Jaro se neokouká

Zatímco většinu filmů mi stačí vidět jednou, maximálně dvakrát, na jaro koukám každý rok jako na zjevení, přestože děj znám nazpamět a kostýmy herců se též příliš nemění. Ale po dlouhém půstu zimy je to jako bych ho viděl poprvé.

(Wolf Trap National Park)

Když už jsem si ale neokoukanost dal do názvu, tak se v dnešním fotoblogu soustředím na aspekty jara, kterým jsem v předchozích dílech této série nevěnoval žádnou pozornost.

Začnu rudými javory (red maple). Těch máme v parku spoustu a krásně kvetou. Kvítky jsou to ovšem malé a lze je snadno přehlédnout. Zajímavé jsou tím, že některé javory mají květy samčí a jiné samičí, takže k rozmnožení potřebuje každý strom partnera (i když občas se vyskytnou exempláře, které mají oba typy květů). Začnu těmi samičími.

+++++++++

Samčí květy jsou takové chundelaté trsy.

+++++++++

Další zajímavostí jara jsou pak kokony (říká se jim „galls“), které pro své larvy vytváří určité druhy vos. Ty nakladou vajíčka do mladých dubových listů a dub se pak tomuto „napadení“ brání tím, že kolem vajíčka vytvoří kulovitý výrůstek, který pak larvu de facto chrání a vyživuje.

Prvním příkladem je druh Andricus coronus, který své kokony vytváří na dubu, jehož listy připomínají vrbu (willow oak).

Druhým příkladem je vosa, které se říká „zasévač vlny“ (wool sower) a z obrázku je patrné proč. Její kokony vypadají jako chlupaté kuličky.

+++++++++

No a zbytek blogu strávíme ve vodě.

V rybníčku se na jaře, kromě koncertujících žab, objeví i čolci.

+++++++++

V malém potoce začnou rejdit malé rybky...

no a ve velkém ty větší.

(předchozí díly ze série „Za humny“)