Já a můj bratr - psychopat v rodině?

Některé příběhy jsou těžce uchopitelné. Neboť to co je vidět zvenčí není to nejpodstatnější co se děje. Jak se postavit k dosti zásadním problémům s jedním ze sourozenců když už je nám 40,50 let?

 

K problémům, které se projevují navenek např. nemožností dohody v mnoha i zásadních otázkách. Co dělat, když jsou vaše životy zvláštním způsobem propleteny a díky této neschopnosti dohody se je nedaří rozplést? Bojovat a zkoušet. Rozplétat beze strachu a obav vlákno po vláknu .... a pak třeba také vzít meč a rozetnout gordický uzel. Tento článek je snahou rozetnout tento gordický uzel.

V tomto příběhu lze psát jen o tom, co lze vidět a slyšet. Ostatní zůstane skryté a nevyslovené.

Co si slibuji od zveřejnění mého příběhu? Nevím co se změní - ať k horšímu nebo k lepšímu. Ale pravda - tak jak ji vidím a prožívám já - bude vyslovena. Pro mé děti i děti jejich dětí, sestry na jejichž rodiny dopadá ozvěna tohoto příběhu a pro mé přátele.

Aby věděli čím jsem prošel a kam směřuji. Jako poděkování všem, kteří mi jakkoli pomohli. Také jako omluvu těm jimž dlužím a zaplatil to pouze čas.

Zatím ještě nesu určitá stigmata - prošel jsem konkurzem  jako fyzická osoba s předlužením 28 mil Kč. Pár drobností jsem zaplatil, hodně je promlčeno. Po devíti letech mi jich zbývá cca  2,6 mil Kč. Rozhodně to chci co nejrychleji dotáhnout do nuly. A dotáhnu.

Pracoval jsem na zkušebně pohonů, ve výpočetním středisku a po 89. roce jako náměstek pro údržbu a ředitel státního statku.

V roce 1994 jsem rozhodl stát se mlynářem.Nebylo to šťastné rozhodnutí ale stalo se. Postupně jsem zprovoznil dva mlýny na pšenici a žito. V r.1996 se zásadně změnily cenové podmínky i situace v úvěrech.

Jedna z pekáren, kam jsem dodával mouku byla na prodej. Založil jsem s.r.o. Podařilo se mi sjednat úvěr 16 mil Kč a 2 mil se měly zaplatit na splátky z provozu během dvou let. S paní, která vedla účetnictví a také tu firmu řídila, jsem se dohodl, že tam zůstane.

Nabídl jsem následně darem bratrovi 20% podíl na této pekárně a možnost koupě RD hned vedle pekárny. Přijal.

Cca po roce odpadl jeden z důležitých odběratelů. Aby bylo možno přežít, dodával jsem tam chvíli část mouky bez úhrady.Minimálně za 1,5 mil Kč - přestože jsem měl na mlýně problémů dost. Nedalo se nic dělat. Pekárnu řídil bratr. Mlýny mě vytěžovaly naplno.

Cena mouky byla konstantní - daná konkurencí. Cena obilí létala podle úrody a podle toho, jak se vydávaly vývozní licence. Ani při semelku 10 - 12 tisíc tun ročně to moc nevycházelo.

V roce 1999 jsem oznámil bratrovi, že na něj převedu mých 80% pekárny a až se situace zklidní najdeme řešení. Mlýny jsem měl jako fyzická osoba a něchtěl jsem ohrozit pekárnu hrozícím konkursem mlýnů. Zarazil mě způsob, jakým po tom Vít skočil.

Předlužení a cizí zdroje na mlýnech se mi podařilo průběžně snížit cca na polovinu. Přesto jsem byl ve skluzu s úhradami, v r. 1998 se objevilo trestní oznámení a byl jsem vyšetřován za podvod.

Obratem se v celostátním Blesku objevil celostránkový článek - více než rok před vznesením obvinění. Tento inzerát měl vyloženě katolickou dikci. Nejenže platím pozdě za obilí, které nakupuji jako fyzická osoba do svých mlýnů, ale prý mám rozvrácené rodinné poměry a směřuji k rozvodu. 

V r. 2002 byl prohlášen konkurz.Zadlužení sice dále klesalo, ale neustál jsem si jednání s věřiteli.

Probíhal rozvod i soud. Bylo toho na mě dost a tak jsem asi občas vypadal nesoustředěně a pro uvolnění dělal neobvyklé věci. Rozhodně jsem nikoho neohrožoval ani neprojevoval zlobu.

Bratr mě požádal, že potřebuje s něčím pomoci.Nasedli jsme do auta a po rychlém rozjezdu mi řekl, že mě veze na psychiatrii.Na kruháku jsem staženým okýnkem vyskočil z jedoucího auta.

Bratr zastavil a začal po mě šíleně řvát, ať okamžitě nastoupím. Ohlíželi se lidé a já si byl vědom toho, že jsem dělal neobvyklé věci .... tak jsem nastoupil.Byl jsem klidný vedle rozzuřeného Víta. Co jim napovídal nevím, já byl hodně vyrovnaný. Dostal jsem injekci a probral se přikurtovaný na nejtěžším oddělení v Beřkovicích.

Naštěstí jen tři týdny, ale to stigma zůstane. Po dohodě s jungiánskými a transpersonálními terapeuty jsem prodělal alternativní léčbu.Nebylo to jednoduché, ale je to za mnou.

Zaplatil jsem nepředstavitelnou cenu. Ale umím něco co možná neumí nikdo jiný z těch co chodí po zemi.

Teď se nadechuji docela volně pro nový rozlet. Je mi padesát let a v žádném případě bych nevrátil ani jediný rok - každý rok svého života jsem se něco naučil.Cvičím taiji a čchikung a mám dost síly pro další život.

Měl jsem za to, že se bratr nějak postaví k vyrovnání podílu. 2,6 mil Kč je 14 % pořizovací hodnoty. Kupní cena byla stanovena výnosovou metodou a za 6 let byla přez všechny problémy zaplacena. Byla tedy stanovena správně.

Plánoval jsem, že do konce tohoto roku budu bez dluhů. Tak si musím o jeden rok termín prodloužit, a pracovat na dalších variantách.

Jsou zátěže finančních dluhů. Ale zátěže z divných vztahů jsou ještě horší - zejména, když se jedná o sourozence.

To první mi ještě chvilku zůstane. Ale to druhé s úspěchem odhazuji a shazuji.

Podobné téma:      Nad hrobem mých rodičů - máma, smrt v nemocnici

                              Nad hrobem mých rodičů - táta, smrt v kruhu rodiny

                        Odpuštění - tváří v tvář psychopatovi

                        Odpustit: a) Nic jednoduššího b) To je projev slabosti

                              Krize západní psychiatrie aneb totální rozklad společnosti?

                              V základech krize - křesťanský sentiment

                               Psychopati jako šéfové podniků - Britské listy [»])

                              Kliničtí psychologové i Halík - volavky farmaceutického průmyslu

                               Poděkování mým učitelům

Ústí nad Labem,   8.11. 2011

Jan Rýznar