Tvrzení chrámu 3 (koření)

(aneb jazykové koření) Psaní je tak trochu jako vaření. Obě činnosti mají duální poslání. Nejen, že musí duchu či tělu dodat potřebné živiny, ale mají za úkol také polechtat naši smyslovost.

Klíčem k úspěchu je zde správná kombinace chuťových vjemů a rodný jazyk (stejně jako domácí kuchyně) nám za tím účelem poskytuje bohatou škálu koření - od nářečních či slangových prvků přes barvitě popisné obrazy až po odvážné větní konstrukce. Jedním z takových výrazových prostředků - ať se nám to líbí nebo ne - jsou v každém jazyce vulgární výrazy, čili takzvaná sprostá slova.

Nebudu je vyjmenovávat - všichni ta slova známe a všichni (s výjimkou Mirka Dušína) je občas používáme. Někdo je odsypává rozvážně na lékárenských vahách a jiný je bezstarostně rozhazuje s rozmáchlým gestem profesionálního dlaždiče - a nemusí se ani jmenovat Gargantua nebo Pantagruel. Ale tak to má s kořením být. Míra jeho použití je individuální. Měl jsem kamaráda, který si dokázal do okurek s kyselým mlékem obrátit čtvrt pepřenky. A proč ne, proti gustu žádný dišputát.

Většina hospodyněk Vám ale potvrdí, že nepsaným pravidlem kuchařského řemesla je střídmost při používání koření. Nic není pro hosty tak zdrcující jako když se přesolí dobrá polévka. A povídka, ve které se to hemží siláckými výrazy se po chvíli omrzí jakbysmet. Stejně tak není nutno kořenit každé jídlo. Třeba meruňkové knedlíky sním klidně i bez posypání kmínem. A autorům manuálu k používání vysokotlaké pece nedostatek jazykových fajnovostí také milerád odpustím. Jazyk, kterým zpracováváme potravu, je na koření stejně citlivý jako jazyk, kterým zpracováváme myšlenky.

Kdy, kolik a jaký druh koření zvolit je osobním rozhodnutím každého kuchaře. Kolik koření znáš, tolikrát jsi kuchařem. Bohužel, někdo svůj jazykový projev koření tak, že do všecho nasype půl náprstku papriky a myslí si, že má vystaráno - pak to pochopitelně dopadá jako když se puberťák vrací domů z předměstské putyky: "Vole, ta (píp) má sice supr (píp) vole ale pěkně mě (píp) vole...". Opravdový mistr vařečky zná přednosti a nedostatky různých koření a umí je sladit ve vyváženou kulinářskou symfonii. Jedním slovem - dokáže diferencovat. Do bramboráků se majoránka náramně hodí, ale když hostům k palačinkám nabídnete kyselou okurku, obočí všech kolem stolu se jako na povel postaví do haptáku. Každé jídlo má své vlastní fyzikální zákony, stejně jako každý literární žánr. Jinak se kuchtí televizní novela a jinak presidentský projev. A kdo to neví je mizerný kuchař.

Tím se nestavím proti jakémukoliv používání vulgarismů na veřejnosti. Jsou situace kdy se klidně snesou i na divadle. Vyznavači Járy Cimrmana by se asi shodli, že výkřiku "Exkrement, Majere, exkrement máš!" cosi podstatného schází. Ale je dobré mít na paměti, že sprostá slova jsou kořením velmi výrazným, takže je záhodno s nimi zacházet tak trochu jako s obohaceným uranem: stačí totiž pár gramů a celá vaše pracně budovaná novostavba může vyletět do povětří.

Na závěr si dovolím jednu vzpomínku na studentská léta v Praze. Tenkrát jezdilo pod zemí pouze "céčko" a občas se stávalo, že v důsledku narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů někde vyletěla elektrika a celá souprava se zastavila a zhasla. Jednou jsem takhle jel na Kačerov a proti mně seděla krásná bělovlasá stařenka z těch pradávných dob kdy slovo kapsář mělo úplně jiný význam než dneska. No zkrátka hotová Jarmila Kurandová v Babičce. A tak se vyhřívám ve svitu její moudrosti a najednou prásk, metro sebou zaškubalo, zastavilo se a vagón se ponořil do tmy. Všichni samozřejmě zmlkli, protože nikdo nevěděl, co se děje. A do toho hrobového ticha se ze sedátka naproti mně ozvalo. Tak a sme v prdeli.

Lépe se to zhodnotit nedalo. A to, že ta slova vyřkla právě bělovlasá babička z protějšího sedadla jim dodalo téměř nebeské velebnosti, velebnosti.

Datová pitva na Bílé hoře (8. listopadu 1620)

V první části dnešní pitvy se podívám na to jak zde na blogu zacházíme s ostrými papričkami našeho jazyka. Připravil jsem několik kategorií slov - od kleteb až po slova zcela nepublikovatelná - a podíváme se, jak často se tato slova v našich textech vyskytují a zda je používají častěji muži a nebo ženy. Na rozdíl od minulých Tvrzení, kdy jsem počítal různé četnosti za celé sledované období (zhruba od poloviny února do současnosti), dnes rozdělím tabulky na dvě části, abychom lépe viděli jak se statistiky změnily po kontroverzním vystoupení presidenta Zemana.

A protože latinským výrazem pro slovo "stud" je "verecundia", vypůjčím si slovní základ a období před Hovory budu říkat precundia (tedy od Velkého Třesku do 1. 11. 2014), zatímco období po Hovorech nazvu postcundia (od 2. 11. 2014 až do neodvratného kolapsu celého vesmíru).

V níže uvedené tabulce budu sledovat četnost následujících skupin slov. Výrazem bunda označím tři sprostá slova odvozená od genitálií (to první se rýmuje se slovem bunda a ve skupině hraje prim, to druhé se rýmuje se slovem číča a to třetí se slovem burák). Ostatní nepublikovatelná slova uložím do kategorie fujto. Následují dvě speciální kategorie. Výrazem kurva jsou označena slova utvořená z tohoto základu (včetně zkurvenej, kurvit a pod.) a obdobně pro základ prd (z této skupiny jsem však vyjmul jedno populární slovo, které se skloňuje jako brusel, a to jsem vrátil do kategorie fujto). Výraz sakra bude označovat skupinu běžně používaných zaklení (hergot, krucifix, šmarjá, sakra apod).

Dále označím výrazem vůl výběr z českých nadávek v 1. pádě (vůl, idiot, hulvát, syčák atp) a výrazem vole stejný výběr v 5. pádě (žádné jiné pády u těchto dvou kategorií započítávat nebudu). Nadávek jsem vybral celkem 20 a všechny pochází z Gustovní klasifikace českých nadávek. A abychom měli pro neslušné výrazy něco na porovnání, přidám ještě kategorii dík ze slov zdvořilostních (děkuji, děkujeme, prosím, prosíme, laskav, laskavě a dík) a kategorii milý (složenou z přídavných jmen laskavý, hodný a milý - plus gramatické varianty).

Stejně jako v předchozích Tvrzeních budu pro četnost používat setiny procenta jako jednotku. Modrá slova převládají v mužských blozích, červená v ženských. Rozdíl je opět normalizovaný.

Tabulka četností pro vybrané skupiny slov (precundia)

vše	slovo	muži	ženy	rozdíl
0.030	bunda	0.031	0.028	+0.101
0.578	fujto	0.572	0.598	-0.045
0.119	kurva	0.118	0.120	-0.015
0.167	prd	0.159	0.193	-0.204
0.462	sakra	0.344	0.810	-1.008
0.743	vůl	0.719	0.813	-0.126
0.259	vole	0.232	0.338	-0.410
2.550	dík	2.352	3.139	-0.308
2.108	milý	1.744	3.189	-0.686

Tabulka četností pro vybrané skupiny slov (postcundia)

vše	slovo	muži	ženy	rozdíl
0.855	bunda	0.873	0.797	+0.090
1.972	fujto	2.277	0.996	+0.650
0.594	kurva	0.655	0.398	+0.432
0.309	prd	0.218	0.598	-1.228
0.356	sakra	0.250	0.697	-1.256
1.378	vůl	1.373	1.394	-0.016
0.523	vole	0.343	1.095	-1.439
2.280	dík	1.965	3.286	-0.579
2.874	milý	2.558	3.884	-0.461

První věc, které si můžete všimnout je, že skupina bunda se vyšvihla z naprosto stopového výskytu až do oblasti běžně používaných slov (její postcundiální četnost 0,855 si můžete porovnat například s přídavnými jmény níže). Když porovnáte první sloupec z tabulky precundia se stejným sloupcem v tabulce postcundia, uvidíte, že její frekvence vzrostla téměř 30x (přesně 28,5)! Četnost skupiny kurva vzrostla zhruba 5x a četnost ostatních sprostých slov (fujto) pouze 3,8x. Zbylé skupiny jsou na tom víceméně stejně. Akorát vůl (tedy nadávková slova v 1. pádě) ještě narostl téměř 2x (1,85x).

Druhá zajímavá věc je to, že ženy používají silné výrazy podstatně častěji než jsem si myslel. To, že vedou v těch posledních dvou řádcích se dalo čekat, ale jejich převaha v některých kategoriích výše mě překvapila. Ale možná je to prostě tím, že ženy se rády vyjadřují expresivně.

Protože v příští pitvě budu zkoumat jazyk politický (a materiálu je opravdu hodně), připravím si ve zbytku blogu něco do foroty. Jednou z položek, na které se zaměřím bude, zda se s vybranými politiky pojí v našich blozích spíše kladná a nebo záporná přídavná jména.

Na to konto jsem vybral několik dvojic přídavných jmen s celkem jasnou polaritou a dnes je proženu celým souborem, abychom viděli jejich individuální charakteristiky. Příště je naházím do dvou pytlů (kladný a záporný) a budu jejich výskyt u politiků zkoumat už jen souhrně, nikoliv individuálně.

Všechny dvojice zahrnují gramatické varianty a u některých jsem přidal i související slova (například čestný obsahuje i férový a charakterní, lživý obsahuje i prolhaný, odpovědný obsahuje i uvážlivý a rozumný atd). Nejsou to vždy přesná synonyma, ale kdybych ta slova trochu nespároval, bylo by těch kategorií zbytečně moc. V této tabulce jsou pro jednoduchost obsažena pouze data z precundie.

Tabulka četností pro vybraná přídavná jména (kladná i záporná)

vše	slovo	muži	ženy	rozdíl
12.073	dobrý	11.739	13.067	-0.110
4.252	špatný	4.396	3.826	+0.134
0.830	hodný	0.704	1.206	-0.605
1.014	zlý	1.028	0.972	+0.055
0.922	schopný	0.905	0.972	-0.073
0.278	neschopný	0.308	0.187	+0.435
0.931	chytrý	0.868	1.117	-0.267
1.344	hloupý	1.318	1.421	-0.077
0.102	štědrý	0.114	0.067	+0.457
0.011	lakomý	0.009	0.017	-0.656
2.701	oblíbený	2.344	3.765	-0.526
0.759	neoblíbený	0.733	0.838	-0.138
0.521	pravdivý	0.583	0.338	+0.470
0.202	lživý	0.234	0.106	+0.633
0.747	čestný	0.846	0.455	+0.522
0.264	nečestný	0.320	0.098	+0.842
1.158	čistý	1.138	1.218	-0.069
0.451	špinavý	0.410	0.573	-0.360
0.440	odvážný	0.421	0.500	-0.180
0.792	zbabělý	0.812	0.732	+0.101
1.718	odpovědný	1.936	1.070	+0.504
0.238	neodpovědný	0.270	0.142	+0.537
0.796	zkušený	0.821	0.721	+0.127
0.253	nezkušený	0.250	0.263	-0.051
0.630	výrazný	0.676	0.494	+0.288
0.078	nevýrazný	0.086	0.053	+0.427

Tady jen v rychlosti upozorním na jednu perličku. Zatímco u většiny dvojic je kladné slovo častější než jeho záporný protějšek, u dvojic chytrý-hloupý, hodný-zlý a odvážný-zbabělý je tomu obráceně.