Tvrzení chrámu 11 (zdrobněliny)

Čeština má ve svém kouzelnickém kufříku spoustu výrazových prostředků, kterými dokáže nebývale oživit a zpřesnit naše vyjadřovací možnosti. Mezi ty, které jí mohou závidět i mnohé "velké" jazyky patří zdrobněliny (deminutiva).

Vezměme si třeba světový jazyk číslo jedna - angličtinu.  Pár zdrobnělin v ní sice najdeme - "pejsek" (dog:doggie), prasátko (pig:piglet), kuchyňka (kitchen:kitchenette), ale pro většinu slov musíme zmenšování pracně opisovat pomocí přídavného jména "malý". Medvídek bude tedy spíš "little bear" než "bearrie" nebo "bearlet".

Čeština oproti tomu umí zdrobnit prakticky všechno (i když výjimky jistě existují - břeh, dárce, strojvedoucí, láska, spekulace...). Některá deminutiva mají dokonce dvourychlostní nastavení, takže si můžete míru zdrobnění hezky na patře odměřit sami: dům - domek - domeček, myš - myška - myšička nebo oko - očko - očíčko. Velkou vzácností nejsou ani slova s třístupňovou převodovkou: pivo - pivko - pivečko - pivínko. A s trochou fantazie můžeme mít těch rychlostí tolik, co moderní automobil: kus - kousek - kousínek - kousíček - kousíneček - kousíčíček.

I takový obyčejný pes se může zmenšovat podle libosti: pes - psík - psíček - pejsek - pejsánek - pejsáček. I když přiznávám, že to poslední slovo jsem o psu snad nikdy neslyšel. Spíš mi evokuje staré filmy z první republiky. Adina Mandlová jím často častovala své postarší obdivovatele, obvykle oděné v elegantně střiženém obleku. (a na to konto bychom si mohli s Naďou Urbánkovou zazpívat: "Pejsáčku v sáčku lásku závidím...")

Samozřejmě u některých slov se zdrobnění nehodí, z důvodů morálních či logických, přestože tvaroslovně by s tím nebyl žádný problém. Žádný rozumný investor se nepřipravuje na "krášek na burze" a jen ten nejzamilovanější hvězdář při pohledu do okuláru svého teleskopu vydechne "ty můj vesmírku". Také třídní profesor ve Vyšším principu by nás asi překvapil, kdyby vztyčil ukazováček a ve vypjaté chvíli ke svým svěřencům pronesl: "Vraždička na tyránkovi není zločínkem". To by byl opravdu jazykový hnusíček, velebnosti.

Ale tam, kde se dá zdrobnělinka střihnout jak mluvnicky, tak lidsky, přináší nám celou řadu netušených možností.

Dá se s ní například vyjádřit určité zlehčení. Pokud nás někdo označí nálepkou "frajer", můžeme to jít rovnou chlapácky zapít. Zato "frajírek", to už je skoro na přesdržtičku. V extrémních případech může mít zdrobnění až pejorativní zabarvení - Čecháček totiž rozhodně není malý, roztomilý Čech. Ale i slova citově neutrální dokáží během jazykové miniaturizace posunout svůj význam úplně jinam a proměnit se tak ve zbrusu nový termín - budíček nemusí být jenom malý budík, ale také forma mučení během vojenské služby. Na druhé straně večírek je činnost vysoce zábavná. A což teprve hříčka. V ní už by "malou hru" našel jen amatérský lingvista.

Zkrátka některá deminutiva si začnou žít svým vlastním životem. Vodovodní kohoutek má úplně jiné starosti než nahánět na dvorku slepičky. Stejně tak nelze předpokládat, že by sifonová bombička v naší kuchyni uvedla protiteroristické komando do stavu bojové pohotovosti. Významy se snadno rozutíkají do všech možných stran. Třeba takový "důl" se dá zdrobnit na "dolík" (malá prohlubeň), "důlek" (na kuličky) a nebo "dolíček" (ve tváři). Žádné z těch slov ale neznamená "malé pracoviště pro horníky". A to ještě ignoruji fanoušky Bohemians, kteří by si klidně mohli vyvzdorovat "ďolíček".

Mimochodem, když se tak dívám na tu změnu kmenové samohlásky u posledního příkladu, tak si říkám, jak asi musí cizinci skřípat zuby, když se všechno tohle musí naučit nazpaměť. Studna - studánka, ale putna - putýnka. Stezka - stezička, ale přezka - přeztička. Grrrr. A nebo vidí most - můstek a hned si přičinlivě odvodí: host - hůstek. Jenže houbeles! Matička čeština na ně udělá dlouhý nos. A při tom by z toho bylo takové hezké přísloví: "hůstek do domu, hůlka do ruky" (nebo rovnou "hostíček do domečku, hůlčička do ručičky" - ať nežeru).

Občas se stane, že zdrobnělina vytlačí z běžné mluvy i původní slovo. Ruku na srdce, kdo si pamatuje, co je to sýc obecný? Ale sýčka v přírodopisném kabinetu pozná každý i když je pečlivě zabalený v celofánu (a tady musím příznivce Nadi Urbánkové trochu zklamat, ale "sýčku v sáčku"  ten sáček rozhodně nezávidím).

A protože nám právě začal školní rok, mám pro vás na závěr domácí cvičení:

Je-li jahoda jen velká jahůdka, jak budeme říkat velké modré borůvce?

+++

Datová pitvička u Brůdku (22. srpna 1040)

Říká se, že v češtině je tolik zdrobnělin, protože v dobách Rakouska-Uherska, kdy muži pracovali na německy mluvících úřadech, čeština přežívala v našich domovech jako mluva matek a dětí. Tak se na to podíváme. Za tímto účelem jsem si vybral 9 koncovek zdrobnělin druhého stupně (-ček, -čka, -čko, -šek, -ška, -ško, -nek, -nka, -nko) a budu je sledovat v testovacím vzorku blogů. Já vím, existují i jiné koncovky, ale pro tyto účely nám to stačí.

A žádné překvapení se nekoná. Ženy skutečně používají zdrobněliny častěji než muži a je to poměrně o dost. Když budu souhrnnou četnost výše uvedených koncovek měřit v setinách procent, ženské blogy dosáhly na hodnotu 43.14, zatímco muži se zastavili na značce 29.85.

Časový profil četnosti zdrobnělin ve všech blozích vypadá takto:

Celková intenzita zdrobňování je tedy plusmínus konstantní, s výjimkou září a října 2015, kdy se zničehonic téměř zdvojnásobila. Tak se přiznejte. Kdopak vypustil z ohrady čmeláčky?

A abychom měli k disposici nějaké konkrétní příklady, tady je ještě tabulka četností pro zdrobněliny slova "táta" (opět v setinách %). Pokud je číslo v posledním sloupci větší než 1, používají daný výraz častěji ženy. V opačném případě jej používají častěji muži.

slovo	všichni	ženy	muži	ženy/muži
táta	0.4544	0.9037	0.2886	3.13
taťka	0.0427	0.1015	0.0210	4.83
taťulda	0.0011	0.0025	0.0006	4.06
tatík	0.0180	0.0281	0.0143	1.96
tatínek	0.2900	0.6544	0.1554	4.21
tatíček	0.0142	0.0099	0.0158	0.62

...a ještě jednu tabulku pro pivo.

slovo	všichni	ženy	muži	ženy/muži
pivo	0.6937	0.7592	0.6695	1.13
pivko	0.0516	0.0355	0.0576	0.62
pivečko	0.0078	0.0116	0.0064	1.81
pivíčko	0.0018	0.0041	0.0009	4.51
pivínko	0.0029	0.0008	0.0037	0.23

Ženy tedy příliš nevyznávají slova "tatíček" a "pivínko". Ale i my muži pohlížíme na některá slova jako na tabu. Např. v mužském vzorku jsem vůbec nenašel výrazy "maminečka" nebo "kousínek", přestože v ženském vzorku se tato slova vyskytují.

Na závěr ještě jedno přídavné jméno.

slovo	všichni	ženy	muži	ženy/muži
malý	1.1348	1.4632	1.0136	1.44
maličký	0.0474	0.0652	0.0408	1.60
malinký	0.0194	0.0330	0.0143	2.30
malinkatý	0.0116	0.0223	0.0076	4.21
malilinkatý	0.0024	0.0041	0.0018	2.26

A zde se pro dnešek rozloučíme. Jinak by se z té pitvičky stala pitva.

Související články:

Tvrzení chrámu 1 (karma)Tvrzení chrámu 2 (statistika)Tvrzení chrámu 3 (koření)Tvrzení chrámu 4 (politika)Tvrzení chrámu 5 (asociace)Tvrzení chrámu 6 (tradice)Tvrzení chrámu 7 (vývoj)Tvrzení chrámu 8 (imigrace)Tvrzení chrámu 9 (ženy)Tvrzení chrámu 10 (bloggeři)