blog líbil. Morbidní mi to nepřijde. Já sama bohužel mám potřebu o svých bolestech mluvit a diskutovat o nich. Bavit se o zemřelých příbuzných mi dává pocit, jako by "ožili". Existuje ale skupina lidí, která o tom naopak mluvit z nějakého důvodu nechce a nemůže. A to jsou Ti, kteří nepochopili Vaše sdílení tohoto článku....
Já mám naopak takové články ráda, protože ukazují hloubku člověka, což se o mnoha jiných článcích říct nedá... pěkné.
...je dost síla to dát na blog, ale proti gustu...jako slohovka ale napsáno...zajímavě
ale tohle by nemelo byt vystavovane verejne (urcite ne ta fotka).
toto vyznani/popis je urcene pro sebe samotneho, Vase blizke a lidi kteri Vaseho otce znali. Vypada to spise jako druh psychoterapie. Povazuju za nevhodne clanek doprovazet fotkou otce v rakvi. Copak nemate jina fota nez tato?