Zavřena silnice? Kyvadlová doprava se semaforem? Zas někdo nemyslel

„Pane řidiči, mohl byste mi vytisknout zpožděnku, prosím?“ Paní, pracující ve skladových halách pohlédla na hodinky, rezignovaně pokrčila rameny a požádala řidiče příměstského autobusu o tento důležitý dokument.

„Takhle to teď bude furt,“ opáčil muž za volantem, stiskl příslušné tlačítko na displeji svého přístroje, podal dámě papírek, ta vystoupila a napůl svižným krokem, napůl během odkvačila na své pracoviště.

Oč šlo? Přece o uzavírku silnice, o co jiného? Na konci naší vsi se rozhodli vyměnit povrch na zhruba půlkilometrovém úseku, začínajícím za odbočkou na Čelákovice a končícím u zastávky autobusu, kterou používám na cestu do práce do Prahy a zpátky. Ta paní vystupuje u Jiren, takže sdílíme několik společných minut od nás z Nehvizd. Jen tak mimochodem, mně ten opravovaný úsek se semaforem a kyvadlovým provozem nepřipadal zas až tak rozbitý, v přilehlém okolí znám mnohem horší, ale jakožto neznalá a nekompetentní osoba do toho nemám co mluvit. To dá rozum přece, no né?

Ona je ta část staré hradecké silnice číslo 611 mezi Nehvizdy a skladovými halami u Jiren stejně prokletá. Je tam sjezd z dálnice hojně využívaný kamiony, donedávna tam bylo nepřehledné téčko a samá bouračka. Pak téčko předělali na kruhák, nehod sice ubylo, ale začaly se dělat obrovské fronty. Proč? No přece proto, že zapomněli udělat bypass kolem kruhového objezdu ve směru od Hradce na Prahu, kamiony z dálnice jsou na kruháku dřív, mají přednost, a chcete-li se dostat do Prahy včas, tak abyste si na to vzali dovolenou. Nebo musíte vyrazit nekřesťansky brzo ráno. Lidem, co tamtudy jezdí, to samozřejmě vadí, prskají, nadávají, čekají v kolonách, ale to nikoho nezajímá. Ti, co to naplánovali ze svých kancelářských židlí, tam přece nejezdí. Nebo snad ano? Pochybuju, jinak by u toho plánovaní trochu mysleli.

Nu a teď do toho ta nová uzavírka. Měsíční kvůli zhruba půlkilometrovému úseku, musí to trvat tak dlouho? Na místním facebooku se strhl poprask. Občas tam někdo tiše podotkne, že dodavatelská firma předběžně přislíbila snahu zkrátit termín na polovinu. Tomu snad může věřit jen ten, kdo nikdy neviděl liduprázdné uzavřené úseky, na nichž se dlouhé dny nic nedělá, protože příslušní panáčkové zrovna makají na jiné zakázce. Ale to nic, jsem optimista, třeba se tentokrát mýlím a paní ze skladových hal nebude tu zpožděnku potřebovat tak dlouho.

Nicméně poprask není jen na facebboku. „Tak si představte, že jsem těch pět kilometrů z Čelákovic sem dneska ráno jel tři čtvrtě hodiny,“ svěřil se mi chlapík, u kterého kupuji krmivo pro kočky. Má krámek u té zastávky, co nastupuji, tedy přesně tam, kde začíná opravovaný úsek silnice 611 se semaforem a kyvadlovou dopravou.

„A proč jste to neobjel?“ Zeptal jsem se naivně toho dobrého muže.

„Proč, proč? Vždyť odbočka přes Záluží je taky zavřená.“

Takže klasika, další nešvar našich opravovačů silnic. Nedokážou se mezi sebou domluvit, klidně zavřou několik tras na jednom místě, řidiči, máš smůlu. Argumentují tím, že ty úseky spadají pod správu různých institucí, že to navazuje na bůhvíjaké souvislosti, případně neargumentují vůbec, protože se vámi nebaví.

Co s tím? Dámy prominou, ale být ženou, pořídím si koště, abych to mohl přeletět. Anebo je tu ještě jedna možnost, vyzkouším teleportaci. Doma se zakóduju do radiových vln, odvysílám se do práce a tam se rozkóduju zpátky na člověka. Jenomže to je riskantní, stačí náhodná magnetická bouře, vlny se naruší a já pak budu mít třeba místo dvou nohou tři. Seženou mi pak ti opraváři silnic, kvůli kterým to dělám kalhoty se třemi nohavicemi? Neseženou, protože nemají žádnou zodpovědnost.

Zodpovědnost, to je nápad. Představte si, že by existoval zákon, který by v případě prodloužení uzavírek nad nezbytný časový limit nařizoval těm, co za to mohou proplácet řidičům a cestujícím vzniklé ztráty. Vemte si třeba takový přejezd přes trať v Horních Počernicích směrem na D10 v ulici Bystrá, ten měl být původně hotový na konci minulého roku, ale uzavírka se prodloužila o další rok. To by bylo peněz na náhradách, nemyslíte? Nu, spíš si možná myslíte, že blouzním a asi budete mít pravdu, trochu jsem se zasnil.

Nicméně ruku na srdce, kdy jste se naposledy srazili s nějakou uzavírkou, objížďkou nebo kyvadlovkou, která vám zvedla mandle, protože vám připadla blbě načasovaná, zbytečná, špatně navržená, případně „prázdná,“ protože se na ní dlouhé dny nic neděje? Tak vidíte. A přitom by to bylo tak prosté. Stačilo by ty, kteří to mají ze svých teplých místeček na svědomí posílat, aby si v daných místech sami povinně užívali objíždění a čekání ve frontách. Utopie, to by se totiž u nás muselo myslet na lidi, na uživatele, na zákazníky, prostě na ty, kteří to všechno platí ze svých daní. A nejen v dopravě při uzavírkách.

Jenomže ono se na ně nemyslí, a tak mi asi nezbyde, než risknout ten teleport. Kdyby to náhodou nedopadlo a já už se neozval, protože jsem se místo zpátky do člověka zhmotnil třeba do starého šedivého kocoura, tak na mě vzpomínejte v dobrém.

Foto: JP